Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 28.04.2021

(1. den schůze – 28.04.2021)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dámy a pánové, já si vás dovoluji přivítat na 10. schůzi Senátu, neboť je 10 hodin. Tato schůze byla svolána na návrh organizačního výboru podle § 49 odstavce 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána 9. dubna 2021. Z dnešní schůze se omluvil zatím pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Zatím vidím, že aktuálně je zaregistrováno 46 senátorek a senátorů. Pro vaši informaci připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. Nyní podle § 56 odstavce 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby těmito ověřovateli 10. schůze byli senátoři Zdeněk Hraba a Jaromír Strnad. Zdeněk Hraba není zatím přítomen? (Z pléna: Je v Poslanecké sněmovně.) Je v Poslanecké sněmovně. Jaromír Strnad je přítomen. To znamená, další na řadě, zeptám se organizačního odboru, je kdo? Z hlediska ověřovatelů. Chvilku počkáme, než se dozvíme další jméno. Mezitím vás prosím, abyste se postupně registrovali. Již je mi nahlašováno, že Jaromír Strnad a Jaroslav Chalupský. Takže je připraven a přítomen. Má někdo nějaké připomínky k tomuto návrhu? Není tomu tak. Takže já nejdříve spustím znělku a potom budeme hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 10. schůze Senátu byli Jaroslav Chalupský a Jaromír Strnad. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 1 pro 71, ověřovatelé byli schváleni.

Mám přihlášenou Jitku Chalánkovou? Není tomu tak, už se odhlašuje. My můžeme pokračovat dál.

Přistoupíme nyní ke schválení pořadu 10. schůze Senátu. Návrh pořadu 10. schůze vám byl rozdán na lavice. Je upravený, tak, jak bylo navrženo a předjednáno organizačním výborem, reaguje tedy na aktuální situaci. Ty první body hned reagují na dopis, který přišel od prvního místopředsedy vlády Jana Hamáčka, který informoval, že je připraven a schopen přijít obhajovat zákony, kde zastupuje navrhovatele, v 9:00 hodin zítra. To se také odráží v tom návrhu pořadu dnešní schůze, který máte na lavicích. To znamená, senátní tisk č. 78, což je v tom pořadu, který máte na lavici, bod 14, je navrhováno vyřadit, protože jsme ho již probrali. Dále senátní tisky č. N 019/13, což je bod č. 3, K 029/13, což je bod č. 4, N 028/13, což je bod č. 5, N 023/13, což je bod č. 25, a K 027/13, což je bod č. 26. Tyto tisky rovněž doporučuje organizační výbor vyřadit na základě rozhodnutí výboru pro záležitosti Evropské unie, respektive na základě žádosti ministra průmyslu a obchodu. Dále jsou tam senátní iniciativy v tiscích č. 59, což je senátní novela volebního zákona, což je bod č. 27, je to jiný, prosím, volební zákon než ten, který máme projednávat, a senátní tisk č. 199/12, což je senátní novela trestního zákoníku, je to bod č. 33. Rovněž se navrhují vyřadit na základě žádosti předkladatelů. Dále navrhuje organizační výbor doplnit na pořad 10. schůze jako první bod jednání senátní tisk č. 86, což je novela zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Tento bod byl projednáván v legislativní nouzi v Poslanecké sněmovně. My o zkráceném jednání tady budeme rozhodovat vzápětí. V souladu s jednacím řádem tedy je zařazen jako bod č. 1. Jako bod č. 13 jednání senátní tisk č. 84, novela zákona o ošetřovném. Jako bod č. 28 je navržen na zařazení bod jednání Návrh usnesení Senátu k podpoře účasti a zapojení Tchaj-wanu do Mezinárodní zdravotnické organizace. Tento bod se navrhuje projednat jako poslední bod dnešního jednání, to znamená středečního. Jako bod č. 24 zařadit bod jednání senátní tisk č. K 037/13. Tento bod navrhuji projednat ve čtvrtek jako čtvrtý bod jednání. Jako 29. bod jednání, nebo bod 29 jednání, on nebude 29., protože některé vyřazujeme, Návrh usnesení Senátu k informaci MPO o zohlednění usnesení Senátu č. 134 ze 7. schůze Senátu, konané dne 17. března 2021, k přípravě Národního plánu obnovy. Jako 9. bod jednání zařadit Návrh usnesení Senátu k návrhu o korespondenčním hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a pro volby prezidenta republiky. Tento bod se navrhuje jako bod č. 3 čtvrtečního jednání. K tomu ještě potom něco málo dalšího řeknu. Zároveň navrhuji pevné zařazení tisku č. 73, novela zákona v souvislosti s elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Je to v tom návrhu, který máte, bod č. 7. A navrhuji zařazení volebního zákona, což je tisk č. 82, bod č. 8, tedy jsou to body předkládané Janem Hamáčkem, ministrem vnitra, na čtvrtek jako první dva body jednání. Tím jsem vyčerpal ten návrh a popis toho návrhu, který máte všichni na lavici, s tím, že ještě avizuji, že tady mám další návrh, o kterém bychom případně hlasovali, pokud bychom takto navržený program schválili. To je tedy návrh na to, aby současné body 8 a 9, pokud to schválíme, tak by to byly body 2 a 3 čtvrtečního jednání, byly projednán tak, že by měly sloučeny rozpravu. To je možné podle § 57 jednacího řádu. To znamená, to by bylo další hlasování, pokud ten pořad toho jednání schválíme, abychom to měli dopředu schváleno a mohli se na to předkladatelé i takto připravit. Nyní se ptám, zda má někdo z vás další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Nikdo se nehlásí, takže ještě radši spustím jednou znělku.

V sále je aktuálně přítomno 73 senátorek a senátorů a budeme hlasovat o návrhu pořadu jednání, tak jak vám byl předložen a přednesen. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 2 pro 74, návrh v té doplněné podobě, jak byl přednesen, pořadu 10. schůze jednání byl schválen. Ještě budeme hlasovat v dalším hlasování, procedurálním, a to je, abychom v souladu s § 57 odstavcem 5 jednacího řádu sloučili rozpravu k tisku č. 82, což je volební zákon, návrh zákona, kterým se mění zákon o volbách, a tisku, který nemá číslo, ale je to bod 9, je to Návrh usnesení Senátu k návrhu korespondenčního hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny. Sloučení rozpravy samozřejmě neznamená sloučené hlasování, ale nadále oddělené hlasování o obou bodech. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru k tomuto sloučení teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 3 pro 67, návrh byl schválen. Tím končím úvodní část schvalování. Nyní můžeme pokračovat dál. Předseda vlády svým dopisem ze dne 20. dubna 2021 požádal jménem vlády Senát, aby projednal senátní tisk č. 86 ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tento návrh zákona 21. dubna ve zkráceném jednání podle § 99 odstavce 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle § 118 odstavce 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme návrh zákona ve zkráceném jednání. To znamená, že bychom o tom měli hlasovat. To znamená, připomínky žádné nejsou, všichni jsme svolaní, zahajuji hlasování teď, zda souhlasíte se zkráceným jednáním podle jednacího řádu Senátu. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku, kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 4 pro 75, návrh byl schválen.

Tím pádem můžeme přistoupit k projednávání prvního zákona. Je to

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

Tisk č. 86

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 86. Návrh nám uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou vítám v českém Senátu. Prosím, paní ministryně, abyste nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, hezké dopoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jedná se o návrh takzvané izolačky, který velmi dobře znáte. Projednáváme ho již potřetí v této ctěné parlamentní komoře. Ráda bych zodpověděla otázku, proč chceme prodloužit izolačku, když epidemie slábne. Ta odpověď je, právě proto. Pokud bude epidemie slábnout, náklady na izolačku budou minimální. V případě rizika nárůstu bude izolačka funkční prevencí šíření nemoci covid-19. Dovolte, abych vám řekla několik základních argumentů, které nejsou argumenty MPSV, ale odborné skupiny MeSES, právě k izolačce.

Izolačka je relativně levným nástrojem kontroly pandemie při stále nízké úspěšnosti trasování. Důležitost dodržování izolace poroste právě v době, kdy budeme přecházet nebo kdy přecházíme od plošných opatření proti epidemii k těm cíleným. Izolačka je příkladem efektivní implementace opatření. Zaměstnanci nemusí podávat žádost o podporu, pouze informují zaměstnavatele o nahlášené karanténě, izolaci. To se koneckonců děje také prostřednictvím elektronické neschopenky. Zaměstnavatel neprochází administrativně složitým procesem, příspěvek si jednoduše odečte z odvodů. Z nízkého počtu nahlašovaných kontaktů nelze usuzovat, že by izolačka nepomohla. Naopak nízký počet nahlašovaných kontaktů je dán jinými dlouhodobými důvody.

Teď k nějaké statistice. V březnu tohoto roku bylo v covid karanténě celkově 184 000 lidí. Bez izolačky by se dle údajů za leden a únor dalo čekat zhruba 167 000. To znamená, že účinnost izolačky za měsíc březen, vyhodnocení za měsíc duben ještě neznáme, je minimálně 10 procent. Jak jsme na toto číslo přišli? Když srovnáme počty nakažených a počty izolací, karantén, v měsíci lednu a únoru to dává náhradový poměr 56 %. Když se podíváme na březen, kdy izolačka už fungovala, podíváme se na počty nakažených a podíváme se na počty izolovaných, je to náhradový poměr 62 %. Podle předběžných údajů, které jsou z 3. týdne v dubnu, dokonce za měsíc duben izolačka, tam ten náhradový poměr stoupl a zvýšil se na 63 %.

Co se týká nákladů na izolačku, my máme ty statistiky k 23. dubnu, kdy bylo zatím podáno zhruba 90 % přehledů od zaměstnavatelů za březen. Ten stav je následující. Náklady byly za březen 644 milionů korun. Průměrný příspěvek na zaměstnavatele u izolačky byl 3 306 korun. To znamená, že je to skutečně, když se podíváme na to, že se hovoří o tom, že jeden den lockdownu v pandemii nás stojí něco mezi 2 až 4 miliardami, tak je to skutečně poměrně levný nástroj, který každým dnem exponenciálně snižuje roznos nákazy.

Očekávané náklady na prodloužení izolačky na příští dva měsíce, to znamená na květen a červen, odhadujeme na celkově 300 milionů korun. To znamená 200 milionů korun v květnu a 100 milionů korun v červnu. Je to logické, čím více bude pandemie klesat, nákazy budou klesat, tím méně bude izolačka využívána, tím pádem bude levnější. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím vás tímto o podporu tohoto návrhu zákona. Velmi děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní navrhovatelko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 86/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková, kterou aktuálně zastupuje Michael Canov. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 86/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jitka Chalánková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, navazuji na slova paní ministryně, která nás provedla tímto senátním tiskem 86, který projednáváme v legislativní nouzi. Senátní výbor pro sociální politiku se tímto tiskem zabýval včera. Přijal na svém jednání 20. usnesení z 11. schůze konané dne 27. 4. Po odůvodnění zástupce předkladatele, magistry Dany Roučkové, náměstkyně pro řízení sekce legislativy MPSV, zpravodajské zprávě senátorky Jitky Chalánkové a po rozpravě výbor:

I. doporučuje Senátu Parlamentu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátorku Jitku Chalánkovou, tedy mě,

III. pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní senátorko. Prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. A já se ptám, vidím, že ano, zda si přeje vystoupit Michael Canov jako zastupující zpravodaj ústavně-právního výboru. Prosím, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, ústavně-právní výbor se taktéž postavil k této materii kladně. Na svém včerejším jednání se usnesl, že doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. To znamená, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, my nemáme s tím návrhem problém, protože vnímáme aktuální situaci. Jen mně nějak nesedí dvě věci. Zaprvé, paní ministryně tady říkala, dokladovala to čísly, že izolačka zafungovala. Já si docela dobře vzpomínám na nedávnou tiskovou konferenci, kde, tuším, nejenom ministr zdravotnictví, ale i hlavní hygienička říkala, že izolačka nefunguje. Takže možná by bylo dobré si ujasnit, jestli tedy ano nebo ne. Pak mně nějak nesedí ta čísla, protože rozdíl mezi 62 a 56 % určitě není 10 %, ale to už beru jako detail. Jak říkám, my jsme se určitě dohodli, že podpoříme ten zákon jako celek. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. A protože se do obecné rozpravy hlásí paní zpravodajka, prosím, paní zpravodajko. Jinak já asi poprosím možná zvukaře, jestli by trochu nezvýšili úroveň hlasitosti pro řečníka u řečniště, neboť se mi zdá, že není dostatečně slyšet a musí příliš namáhat své hlasivky.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Já nebudu nijak namítat to usnesení našeho garančního výboru. Jsem pro, aby se skutečně schválila tato takzvaná izolačka, už jsem si také na ten termín zvykla podle paní ministryně, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nicméně chci navázat na slova svého předřečníka, protože kromě údajů, a to se včera i probíralo na tom výboru sociálním, kromě údajů z České správy sociálního zabezpečení, které jsou jediné údaje, které může MPSV porovnávat, by určitě bylo dobré, kdyby se vyhodnocení efektivity této takzvané izolačky, kdybychom měli také informace z ministerstva zdravotnictví, což je tedy ten dům vedle. Možná by to nebyl takový problém, abychom skutečně viděli tento relativně pozitivní nástroj v té změti opatření ministerstva zdravotnictví. Přece jenom patří tento nástroj z dílny MPSV zjevně k těm přínosnějším a lepším. Tak by bylo možná dobré, vzhledem k pandemii, vidět také dopady nebo tu úspěšnost, o paní hlavní hygieničce už jsme asi poměrně dlouho neslyšeli, nebo alespoň já jsem dlouho neslyšela, vyhodnocení tohoto.

A druhá věc jsou dopady do státního rozpočtu. Pokud vidíme, že nám klesají, což je dobře, protože to spíše ukazuje na odeznívání této vlny epidemie, což, nedej bože, by se mohlo třeba i změnit v nějakou novou vlnu, což bych nechtěla přivolat, na druhou stranu jsou to pořád peníze, které... Stát žádné peníze nemá. Stát žádné peníze k dispozici nemá a pouze přerozděluje ty peníze, které získá od daňových poplatníků, a to skutečně pouze ze spotřeby, je velmi diskutabilní. Jediné peníze a zdroje, které stát má, jsou peníze, které jsou z výroby, z přidané hodnoty. Je potřeba si uvědomit, že tyto dluhové a dlužné peníze se jednou v budoucnu budou muset zaplatit. Stejně tak to platí na zvyšující se náklady na obsluhu státního dluhu, který možná jednotliví občané nesledují, protože je zajímá to, co mají oni v peněžence, nicméně ta obsluha státního dluhu stoupá na desítky miliard korun oproti předcházejícímu období. Takže spíše varuji před tím přerozdělováním. Chválím to, že v tomto případě se upravuje tento návrh vždy třeba po vyhodnocení měsíce nebo v tomto případě dvou, což si myslím, že je spíše ku prospěchu věci, že se tyto věci vyhodnocují. Podle toho vyhodnocení se přistupuje zase třeba na další dva měsíce k opatření. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Další se přihlásila paní senátorka Horská. Jinak já za sebe říkám, že nepoučený posluchač si představuje potom, když mluvíme o izolačce, že jsme mezi hokejisty nebo elektrikáři. Prosím.

Senátorka Miluše Horská:  Dobrý den, pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych asi spíš chtěla využít přítomnosti paní ministryně zde, protože izolačku asi vítáme v tuto chvíli a jsme rádi, že ty výsledky jsou vidět. Ale já bych asi zareagovala na to zvyšování ošetřovného, na to, jak se nám ten celý sociální systém hodně prodražuje. My dneska, když otevřeme média, slyšíme, že se budou otevírat firmy, prodejny atd., ale pořád mi tam nějak chybí to vážné zamyšlení nad otevíráním škol, díky němuž se ten sociální systém pak prodražuje. Rodiče musí tyto všechny dávky si nárokovat. Já si myslím, že ta naše mladá generace bude bita tímto uzavřením škol. Myslím si, že si to nijak necucám z malíčku, že ten fakt, že jsme v Evropské unii, jaksi máme prioritu v tom, jak dlouho jsme ty školy nechali uzavřené, apeluji na paní ministryni, aby byla tak laskava a v té vládě se za rodiny s dětmi bila, tak jak jí je vlastní. A aby to směřovalo i k tomu otevírání škol. Samozřejmě s těmi všemi opatřeními, která všichni vnímáme. Myslím si, že už je umíme, ale nebudeme čerpat sociální dávky, když budou školy otevřené. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášena ještě paní ministryně. Omlouvám se, že jsem jí nedal slovo před paní senátorkou.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo. V návaznosti na pana předsedu Nytru, ten výrok pana bývalého ministra Blatného, že izolačka nefunguje, on se týkal, že nefunguje s ohledem na zvýšení nahlášení kontaktů. To jsou dvě věci. My jsme tento nástroj pojmenovali izolačka, a přiznám se, že mi také trhá uši, ale kolegové mě přesvědčili, protože je to chytlavý název a jasně indikuje, co bylo cílem, aby se lidi izolovali, aby zůstali doma, když mají příznaky. A aby zůstali doma, když jsou nemocní, protože nám chodili do práce, protože měli velký pokles příjmů. Proto izolačka. Ale ten výrok pana bývalého ministra Blatného se týkal toho, že neměla pozitivní dopad na zvyšování hlášení kontaktů. To jsou dvě různé věci. Takže tohle bych chtěla podotknout.

Co se týká té vaší druhé poznámky, tam, prosím, dávejte pozor, dochází k záměně procentních bodů a procent. To jsou dvě různé věci. Já jsem zmiňovala, že když se podíváme na počty nakažených, například ten únor, v únoru jsme měli 253 tisíc nakažených a zhruba 142 tisíc izolovaných, což je náhradový poměr 56 %. To se nám potvrdilo i v těch minulých měsících. Po zavedení izolačky, použiji ten příklad březen, protože duben ještě není ukončen, jsme měli 299 tisíc nakažených a 184 tisíc v izolaci. Nicméně kdybychom měli použít ten náhradový poměr z února, tak by v izolaci mělo být 167 tisíc lidí. Ale protože tam bylo 184 tisíc, z toho usuzujeme jednoduchou matematickou, logickou operací, že izolačka zvýšila počet lidí v izolaci o 10 %. To je ta úvaha. Těch 17 tisíc lidí bylo navíc v izolaci, díky tomu neroznášeli virus, je to o 10 % zvýšení. Nebavíme se o tom náhradovém poměru. To jsou dvě různé věci. To je potřeba zdůraznit. Co se týká toho dotazu paní senátorky Chalánkové na výdaje.

Ano. Opravdu. Všechna ta opatření, ty vládní záchranné programy jsou drahé. My si to za ministerstvo práce a sociálních věcí velmi dobře uvědomujeme. Jenom za MPSV ten poslední rok covid, jenom covid, stál 94 miliard. Co se týká – propad příjmů a zvýšené výdaje na covid - 94 mld. poslední rok, od Antiviru, ošetřovného atd. Jsou to velmi drahé věci, nicméně my se snažíme jak Antivirem, tak ošetřovným, tak izolačkou předcházet škodám ještě větším. To je důležité.

Bez těchto záchranných programů by ty škody byly ještě větší. Věřte nám, že jakmile to bude pandemicky možné, všechny ty záchranné programy vypneme, protože nás stojí spoustu práce a spoustu peněz. Tzn. jakmile to bude dobré, my se všemi epidemickými, odbornými skupinami komunikujeme, všechny ty drahé vládní programy velmi rádi vypneme, protože je to i obrovská zátěž pro kolegy a kolegyně z resortu. Stojí je to nesmírné úsilí. Věřte tomu, že se velmi všichni těšíme na ten den, kdy nebudou potřeba. Ale díky nim jsme zabránili ještě větším škodám.

Co se týká dotazu paní předsedkyně Horské. Naprosto souhlasím. Věřte mi, že nikdo se nebije za děti a rodiče na vládě jako já. Ať co se týká rozvolnění dětských skupin a mateřských školek v těch krajích, které mají už dobrou incidenci, i vůbec celé té situace. Skutečně, když se podíváme na to, jak drahý je Antivirus a jak drahé je ošetřovné, tak bych skutečně úplně jako první, kdyby to bylo pouze na mně, rozvolňovala školy a školky. Protože to ošetřovné je dražší než Antivirus.

Takže pokud by to bylo na mně, pro mě by byl naprostou prioritou plný návrat dětí do škol a do školek u těch, jejichž rodiče mají nárok na ošetřovné. Je to nejen správně pak z hlediska pozdějších nákladů státu na výpadky vzdělávání, na jejich životní šance a na jejich možnost uplatnit se později úspěšně v kariéře poté, co rok byli v podstatě bez výuky, pak samozřejmě i z těch přímých výdajů státu, protože ošetřovné je velmi drahá záležitost. Naprosto s vámi souhlasím, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, a protože se nikdo další do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky, zda ještě něco dalšího k zákonu o mimořádném příspěvku pro zaměstnance, kteří mají nařízenou karanténu, chce říci? Není tomu tak. Prosím paní zpravodajku, aby nás seznámila s průběhem rozpravy a navrhla způsob hlasování.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. V průběhu rozpravy vystoupili tři senátoři a senátorky, paní ministryně. Zazněl zde jediný návrh, schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji a spouštím znělku.

V sále je přítomno 78 senátorek a senátorů, kvórum je 40. Budeme hlasovat o návrhu schválit zákon, ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny. Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 5 pro 74, návrh byl schválen.

Takže já vám, paní ministryně, gratuluji. Na shledanou.

Dalším návrhem zákona, který budeme projednávat, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 77

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 77. Vítám paní ministryni financí Alenu Schillerovou v českém Senátu a prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona, případně nám sdělila, zda zákon také nemá nějakou přiléhavou zkratku. Prosím, paní ministryně, máte slovo... Ale ještě, než vám ho dám, faktická nebo procedurální prosba od pana senátora Větrovského. Prosím, pane senátore. Paní ministryně, omlouvám se, posečkejte chvilku.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane předsedo. Já si dovolím dát návrh, aby mohl být k tomuto bodu tady aktivně zapojen a vystupovat guvernér České národní banky, pan Jiří Rusnok. Děkuji vám za to.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji. Je to procedurální návrh, po znělce budeme o něm hlasovat.

V sále je 77 senátorek a senátorů, kvórum 39. Budeme hlasovat o návrhu, aby v obecné rozpravě jako první mohl vystoupit guvernér ČNB, pan Rusnok. Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

S tím, že v sále je aktuálně 77 senátorek a senátorů, kvórum 39. Při hlasování č. 6 pro 72. Návrh byl schválen. Vystoupení pana guvernéra také schváleno.

Prosím, paní navrhovatelko, paní vicepremiérko, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové, já jsem konzervativní člověk, takže žádnou přiléhavou zkratku pro zákon, který vám jdu předložit, nemám. Jdu vás seznámit s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Takže dále budu používat už jenom zkratku „zákon o České národní bance“.

Dovolte mi, abych uvedla na začátku, že byl připraven společně v kompetenci ministerstva financí a České národní banky, proto jsem velmi ráda, že jste umožnili vystoupit panu guvernérovi Rusnokovi. Chtěla bych zdůraznit úvodem, že je to novela, která nebyla rozhodně připravována narychlo. Ale navazuje na dlouhodobé legislativní snahy v této oblasti. Původně vznikla už jako reakce na finanční krizi v roce 2008 a následujících let s tím, že samotný legislativní proces začal již v minulém volebním období.

Tehdy se ale nepodařilo projednání v Poslanecké sněmovně dokončit, ale potřeba novely rozhodně nezmizela. Ba naopak, již první týdny koronakrize loni na jaře jasně ukázaly, že nástroje obsažené v této novele jsou potřeba. Jsem ráda, že současná vláda si plně uvědomovala jejich přínos pro podporu stability finančního trhu, zejména toho bankovního, který tvoří páteř tuzemského finančního sektoru, ještě před vypuknutím koronakrize, a novelu včas předložila do nového legislativního procesu.

Cesta to nebyla snadná. Ani rychlá. Těch 7 let si myslím, že rozhodně není rychlost vražedná, ale věřím, že nyní je cíl již na dohled.

Během uplynulých let proběhl nespočet jednání a připomínkových řízení. Tato novela je tedy jedním z nejpodrobněji diskutovaných návrhů, a to jak v odborných kruzích, za účasti řady zákonodárců, tak také v mediálním prostoru. Jde o poměrně těžké a vysoce odborné téma. Mluvíme o nástrojích centrální banky, měnové či makroobezřetnostní politice. A přitom jde o věci v konečném důsledku velice blízké každodennímu životu.

Centrální banka především pečuje o stabilitu cenové hladiny. Ceny jsou něco, s čím se všichni potkáváme dnes a denně. Stejně tak finanční stabilita může být pro řadu našich spoluobčanů abstraktní a také těžko uchopitelné téma. Ale v předloženém návrhu je ztělesněna pravidly pro poskytování hypotečních úvěrů. Hypotéky jsou téma blízké pro velkou část našich občanů. Dovolím si také připomenout, že úvěry na bydlení naprosto dominují všem bankovním úvěrům. Tedy mluvíme o velké části bankovního byznysu.

Před vámi tedy leží návrh, který má vazbu na klíčové aspekty dalšího fungování ekonomiky naší země. Není unáhlenou, ani zbrklou reakcí, ale dobře promyšleným souborem opatření, která opravdu musíme mít v zásobníku pro případ, že budou někdy v budoucnu potřeba. To považuji za nezbytné, prosím, říct hned v úvodu svého vystoupení.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní ministryně, já vás přeruším. Vy se sama otáčíme, vypadá to, že nám paralelně také zasedá ještě nějaké další shromáždění vedle, v místě recepce. Takže já prosím, abyste ho uklidnili nebo přemístili někam jinam, např. na nějaké nádvoří apod. Děkuji.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Velice vám děkuji, pane předsedo. Nyní mi dovolte shrnout to zásadní, na čem návrh zákona stojí, tedy jeho dvě hlavní části. Tou první je rozšíření okruhu nástrojů měnové politiky a okruhu subjektů, se kterými může Česká národní banka uzavírat obchody na volném trhu. Místo rozšíření bych ale správně měla spíše použít termín standardizace. Navrhujeme takovou úpravu, která je běžná u řady centrálních bank ve vyspělých tržních ekonomikách a odpovídá pravidlům zakotveným ve statutu Evropské centrální banky.

Cílem je umožnit České národní bance potřebnou volnost ve volbě protistran a instrumentů, se kterými obchoduje v rámci plnění jejich zákonem stanovených úkolů. Mnozí z vás přitom vědí, že toto dnes navrhované rozšíření České národní bance umožnila na omezenou dobu krizová novela z jara loňského roku, tedy od počátečních fází koronavirové krize. Ta byla schválena ve velice krátké době, a to i díky vstřícnému přístupu Senátu, za který bych ráda znovu poděkovala.

Efekty této krizové novely se dostavily velice rychle. Došlo k uklidnění trhů, které zjistily, že v případě potřeby může naše centrální banka včas a adekvátně zasáhnout. Nebylo ani potřeba skutečně realizovat konkrétní obchody. Již to, že mohou proběhnout, totiž přináší kýžený stabilizační efekt.

Proč je to tak důležité? Protože na trzích bez zbytečné nervozity a nejistoty je snadnější získat financování. A to nejen pro občany a firmy, ale i pro stát. Jsem velice ráda, že se i díky zklidnění trhů daří financovat veřejné finance hladce a za nízkou cenu. Dovolím si jeden příklad za všechny. Šestileté státní dluhopisy jsme schopni umístit na trhu za průměrný úrok 1,14 %. Ušetřené peníze můžeme letos využít při boji s pandemií. Navíc po roce 2021 budou z této novely těžit i budoucí vlády, protože tato země volbami nekončí.

Protože v případě loňské krizové novely šlo o rychlé nouzové řešení, byla dohodnuta omezená účinnost pouze do konce roku 2021. Nicméně až do konce mandátu této vlády bude mít Česká národní banka všechny potřebné nástroje k dispozici. Já však považuji za nezbytné přijmout trvalé řešení, které zajistí, aby tyto nástroje centrální banky byly k dispozici i v následujících letech, tedy i za budoucích vlád. I ty se budou financovat na trhu a budou moci benefitovat z jeho stability, stejně jako celá naše ekonomika. Také budou mít pojistku pro případ, že nás někdy v budoucnu potká další krize a potenciální nejistota na trzích. To je přece správné a odpovědné jednání.

Je to jako s pojištěním domu. Také nechceme čekat, až bude voda stoupat, ale pojistíme se dopředu. Nečekáme povodně, ale chceme mít jistotu, že když náhodou přijdou, bude existovat řešení. Děláme to pro budoucnost. Stejně tak tomu je s tímto návrhem zákona. Je důležitý pro budoucnost této země. Dnes předložená novela je právě to správné a dlouhodobé řešení. Dovolte mi znovu zopakovat, že navrhujeme pravidla, která jsou standardním rámcem fungování centrálních bank na vyspělých trzích.

Druhou částí návrhu je zakotvení nového oprávnění pro Českou národní banku, stanovit horní hranici vybraných úvěrových ukazatelů týkajících se spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí. Návrh reaguje na dlouhodobý apel ze strany České národní banky, aby získala pravomoc právně závazně regulovat úvěrové ukazatele u hypotečních úvěrů. Jedná se o nástroj tzv. makroobezřetnostní politiky, který centrální bance umožní plnit důležitý cíl, kterým je péče o finanční stabilitu.

Současně je třeba vnímat tento nástroj také jako cestu, jak zajistit rovné podmínky na tuzemském trhu. Do budoucna totiž nelze vyloučit, že hypoteční úvěry budou poskytovány také nebankovními poskytovateli či zahraničními subjekty v rámci jejich přeshraničních aktivit. Právní závaznost regulace hypoték je tak z pohledu zásadní podmínkou pro zajištění rovných podmínek na trhu. Chci, aby centrální banka měla účinné, tedy i efektivně vymahatelné nástroje jak ve vztahu k domácím, tak i k zahraničním bankám či nebankovním poskytovatelům hypoték.

Legislativní zakotvení nástroje tzv. úvěrových ukazatelů u hypotečních úvěrů není českým specifikem. Obdobnou cestou se vydala většina členských států v Evropské unii. Z našich sousedů např. Rakousko a Slovensko. Takový nástroj je opakovaně doporučován České republice také ze strany Mezinárodního měnového fondu. Navíc Evropská rada pro systémová rizika dne 23. září 2019 uveřejnila konkrétně varování pro Českou republiku, ve kterém upozorňuje na zranitelnost tuzemského finančního sektoru v souvislosti s financováním nákupu rezidenčních nemovitostí, mj. právě v souvislosti s absencí zakotvení právně závažných úvěrových ukazatelů.

V neposlední řadě bych také ráda zdůraznila, že do návrhu byla oproti původnímu znění z minulého volebního období doplněna úleva pro mladé žadatele o úvěr do 36 let, pro které budou limity mírnější. Navíc Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh, který jsem aktivně podpořila, který umožňuje, aby v případě manželů či registrovaných partnerů stačilo pro aktivaci úlevy, aby měl pouze jeden z nich věk do 36 let. Jako matka a babička dobře chápu, jak je důležité zajistit bydlení pro mladé rodiny.

Mladí žadatelé o hypotéky jsou specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity často disponuje nízkými úsporami a relativně nižšími příjmy. Může tak být pro ně logicky složitější naplnit závazné úvěrové ukazatele. Tímto návrhem to zohledňujeme. Jednoduše řečeno, chceme, aby byly hypotéky a s nimi vlastní bydlení pro mladé rodiny v rámci možností co nejdostupnější.

Pokud se situace v budoucnu natolik zhorší, že Česká národní banka bude muset utáhnout šrouby, tak ať mladí mají alespoň trochu volnější podmínky. Kromě úlevy pro mladé obsahuje návrh také obecnou, nebo, chcete-li, plošnou výjimkou, kdy se na 5 % úvěrů nebudou limity úvěrových ukazatelů vztahovat vůbec. Čímž budou pokryty specifické případy.

Zdůrazňuji, že v původním návrhu v minulém volebním období byla obsažena objemová výjimka pouze ve výši 3 %, která však byla po následných diskuzích a po dohodě s panem guvernérem zvýšena na 5 %. Pan guvernér mě určitě doplní a řekne vám, kolik obnáší objem úvěrů, těch 5 %. Myslím si, že se to pohybuje až mezi 15 a 20 miliardami. Věřím, že jsme našli tu správnou rovnováhu. Další zvyšování této výjimky, jak mě pan guvernér opakovaně ujistil, určitě tady doplní, by ale již vedlo ke snížení účinnosti navrhované regulace.

Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, na závěr si dovolím zopakovat, že u tohoto návrhu jde o budoucnost této země a určité pojištění pro případné budoucí krize. Musíme být připraveni, proto vás prosím, aby Senát schválil návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také vašimi slovy, paní navrhovatelko, jako tatínek a dědeček děkuji a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor, který k návrhu zákona nepřijal usnesení. Záznam z jednání máte rozdán jako senátní tisk č. 77/02, zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Goláň.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 77/01. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji, máte své úvodní slovo, seznamte nás s vaší zpravodajskou zprávou.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážený pane guvernére ČNB, těší mě, že můžete vystoupit na základě rozhodnutí Senátu, vážené kolegyně a kolegové. Garanční výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se návrhem novely zákona o ČNB věnoval opakovaně. Z prvního jednání byl pořízen pouze záznam a na druhém jednání výbor doporučil po úvodním slově předkladatele, byla přítomna paní náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková, a po zpravodajské zprávě po rozpravě výbor doporučuje vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladislava Vilímce a předsedu výboru pověřuje, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Ohledně novely zákona o ČNB mohu potvrdit to, že podobný návrh se v Poslanecké sněmovně projednával již v minulém volebním období a skončil přerušením projednání, nebyl doprojednán, ani se tehdy, v roce 2017, nedostal do Senátu. Tzn. je to materie, která je dlouhodobě diskutována. I přes ty dlouhé diskuze bohužel nedošlo k nějakému nalezení kompromisu, aspoň když se podívám na hlasovací poměry v Poslanecké sněmovně.

Děkuji paní ministryni za řečnicky působivé představení tohoto návrhu zákona. Těch změn v tom zákoně je ještě víc, než samozřejmě paní ministryně připomněla. Stěžejním bodem je skutečně jednak trvalé rozšíření možnosti České národní banky obchodovat na volném trhu a rozšíření protistran, se kterými může obchodovat. Což samozřejmě pak, spíš vystoupím k tomu v diskuzi, to je jeden z těch základních bodů. Pak je další důležitý bod týkající se makroobezřetnosti politiky, kdy Česká národní banka dostává nový úkol, předcházet systémovým rizikům.

V té souvislosti dostává tedy nový nástroj, stávající doporučení České národní banky se může změnit i na opatření obecné povahy, tak, aby bylo vymahatelné. Banka dostává možnost opatřením obecné povahy nastavit limity tří úvěrových ukazatelů v případě tzv. hypotečních úvěrů, respektive spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, jak je psáno v zákoně.

Kromě těchto dvou stěžejních věcí je tam pak ještě celá řada dalších, někdy významnějších, někdy méně významnějších, změn. Jednak dochází k úpravě metodiky výpočtu úroku za nedodržení povinných minimálních rezerv, spočívající v nahrazení stávajícího dvojnásobku lombardní sazby na zvýšení lombardní sazby o 5 %. Tak, aby i v případě, že lombardní sazba bude pouze, jako v jednu chvíli byla čtvrt procenta, čtvrt procentního bodu, aby výše sankce byla efektivní. To je jedna z těch dalších změn.

Pak je tam taková změna, kterou také uvedu, která určitě bude mediálně přitažlivá, až se vždycky bude projednávat výroční zpráva o hospodaření ČNB, to je povinnost ČNB kromě odměn členů Bankovní rady uvádět v té výroční zprávě i platy nebo odměny ředitelů sekcí. To jsou podle organizačního řádu osoby v přímé působnosti Bankovní rady. Určitě to bude předmětem zájmu médií. Já jsem na výboru prohlásil, že nevím, jestli je to úplně rozumné, ale Česká národní banka sama takový návrh učinila.

Poslední změna, kterou bych chtěl v té zpravodajské zprávě své zmínit, je změna, na kterou se moc neupozorňuje. Já považuji tu změnu také za poměrně významnou. Ta změna tkví ve výslovném oprávnění České národní banky zakládat samostatné právnické osoby, je tam napsáno, „k plnění svých zákonných úkolů“. Ano, takové oprávnění se dalo teď vyvodit z nějakých ustanovení toho zákona, ale přímé oprávnění v tom zákoně nastaveno nebylo.

Považuji to za docela důležitou změnu, která může vést, a nechtěl bych se toho dočkat, dříve nebo později k tomu, že vzniknou různé satelity napojené na Českou národní banku. Takže to jsou ty hlavní změny, je tam změn daleko více, ty hlavní změny, které obsahuje novela zákona o ČNB. Hospodářský výbor reagoval na tyto změny, řekl bych, takovým pojištěním. Aby skutečně, pokud Česká národní banka dostane trvalé oprávnění obchodovat na volném trhu, aby nevypadla z toho ta věta, která je teď v tom zákoně 192, v té covidové novele, že tím není dotčen zákaz měnového financování.

Proto se hospodářský výbor v tom pozměňovacím návrhu rozhodl, aby tato věta byla obsažena i pro případ toho trvalého oprávnění. Myslím si, že to je docela zapotřebí.

Poslední věc, kterou zmíním ve zpravodajské zprávě, ve spojení s usnesením hospodářského výboru, je návrh, aby ta novela byla účinná od 1. ledna 2022, protože jak jistě, vážené kolegyně a kolegové, víme, v minulém roce jsme České národní bance dali dočasné oprávnění provádět operace na volném trhu s novými investičními nástroji do 31. 12. 2021.

Pak je tedy logické, pokud se něco mění, ono se i obsahově mění, protože na rozdíl od toho dočasného oprávnění banka může provádět obchody např. s drahými kovy a některými dalšími nástroji, tak aby to nové oprávnění bylo účinné od 1. ledna 2022. Staré oprávnění skončí ke konci roku, nové oprávnění je účinné od 1. ledna 2022. Já myslím, že to je korektní, seriózní přístup, který je přehledný z hlediska vývoje legislativy. Takže to je k mé zpravodajské zprávě a k ostatním věcem bych se pak přihlásil v případné diskuzi. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane zpravodaji, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a zaznamenával rozpravu a dělal si poznámky.

A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, senátor Tomáš Goláň? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, tuto materii projednal i ústavně-právní výbor na své 13. schůzi. Všechno podstatné jste slyšeli, takže já se spíš vrátím k tomu projednávání.

Na ústavně-právním výboru byl předložen pozměňovací návrh, který byl předložen i na hospodářském výboru. O tomto pozměňovacím návrhu, který obsahuje čtyři pozměňovací body, se hlasovalo o každém bodu samostatně. Žádný z těchto bodů nebyl přijat. Změna účinnosti, kterou tady předřečník zmiňoval, dostala čtyři hlasy, proti byly čtyři hlasy, takže ústavně-právní výbor nepřijal k tomu žádné usnesení. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Přeji všem hezké dopoledne, vystřídali jsme se. Já se ptám, jestli někdo navrhuje, abychom podle § 7 jednacího řádu vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Proto otevírám obecnou rozpravu. V obecné rozpravě jako prvnímu dávám slovo guvernéru ČNB, panu Rusnokovi. Prosím, pane guvernére, máte slovo. Dobré ráno.

Jiří Rusnok:  Dobrý den. Děkuji vám, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za možnost zde k této předloze vystoupit. Pokusím se velmi stručně jenom v některých bodech, řekněme, doplnit jinak vyčerpávající úvodní slovo paní ministryně, kterou též zdravím, ale my už jsme se osobně pozdravili.

Jak už bylo řečeno, tato novela není nějakým legislativním aktem z leknutí nebo nadšení. Tato novela vznikla a vznikala jako výsledek velmi podrobného a poctivého studia zkušeností z takzvané globální finanční krize v letech 2008 až 2010. U nás se její důsledky projevily spíše z domácích důvodů ještě i v letech 2012, 2013... A také reagovala na v mezidobí přijatou a významně změněnou evropskou legislativu. Tato novela je současně i harmonizační legislativou a přibližuje nás ke stávající podobě acquis communautaire v této oblasti.

Jak známo, v oblasti finanční regulace ta legislativa po té velké krizi se významně rozšířila, prohloubila, možná extendovala až příliš, ale to je na jinou debatu.

Máme tedy před sebou především legislativní návrh, který reaguje na zkušenosti z krize a říká, jak se chovat, z pozice centrální banky, jako klíčové měnové autority, ale také, jako v našem případě, autority, která se má starat o finanční stabilitu, jak reagovat na případné potenciální budoucí krizové situace, tak, aby banka samozřejmě i nadále plnila ty své hlavní úkoly ze svého mandátu, tj. dbát o cenovou a finanční stabilitu. Jinými slovy jak být také jakousi, jak už bylo i zmíněno, pojišťovnou poslední instance, pokud by to situace v zájmu plnění základního mandátu centrální banky vyžadovala. Nacházíme se zde v oblasti veřejného práva. Tady, jak známo, platí z pohledu soukromoprávního subjektu, že co není zakázáno, je dovoleno. Z pohledu orgánů veřejné moci také platí a musí platit, že jakákoliv povinnost ukládaná osobám právnickým či fyzickým musí být dokládána pouze zákonem, případně podzákonnými předpisy na základě zákonného zmocnění.

Myslím, že dobrá veřejnoprávní legislativa se pozná také podle toho, že pokud veřejné autoritě ukládá pečovat o nějaký konkrétní ušlechtilý cíl, například v našem případě to jest péče o cenovou a finanční stabilitu, tak taky taková legislativa musí té autoritě poskytnout odpovídající nástroje, kterými tato instituce je schopna zajistit plnění toho předmětného zákonného cíle.

Myslím, že dobrou legislativu také charakterizuje to, co už jsem také zmínil, že funguje nejenom v normálních, řekněme, dobrých, časech, ale funguje stejně tak i v dobách mimořádných. Možná i zlých. Řekněme krizových. A to myslím, že platí právě o významné části předložené novely, která řeší okruh nástrojů centrální banky za účelem dosahování cenové stability pomocí operací na volném trhu. Novela rozšiřuje paletu nástrojů, kterými může centrální banka v takovéto situaci nakládat. Rozšiřuje jak typy transakcí, které může uzavírat, tak zejména seznam protistran, se kterými může tyto operace provádět.

Uvedu příklad. My jsme v rámci té, protože to je ta součást, která byla i v té covidové novele, čili dnes účinná, my jsme například v té situaci, řekněme, krizové a velmi nejisté rozšířili možnost poskytovat dodávací operace na likviditu, to znamená hotové... Ne hotové, ale prostředky, které by byly okamžitě k dispozici, protože doposud, podle starého zákona, jsme to mohli dělat jenom s bankami a jenom na nějakou omezenou dobu. Dnes, díky té covidové novele, například máme uzavřeny smlouvy, zatím nebyly využity, i s dvěma velkými pojišťovnami, s třemi velkými správci podílových fondů, protože by bylo velmi nezodpovědné nechat právě třeba v případě nějakého zamrzajícího trhu, kdy stoupají výrazně různé rizikové prémie, aby třeba podílové fondy, které chtějí vyplácet své klienty, protože v době nervozity bývá tendence u klientů vyzvedávat si z těchto institucí hotové peníze nebo je převádět do nějakých bezpečnějších aktiv, tak takový podílový fond, který má samozřejmě situaci, kdy potřebuje vyplatit více hotových prostředků než zrovna v těch nástrojích, které má, by mohl se dostat pod tlak, prodávat pod tlakem, pod cenou a generovat výrazné ztráty, které by se samozřejmě dotkly později i těch klientů. Takže tím, že my jim dáváme jistotu, že kdyby potřebovali hotové peníze, kdyby se ta situace eskalovala, mohou přijít k nám a protihodnotou státního dluhopisu, jako kolaterálu, jako garance, dostanou od nás za podmínek standardních, to znamená, za naši repo sazbu dostanou tu likviditu. Čili jenom abych to přiblížil k nějakému reálnému životu.

To je ta část, která dnes platí. Tady v podstatě říkáme, je to protikrizová pojistka a je dobré takovouto věc mít v legislativě trvale, protože je jasné, že tato krize jednou skončí. Nicméně nějaké budoucí krize také přijdou. Prostě žijeme v tržní ekonomice. Ta je z povahy věci cyklická, plus dneska máme celou řadu jiných nejistot v globálním světě, které mohou vyvolávat a mohou mít i výrazné ekonomické projevy.

Ta druhá část, klíčová, té novely, kromě drobných jiných ustanovení, které částečně tady byly komentovány také již ve zpravodajské zprávě, se týká posílení pravomoci centrální banky v oblasti makrofinančního dohledu, čili té makroobezřetnostní politiky v oblasti úvěru na bydlení. Je to část legislativy, která má preventivní charakter. Je to právě ten typ nástroje, který nám umožní efektivně tu finanční stabilitu zachovávat, pečovat o ni. Naším primárním cílem nebo motivací je snaha předcházet v dobrých časech nahromadění potenciálních problémů, které se pak nepříznivě, a máme opakované mezinárodní zkušenosti, zejména, a naštěstí ne tolik domácí, nepříznivě projeví s určitou pravidelností po nějaké době ve finanční kondici bank a domácností.

Takže tolik možná doplnění toho úvodního slova. Já bych chtěl znovu tedy za sebe a za instituci, kterou mám tu čest řídit, požádat, abychom legislativu doplnili o tuto trvalou novelu, která nás posunuje, řekněme, z 90. let minulého století do století současného. Děkuji zatím za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane guvernére. A protože už to byl příspěvek v rámci obecné rozpravy, tak se ptám, jestli ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Ano, vidím, že přihlášený je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážená paní ministryně, pane guvernére, kolegyně a kolegové, já budu mít možná několik komentářů, možná i dotazů, které se tohoto zákona týkají.

Předně zmíním, že byla velká debata ohledně tohoto zákona i v Poslanecké sněmovně. Myslím, že tam i, tady mluvím za Piráty, myslím, že za ODS tam byly negativní vazby k tomu návrhu, který tady je. Ale já právě proto bych si chtěl nějaké věci ujistit a případně mít nějakou zpětnou vazbu.

Ten zákon, jak tady padl, má dvě velké části. První se týká hypoték a nějaké pojistky ze strany České národní banky. Tomu rozumím, já jsem i velice rád, že nám tady paní ministryně pěkně tu zprávu přečetla. Mně se líbila ta slova „povodně“, „budoucnost“ atd. Měl jsem trochu pocit, že bez toho zákona nebudeme moci žít, ale úplně si tím nejsem jistý.

Velice krátce k té části první, ta se týká toho fungování na primárním trhu a možnosti nakupování centrální banky cenných papírů. Já tady jenom zmíním, opravdu ten zákon tady už jednou byl, byla velká debata k tomu, že tady proběhla debata, že to bylo pouze na dobu určitou kvůli této krizi. Tam byly nějaké možné obavy z toho, že to vůbec je potřeba. Já jsem na rovinu i dopředu uvažoval o možném pozměňovacím návrhu ohledně uveřejňování těch nákupů, jako dělá třeba Evropská centrální banka, ale potom jsem od toho ustoupil z několika důvodů. Já si úplně nejsem jistý, že tuto věc bychom měli připouštět, že je potřebná. Zaprvé tady už padlo, že zatím ještě nebyla využita a že to je, jak to vnímám já, nějaká možná pojistka do budoucna pro další krizi. Já si osobně myslím, pokud nějaká další krize přijde, pojďme to řešit v tu danou chvíli a případně to v té době schválit, abychom si ta stavidla nerozvolnili. Můj konkrétní názor.

Druhá věc, co tady je k tomu ještě, to možná přímo nesouvisí s touto aktuální výjimkou, která bude na dobu neurčitou, navždycky, ale to možná, že tady bude nějaká reakce, přece jenom bude možné nakupovat cenné papíry i v zahraničí, jestli to chápu dobře, mně se tady, jak jsem koukal do výroční zprávy České národní banky za minulý rok, jsem zjistil, že v tom sekundárním nákupu, to se týká těch dluhopisů vydávaných cenných papírů jednotlivými státy, se pustila Česká národní banka do nové cesty, jak to říct, nově nakupovala portfolio čínských vládních dluhopisů v čínském renminbi o velikosti ekvivalentu 500 milionů dolarů, asi 13 milionů korun. Tak já, i když tady je komunikováno, že to je relativně malá částka, já jenom tady, moje první obava nebo možná otázka je, jestli podle této novely bude možné nakupovat i ne ty sekundární dluhopisy, čínské nebo třeba jiné, nevím, v Rusku to není možná tak jednoduché, ale třeba ruské nebo jihokorejské, to asi není tak jednoduché, ale ty čínské, to jde, to jsem pochopil. Tak jestli nebude pak možné nakupovat třeba i ty čínské primární cenné papíry. To bych se na to chtěl případně potom o tom pobavit. Do toho bych se úplně nechtěl pouštět. Takže to je jedna z věcí, která mě vede k tomu závěru, který tady potom dám.

Druhá věc je, ano, je pravda, že v některých zemích to funguje, dělá to i Evropská centrální banka, jak jsem říkal, ale ona uveřejňuje konkrétní údaje, které tady můžu komunikovat. To znamená o tom subjektu, který byl nákup od něj emitovaný, o té částce toho samotného rozpětí, o době, na jak dlouho se to nakupuje, což v tomto zákoně není. Opět jsem pochopil, že v debatě ve sněmovně padlo, že to může být dobrovolná věc. Ale já zase přece jenom, když tady vidíme, že se můžou nakupovat nějaké věci, které se týkají té sekundární části trhů, které jsou veřejně publikovány, tady by to nemuselo být publikováno, tak z toho mám trochu obavy. Neberte to nijak osobně, pane guvernére, to je zkrátka věc, kterou tady my řešíme dlouhodobě. Pokud ČR opravdu kupuje čínské dluhopisy, tak bych byl nerad, aby se toto vůbec umožnilo. Takže to je k té první části.

Z tohoto důvodu se mi to moc nelíbí. Chtěl jsem původně dát možnost té změny, aby to bylo transparentně zveřejňováno, ale já bych k tomu radši nechtěl ani vůbec přistoupit.

Druhá věc je, pokud to bude potřeba, já bych byl rád, abychom také měli aktuální vyhodnocení té potřeby, toho nového oprávnění. Jestli jsem dobře pochopil, paní ministryně to četla z tohoto dokumentu, který nám tady četla na začátku, mně se moc líbil váš přednes, bylo to pěkně popsáno, tak to zatím ještě využito nebylo, tento nový nástroj. Takže my teď ani nevíme, do jaké míry to je potřeba, nebo ne. Já si ani sám nejsem jistý, že to je opravdu ten stabilizační faktor. Je to možné, ale rád bych k tomu viděl nějaká data. Já jsem k tomu zákonu tohle sám neviděl.

K té druhé části, která je asi možná důležitější, dneska jsem slyšel k tomu i komentáře na Radiožurnálu, je to hodně debatovaná věc, já bych měl případně na paní ministryni nebo na pana guvernéra několik dotazů. Jsou to věci, které se ke mně dostaly v rámci té debaty ohledně toho prvního, tak i v té druhé části. Nejsem na to odborník, tak tady budu některé věci číst, abych to řekl přesně. Protože moje angličtina odborná v oblasti bankovnictví není úplně skvělá, nicméně chápu dobře, že tam jsou tři určité faktory, které nově bude moci ČNB ne pouze doporučovat, ale i nějakou formou stanovovat... Říkám to dobře? První „Loan-to-Value“, to je první faktor, který asi jsem pochopil, že opravdu i funguje v jiných zemích, jak tady říkala paní ministryně. Možná mě paní ministryně doplní, v jakých to bylo ještě dalších zemích, ale říkala dva nebo tři státy. Tam to funguje a myslím, že to běžná praxe je. Asi by s tím takový problém nemusel být. Nicméně bych rád tedy slyšel, jaké ty další ukazatele, které tam jsou další dva, já je tady mám poznamenané, „Debt-to-Income“, teď čtu tedy z portálu Banky.cz, protože nejsem odborník, tak jsem si tady jenom výklad toho pojmu našel, budu ho číst: Je to zkratka anglického názvu. Jedná se o již neplatný parametr při poskytování spotřebitelských úvěrů a hypoték, který ČNB k 1. 4. 2020 zrušila. Parametr DTI určoval parametr celkového zadlužení proti celkovému ročnímu čistému příjmu a neměl překročit devítinásobek. Chápu tento. A pak byl ten třetí ukazatel, opět anglické spojení „Debt Service to Income“:

Zkratka anglického názvu, vyjadřuje poměr mezi měsíční splátkou všech úvěrů, kontokorent, kreditní karta, hypotéky, včetně aktuálně žádaného úvěru proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu. Tento nesmí podle doporučení přesáhnout 50 %.

U těchto dvou bych tedy rád slyšel, které jiné členské státy je využívají, protože jsem pochopil, že to není úplně běžný standard, že by to bylo využíváno. Ten první ano. Další věc, já bych se pak k tomu doptal ještě, mám tady ještě nějaké připomínky, které se ke mně dostaly v rámci právě té legislativní části ve sněmovně, kdy opravdu tam to nebylo, jak jsem pochopil, u všech vnímáno pozitivně.

K tomu limitu prvnímu, k tomu LTV, vy tam zavádíte kritérium 36 let, pro ty lidi, kteří si poprvé vezmou hypotéku, ty nějakou formou zvýhodňujeme. Jestli to není náhodou diskriminační, protože máme i nějaké nové lidi, kteří dneska si i ve 40 letech poprvé berou hypotéku. To zvýhodnění těch mladších, jako jestli není diskriminační? Já bych rád jako toto slyšel, zpětnou vazbu. Jestli paní ministryně nebo pan guvernér? Poslední věc, která bych se, a to opravdu tady jenom zmíním, dostalo se to ke mně, mám nějaké připomínky od Asociace českých bank. Zpětná vazba je, že to stanovení těch úvěrových ukazatelů nepovažují za nezbytné, ale asi s tím nebude tak velký problém u toho ukazatele LTV. A právě k tomu se oni vyjadřují. Takže k těm dvěma bych chtěl nějaké podrobnější zdůvodnění, proč ty další dva ukazatele potřebujeme, jestli to je běžná praxe? Já si myslím, jak jsem pochopil z těch běžných komentářů, že úplně není. Poslední věc, jestli bychom se i bez toho obešli, protože, jak jsem pochopil já, co je zásadní? Vy tím si kryjete riziko nějakého zahraničního subjektu, který u nás bude poskytovat hypotéky, i nebankovní instituce to může být, a tím nějakou formou by vám mohlo být to aktuální riziko, které máte, vy ho omezíte u těch českých subjektů tím, že nějakou formou regulujete jeho rezervy. Takže to chápu, že to je ten pool subjektů. Ale pochopil jsem, žádné u nás ještě takové nejsou, tak je opět to do budoucna nějaká příprava, pokud by se něco takového stalo. Tak opět jestli tady nejdeme trošku... Jak to říct? S kulometem na komára v té oblasti. Ale sám říkám, že ta druhá část mně opravdu nevadí obecně, ten první ukazatel. Ty druhé dva, tam tedy vnímám velká rizika. Takže jenom celkový závěr, mně se nelíbí, že kvůli té jedné podstatné části bychom tady měli přijímat druhou část, která mně se osobně nelíbí. To znamená, nějaké měnové transakce na tom primárním trhu. Z toho důvodu tady tu alternativu dám. Nevím, jestli projde, ale dám návrh na zamítnutí tohoto zákona, protože mám tady relativně velké obavy, které jsem zmínil. Budu rád za nějakou zpětnou vazbu, případně pak se ještě vyjádřím.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor se jistě dočká odpovědi v rámci obecné rozpravy. Teď na sebe mávají paní ministryně, pan guvernér. Tak kdo, prosím? Prosím, pane guvernére.

Jiří Rusnok:  Děkuji vám, pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já k těm dotazům... Pak bych se možná s dovolením vyjádřil i k těm pozměňovacím návrhům, které předložil hospodářský výbor.

Pokud jde o investice do čínských aktiv, ano, my jsme před nějakým časem zahájili nějakou, řekněme, testovací sérii takovýchto investic. Ten rozsah je minimálně s ohledem na naše devizové rezervy. Tady, prosím, se pohybujeme v oblasti devizových rezerv, pro které se tímto zákonem nic nemění. My i dneska můžeme devizové rezervy investovat čistě podle našeho uvážení. To je naše plná zodpovědnost a diskrece. Tímto zákonem se v této oblasti nic nemění.

Čili tady chápu, že to může být zajímavé, ale z hlediska zákona, toho tady projednávaného, to žádný dopad nemá. My jsme v podstatě, samozřejmě pokud jde o to čínské portfolio, tam jsme nakupovali pouze čínské státní dluhopisy. Je to z důvodu v podstatě jednoduchého, to znamená, jde o určitou diverzifikaci našich investic. Tak jak máme, ten rozsah je hluboko pod jedním procentem našich devizových rezerv, nemáme ani záměr ho nějak drasticky navyšovat. Následovali jsme v podstatě centrální banky Evropské unie, Rakousko, Slovensko, Itálie, celou řadu dalších, samozřejmě Velká Británie již není v Evropské unii, nebudu je všechny jmenovat. Renminbi je dneska součástí SDR, to znamená těch společných práv čerpání, které jsou jakýmsi košem měn, které uznává Mezinárodní měnový fond. Čili je to měna, se kterou se na mezinárodních trzích standardně obchoduje. Je fakt, že na rozdíl od evropských a do jisté doby i amerických dluhopisů ty čínské mají pořád nějaký reálný výnos kladný. Kladný úrokový výnos. Tak, ale to se nijak nedotýká tohoto zákona.

Pokud jde o ty ukazatele, kterými regulujeme nějakým způsobem nebo můžeme regulovat potenciálně ten trh hypotečních úvěrů, ano, je to tak. Jsou tam navrženy tři ukazatele: LTV, DTI a DSTI. LTV, hodnota úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti, je ukazatel, který jsme v rámci doporučení používali a používáme i nadále, i když jsme na začátku krize provedli jeho určité zmírnění z 80 % na 90 %. Je to ukazatel, který by měl reagovat na růst ceny nemovitostí, tím vytvářet určitou rezervu zejména ze strany bank, aby v případě, kdy by se ta hypotéka nevyvíjela pozitivně z hlediska splátek, to znamená, ten dlužník začal kolabovat, tak aby banka měla zástavu, která samozřejmě při výkyvu cen nemovitostí, trhu nebude znehodnocena. Další dva ukazatele jsou z oblasti příjmové. Ty nemíří přímo na cenu nemovitostí, ale míří spíše na vývoj dluhu ve vztahu k příjmu. To znamená, mají dávat té bance a vlastně i nepřímo tomu dlužníkovi signál, že by neměl překračovat určité míry zdravého zadlužení, které mohou vést k tomu, že se dostane do neřešitelné situace, což bude tragédie lidská, rodinná a následně z toho může být docela velký problém i makroekonomický, protože když vám začne krachovat 50 % úvěrového trhu, protože hypotéky nejsou žádná okrajová záležitost, je to 50 a více procent veškerých úvěrů, včetně podnikových, všechny velké finanční krize, finanční, teď žijeme nějakou krizi, která má jiný zdroj, vznikaly v oblasti financování hypoték. V USA, v Evropě, Španělsko, Irsko, vzpomeňte si na všechny ty případy, čili ta věc je společensky mimořádně závažná. Tady nejde o to, že, někdy se to tak jako dezinterpretuje, že ČNB tady chce bránit ve štěstí mladým rodinám. Ale to samozřejmě vůbec, ale vůbec není smyslem ani cílem našeho konání. My máme za úkol pečovat o finanční stabilitu. O tu nelze pečovat jinak, než tak, že budeme mít stabilní, šoku odolné bankovnictví. Jestli to bankovnictví má být schopné odolat nějakým šokům, které přicházejí, jak vidíme, tak musí pracovat s určitými rezervami. Pokud se dostane na hranu v té své úvěrové politice a v té části, která se týká bydlení, protože ta je, říkám, významná, samozřejmě ta odolnost toho bankovního sektoru může být výrazně narušena. Potom tedy nebudeme schopni zajistit tu finanční stabilitu. Finanční stabilita není žádná abstraktní myšlenka. To je předpoklad nutný, podmínka nutná pro prosperitu této země. Protože když tady nebude cenová, i ta finanční, stabilita, tak se tady můžeme rozkrájet, můžeme mít geniální podniky, které vymyslí, nevím co, ale budeme tady mnoho, mnoho let řešit obrovské problémy. Nakonec sami dobře víte, že když se podíváte na osudy těch postižených zemí, to pak samozřejmě zasuje veřejné rozpočty, že většinou musíte dříve nebo později sanovat ty finanční domy. Odkud odjinud než z veřejných rozpočtů? Protože bez nich se neobejdete. Je to krevní oběh té ekonomiky. Tak jako v medicíně, když přestane fungovat krevní oběh, můžete mít vynikající svaly, ale asi dlouho to nebude fungovat jako celek. DTI, ano, je dluh k příjmům. My jsme používali do doby, než jsme vypnuli tato dvě doporučení, protože jsme se, tak jako celá řada jiných autorit v této oblasti v zahraničí, domnívali, že s krizí asi ten tlak na trh nemovitostí opadne a chtěli jsme bankám dát určitý prostor, i těm potenciálním zájemcům o hypotéky, tak jsme vypnuli ty dva příjmové ukazatele DTI. V tuto chvíli ji nepředepisujeme jako doporučení. DTI je dluh k příjmům, k čistým ročním příjmům. Tam jsme používali takové úrovni jako 9, 8 atd. Ve Skandinávii, například v Norsku, používají DTI velmi intenzivně. Někdy třeba regionálně, protože tam mají velké rozdíly. Mohu vám říct příklad, že v Oslu DTI bylo jednu dobu kolem 6. Čili o 30 % přísnější než to naše. Používají to také Irové, používají to jiné země. My máme trochu jinak postavenou legislativu. Jak jsem říkal, všechno, co se přikáže komukoliv, třeba bance, musí být v zákoně. Mnohé jiné země mají zmocnění pro tu autoritu, což ne vždycky jsou centrální banky. Ta makrofinanční autorita může být nějaký orgán jiný státu. Mají zmocnění většinou v zákoně. Mohou sami ve své kompetenci ty příslušné ukazatele vydávat a stanovovat jako závazné. My, protože máme tu legislativní kulturu jinou, tak musíme mít možnost to vydat případně v zákoně. Vždycky to budeme vydávat jenom po důkladné analýze. Každý rok dvakrát ročně děláme velkou analýzu situace bank, situace celého finančního sektoru, vydáváme zprávu o finanční stabilitě. Na jejím základě případně vydáváme nějaká opatření obecné povahy. V tomto případě by šlo o ty ukazatele.

DSTI je odvozený ukazatel, který říká, jaký je strop na dluhovou službu, čili kolik maximálně by měla činit splátka toho dluhu k měsíčnímu příjmu. Čili je to určitá zase ochrana té rodiny, toho žadatele taky, aby mohl normálně žít a fungovat. Používali jsme něco kolem 50, 45 %. Ten člověk také platí nějaké jiné výdaje, musí se nějak živit, má nějaké výdaje spojené s celou řadou jiných okolností. Takže to je k těm ukazatelům.

Pokud jde o zvýhodnění, podívejte, my jsme vedli dlouhou debatu s Poslaneckou sněmovnou, několik let, jestli tam má být nějaké věkové zvýhodnění pro mladší žadatele. My jsme ho původně nenavrhovali, protože se domníváme, že by to mělo být jaksi nediskriminační, respektive jednodušší je uplatňovat stejná pravidla pro všechny. Nicméně uznávám, že z hlediska potenciální rizikovosti toho klienta ten mladší klient je o něco méně rizikový, než je ten starší klient.

To je přirozené. On má před sebou delší pracovní kariéru, pravděpodobně v mnoha případech i kariéru, kdy bude jeho příjem spíše narůstat ještě nějakou dobu. I z tohoto pohledu, to je pohled primární, který nás zajímá, my nejsme v tomto ohledu, ani ministerstvo práce, ani ministerstvo pro místní rozvoj, tak jsme respektovali tu politikou dohodu, ten konsensus, že pro mladší žadatele budou ta kritéria moci být, a budou, automaticky zmírněna. Dnes v těch našich doporučeních jsme to rozlišení nepoužívali.

Chci ještě jednou zdůraznit, že je tam ta celoplošná 5% výjimka, kdy všechny často v debatách uváděné takové specifické případy, které narážejí na tvrdost zákona, se dají snadno pokrýt. Těch 5 % veškerých hypotečních úvěrů dneska v České republice, pokud bych vzal čísla z minulého roku, nebo jak se zatím vyvíjí letošní rok, tak je, prosím pěkně, až k 20 miliardám hypotečních úvěrů. Čili je to dostatečný objem na to, to není žádná kapka v moři, aby pokryl specifické výjimky, které jsou různě jmenovány v diskuzích, jako že žadatelé nejsou v nějakém svazku a žijí spolu, nebo nějaké další specifické výjimky, mají problém doložit příjmy, najde se jich asi celá řada. Tady si myslím, že není problém.

Už velmi stručně k pozměňovacímu návrhu. Tam je asi dobře myšlená snaha, aby v příslušném paragrafu, který říká, že máme možnost používat na volném trhu všechny možné operace, tak aby to nebylo v rozporu se zákazem měnového financování. Ano, v té dočasné covidové novele se objevila tato věta, nicméně tento zákon nijak neoslabuje zákaz měnového financování, nikde, v žádné části, protože to je acquis communautaire, to je základní princip moderní, nezávislé centrální banky, jinak bychom se dočkali samozřejmě nějakých špatných konců typu Zimbabwe.

My se domníváme, že explicitně zachovat tento paragraf, nebo tu větu u jednoho paragrafu, je nadbytečné, že by to mohlo naopak implikovat nechtěné důsledky, že by to někdo mohl příště vykládat tak, že zákaz měnového financování platí u tohoto paragrafu. Tam je totiž explicitně napsán. Ale u jiných není explicitně napsán, tak tam neplatí. To si myslíme, že je takové trošku nebezpečí této změny. Jinak my, jak říkám, samozřejmě ani náznakem nezpochybňujeme, ani nemáme důvod, byli bychom sami proti sobě, zpochybňovat to, že všechny tyto nástroje můžeme používat jenom za účelem plnění našich zákonných cílů, tj. cenové a finanční stability.

Pokud jde o založení právnické osoby, opět snaha byla, proto je to legislativní novela připravovaná dlouhodobě... Podle výkladu právníků, nejen našich, my dnes můžeme založit právnickou osobu za účelem plnění svých úkolů, lze to podle nich dovodit výkladem našeho stávajícího zákona. Snaha byla dát to tady najisto a jasně a transparentně, že to tak explicitně je. Čili byla to snaha o projasnění legislativy, mysleli jsme si, že to je obecný zájem, že chceme mít legislativu jasnou, transparentní. Takže to byl důvod, proč se to tam v této explicitní podobě objevilo.

Pokud jde o rozšíření té objemové výjimky z 5 na teď, tuším, 7,5 % po tom druhého pokusu hospodářského výboru, tak, jak už bylo řečeno, domníváme se, že 5 % je až až, že to je 20 miliard úvěru a to pokryje všechny nezbytné potřeby. Pokud jde o datum, to nepovažuji za... Myslím, že ten návrh má svoji logiku. Tento zákon nenavazuje pouze věcně na tu dočasnou covidovou novelu, tam navazuje v té jedné části, která byla považována za protikrizovou pojistku, ale v celé řadě dalších věcí, zejména v té makroobezřetnostní politice, je to samostatný legislativní kus, takže si myslím, že jeho účinnost by měla být, pokud možno, co nejdříve. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane guvernére, další do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Ladislav Kos. Prosím, pane senátore.

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane guvernére, kolegyně, kolegové.

U tohoto zákona se ukazuje to, co je v Česku neblahou tradicí, že jednotkou dočasnosti se stal „1 furt“. Totiž loni přijatá novela zákona o České národní bance umožnila dočasně centrální bance tzv. kvantitativní uvolňování obchodování s investičními nástroji, drahými kovy, pohledávkami a dalšími aktivy. Nyní, přestože přínosy tohoto rozšíření nebyly nijak vyhodnoceny, ony de facto nebyly ani nijak silně využity, tak se chce jejich platnost prodloužit na dobu neurčitou.

Já se domnívám, že v krizové situaci je toto rozšíření jistě vhodné, ale myslím si, že dát bianco šek na další využití těchto opatření, časově neohraničené trvání, nepovažuji za správné. Nakonec, jak se ukazuje, tak, jak tady bylo přirovnáváno, že v jiných zemí včetně Evropské centrální banky jsou tyto nástroje k dispozici, když se po Evropě podíváme, nevidíme, že by v těchto státech přinesly nějaké zásadní zlepšení finanční situace.

Já bych se tady zastavil u dvou nových kompetencí, které jsou v zákoně na delší dobu ČNB umožněny. Vyhnu se té části makroobezřetní, protože o té tady bylo řečeno panem guvernérem, myslím si, docela dost. Takže dvě ty kompetence. Jednou kompetencí je rozšířená možnost nákupu vládních dluhopisů i na dluhopisy s delší dobou splatnosti. Já tady vidím určité nebezpečí. Nechci se dožít toho, kdy národní banka bude masivně nakupovat státní dluhopisy, o které nebude na trhu zájem. Bude tak sanovat státní rozpočet, stlačí vysoké úroky za tyto dluhopisy, které by dluhopisy měly na volném trhu, a tím umožní vládě se tímto způsobem zadlužovat.

Protože tržní úroková sazba je spolehlivou brzdou k tomu, aby se stát takto zadlužoval. Když se tahle brzda odstraní, tak by se vláda mohla spolehnout na tento odkup, mohla by mít přestat zájem na skutečném řešení hospodářské a ekonomické situace a na konsolidaci veřejných financí. Mohla by bez zábran ty peníze z dluhopisů utrácet. Jaký by asi byl konec takového řešení, zvýšená inflace, možná náraz do dluhové brzdy. Dál nebudu ten černý scénář domýšlet.

Za podobně riskantní považuji možnost nákupu korporátních akcií a dluhopisů na českém trhu. Je otázka, jak bude ČNB vybírat, kterou firmu podpoří nákupem dluhopisů, kterou nikoliv. Může hrozit politické ovlivňování atd. Já se omlouvám za černé scénáře, které jsem tady nastínil v těch dvou případech. Osobně považuji ČNB za konzervativní, jejího guvernéra i bankovní radu za odborníky na svém místě, nepodléhající politickým tlakům a plnící základní cíl ČNB, péči o stabilitu finančního systému České republiky.

Nicméně netušíme, co může nastat v dalších letech, tak si dovolím na závěr takový bonmot, že tohle rozšíření nástrojů ČNB by nemuselo přinést to, co od něj někteří očekávají, mohlo by naopak přinést to, co od něj očekávají jiní. Děkuji za pozornost.

Jenom na závěr, proto pro tento zákon nebudu hlasovat, protože si myslím, že je to zákon do krizové doby, která, jak vidno, nás opouští, nebyly vyhodnoceny přínosy, případně do konce tohoto roku je ještě dostatek času, aby nějaká drobná novela v případě nutnosti použití nových nástrojů byla možná schválit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Dále prosím k mikrofonu pana senátora Vilímce, který je další přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážený pane guvernére, vážené kolegyně a kolegové. Já bych chtěl reagovat především na vystoupení pana guvernéra.

Já už jsem na výboru uvedl, že samozřejmě rozumím snaze pana guvernéra hledat někdy docela vynalézavé argumenty, proč nevracet tento zákon znovu Poslanecké sněmovně. Když se podívám na ty argumenty, které přednesl k tomu pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru, věřte, že, byl jsem autorem těch pozměňovacích návrhů, že jsme i s legislativou velmi vážili míru těch pozměňovacích návrhů. Jsem přesvědčen, že jsou to návrhy uvážlivé, obezřetné a že jsou jakousi pojistkou, proti těm černým scénářům, které samozřejmě nechci vzpomínat, ale proto je tam ta věta, že tím není dotčen § 34a zákazu měnového financování. Na hospodářském výboru pak paní ministryně sdělovala, že ta věta se tam objevila s cílem hledání kompromisů.

Zůstaňme u toho, pokud chceme tu novelu zákona v nějaké podobě schválit, případně v Poslanecké sněmovně, hledejme kompromis. Hledejme lepší kompromis, než je ten, který je zde předložen. To je k té větě.

Jinak, nejsem sice právník, ale docela jsem znalý v těchto věcech. Určitě je to vynalézavý argument, že by tato věta mohla zapříčinit, že v ostatních případech zákaz měnové regulace neplatí. Já bych z toho obavu neměl, pane guvernére. Tak to je k tomuto bodu.

Jinak samozřejmě to kvantitativní uvolňování a možnost využívat i nekonvenčních nástrojů vyžaduje velkou zodpovědnost a velkou obezřetnost k postupu České národní banky. Věřím, že Česká národní banka zůstane konzervativní institucí. Bez ohledu, jak k těmto věcem přistupují jiné centrální banky nebo Evropská centrální banka, pokud tuto kompenzaci nebo oprávnění trvale dostane.

K těm dalším věcem. Nebudu nijak výrazně komentovat možnost zakládání právnických osob. Nejsem věštec, ale něco jsem v politice za těch 30 let zažil. Zažili jsme vznik různých institucí, které se nedaří dnes zrušit.

Pokud Česká národní banka výkladem jednotlivých ustanovení může být účastna na některých institucích, mít tam majetkový vklad, nevidím důvod, u těch mezinárodních institucí, abychom tu zdrženlivost drželi dále. Jakmile se tam objeví možnost zakládat právnické osoby, tím nemyslím, že to bude podporovat pan guvernér, s pravděpodobností hraničící s jistotou do deseti let tady budeme mít různé satelity, jak jsem uvedl ve zpravodajské zprávě, napojené na Českou národní banku. Jak víme, jak je to u ČEZ a u ostatních firem, Českých drah, ale jsem přesvědčen, že by to nemělo být u České národní banky. Takže proto hospodářský výbor navrhuje vypustit to ustanovení na jistou možnost zakládací právnické osoby.

Co se týká té obecné výjimky, já se nechci pouštět do nějakých číselných přestřelek, ale četl jsem, že za 1. čtvrtletí letošního roku bylo poskytnuto za 100 miliard hypotečních úvěrů. Mám to tady dokonce napsáno. Nejsem možná takový odborník v matematice jako náš pan předseda Senátu, ale 5 % ze 100 miliard není ani 20 miliard, ani 10, ale je to 5 miliard. Samozřejmě vždycky se bere to předcházející čtvrtletí, takže takové to mávání tím, že 5 % je dostatek, podle mě není dostatek. Jinak, aby kolegyně a kolegové věděli, v Poslanecké sněmovně se objevil návrh na 10 % obecné výjimky. Jsem přesvědčen, že 7,5 % je odpovídající, ale nechci to odbýt argumentem, že 5 % je dostatek. Není dostatek a není to 20 miliard.

Tak to jenom k těm argumentům pana guvernéra. Jinak skutečně věřte, že ten návrh, potvrdil to i pan guvernér na tom prvním jednání našeho výboru, ty pozměňovací návrhy jako celek nejdou proti záměru této novely. Nejdou. Je to snaha o nalezení lepšího kompromisu, protože pokud máme skutečně schválit novelu zákona o ČNB, která je svým způsobem kontroverzní, to všichni víme, tak se snažme hledat lepší kompromis, než který byl nalezen v Poslanecké sněmovně. On nalezen moc nebyl, když se podíváte na to hlasování. Tak hledejme, aby byl nalezen. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, s dalším příspěvkem přichází pan senátor Lukáš Wagenknecht. Pane senátore, prosím, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající, já bych chtěl nejdřív panu guvernérovi poděkovat za jeho reakce, protože obvykle tady nebývá obvyklé, že je dostaneme, tak si toho opravdu vážím. Jenom krátce moje shrnutí těch závěrů, které tady padly.

Já jsem neříkal to, že čínské dluhopisy se týkají přímo tohoto zákona, ale říkám, že ta praxe na sekundárním trhu takhle probíhá. Vy jste říkal, že tam nebude možná drastické navyšování, jenom jste to uvedl jako možný příklad toho možného rizika.

Jak tady padlo, složení ČNB je teď kvalitní, ale může se stát za půl roku, za dva roky cokoliv jiného, víme, kdo jmenuje bankovní radu. Nicméně z tohoto pohledu pořád tady to riziko vidím při nákupu na primárním trhu cenných papírů. Mně se, na rovinu, nelíbí ani ten sekundární, ale to je věc vaší odpovědnosti, do toho my nemůžeme mluvit. Ale zkrátka já nevím, pro někoho 13 miliard je relativně malá poměrová částka z celého objemu ČNB jako jeho portfolia, ale na druhou stranu, když poměřím 13 miliard s 12 miliardami, které paní ministryně našla na podporu podnikatelů, které tady nebyly, tak ty peníze nejsou úplně malé. Moc těch peněz paní ministryně nenašla. Ale nebudu odbíhat od tématu.

Co se týká příjmových ukazatelů, jen tady doplním jednu věc, proč jsem je i zmiňoval. Ony se primárně týkají, tady se asi shodneme, těch, kteří mají příjmy hůře prokazatelné, ať to řeknu jednoduše, zkrátka živnostníků, kteří mají výdajové paušály a tak, proto jsem to riziko tady zmiňoval a proto jsem pořád obezřetný u těchto dvou ukazatelů, toho DTI a DSTI, ohledně regulace, která není mezinárodně úplně v takovém rozsahu běžná. Proto to v této části hypoték vnímám jako možné riziko. Ale bez té druhé části bych to já tady asi nějakou formou neřešil.

Velice krátce k té věkové hranici. Jsem rád, že to tady padlo, co řekl pan guvernér, že opravdu Česká národní banka nechtěla nějakou diskriminaci, že to byla asi nějaká, jak to říct, lidová tvořivost z Poslanecké sněmovny. Ono se to totiž vždycky dá krásně v médiích vysvětlit. My zlevníme hypotéky mladým, ale já bych to mohl říct úplně obráceně, my malinko znevýhodníme ty starší. Já u té diskriminaci jsem vždycky opravdu velice obezřetný. Pro mě je otázka, jestli 37 let už je hranice, kdy ten člověk už není mladý, náš život se stále prodlužuje, myslím, že lidé se i déle vzdělávají, lidé, kteří mají třeba větší příjmy, někdy může být méně rizikový ten člověk o dva nebo o tři roky starší než ten mladší.

Tak jenom proto jsem to tady zmiňoval a v Senátu to padlo, že tohle diskriminační je. Ale bohužel to přišlo z Poslanecké sněmovny. Budu doufat, že se to příště už nebude dít. Závěrem jenom zopakuji kvůli primárně té první části a těm rizikům, které jsem zmínil, opravdu trvám na tom návrhu na hlasování, i když třeba neprojde. Tady se možná úplně neshodneme se zpravodajem.

Já si myslím, že vylepšovat něco, co podle mého názoru není úplně věc, která je vyjasněná i ve sněmovně, že není dobrý postup. Tak jenom můj názor na to, i vzhledem k tomu hlasování, které tam proběhlo. Děkuji za slovo a děkuji panu guvernérovi za jeho reakci.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já děkuji vám, pane senátore, prosím pana senátora Jiřího Čunka, který přichází s dalším příspěvkem do obecné rozpravy.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, paní ministryně, pane guvernére, kolegyně, kolegové, já jsem byl připraven pro tento návrh zákona hlasovat. Neviděl jsem v něm žádný velký problém. Chápal jsem, ne dnes, ale už minule, změny, které jsme udělali jako snahu, řekneme, postupovat byť v konzervativní instituci, kterou chci, aby Česká národní banka zůstala, postupovat konzervativně, ale tak, aby s těmi vklady a penězi, které drží, tak aby nějakým způsobem s nimi hospodařila tak, aby nedocházelo k inflaci atd., ke ztrátám.

Byl bych velmi rád, kdyby pan guvernér, nebo paní ministryně, ale spíš bych požádal pana guvernéra, protože jeho je to hlavní odpovědnost, aby se dotkl ve svém vysvětlení především otázek, které tady položil pan senátor Kos, protože to skutečně v tuto chvíli vypadá tak, že je čistě na rozhodnutí České národní banky, a teď koho, jakých orgánů, kde bude alokovat peníze, jestli založí, tak, jak tady řekl zpravodaj, a vstoupí do nějakých společností, ten příklad ČEZ byl velmi dobrý, protože já si myslím, že nejenom já, ale mnoho z nás by mohlo vyjmenovat mnoho společností, které jsou a byly neseny ČEZ. De facto se to pro nás posléze ukázalo, jako pro Českou republiku jako dominantního vlastníka, většinového vlastníka akcií, tak je spíše ztrátou z dlouhodobého pohledu. To bych samozřejmě nerad viděl.

Nicméně já jsem v tom komplementu zákona o České národní bance atd. viděl instrumenty, které takovouto vůli neumožňují. Myslím si, že to, co teď schvalujeme, tyto nástroje neruší. Takže já bych rád, aby je vysvětlil pan guvernér, protože tak, jak je podal pan zpravodaj, i jak upozornil pan kolega Kos, tak by to skutečně mohlo mít fatální důsledky, kdyby tomu tak bylo. Já osobně to tak nechápu, ale nechci za pana guvernéra vysvětlovat tyto záležitosti. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, pan guvernér se hlásí ještě s dalším příspěvkem. Prosím, pane guvernére.

Jiří Rusnok:  Děkuji vám, pane předsedající, dámy a pánové. Skutečně zareaguji na ty obavy, které tady zazněly o tom, že tím, že bude de facto prodloužena covidová novela, protože o této části mluvíme, že by tady vzniklo nějaké téměř hmatatelné nebezpečí nějakého zneužití možností centrální banky tím, že dostane nové pravomoci z hlediska rozsahu instrumentů protistran, se kterými může uzavírat obchody na volném trhu... Prosím pěkně, znovu zdůrazňuji, ten zákon to jasně znovu a znovu potvrzuje. Centrální banka může dělat tyto operace, tak jako je může dělat dnes s určitými časovými a strukturálními omezeními, jenom v rámci plnění svého mandátu. Pro žádný jiný účel nemůže nic takového dělat.

To znamená, pokud vyhodnotí situaci tak, že v zájmu plnění cenové stability nebo v zájmu plnění finanční stability, té své makroobezřetnostní politiky musí udělat nějakou operaci třeba s delším časovým horizontem, nebo také s jinými protistranami, než dělala doposud, což byly jenom banky.

Uvedl jsem ty dva příklady, které byly využitím té novely. Není pravda, že jsme ji vůbec nevyužili. Tím, že jsme nabídli tu možnost dvěma velkým pojišťovnám, že kdyby potřebovaly hotovost, respektive likviditu, mohou přijít, protože mají dostatečné portfolio ve svém držení státních dluhopisů. My jim samozřejmě za ty dluhopisy likviditu dočasně poskytneme.

Prosím, znovu zdůrazňuji, že my nemůžeme nikdy nakupovat státní dluhopisy na primárním trhu. My nemůžeme jít na aukci, kterou mimochodem organizujeme, jako agent, a koupit si státní dluhopis ČR. Nikdy. Tato novela to nijak nemění. Nijak. Dnes existují jurisdikce, dokonce velice vážené, typu Británie nebo některé další, kde toto bylo prolomeno, ale to není náš případ. My jsme naštěstí ani při platnosti této novely k žádnému kvantitativnímu uvolňování nepřistoupili. My jsme asi jediná země v Evropě dnes z těch alespoň středně vyspělých demokratických zemí, která nemusela nic takového dělat, anebo nechtěla. Na rozdíl dokonce od Polska, Maďarska, kde toto běží, kde na sekundárním trhu tyto centrální banky nakupují polské, maďarské státní dluhopisy. A to nemluvím samozřejmě o Evropské centrální bance, která do značné míry změnila svoji aktivitu zejména tímto směrem.

Ale to je jiná situace, my naštěstí v takové situaci nejsme. Od začátku říkáme, to rozšíření je rozšířením naší kompetence pro případ mimořádných situací. Pro případ, a to se může stát, taky jsme to zažili v letech 2008, 2010, kdy nám tady zamrzl trh státních dluhopisů. Ti, co je mají, měli problém je prodat dostatečně rychle, s dostatečně rozumnou přirážkou, nebo srážkou, tam je vždycky nějaký rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, ten může být nezanedbatelný, protože může být nějaký problém s likviditou trhu. Potřebujete agenta té poslední instance, jako je právě proto existující centrální banka, aby ten trh rozmrazila.

Čili to je celý smysl těchto návrhů. My jsme asi dnes opravdu jediní v Evropě, kteří toto ani v zákoně ještě nemají. Já neříkám, že když to bude v zákoně, že to budeme využívat. Do poslední chvíle to nebudeme chtít využívat, protože věříme, že situace u nás je pod kontrolou a nebudeme v žádné takovéto krizové situaci. Ale, prosím pěkně, logika, přijďte s krizovou legislativou, až bude krize, tu já tedy odmítám. To jsme zažili bohužel v některých momentech této krize a výsledkem takovýchto zákonů narychlo je většinou víc škody než užitku. Protikrizové pojistky máme mít. Tak, jako je máme ve všech jiných možných oblastech, kde si krizi dovedeme představit.

Nemůžeme tady nic změnit na tom, že my přímo stát nikdy financovat nemůžeme. Můžeme v zájmu plynulosti finančního trhu brát státní dluhopisy jako garanci, jako protihodnotu proti půjčkám, které poskytují rychlou likviditu. To je všechno. Od těch, kteří si je primárně koupili na tom finančním trhu.

Já se nechci tady pouštět do aritmetiky s panem předsedou Vilímcem, ale jestliže za jedno čtvrtletí bylo 100 miliard hypoték, za čtyři čtvrtletí to může být 400. A 10 % ze 400 je 40 a 5 % je 20, čili já jsem se tady nedopustil žádného omylu, prosím pěkně, protože čtyři čtvrtletí tvoří rok. Čili na tomto nemám co měnit. Doufám, že jsem zodpověděl všechny podstatné věci. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další do rozpravy je přihlášen předseda klubu Region, pan senátor Větrovský. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane předsedající. Na základě dohody s předsedkyní klubu KDU-ČSL dávám návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. To je zatím první návrh na schválení, protože zatím jsme žádný návrh na schválení neměli. Dále prosím pana senátora Pavla Fischera, který se přihlásil do obecné rozpravy. My se vystřídáme.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, pane guvernére, dámy a pánové, mluvíme o centrální bance v dobách, kdy centrální banku velmi potřebujeme. Chtěl jsem připomenout jenom dvě okolnosti, které by nás měly vést k velké bdělosti, a protože víme, že v centrální bance sedí lidé informovaní, tak jsem to tady jen chtěl říci nahlas a připomenout, osvěžit měsíc starou zprávu.

Andrej Babiš, předseda vlády, která sem dnes přináší obhajovat změnu tohoto zákona o centrální bance, po setkání s Milošem Zemanem vystoupil s tím, že by ČNB měla přispívat do státního rozpočtu. Je to měsíc stará informace. Čili vláda, která nám sem přináší tuto změnu zákona, je úplně stejná vláda v čele s premiérem Babišem, který navrhoval úplně změnit pojetí centrální banky tak, jak ji vnímáme. To je věc, kterou musíme mít před očima, když posuzujeme změny v zákoně tak, jak o nich dnes tady přemýšlíme. Někteří totiž začali upozorňovat na to, že přestože je pochopitelné, že v době krize, které dnes čelíme, obrovského zadlužování ČR, které tato vláda rozjela, právě nezávislost centrální banky je jednou z velmi důležitých podmínek pro to, aby tato krize měla nějakého kapitána, který hlídá a plní zákon a poslání v duchu, jak ho tady před chvilkou pan guvernér připomněl. Proto, pane guvernére, máte naši plnou podporu. Vím, že jste tady na ten nápad, který přišel, opakuji, po setkání předsedy vlády s prezidentem republiky, reagoval velmi jednoznačně. Ale já bych pro pamětníky chtěl připomenout, že to není zdaleka první střet o centrální banku v novodobé české historii. Měli bychom proto být kdykoli velmi pozorní k tomu, když se mění zákon o centrální bance, protože se může stát, že by nám mohlo utéct něco důležitého a podstatného. Je to přeci prezident republiky, kdo navrhuje členy toho boardu, rady centrální banky. Má přímý vliv na to, jak se tam také uvažuje a jaký typ osobností se tam generuje. Je v zájmu ČR, aby se tam generovali nejen ti, kteří uvažují jako současný prezident, ale aby tam bylo celé názorové spektrum, aby tam bylo více generací zastoupeno, aby tam bylo více specializací.

Chtěl jsem proto reagovat i na to, co tady před chvilkou pan guvernér komentoval, a to jsou otázky nákupu čínských dluhopisů. Já jsem velmi rád, že z Čínské lidové republiky ta expozice naší banky není velká. Ale chtěl jsem pana guvernéra vyzvat k ještě větší obezřetnosti, protože jak dobře víme, celý projekt Pás a stezka, který nám tady tak velkoryse a nadšeně někteří prosazovali, je veden především snahou Čínské lidové republiky ty obrovské zásoby nebo nadprodukci, kterou u sebe má, vrhnout na světové trhy a vytvořit si odbytiště, která budou provázána nejen z hlediska infrastruktury, ale také vstřícných režimů, které budou v duchu spolupráce, kterou navrhují z Pekingu podepisovat jedné vládě za druhou, ochotni nakupovat levné, laciné výdobytky čínské ekonomiky. Tady musíme upozornit pana guvernéra, ale i vládu, že on ten koncept spolupráce s Čínskou lidovou republikou se skutečně dostává do úplně jiného světla. Byli bychom špatnými členy parlamentu, jehož úkolem je také dávat vládě zpětnou vazbu a kontrolovat ji, kdybychom neupozornili na jednu důležitou věc. Z toho slavného formátu 17+1 už je dnes formát 16+1. Možná že bychom měli být přesnější a ten formát od začátku nazývat pravým jménem 1+17, nyní tedy 1+16.

Když jsme s kolegy z Litvy jednali ve výboru o tom, co je vedlo k opuštění tohoto formátu, odpověď byla jednoduchá: Nemělo to pro nás význam. Když jsme se jich ptali, jakým způsobem z toho vystoupili, odpověď byla jednoduchá: Není to žádná mezinárodní organizace, náklady a výnosy byly naprosto jednoznačné, a tak jsme Komunistické straně Číny napsali dopis, že už nechceme, aby nám posílala pozvánky. Tuhle debatu máme povinnost vést také v ČR. Proto jsem velmi rád, že nás pan guvernér ubezpečil o tom, že expozice vůči velkým aktivům Číny, která zkouší nahradit dolar nebo euro nebo další měny právě svou vlastní měnou, dokonce i svou vlastní digitální měnou, že expozice naší banky je malá, respektive minimální. Chtěl jsem pana guvernéra jen upozornit na to a informovat ho o tom, že právě o tom, kudy dál ve formátu spolupráce s Čínou, který je pro nás nevýhodný, protože v něm nejsou jen členské země EU, ale jsou tam také země, které s EU mají velmi málo společného, že tento formát 17+1, dnes 16+1, zítra možná to číslo bude ještě nižší, že budeme přemýšlet, jak vyhodnotit náklady a výnosy, přínosy pro ČR, že tento formát budeme také navrhovat opustit.

Proto, pane guvernére, máte naši plnou podporu. Nevystavujte ČNB větší expozici mocnosti, která zkouší nahradit euro čínským platidlem nejen ve vzdálených oblastech, ale dokonce v těsném sousedství EU.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní se přihlásila ještě do obecné rozpravy paní ministryně. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek k probíhající rozpravě. Vynechám a nebudu opakovat už argumenty, které tady zazněly od ctěného pana guvernéra Rusnoka, protože by to bylo zbytečné.

Souhlasím s vámi, pane senátore Fischere, že je velmi důležitá centrální banka, zvláště v této době, vždycky je důležitá. I proto je její postavení odvozeno z ústavy. Musí být nezávislá, je nezávislá. V zákoně o ČNB je takové ustanovení, možná ho budu velmi nepřesně parafrázovat, tak se omlouvám, ale obsahově, doufám, je správně, které říká, že vytvoří-li ČNB zisk, tak ho nejprve primárně použije na úhradu ztrát z minulých let. Poté ho převede do státního rozpočtu. Tento postup je nepřekročitelný, ten schválil parlament, je léta v tomto zákoně takto uveden. Tzn. že není jiného postupu než toho, že když vytvoří, není pochyb o tom, že vytvořila poněkolikáté ČNB zisk, tak ho převádí, a tak si to schválila i bankovní rada. Takto bude převeden na ztráty z minulých let. Takže jen to bych chtěla poznamenat. Jiný postup ani není možný.

My jsme si povzdychli s panem guvernérem, když jsme byli na tiskové konferenci, buď před, nebo po schvalování tohoto zákona v Poslanecké sněmovně, že se třeba někdy dožijeme, ať už budeme kdekoli, že se zisk převede do státního rozpočtu. Ale samozřejmě za podmínek, jak stanoví zákon. Jiný postup prostě ani možný není. To jsem řekla opakovaně.

Ještě bych si dovolila připomenout, že zákon předkládá ministerstvo financí, samozřejmě jménem vlády, společně s ČNB. Tzn. my jsme spolugestoři, spolupředkladatelé a spolutvůrci tohoto zákona. To bych řekla jen takovou malou poznámku k tomu, co jste tady říkal.

Co se týká vystoupení pana předsedy hospodářského výboru Vilímce, my jsme debatovali asi hodinu a půl, možná i déle, na hospodářském výboru o této novele. Celá řada argumentů tam padla, já jsem vysvětlovala, proč nemohu podpořit ten pozměňovací návrh, protože... Ať už je to účinnost, protože vzhledem k tomu, jak dlouho prochází legislativním procesem, aby účinnost, pokud bude schválen ať už kdekoli, v jakékoli chvíli, tak aby byla už od 1. 7. Pak jsme si vysvětlovali, to tady vysvětlil pan guvernér, nebudu argumenty opakovat, proč ne 8 %, ale 5 %, což byl jakýsi dohodnutý kompromis na půdě Poslanecké sněmovny. Pan guvernér to tady nominálně spočítal, že to není malá částka. Vysvětlovali jsme si i ty další věci, že není nutné mít přímo explicitně v zákoně uveden zákaz měnového financování, protože to v podstatě už vyplývá z primárního práva EU, tzn. že zákon nemusí být zmiňován, to prostě není možné. ČNB nemůže provádět měnové financování. Tak si myslím, že není nutné, aby to explicitně bylo v zákoně stanoveno.

Já bych znovu připomněla, že je to běžný nástroj. Ještě bych možná dopověděla, že tam bylo 8 %, návrh na hospodářském výboru neprošel. Nicméně pak se konal večer ještě jeden hospodářský výbor, kde byla změna na 7,5 %. Já jsem se bohužel nemohla toho druhého účastnit, protože jsem musela vystupovat jako předkladatelka na půdě Poslanecké sněmovny, pan guvernér o tom nevěděl, takže jenom tak, jak došlo k posunu a k tomu, že je teď ve znění, v jakém je uveden ten návrh.

Co se týká poznámek pana senátora Wagenknechta, vezmu to odzadu. Ten dokument, co jsem tady četla, jak jste říkal, to je odraz nejen odborných názorů ministerstva financí, mých, je to odraz mých pocitů, byl to můj projekt, vlastně odraz všech názorů, které jsem různě v průběhu toho dlouhého legislativního procesu prezentovala, názoru, že je to skutečně pojistka, názoru, že je to jakási budoucnost, názoru, že se může stát, dnes všechny bankovní domy respektují ta doporučení ČNB. My jsme nezavnímali, že by je nerespektovaly, ale může tady přijít s ekonomickou krizí, ona není za námi, tady někde zaznělo, že je teď za námi, ona za námi rozhodně není... My věříme, že za námi brzy bude zdravotní krize. Ta za námi bude snad už brzy, tam už vidíme na konec tunelu, ale není za námi ta krize ekonomická. Takže to bych si netroufla tvrdit v žádném případě. Může se stát, že se začnou lidé obracet na nebankovní domy, budou se obracet na různé zahraniční subjekty. Tam se už oni nemusí těmi doporučeními, která dnes nemají charakter zákona, řídit. Proto to chceme dostat do zákona.

Já si dovolím takovou malou rešerši. Jde o běžnou praxi, byla jsem na to i tázána panem senátorem Wagenknechtem, i v řadě jiných států. Zdrojem je Evropská rada pro systémová rizika, únor 2021. Ten zdroj, který vám teď přečtu.

23 zemí používá ukazatel LTV, z toho 19 prostřednictvím právně závazné normy. V 16 zemích je používán ukazatel typu DTI/LTI či DSTI, z toho v 14 zemích prostřednictvím právně závazné normy. V 11 zemích jsou používány simultánně tři či více nástrojů. Kromě LTV buď DSTI nebo DTI/LTI nebo maximální splatnost. Z toho LTV, DSTI a DTI/LTI, stejný rozsah, jako máme my v našem navrhovaném zákoně, má právně závazné Lotyšsko. LTV, DSTI a maximální splatnost v dané kombinaci, obdoba rozsahu, jak je v tomto navrhovaném zákoně, pak sedm států. Estonsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko. Slovinsko má závazné pouze dva ukazatele a jeden právně nezávazný. Tzn. je tam jiná kombinace. Doporučení od Mezinárodního měnového fondu opakovaně, i v poslední zprávě, doporučuje pro ČNB zákonnou pravomoc. Varování od SRB ze dne 23. září 2019, měla jsem to i ve své úvodní řeči, identifikovala zranitelnost sektoru rezidenčních nemovitostí ve střednědobém horizontu jako zdroj systémového rizika pro finanční stabilitu v ČR. Závěry SRB korespondují s tím, jak sektor rezidenčních nemovitostí vnímá ministerstvo financí v intencích závěrečné zprávy zhodnocení dopadu RIA k tomuto tisku. Jsou v souladu se zjištěními ČNB, prezentovanými ve zprávě o finanční stabilitě 2018/2019. Dopad možných rizik ovšem SRB vnímá výrazněji než ministerstvo financí. Akcentuje zejména rizika spojená s růstem cen nemovitostí v kontextu zadlužování domácností spolu s rizikem možného nerespektování makroobezřetných limitů. Takže tolik srovnání nebo rešerše ze zahraničí.

Co se týká věku 36 let, on vznikl už jako kompromis v rámci připomínkového řízení. Pak jsem přistoupila aktivně, souhlasila jsem s tím, aby se týkal obou partnerů, manželů nebo registrovaných partnerů. Je to jakási hranice, která zaznívá i v jiných předpisech. Jestli je či není to diskriminační, nedokážu posoudit, musel by to říci jedině závazně soud.

Trošku z jiného soudku. Jestli jsme dali malou podporu podnikatelům, víte, tady zazněly dva názory. Na jedné straně zaznělo, že zadlužujeme extrémně zemi, na druhé straně zaznělo, že jsme dali malou podporu podnikatelům. To je ta schizofrenie, ve které se potýkám jako ministryně financí. A tato vláda v podstatě po celou dobu této krize. Já myslím, že necháme historii, ať odpoví.

Tento týden bude pokladní plnění k 30. dubnu, nebo k 1... Já předložím opět rozsah poskytnuté pomoci do ekonomiky firmám, občanům, ekonomice. Poslední číslo, které bylo, bylo k 31. březnu. Bylo to asi 384 mld. Teď bude zcela určitě to číslo vyšší. Myslím, že se ve srovnání s jinými zeměmi určitě nemáme za co stydět. Je to samozřejmě na úkor toho, že nám vzrostl dluh. Nicméně jsme na to byli dobře připraveni. Takže na jedné straně řekněte, nedali byste nikomu nic? Pak je to potřeba říci lidem. Nebo byste dali víc? Potom bude vyšší zadlužení. Je potřeba si tyto věci skutečně vysvětlit jasně. Vysvětlit je srozumitelně, protože jinak mají takovýto docela schizofrenní dopad. Já mám spočítáno, kolik by stály případné návrhy poslanců, ať už to bylo, myslím, teď v Poslanecké sněmovně, formou poslaneckých návrhů nebo pozměňovacích návrhů. Určitě by nám tato míra zadlužení nestačila. Minulý týden prezentovala Evropská komise úroveň zadlužení jednotlivých zemí. Jsme pořád s mírou zadlužení čtvrtou nejméně zadluženou zemí v EU. To neznamená, že se nemáme připravovat na konsolidaci veřejných financí. My jsme schválili jako vláda v pondělí konvergenční program, do 30. dubna musí odejít do Evropské komise. Tam je nastaven až do roku 2024, jak se požaduje v konvergenčním programu, plán trajektorie konsolidace, je tam autonomní scénář, jak by se vyvíjely veřejné finance, kdyby se nic nestalo a jely tak nějak svým vývojem.

A pak je tam alternativní scénář, který počítá se snižováním o půl procentního bodu HDP. To není málo. Konsolidovat je potřeba s citem a s velkou znalostí, protože jinak zaškrtíte ekonomiku, dostanete se zpět do recese, jak se to stalo za minulé krize.

Poslední poznámka. Už to říkal pan guvernér, já to jenom zopakuji. Výrok pana senátora Wagenknechta a jeho slova, řešme to, krize je za námi, řešme to, až přijde příští krize, neřešme to teď. Ten zákon je v Poslanecké sněmovně v legislativním procesu od roku 2017 jako reakce na poslední krizi. Do této doby nebyl schválen. Máme tu mnohem tvrdší krizi, nejhorší krizi od 30. let minulého století. Stojím si za těmito slovy. Ten zákon potřebujeme. Je to zákon, který nám skutečně pomůže stabilizovat, ze všech argumentů, které tady už padly, které jsem řekla já, řekl je pan guvernér, ale řekli to částečně i někteří z vás, potřebujeme ho. Já velmi prosím, abyste to uvážili. To, že by se měl přijmout, až přijde nějaká krize, považuji za velmi nezodpovědné. Bůh nás chraň před takovými názory. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní ministryně. Probíhá ještě obecná rozprava. Paní ministryně dala příležitost ještě k další debatě. Do té se přihlásil pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Já bych řekl takovou repliku. Děkuji, paní předsedající. Budu stručný, to říká každý, ale budu opravdu stručný. Asi bych nereagoval, kdyby paní ministryně neměla ty své závěrečné komentáře. Já musím jen zopakovat to, co jsem řekl. Ona má takovou výbornou vlastnost, že mě vždy opravuje jako moje učitelka ruštiny na základní škole, ale většinou to bývá k něčemu úplně jinému, ty opravy. Takže děkuji za tu opravu, ale já opravím paní ministryni jako moji ruštinářku.

Paní ministryně, já jsem se nebavil o kompletních výdajích, které jste podle mě promrhali ve velké části v rámci pandemie. Nebudu ani komentovat váš konvergenční program se schodkem 350 mld. ročně, který nás vede k dluhové pasti. Budu komentovat váš komentář k podpoře podnikatelů. Říkal jsem číslo 12 mld. Kč. To jsou peníze, kterými vy jste tady obšťastnila podnikatele, kteří nesmí podnikat, na začátku tohoto roku. Ještě pořád možná nebudou smět podnikat. Tyto peníze jsou mizivé vzhledem k tomu, že oni nemohou generovat své příjmy.

Ještě k tomu dodám druhou věc, už je měsíc, teď bude za chvilku další měsíc, ale máme pořád ještě duben. Za duben žádné kompenzace nejsou. Těch 12 mld., se kterými se tady, jak to říci, jakoby honosíte v rámci celkového balíku, opravdu vy sama jste odpovědná za likvidaci mnoha podnikatelů, tím, že ty peníze jim nedáváte.

Možná řeknu jinou repliku, když ty peníze nemáte ve státním rozpočtu, já vám řeknu, jak je najít. Evropská komise uveřejnila konvergenční program a jiné věci, ale před pár dny uveřejnila i něco jiného, jednu auditní zprávu, kterou tady už v médiích máme mnohé roky, tam máte také pár miliard, které byste mohla ušetřit. To je pár miliard za holding vašeho pana premiéra, který vy tady protežujete a protiprávně mu poskytujete nebo nevymáháte dotace. Vy jako vláda. Pokud byste jednala jako řádný hospodář, tak byste místo korporace svého nadřízeného, které necháváte miliardy a ještě je budete pravděpodobně proplácet, dala peníze podnikatelům, kteří nelogicky nesmí podnikat. 18 % maloobchodníků dnes musí mít zavřeno, je to nelogické, je to nesmyslné. Na to peníze nemáte. Máte peníze na svého premiéra, do jehož holdingu ty peníze posíláte. Pokud nevíte, kde peníze vzít a nezvyšovat schodek státního rozpočtu, vymáhejte protiprávní dotace svého nadřízeného a podnikatele nechte žít, ty peníze byste na to měla.

Více se už vyjadřovat nebudu, ať nebudu zdržovat, jak jsem řekl, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní se o slovo přihlásil ještě předseda hospodářského výboru, pan senátor Vladislav Vilímec. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem to nechtěl uvádět v závěrečné zprávě, ale myslím si, že by bylo při vší úctě k panu guvernérovi a jeho číslům, na kterých nemá potřebu nic měnit, ani já nemám potřebu nic měnit na svých číslech, možná že by bylo vhodné, kdyby paní senátorky a páni senátoři znali i vyjádření ze závěrečné zprávy z hodnocení regulace k tomuto zákonu, tzv. RIA, kde je psáno, že například za 4. čtvrtletí roku 2018 počet nadlimitních úvěrů, přesahujících limit 45 % ukazatele DSTI, to je ten poměr mezi příjmy a splátkami úvěru, činil, vězte, 15,4 %. Teď se snižuje ta výjimka na 5 %. Ale činil ke konci roku 2018, poslední čtvrtletí, 15,4 %.

Navíc, nenuťte mě číst, jak stojí přesně to ustanovení výjimky. Mohu ho přečíst. V zákoně je přesně uvedeno, že při poskytnutí spotřebitelského úvěru lze stanovené hranice úvěrových ukazatelů překročit v běžném kalendářním čtvrtletí nejvýše v množství přesahující 5 % celkového objemu obdobných úvěrů, poskytnutých v předcházejícím čtvrtletí, nikoli v předcházejícím roce. Takže ani já nemám důvod nic měnit na svých číslech. Je mi to takové žinantní, přetahovat se s panem guvernérem ČNB o čísla, ale zanechme boj o prestiž. Já rozumím tomu, že ČNB, když dala 5 %, bude snášet argumenty, proč 5 % je ta správná hladina. Zanechme prestižních soubojů. Rozumím paní ministryni, že dělá všechno pro to jako předkladatel, aby se tento návrh zákona nevracel, tomu rozumím. To neznamená, že ho nemáme vylepšit. Takže to jsem jen chtěl k těm číslům.

Nechci v tom pokračovat, těch 7,5 % považuji za přiměřené, číslo 10 %, které se objevilo v Poslanecké sněmovně, jsem přesvědčen, že už je hodně na hranici, ale 7,5 % považuji za přiměřené číslo, které nikterak nenaruší finanční stabilitu bank, nikterak.

Samozřejmě závisí na vás, vážené kolegyně a kolegové, jestli podpoříte tento pozměňovací návrh nebo nepodpoříte. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní nevidím nikoho na displeji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy, prosím? Nikdo se nehlásí. Já rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Nechce se vyjádřit, děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit v obecné rozpravě zpravodaj ÚPV, pan senátor Goláň? Nepřeje si vystoupit. Nyní se ptám, zda se chce v rozpravě vyjádřit zpravodaj garančního výboru? Prosím, pane senátore, jestli ještě chcete vystoupit, je tady pro vás prostor, máte slovo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, budu jen rekapitulovat. V obecné rozpravě vystoupilo sedm senátorek a senátorů, respektive pouze senátorů. Paní ministryně vystoupila jako předkladatel. Pan guvernér vystoupil jako guvernér ČNB. Zazněl návrh pana senátora Větrovského na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pak zazněl návrh pana senátora Wagenknechta na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Pak byly samozřejmě předloženy pozměňovací návrhy hospodářského výboru. Tzn. měli bychom hlasovat... Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, budeme hlasovat o návrhu schválit. Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Já, jak už jsem řekla, teď spustím fanfáru, abychom mohli přistoupit k hlasování.

Protože byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Teď spouštím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 78 senátorů, kvórum pro přijetí je 40 hlasů. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 7 se z přítomných 80 senátorek a senátorů vyslovilo pro 21, proti bylo 16. Tento návrh tedy nebyl přijat.

Teď tedy, pokud nebyl přijat návrh na přijetí souhlasu s postoupeným zněním z Poslanecké sněmovny, postoupíme do podrobné rozpravy. (Z pléna: Ne!) Pardon, pokud bylo i zamítnutí, tak se omlouvám. Pokud tedy nebyl návrh schválen a byl předložen návrh na zamítnutí, přistoupíme nyní k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 80 senátorů a senátorek, kvórum pro přijetí je 41. Spouštím hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 8 bylo registrováno 80 senátorů a senátorek, kvórum pro schválení zamítnutí bylo 41, pro hlasovalo 25, proti 13. Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl přijat.

Teď postoupíme tedy skutečně do podrobné rozpravy. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nevidím... Ano, hlásí se pan předseda hospodářského výboru a pan senátor současně, Vilímec. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Pouze deklaruji, že hospodářský výbor podal čtyři návrhy. Pokud se o těchto návrzích bude hlasovat, jako že se bude hlasovat, navrhuji, aby se o nich hlasovalo jako o kompletu, abychom z toho neměli torzo pak. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Takže pan senátor a pan předseda výboru navrhl, aby se hlasovalo tedy komplexně, čili o celém pozměňovacím návrhu hospodářského výboru. Děkuji a ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí. Hlásí? Vidím, pan senátor Goláň. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Já mám pouze protinávrh k hlasování. Hlasoval bych o jednotlivých bodech, protože s některými body problém nemám, s některými ano, takže pokud se bude hlasovat o tom, já bych chtěl po jednotlivých bodech, o každém samostatně. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, v tom případě se bude hlasovat po jednotlivých bodech pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nevidím, že by se hlásil. Takže podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zda si ještě přeje vystoupit se závěrečným slovem paní navrhovatelka? Nepřeje si vystoupit. Ptám se, jestli si ještě přeje vystoupit v podrobné rozpravě zpravodaj ústavně-právního výboru? Již si nepřeje vystoupit. Mám povinnost tedy se obrátit na zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé podrobné rozpravě... Pan senátor, pan zpravodaj nemá zájem, tedy je třeba, aby v souladu s jednacím řádem Senátu přednášel pan zpravodaj pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Pane zpravodaji, prosím k řečnickému pultu, k řečništi.

Senátor Vladislav Vilímec:  Paní místopředsedkyně, asi bychom měli nejdříve rozhodnout o tom, jestli budeme hlasovat komplet, nebo budeme hlasovat o těch bodech zvlášť. To, myslím, že bychom měli rozhodnout hlasováním. Takže měli bychom hlasovat o protinávrhu pana senátora Tomáše Goláně.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dobře, v tuhle chvíli, prosím, budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, zda budeme hlasovat o každém tom bodu, který se týká usnesení hospodářského výboru, zvlášť, to znamená, to je návrh, respektive protinávrh pana senátora Goláně. Rozumíme, o čem budeme hlasovat? Ano, zahajuji nyní hlasování. Aktuálně je přítomno 79 senátorů a senátorek, kvórum je 40. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 9 bylo registrováno 79 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí bylo 40. Pro to, abychom hlasovali samostatně každý bod, bylo 12, proti bylo 8, návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji, ujměte se dalšího procesu hlasování.

Senátor Vladislav Vilímec:  Nyní budeme hlasovat o návrhu hospodářského výboru jako o kompletním návrhu. To znamená, to jsou ty čtyři body dohromady.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji. Ptám se paní navrhovatelky na stanovisko? (Ministryně: Nesouhlasné.) Zeptám se pana zpravodaje. Patří to tak, formálně se zeptat, takže, pane zpravodaji, vaše stanovisko? (Zpravodaj: Souhlasné.) Souhlasné. Děkuji. Nyní tedy budeme hlasovat. Aktuálně je přítomno 79 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 40. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 10 bylo přítomno 79 senátorek a senátorů. Kvórum pro schválení bylo 40, pro se vyjádřilo 49, proti 4, návrh byl přijat. Děkuji.

Teď tedy jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Takže budeme znovu hlasovat.

Já tam mám pořád ještě... Ano, zkusím tedy zahájit hlasování. Hlasujeme. V sále je přítomno 79 senátorů a senátorek. Kvórum 40. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 11 bylo registrováno 79 senátorek a senátorů, kvórum pro schválení 40, pro se vyjádřilo 51 hlasů, proti 1. Takže jsme schválili, že vracíme Poslanecké sněmovně návrh novely zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Nyní bychom měli přistoupit k pověření senátorů. Navrhuji, aby to byli senátoři Vladislav Vilímec... Jako druhý pan senátor Tomáš Goláň. Většinou bývá ještě i třetí navržený, takže se ptám, kdo by měl být tím třetím senátorem? Pan senátor Wagenknecht? Rozuměla jsem správně? (Lukáš Wagenknecht nesouhlasí.) Takže ještě prosím o návrh třetího člena, senátorku/senátora? Pokud se nikdo nehlásí... Ano, takže jako třetí pan senátor Aschenbrenner. Ptám se tedy, zda pan senátor Tomáš Goláň, Vladislav Vilímec a pan senátor Aschenbrenner souhlasí s tím, aby byli těmi, kdo nás zastoupí v Poslanecké sněmovně? Vidím, že kývají hlavou, je to tak? Teď tedy přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh pověřit senátory Václava Vilímce, Tomáše Goláně a pan senátora Lumíra Aschenbrennera odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je přítomno 79 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 40 opět, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Počkám ještě chviličku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 12 jsme schválili pověření navržených senátorů, s tím, že registrováno bylo 79 senátorů a senátorek, kvórum je 40, pro se vyslovilo 42 a nikdo nebyl proti. Gratuluji, kolegové. A tím končíme hlasování. Zároveň děkuji navrhovatelce a zpravodajům. Ale také samozřejmě panu guvernérovi ČNB. Děkuji.

Nyní, protože se blíží doba polední přestávky, tak přistoupíme k bodu

 

Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů

Tisk č. 83

Je to senátní tisk č. 83. Návrh prezidenta republiky na nového člena rady vám byl rozdán jako senátní tisk č. 83. Já jenom prosím o klid v sále ještě, abychom zvládli tuto proceduru. Děkuji kolegům. Návrh prezidenta republiky nám byl rozdán jako senátní tisk č. 83. Uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi, prosím jej, aby nás seznámil s usnesením volební komise, které nám bylo rozdáno jako tisk č. 83/1. Prosím.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Konstatuji, že volební komise Senátu obdržela ve lhůtě stanovené v článku 6 bod 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, od prezidenta republiky návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Tímto kandidátem je pan Vojtěch Šustek. Součástí předloženého návrhu měly být doklady ověřující splnění podmínek volitelnosti kandidáta, stanovených zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů.

Volební komise Senátu se sešla dne 27. dubna 2021 na své 5. schůzi a přijala usnesení č. 10, se kterým vás nyní seznámím.

10. usnesení volební komise Senátu z 5. schůze konané dne 27. dubna 2021 k předloženému návrhu kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů:

„Komise

I. konstatuje, že obdržela ve lhůtě stanovené v článku 6 bod 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, tento návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů – Vojtěch Šustek, navrhovatel prezident republiky Miloš Zeman,

II. konstatuje, že obdržela všechny dokumenty potřebné k ověření, zda navržený kandidát splňuje podmínky volitelnosti stanovené zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů,

III. konstatuje, že navržený kandidát splňuje všechny podmínky pro výkon uvedené funkce,

IV. pověřuje předsedu komise, senátora Tecla, aby s tímto usnesení seznámil před volbou Senát.“

Pro volbu bude použito ustanovení článku 6 volebního řádu, to je volba podle zvláštních předpisů. Senát rozhodne, zda volba bude provedena tajným způsobem, jinak se volí hlasováním veřejným. Za volební komisi navrhuji hlasovat většinovým způsobem, tajným hlasováním. Zatím končím své vystoupení a předávám slovo zpět paní předsedající.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo. Nyní navrhuji, abychom podle § 50 odstavce 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí kandidáta Vojtěcha Šustka a ředitele odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky Václava Pelikána. Nyní o tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 71 senátorek a senátorů. Kvórum pro přijetí je 36. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 13, volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, byl vysloven souhlas s účastí, byl schválen 61 hlasy přítomných senátorek a senátorů ze 72. Proti nebyl nikdo.

Dovolte, abych oba naše hosty přivítala na dnešním jednání. Nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se, prosím, hlásí do rozpravy?

Ano, tady mám informaci od paní ředitelky odboru, že se do rozpravy hlásí jeden z našich hostů. Ano, je to, jestli se nemýlím, tedy ředitel odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta Václav Pelikán. Prosím, pane řediteli, máte slovo u našeho řečniště.

Ještě jednou vás tady vítám a uděluji slovo.

Václav Pelikán:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené paní starostky, vážení senátoři. Prezident republiky předkládá v souladu se zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek Senátu, k posouzení rozhodnutí návrh na volbu pana Mgr. Vojtěcha Šustka, Ph.D., člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů na funkční období 5 let.

Pan magistr Šustek je vysokoškolsky vystudovaný archivář a v současné době tuto funkci už od roku 1992 zastává. Absolvoval doktorandské studium v Historickém ústavu Univerzity Hradec Králové a dlouhodobou praxí nabyté znalosti promítá do publikační činnosti a dalších historicky naučných forem zpřístupňovaných veřejnosti.

Pan Mgr. Šustek v sobě spojuje jak archiváře, tak kvalifikovaného historika a svým zaměřením především na období nacismu představuje vhodné doplnění rady jako kolektivního orgánu. Věřím, že se většinová představa Senátu o tomto kandidátovi shodne s představou pana prezidenta, a proto doporučuji, aby Senát navrženého kandidáta zvolil. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji a nyní se o slovo přihlásil kandidát Vojtěch Šustek. Prosím, pane kandidáte, také pojďte za námi k řečništi. Vítám vás tady a máte slovo.

Vojtěch Šustek:  Vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, dovolte mi, prosím, abych vám stručně sdělil, v čem se domnívám, že pokud budu vámi zvolen, bych mohl být pro činnost vědecké instituce Ústavu pro studium totalitních režimů užitečný. Pracuji jako archivář v Archivu města Prahy, kde pracuji v oddělení, kde jsou justiční fondy soudů a státního zastupitelství s působností pro město Praha, vedle toho provádím historické výzkumy. Každý archivář v Archivu města Prahy může pracovat na rozšíření znalostí dějin města Prahy.

Já jsem se nejprve zabýval germanizací města Prahy, v pozdějších letech domácím odbojem a heydrichiádou. K oběma těmto tématům jsem vydal pět svazků odborných edic, německo-jazyčných pramenů a řadu dílčích studií a menších publikací. Spolupracoval jsem s Českou televizí a s Českým rozhlasem. Už při mých výzkumech jsem spolupracoval s kolegy z Ústavu pro studium totalitních režimů. Nejenom s těmi, kteří se zabývají dějinami okupace, ale i s těmi, kteří se zabývají obdobím komunistického režimu. Např. když při mé práci archiváře narazím na historické prameny k tématům, kterými se zabývají kolegové z ÚSTR, vždycky je emailem nebo telefonem na existenci těchto pramenů upozorním.

Já mám takovou představu, se kterou bych, pokud budu vámi zvolen, chtěl mluvit s panem ředitelem a s kolegy o určitých výzkumných projektech, které se týkají dějin okupace. Teď mluvím hlavně o dějinách okupace, ale za neméně důležité považuji samozřejmě zkoumání dějin komunistické nadvlády.

Pokud bych dostal prostor, abych ještě mluvil o věcech a projektech, které by podle mého názoru bylo dobré, aby se jich Ústav pro studium totalitních režimů ujal, tak bych to pak v rozpravě rád vysvětlil. Prosím o případné dotazy. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano. Děkuji. Prosím, posaďte se na svoje místo. Pokud by byly dotazy, určitě byste byl znovu pozván, ale zatím nemám nikoho dalšího, kdo by se hlásil do rozpravy. Pokud nikdo takový není, rozpravu končím. Nyní rozhodneme o tom, zda volba proběhne tajně, tak jak se jedná o návrh volební komise.

V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, kvórum je 37. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Procedurální návrh, hlasování č. 14, kde bylo registrováno 72 senátorek a senátorů při kvóru 37, byl schválen počtem 62 hlasů. Takže návrh byl přijat. Já teď uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi, který nás seznámí s organizačními pokyny.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Nyní tedy již k samotné volbě.

U prezence před Prezidentským salonkem obdržíte modrý hlasovací lístek, s tím, že při volbě člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů volíte takto. Pokud souhlasíte s navrženým kandidátem, zakroužkujte pořadové číslo 1 před jménem kandidáta. Pokud s tímto kandidátem nesouhlasíte, přeškrtněte jeho pořadové číslo křížkem. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl.

V 1. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nezíská-li kandidát nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se 2. kolo volby, do kterého postupuje nezvolený kandidát z 1. kola.

V této chvíli končím, nevyzývám však jako při jiných tajných volbách členy volební komise, aby se dostavili k Prezidentskému salonku, ale jen vracím slovo zpět paní předsedající. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, nyní tento bod přerušuji, protože volby ještě i dalšího bodu bychom chtěli konat společně, tak, jak bylo stanoveno v polední přestávce. Já budu po přerušení tohoto bodu, který jsme teď projednávali, pokračovat dalším bodem, a to je

 

Volba místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu - 1. kolo 3. volby

Tisk č. 89

Jedná se o senátní tisk č. 89. Návrhy kandidátů na místopředsedu dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu vám byly předány jako senátní tisk č. 89. Nyní opět uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi. Prosím, máte slovo.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Konstatuji, že volební komise Senátu obdržela ve lhůtě stanovené usnesením organizačního výboru č. 61 ze dne 25. března 2021, tj. do 14. dubna 2021 do 16 hodin, tyto návrhy kandidátů na funkci místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu: Josef Bazala, navrhovatel senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, Petr Štěpánek, navrhovatel senátorský klub Starostové a nezávislí.

Dovoluji si vás informovat, že volební komise přijala v této souvislosti na své 5. schůzi konané dne 27. dubna 2021 usnesení č. 9, s jehož obsahem vás nyní seznámím.

9. usnesení volební komise Senátu z 5. schůze konané dne 27. dubna 2021 k volbě místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu.

Komise

I. konstatuje, že v souladu s usnesením organizačního výboru č. 61 ze dne 25. března 2021 obdržela ve stanovené lhůtě tyto návrhy na funkci místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu: senátor Josef Bazala, navrhovatel senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, senátor Petr Štěpánek, navrhovatel senátorský klub Starostové a nezávislí,

II. pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil před volbou Senát.

Pro volbu místopředsedy dozorčí rady bude použito ustanovení článku 6 volebního řádu, volba podle zvláštních předpisů. Senát rozhodne, zda se volba uskuteční tajným hlasováním, jinak se volí hlasováním veřejným. Za volební komisi navrhuji hlasovat většinovým způsobem, tajným hlasováním. Zatím končím své vystoupení a předávám zpět slovo paní předsedající.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo, nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu. Děkuji. Nikdo se nehlásí. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Můžeme přistoupit k hlasování o způsobu volby, jak nám navrhl předseda volební komise.

V sále je aktuálně přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí návrhu je 36, nyní tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Procedurální návrh, hlasování č. 15, byl schválen. Při kvóru 71 senátorek a senátorů pro hlasovalo 63, proti nebyl nikdo. Nyní uděluji znovu slovo předsedovi volební komise.

Senátor Jan Tecl:  Já si vás nejprve dovoluji požádat s ohledem na stávající epidemiologickou situaci o dodržení dvoumetrových rozestupů, dezinfekci rukou a při podpisu prezenční listiny a vyplňování hlasovacích lístků použijte, prosím, své vlastní propisovací pero. Nyní vás seznámím s průběhem samotné volby.

U prezence před Prezidentským salonkem obdržíte proti podpisu druhý, tentokrát bílý hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku jsou v abecedním pořadí uvedena jména dvou navržených senátorů, přičemž před jménem každého z nich je uvedeno i jeho pořadové číslo. Nyní k úpravě hlasovacího lístku. Souhlas pouze s jedním z kandidátů vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem, pořadové číslo před jménem zbývajícího kandidáta přeškrtněte křížkem. Nesouhlas s oběma kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla křížkem před jejich jmény. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než uvedeném tiskopise. A ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl.

V 1. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se 2. kolo volby, do kterého postupují oba nezvolení kandidáti z 1. kola.

Konstatuji, že volební místnost je již připravena pro obě tajné volby, žádám členy volební komise, aby se ihned dostavili do volební místnosti. Vydávání hlasovacích lístků a hlasování potrvá 15 minut a na vyhodnocení nám bude stačit 10 minut. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, pane předsedo. Přerušuji jednání pro konání tajné volby do 13:30 hodin. Ale protože současně bude polední přestávka, tak přerušuji jednání do 14:05 hodin. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 13.05 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.05 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, nepřítomné senátorky a skoro nepřítomní senátoři, budeme pokračovat. Já vás zatím uvedu do obrazu, že se vrátíme ke dvěma přerušeným bodům, a sice k bodu Volba členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a Volba místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Naštěstí je vás zaregistrováno víc, takže můžeme pokračovat. Já bych v tom případě dal slovo předsedovi volební komise, aby nás seznámil s výsledky obou voleb. Já myslím, že můžeme spojit ty body. Prosím.

Senátor Jan Tecl:  Dobře, děkuji za slovo. Hezký dobrý den. Dovolte mi, abych vás nejprve seznámil se zápisem o volbě člena Rady ÚSTR, konané dne 28. 4. 2021, první volba, první kolo. Počet vydaných hlasovacích lístků: 77. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 77. Z toho neplatných: 3. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0. Pro Vojtěcha Šustka bylo odevzdáno: 55 hlasů. V prvním kole první volby byl zvolen kandidát Vojtěch Šustek a já mu tímto gratuluji ke zvolení za člena Rady ÚSTR.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. Mám zde zprávu, že pan profesor Šustek by rád vyslovil své poděkování. Jeho účast na jednání už máme schválenou, když dovolíte, já mu dám slovo.

Vojtěch Šustek:  Vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, srdečně vám děkuji za to, že jsem dostal vaši důvěru a váš hlas. Doufám, že skutečně budu svojí prací užitečný pro ÚSTR a hlavně pro rozšíření historického poznání. Děkuji vám mockrát.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkujeme, pane profesore, gratulujeme vám a těšíme se na váš příspěvek k fungování tohoto ústavu, který nás seznamuje s totalitní minulostí našeho národa.

Tím je ukončen bod Volba člena rady ÚSTR. Můžeme pokračovat v přerušeném bodu Volba místopředsedy dozorčí rady. Pane předsedo, prosím.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Nyní vás seznámím se zápisem o volbě místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Jedná se o třetí volbu, první kolo. Počet vydaných hlasovacích lístků: 77. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 77. Z toho neplatné: 2. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0. Pro senátora Josefa Bazalu bylo odevzdáno 41 hlasů, pro senátora Petra Štěpánka bylo odevzdáno 33 hlasů. V prvním kole třetí volby byl zvolen kandidát Josef Bazala a já mu tímto gratuluji ke zvolení místopředsedou dozorčí rady SZIF.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji za podanou zprávu, pane předsedo, hlásí se pan kolega Bazala. Čerstvě zvolený místopředseda dozorčí rady. Prosím.

Senátor Josef Bazala:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte, abych vám vyjádřil poděkování za mně projevenou důvěru. Doufám, že budu schopen přenášet vaše požadavky do dozorčí rady SZIF, a věřím, že vás budu dobře zastupovat. Děkuji moc za důvěru, vážím si toho nesmírně.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ještě jednou gratuluji, pane kolego, hned se hlásím o přijetí, neboť mám jeden zásadní námět. Ale teď už doopravdy můžeme přistoupit k pokračování našeho pořadu.

Další v našem jednání je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 79

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 79 a uvede nám ho paní ministryně Benešová. Prosím, paní ministryně, o vaše slovo.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Přeji hezké odpoledne. Předkládám tento vládní návrh zákona, který jsme připravili v rámci roku 2019 mimo plán legislativních prací. Hlavním cílem je vyřešit nestoudnou situaci kolem dětských dluhů.

Tento zákon, jeho cílem je zvýšení ochrany dětí v právních vztazích, posílení role zákonných zástupců při právním jednání nezletilých. Samozřejmě dětské dluhy, jak jsem uvedla. V podstatě tento zákon navazuje na sněmovní tisk 456, kdy jsme se pokoušeli toto řešit i v rámci poslaneckého návrhu poslanců Nachera a dalších.

Předmětem návrhu jsou tyto okruhy: omezení možnosti vymáhání peněžitých dluhů z právního jednání nezletilého, zavedení ručení zákonného zástupce za splnění peněžitých dluhů z právního jednání nezletilého, zavedení nezpůsobilosti nezletilých mladších 13 let nést majetkové důsledky způsobené škody, dále změna pořadí započítávání plnění na jistinu a příslušenství, nakonec znemožnění vydání platebního rozkazu, rozsudku pro zmeškání a rozsudku pro uznání.

Myslím, že tento zákon byl jednomyslně přijat a byly tam v podstatě jenom takové dílčí návrhy. V podstatě se podařilo najít soulad v rámci sněmovny, věřím, že i vy tento zákon podpoříte a podaří se nám tuto problematiku vyřešit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Jeho usnesení máte jako senátní tisk č. 79/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Holásek. Já ho prosím o jeho zprávu. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi stručně přednést zpravodajskou zprávu. Já jsem přesvědčen, že jde o právní normu nutnou, prospěšnou, vhodnou a měli bychom ji přijmout.

Paní ministryně nám představila základní body tohoto zákona. Jde o novelu občanského zákoníku, občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních. ÚPV jako výbor garanční návrh zákona projednal na své 13. schůzi a po úvodním slově pana náměstka ministryně spravedlnosti, pana Michala Fraňka, po projednání mé zpravodajské zprávy a po rozpravě přijal hlasy všech přítomných členů ÚPV, takže bylo rozhodnuto všemi členy ÚPV usnesení, kterým

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jana Holáska, tedy mě, a konečně

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

To bude vše, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Táži se, zda někdo navrhuje, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali? Nevidím žádnou přihlášku, otevírám tedy obecnou rozpravu. Prosím paní senátorku Chalánkovou jako první přihlášenou.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velice ráda jednak za vlastní materii, kterou máme před sebou, zároveň jsem chtěla využít této chvilky a poděkovat paní ministryni.

Vy z vás, co jste tady byli loni již v létě, víte, že jsem se snažila upozornit na kauzu mediálně známé Valerie, už je asi možné říkat, protože je mediálně tento případ známý, na pražském Žižkově, kdy došlo v podstatě ke zmizení malé dívky, která byla svěřena do péče babičky.

Problémem se ukázalo, že opatrovnické soudy nemají k dispozici tzv. opis z rejstříku trestů, ale pouze výpis z rejstříku trestů, což znamená, že staré, špatné skutky, trestné činy jsou zahlazeny, vymazány a výpis je čistý. Tak jsem se snažila už loni v létě upravit tuto možnost, aby opatrovnické soudy měly k dispozici tento opis. Nicméně loni se to ještě nepodařilo, ale chtěla bych poděkovat paní ministryni, protože ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a s panem náměstkem Fraňkem a také díky paním poslankyním Valachové a Válkové byl načten tento můj návrh jako pozměňovací návrh, který je součástí tohoto schváleného tisku.

Takže ještě jednou děkuji a jsem velice ráda, že i tato věc by mohla pomoci odhalovat nebezpečí, které hrozí některým našim dětem. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, poprosím další přihlášenou, paní předsedkyni Horskou.

Senátorka Miluše Horská:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi též říci pár slov. V tomto nechutném byznysu, o který jde, totiž jede vědomky i nevědomky skutečně velká spousta institucí. Je výborná věc, vážená paní ministryně, že ministerstvo zvedlo problém dětských dluhů. Opravdu si toho moc cením. Pojďme si však nalít čistého vína. Fatálně tady po dlouhé roky selhávaly soudy, které rozhodovaly formálně bez ohledu na práva dítěte. Přeci pokud se jedná u soudu o obžalobě proti nezletilému dítěti, je vhodné, aby bylo zastoupeno v řízení advokátem, kterého soud z moci úřední stanoví. Soud by měl být v těchto případech nárazníkem a měl by zjišťovat, jestli byl rodič při soudním sporu schopen dítě řádně zastupovat. Realita ovšem často bývá taková, že se soud spokojí s pasivitou rodiče coby jeho zákonného zástupce a uloží nezletilému zaplatit žalovanou částku. Problém je také v obcích, dopravních podnicích, nemocnicích, ale i knihovnách a dalších subjektech, které své pohledávky v řádu korun proměnily v tisíce a zčásti je stále vymáhají.

Všechny tyto instituce by měly rychle nalézt odvahu a vymáhání ukončit. Věřím, že dnes tady v Senátu dáme této novele zelenou a že věc, která je bez vší debaty správná, bude prosazena. Velmi podporuji to, že jako společnost tendujeme k férovému oddlužování, že chceme dávat druhé šance, pomoci těm, kdo jsou pro poctivé placení dluhů, a že také bojujeme s dluhovým otroctvím.

Je šílené, že tento stát, tato „country for the future“, vybavuje ještě dnes ne úplně malé množství mladých lidí do dospělého života dluhy, které často vznikly malichernostmi, třeba jízdou načerno, anebo úmyslně i neúmyslně jejich zákonnými zástupci, o kterých se mimochodem ti dotyční dozvídají mnohdy až v dospělosti, například při zahájení výdělečné činnosti, kdy se ukáže, že jejich plat je již postižen exekucí.

Chci tady ale zmínit ještě jeden, dle mého, významný aspekt. Mě do Senátu, krom mé školské praxe, dostala i blízkost, mohu říci, že možná taková jakási pupeční šňůra, s neziskovým sektorem. Právě neziskovky v oblasti dluhů, speciálně dětských dluhů, ukazují, jak jsou potřebné a jak je jejich role nezastupitelná.

Milé kolegyně, kolegové, podívejte se do svých regionů. Zejména, ale nejenom, na sever republiky. Na to, kdo tam bezplatně pomáhá lidem, kteří se topí v dluzích, kdo jim tam poskytuje bezplatné právní služby, kdo je edukuje a kdo jim stojí v této době bok po boku. A to můžeme říci, že i v dalších oblastech života, kde občané potřebují pomoc. Terénní pracovníci v neziskovkách skutečně tvrdě makají a pomáhají v tom, aby se napravovaly staré chyby a abychom nezatěžovali nezletilé děti, mladistvé dalšími dluhy, které je ve startu jejich života významným způsobem zatěžují.

Neziskovky opravdu pomáhají tam, kde je to nejvíce potřeba, dlužníkům ze sociálně slabších rodin, ty často tahají opravdu z exekučních propastí. Proto tedy opakuji ještě jednou, jsem moc ráda, že k nám tato novela doputovala, a ráda ji podpořím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. A protože se nikdo další do rozpravy nehlásí, tak ji končím. Zeptám se paní navrhovatelky, jestli chce reflektovat průběh rozpravy? Ne. Pana zpravodaje? Také ne. Máme k dispozici pouze jediný návrh, a to je výborový návrh, tento návrh zákona schválit. Svolám tedy kolegy. Promiňte, svolal jsem hlasování. Takže mezitím pustím znělku.

Hlasování č. 16 bylo zmatečné. Takže příchozí kolegy chci jenom informovat, že nic podstatného nepropásli.

Nyní tedy spustím hlasování. Hlasujeme o návrhu schválit návrh této novely ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 17, při kvóru 35 pro 58, proti nikdo, návrh byl schválen. Nezbývá než pogratulovat paní ministryni, až ji ze svých spárů pustí pan kolega Goláň. Gratulujeme a děkujeme za účast na našem jednání.

My přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury

Tisk č. 74

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 74. Přijde nám jej představit pan poslanec Ondřej Polanský. Já ho poprosím o jeho úvodní slovo.

Poslanec Ondřej Polanský:  Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za možnost představit tuto velice jednoduchou novelu zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury.

Jeho předmětem je jediná věc, to je umožnění členům dozorčí rady fondu účastnit se jednání výboru.

Motivací pro tuto změnu byly nedávné události ohledně e-shopu na elektronické dálniční známky, předpokládám, že mediální linka toho případu je vám stále dosud známá. Tyto události způsobily, že jsme se v Poslanecké sněmovně začali ptát, jestli kontrola, dozor, který provádí dozorčí rada, volená Poslaneckou sněmovnou, je dostatečná. Došli jsme k názoru, že dostatečná není, že velmi často dozorčí rada pouze čte zápisy z jednání výborů. Není schopna si tak udělat přehled o tom, co se na řídícím výboru děje.

Novela je výsledkem jakéhosi kompromisu, pod který se podepsali zástupci všech devíti poslaneckých klubů.

Já bych to pro tuto chvíli asi uzavřel. Jsem připraven odpovídat na případné otázky. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane poslanče. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Návrh tohoto zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení č. 74/2. Jeho zpravodajem je pan senátor Tomáš Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jeho usnesení máte jako senátní tisk č. 74/1. Zpravodajkou byla určena paní senátorka Žáková. Já ji prosím o její zpravodajskou zprávu.

Senátorka Hana Žáková:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, milé kolegyně, milí kolegové. Jedná se skutečně o velmi jednoduchou novelu zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury. Já s ní plně souhlasím. Jde o to, že dozorčí rada teď bude moci být na všech jednáních výborů. Jako bývalá členka dozorčí rady u nás na Třebíčsku jedné firmy, vím, jak je důležité pro dozorující orgán být u těch prvních, prvotních informací, ze kterých se potom vychází. Takže tuto novelu podporuji plně.

Ještě jsem pro vás připravila, abyste měli jenom takovou předběžnou informaci o tom, kdo v té dozorčí radě z poslanců nás zastupuje z dolní komory. Předsedou této dozorčí rady je inženýr Pavel Pustějovský, poslanec za ANO ze Zlínského kraje, místopředsedou je inženýr Zbyněk Stanjura, poslanec za ODS. A členy jsou inženýr Pavel Hojda za KSČM, inženýr Pavel Fencl za Jihomoravský kraj, SPD, a Roman Onderka za ČSSD, poslanec Jihomoravského kraje. Hospodářský výbor přijal usnesení, že schvaluje v podstatě přijetí tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já vás žádám, ve vašem hlasování, abyste projevili totéž. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Ptám se zpravodaje ústavně-právního výboru Tomáše Goláně? Momentálně ho nevidím, takže si asi nepřeje vystoupit. Tudíž dovolte, abych se zeptal, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval? Nevidím takový návrh. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, proto ji uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce něco doplnit? Nebo nám navrhnout, na co jsme se měli v rozpravě zaměřit? Ne, děkuji. Paní zpravodajky? Také nechce vystoupit. Takže máme ve hře pouze usnesení výborů, a sice konkrétně výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právního výboru. V obou případech máme návrh schválit. O tom bychom hlasovali.

Budeme hlasovat o návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a tiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 18, při kvóru 37 pro 60, proti nikdo, návrh byl přijat. Pane poslanče, gratulujeme a děkujeme za vaši účast na našem rokování.

My můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho pořadu, a to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 75

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 75. Uvede nám jej paní poslankyně Zuzana Ožanová, kterou prosím o její vystoupení.

Poslankyně Zuzana Ožanová:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi představit vám návrh poslanců Zuzany Ožanové, Heleny Langšádlové, Ondřeje Polanského, Petra Dolínka, Jany Černochové, Květy Matušovské, Mariana Jurečky, Tomia Okamury a Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že bych asi nevystačila s dechem, nebudu to celé číst a shrnu nejvýraznější změny.

Jedná se o to, že průběh praxe ukázal nedostatky v legislativě. Proto se všechny politické kluby ve sněmovně shodly na určitých drobných úpravách, které povedou k velkému efektu. Jednou z prvních úprav je, že dosud výcvik vozidla mohl trvat v délce pouze dvě hodiny. Nyní je to až 4 hodiny. Je to proto, že například ze vzdálenějších míst musí také žadatelé o řidičská oprávnění dojet k dálnici, aby se naučili jezdit po všech typech komunikace. Také například u nákladních vozidel se musí napřed natlakovat brzdná souprava a je dobré, aby i tito řidiči uměli jezdit nejen po místních komunikacích, ale také po dálnici.

Další úpravou je určitá nebezpečná praxe, protože při změnách zákona 247 došlo k tomu, že dříve, kdysi uchazeči o řidičské oprávnění skupiny A, tedy motocykly, jezdili společně s komisařem. Nyní jezdí žák a komisař za ním ve vozidle. Autoškoly zjistily, že proč neučit u toho ještě toho řidiče auta? Takže jeden učitel se věnuje dvěma žákům naráz. To si myslím, že není úplně dobré. Proto bychom se měli vrátit k praxi takové: jeden učitel, jeden žák. Přeci jenom se to týká bezpečnosti provozu.

Také lidé, kteří se chtějí stát učiteli v autoškole, potřebují vědět, jak se to má správně dělat. Tento zákon umožňuje náslechy. Dříve toto nebylo možné. Také dochází k takové praxi, že si žák vybere autoškolu, například podle finančních prostředků, a potom dělá jednu zkoušku, druhou, desátou, pořád platí obci správní poplatky. Pořád není schopen dodělat zkoušky o řidičské oprávnění. Může to být samozřejmě v žáku samotném, nicméně princip třikrát a dost se jeví motivačním, jak k výběru autoškoly, tak k tomu, aby se žák řádně připravil.

Dalším principem je skutečnost, že dosud byla rozdílná právní úprava u žadatelů o řidičská oprávnění a u těch, kterým se vracela řidičská oprávnění. Ti lidé, kterým se vracela řidičská oprávnění, mohli udělat jeden pokus a pak pouze druhý, opravný. Bylo by vhodné, aby měli stejné podmínky: třikrát a dost.

Prosím vás, o řidičské oprávnění se nepřijde pouze z titulu zákazu, ale také například ze zdravotních důvodů. Pokud člověk déle než tři roky má odňato řidičské oprávnění ze zdravotních důvodů, musí při vrácení také podstoupit toto přezkoušení. Domníváme se, že pro všechny stejně. Když nemám řidičské oprávnění, budou mít všichni stejné podmínky.

Další úpravou je, že dosud se mohly opakované zkoušky konat jenom po dobu 6 měsíců. Jenže například motocykly v zimě, zkoušky se neprovádějí z důvodu bezpečnosti. Tedy opakované zkoušky nemuseli někdy žadatelé úplně stihnout. Navíc současná doba ukázala, že mohou existovat i různé zdravotní překážky. Takže prodlužuje se to pro všechny žadatele na jeden rok. Mají jeden rok, aby po absolvování autoškoly udělali zkoušky.

Vážené dámy, vážení pánové, tento návrh zákona získal podporu všech klubů v Poslanecké sněmovně. Já jim za to děkuji. Byť to nebývá obvyklé, chtěla bych poděkovat kolegovi, doktoru Horáznému, který sice není poslanec, ale je to místopředseda Asociace autoškol, shodou okolností člen TOP 09, který se významnou měrou podílel na přípravě tohoto návrhu zákona. Předem vám děkuji za jeho podporu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní poslankyně. Posaďte se, prosím, u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, jehož usnesení máte jako senátní tisk č. 75/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Červíček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jeho usnesení, jako tisk č. 75/1, máte na svých stolech. Zpravodajem tohoto garančního výboru je pan senátor Strnad. Já ho prosím o jeho vystoupení.

Senátor Jaromír Strnad:  Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Jak již bylo paní poslankyní řečeno, předložený návrh by měl především zefektivnit přípravy žadatelů o řidičské oprávnění, zlepšit zapracování nových učitelů autoškoly, upravit zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel včetně stanovení maximálního počtu pokusů, dále pak zvýšit bezpečnost silničního provozu a žáků autoškol.

Dovolte mi, abych vás také seznámil s průběhem hlasování v Poslanecké sněmovně. Z přihlášených 90 poslanců se pro tento návrh vyslovilo 84 poslanců. Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k uvedenému návrhu zákona.

Výbor:

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se zpravodaje ústavně-právního výboru a již dostávám odpověď, že pan senátor Červíček chce vystoupit.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se 43. usnesením ústavně-právního výboru k návrhu zákona, kterým se mění zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Po úvodním slově paní poslankyně a mém vystoupení jako zpravodaje se ústavně-právní výbor v rozpravě shodl na tom, že tento návrh řeší ty nejpalčivější problémy, které jsou spojeny se současnou praxí při získávání řidičských průkazů, případně po přezkoušení z odborné způsobilosti. Zejména jsme na ústavně-právním výboru ocenili i skutečnosti například související s tím, že denně můžou být ty vyučovací hodiny stanoveny až na 4 hodiny, že se tam ve své podstatě sjednocují pravidla pro získávání zkoušek z hlediska žadatelů a zároveň těch, co jsou přezkoušeni z odborné způsobilosti, že se zavádí pravidlo – jeden učitel, jeden žák, nebo možnost těch budoucích učitelů podílet se na výcviku. Samozřejmě jsem přesvědčen o tom, že to zpřesnění pravidel nejenom o možnostech vykonat kolikrát zkoušku, ale i těch termínových a stanovení jasných pravidel i pro to, co musí následovat v případě, že žadatel neúspěšně složí zkoušku, je určitě podstatná věc, která stála za to, aby byla upravena.

Proto se výbor shodl na tom, že doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, já jej také doporučuji. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Táži se nyní, zda někdo doporučuje, aby se Senát tímto návrhem nezabýval? Nevidím takový návrh a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Předpokládám, že ani navrhovatelka ani pan zpravodaj nebudou tuto věc komentovat. Máme zde dvakrát doporučené schválení. Svolám kolegy.

Budeme hlasovat o návrhu schválit tento návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. V sále je 73 senátorů. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Kvórum je 37, hlasování č. 19, pro 62, nikdo proti. Návrh byl schválen. Gratulujeme paní poslankyni a děkujeme jí za předložený návrh.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, a to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 76

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 76. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců, poslanec Vít Kaňkovský, kterého vidím, jak se blíží, já ho poprosím, aby nám tento návrh představil. Dobrý den.

Poslanec Vít Kaňkovský:  Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, milé kolegyně senátorky, milí kolegové senátoři. Dovolte mi, abych vás seznámil s poslaneckou novelou zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Tuto novelu jsme společně s kolegy předložili v loňském roce a reagovali jsme právě na podnět Národní rady osob se zdravotním postižením, ale reagovali jsme také na aktuální situaci v době už nastupující pandemie covid-19. Naše náměty reagovaly na některé poznatky z praxe týkající se agendy průkazů osob se zdravotním postižením. Tím základním cílem novely, který jsme si stanovili, bylo trošičku zjednodušit agendu zejména při posuzování trvalého nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a také potom při samotné výměně průkazu. Ten průkaz potom jako veřejná listina má omezenou platnost, u dospělých je to 10 let, a i tam jsme se snažili navrhnout zjednodušení.

Rád bych vás tady seznámil s těmi navrhovanými změnami v původním návrhu, potom se zmíním ještě o pozměňovacím návrhu, který jsme předložili ve 2. čtení společně s paní kolegyní Alenou Gajdůškovou, bylo to po konzultaci s ministerstvem práce a sociálních věcí.

První úprava, kterou jsme v zákoně navrhli, bylo jasně vydefinovat skupiny zdravotně handicapovaných, kteří mají trvale nepříznivý zdravotní stav, a je potřeba říci, že i trvale nepříznivý funkční stav, a to tak, aby bylo v zákoně jasně definované, že tyto skupiny osob mají trvalý nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením. Rovnou říkám, že není cílem tuto skupinu rozšiřovat, už dnes je to zhruba 80 % držitelů průkazů osoby se zdravotním postižením, kteří mají trvalý nárok. Ale šlo nám o to, aby to bylo jasně vydefinované v tom smyslu, aby nedocházelo k jinému přístupu napříč kraji, to znamená, aby nedocházelo k situaci, kdy v jednom kraji osoba s podobným postižením jak toho zdravotního stavu, s podobným stavem toho celkového zdravotního stavu, i toho funkčního postižení, při výměně průkazu, musela jít na kontrolní vyšetření a naopak v jiném kraji nemusela. To znamená, pokud to bude v zákoně jasně vydefinováno, měl by být rovný přístup ke všem osobám zdravotně handicapovaným, tzn. ty diskrepance v tom přístupu by se měly odstranit.

Druhou změnou, kterou jsme navrhli, je pak samotná výměna toho průkazu, a teď už mám na mysli tu průkazku jako veřejnou listinu, tzn. tu kartičku, která se po 10 letech vyměňuje z důvodu změny biometrických údajů. Tam opět navrhujeme, aby osoby, které již mají přiznaný trvalý nárok na průkaz jako takový, nemusely absolvovat kontrolní posouzení, protože berme to tak, že jak pro samotné ty zdravotně postižené, tak pro jejich rodiny jsou návštěvy jak odborných lékařů, tak potom to posouzení lékařskou posudkovou službou zatěžující. Pokud ten stav je trvale nepříznivý a neměnný, považujeme to za zbytečné.

Poslední změnou, kterou jsme navrhovali, je určité zautomatizování výměny té průkazky a v podstatě i prevence toho, aby někteří poživatelé tohoto průkazu nezapomněli na to, že jim končí platnost průkazky, to znamená, aby v předstihu byl ten zdravotně handicapovaný upozorněn a potom mu došlo automaticky k výměně průkazky.

Náš návrh získal podporu sociálního výboru, poté se rozběhla diskuse s ministerstvem práce a sociálních věcí, protože tam nebyl úplně soulad, já to tady seriózně říkám, nakonec jsme dospěli k určitým úpravám toho našeho původního návrhu, spíš legislativně technickým, nad rámec toho jsme načetli už mnou zmiňovaný pozměňovací návrh s kolegyní Gajdůškovou, který rozšířil penzum změn v návrhu zákona.

Kromě některých procesních a zase spíš legislativně technických tam jsou dvě podle mého názoru významné změny, a ty bych zde zmínil.

Do působnosti zákona se nově dostávají dvě skupiny osob se zdravotním postižením. Jednak to jsou zdravotně handicapovaní, kteří mají těžkou formu demence, která je zároveň provázena těžkou poruchou mobility. Pro tyto zdravotně postižené bude možné, jejich rodiny budou moci nově žádat o příspěvek na některé pomůcky, kde doposud na ně žádat nemohly, jako příklad uvedu třeba stropní zvedák nebo schodolez. Podle mého názoru je to velmi významná pomoc osobám nebo respektive hlavně rodinám, které se v domácím prostředí starají o takto těžce handicapované.

Tou druhou skupinou osob, kterou nově do přílohy tohoto zákona návrhem dáváme, jsou osoby s těžkou poruchou autistického spektra, s těžkou poruchou i chování. U tohoto se zmíním, že tady se jedná o příspěvek na pořízení motorového vozidla. Asi každý z vás máte ve svém okolí někoho, kdo se stará o osobu, ať už o dítě nebo dospělého s těžkou poruchou autistického spektra, kdy tito lidé nejsou schopni využívat hromadnou dopravu, protože ty jejich poruchy chování to znemožňují.

U tohoto návrhu jsme úplně nedospěli ke konsensu s ministerstvem práce a sociálních věcí, byl navržen v tom pozměňovacím návrhu kompromisní návrh, který jako to kritérium dává heteroagresi nebo autoagresi osoby zdravotně postižené, tedy té osoby s poruchou autistického spektra. To znamená, že tady pak následovala smršť připomínek jak od rodin, které se starají o autisty, tak od některých organizací, kterým v tomto údělu pomáhají, společně s některými kolegy, kteří tady sedí, a já jim za to chci poděkovat, ať už je to pan kolega Kantor, paní kolegyně Jelínková, Hubáčková, Horská, jsme podnikli další konzultace jednak s dětskými psychiatry, jednak s ministerstvem práce a sociálních věcí, s tím, najít takové ustanovení, aby nedocházelo k diskriminaci některých jiných těžkých poruch autistického spektra, které sice nemají v tom svém kurikulu heteroagresi nebo autoagresi, ale mají jiné těžké poruchy chování, jako třeba hyperkinetický syndrom nebo výraznou hyperaktivitu.

Ve sněmovně jsme to už nestihli v tomto směru změnit. Uvidíme, jestli tady k tomuto dojde. Za sebe jako předkladatel musím říci, že bych se více přimlouval za tu méně ostrou hranici právě u těch poruch autistického spektra.

Tolik za mě na úvod. Milé kolegyně, kolegové, senátoři, chci vás požádat zdvořile o podporu tohoto návrhu, který dle mého názoru i dle názorů většiny Poslanecké sněmovny napříč politickým spektrem by měl alespoň trochu zase pomoci rodinám, které se starají o těžce handicapované osoby, samozřejmě i těm samotným osobám alespoň při výměně průkazů zdravotně postižených. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane poslanče. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, jeho usnesení č. 76/2 vám bylo rozdáno. Zpravodajkou byla paní senátorka Hubáčková.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení jste obdrželi jako č. 76/1, zpravodajem garančního výboru je pan senátor Adámek. Prosím ho o jeho vystoupení.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Budu to mít jednoduché, protože pan poslanec to krásně shrnul a vystihl tu podstatu novely, kterou tady máme, která je ve dvou rovinách.

Ta první, kterou předkládal on, ta druhá, ten větší pozměňovací návrh, chtěl bych jenom upozornit na drobnou věc, a to, jak tady řekl, proč tam byla tak ostře vyjmenovaná skupina k osobám s poruchou autistického spektra, to znamená, máme i na stole ten pozměňovací návrh.

V rámci jednání výborů jsme se tomu věnovali podrobně. Zaznělo tam ze strany MPSV, to je to, co už říkal pan poslanec, že nedošlo k původní shodě s MPSV, bylo to komunikováno napříč, nenalezl se tam ten konsensus, který by pomohl rodinám. Musíme to brát tak, že je to první výkop. K tomu prvnímu výkopu ze současných 55 osob, které jsou podpořeny tím, že si mohou zakoupit to vozidlo, které jim pomáhá v jejich péči, přibude dalších 500 osob, to je ta současná úprava, která je. Nákladově by to znamenalo nějakých 100 milionů Kč do státního rozpočtu. Mě zajímal hlavně i ten postoj MPSV, proč přistupují takhle striktně, proč je to tam vymezeno, proč to nebylo v souladu s pozměňovacím návrhem. Tam nám bylo řečeno, že MPSV přistupuje takhle ke všem skupinám, které jsou a kterým pomáhá, co se týká pomůcek, které tady byly vyjmenovány, že si uvědomuje, že to není spravedlivé pro všechny, že vždycky z toho někdo vypadne, ale většinou ta tendence je jít do té přísnější normy a pak to nějakým způsobem upravovat podle toho, co se ukáže i v praxi. Čili nechávám na vašem zvážení, jestli tam necháme přísnější normu nebo jestli půjdeme do toho, pokud samozřejmě bude předložen pozměňovací návrh, do té normy širší, která by pomohla většímu počtu rodin.

Co se týká usnesení našeho výboru, to bylo 18. usnesení z 10. schůze k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, senátní tisk č. 76.

Po odůvodnění zástupce předkladatele, pana doktora Víta Kaňkovského, poslance, zpravodajské zprávě Miroslava Adámka a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Miroslava Adámka,

III. pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

To je zatím za mě vše. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke svému stolku. Prosím paní zpravodajku ústavně-právního výboru, aby nás seznámila s jeho usnesením.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji. Pane předsedající, všem vám hezké odpoledne. Dovolte, abych vás seznámila s částí zpravodajské zprávy, kterou jsem přednesla na ústavně-právním výboru 21. dubna 2021.

K meritu věci a k zákonu nebudu příliš vystupovat, bylo to tu řečeno dostatečně. Chtěla bych jenom zdůraznit pár věcí. Tento návrh byl předložen skupinou poslanců 11. 6. 2020 již, ve 2. čtení byl paní poslankyní Alenou Gajdůškovou předložen komplexní pozměňovací návrh a ve 3. čtení Poslanecká sněmovna s ním vyslovila souhlas, to se uskutečnilo 12. 3. 2021. Návrh byl do Senátu postoupen 6. 4. 2021.

Podstatou komplexního pozměňovacího návrhu bylo především rozšířit poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a už v průběhu studia materiálů, které jsem si připravila pro zpracování zpravodajské zprávy, byl právě největší oříšek, zda je dobře a správně specifikovaná ta kategorie dětí nebo osob s autismem. Už v té době jsem zvažovala podání pozměňovacího návrhu ústavně-právnímu výboru, ale stále probíhala komunikace s MPSV, takže tento návrh nebyl mnou na ústavně-právním výboru předložen, ale bude tedy předložen dnes samostatně, přímo na plénu, vy ho máte na stolku.

Seznámím vás s výsledkem hlasování na ústavně-právním výboru. Ústavně-právní výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodajem pro projednání tohoto návrhu senátorku Annu Hubáčkovou a pověřil předsedu výboru Tomáše Goláně, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Táži se nyní, zda někdo navrhuje, abychom se tímto návrhem nezabývali? Nevidím takový podnět. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Kantor, připraví se paní senátorka Dernerová.

Senátor Lumír Kantor:  Pane předsedající, pane poslanče, vážené kolegyně a vážení kolegové. Já bych se tím přihlásil a avizoval pozměňovací návrh, kterým bychom chtěli napravit určitou chybu. Domníváme se, je to minimální změna, protože se nám zdá ten termín autoagrese či heteroagrese v kontextu tohoto zákona poměrně diskriminační, řekl bych, že je to jeden z takových bodů, který může vést až k určité PAS, čili porucha autistického spektra, PAS, fobii, protože vytváří dojem, že lidé, kteří trpí některou z forem, kterých je poměrně hodně, PAS, syndromu, vytváří dojem, že tyto dvě jsou agresivní, ať už auto- nebo heteroagresivní, takže je ta naše úprava potom snadná poměrně a jednoduchá. Uveřejnil bych ji potom v podrobné rozpravě. Ty problémy totiž nejsou jenom ohledně autoagrese a heteroagrese, ale týkají se i jiných problémů.

Jako jsou těžká a obtížně usměrnitelná panika, třeba v prostředcích hromadné dopravy, úzkosti, poruchy chování v rámci, protože bohužel nemá vždycky jednu chorobu, nebo ne vždycky se jedná o jednu chorobu nebo jeden problém, ale třeba v rámci mentální retardace nebo ADHD, nebo schizofrenie... Tam může být komorbidita, několik potíží najednou.

Jedna z velmi takových věcí, které byly postaveny MPSV, je, že by se nároky hodně zvedly a mohly by způsobit vysoké náklady na tyto pomůcky.

Jak to udělat? Jak říct, kdo má nárok, nemá nárok? Těch skórovacích systémů je víc. Třeba z našich konzultací v rámci skórování třeba zrovna poruch autistického spektra se dá použít, a to už je teď trošku moje rada směrem na MPSV a na posudkovou službu, dá se použít akceptovaný manuál DSM-5, který rozeznává tři stupně. Z toho tohle by se týkalo zrovna toho 3. nejvyššího stupně velmi speciální péče vyžadující velmi speciální péči. Možno používat i hodnocení funkčního postižení systému DAS-S. Tohle chování péče o sebe se hodnotí v pěti oblastech. Jak to ten člověk dělá v práci, jaká je rodina, domácnost a širší sociální fungování.

Pravděpodobně velmi nadějný systém, který se objevil, je WHODAS 2.0, který navrhuje právě ten nový manuál DSM-5. Ten ale není zatím k dispozici v pedopsychiatrické péči, není ještě běžně zaužíván. Takže těch systémů, které by nám řekly, ano, tento člověk potřebuje maximální podporu, jak to navrhuje tento zákon, je víc a dá se to i nějakým způsobem kvantifikovat.

Já bych se přimlouval za to, abyste podpořili náš pozměňovací návrh a rozšířili tyto možnosti. Nakonec se to dá i ošetřit v rámci nižších zákonných záležitostí, jako jsou vyhlášky a metodické pokyny. Ale abychom nemuseli mít strach, že ten systém bude enormně přetížen. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, další přihlášenou do obecné rozpravy je paní senátorka Alena Dernerová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane poslanče, já jsem ráda, že takovýto návrh zákona teď tady můžeme odhlasovat, protože si myslím, že to je naprosto smysluplné. Jako praktikující lékař se dennodenně setkávám s problémem, kdy se snažím napsat pacientům pomůcku, mnohdy to pojišťovna zamítne, jedná se často právě o děti, které spadají do té skupiny poruchy autistického spektra.

Protože ty děti na první pohled vypadají, že jim nic není. Ony chodí, taky nemají žádný handicap. Takhle se na to většinou naše pojišťovny a jejich revizní lékaři dívají.

Já si myslím, že to rozšíření, o kterém jsme tady hovořili, je v okruhu těch, kterým by připadala ta určitá dávka, je naprosto namístě. Protože to nejsou jen autoagrese, jako že jsou vůči sobě agresivní, nebo vůči okolí, ale jsou tam, jak říkal ctěný kolega Lumír Kantor, ještě další projevy, které handicapují dítě i tu rodinu, že nemůžou cestovat v dopravních prostředcích veřejné dopravy.

Já si nemyslím, že to zatíží náš zdravotní systém tak jako antigenní testy, které proplácíme z veřejného zdravotního pojištění. Nemyslím si, že by to zatížilo tak, že bychom byli najednou bez peněz v rámci zdravotních pojišťoven. Pro tyto děti, pro ty handicapované, bych nešetřila ani korunou. Protože ty rodiny, které se o ně starají, tak jsou pro mě svaté rodiny. Kdyby všechny děti měly být, mluvím o dětech, protože jsem dětský neurolog, měly být v ústavech, tak nás to stojí mnohonásobně říct.

Takže já za sebe říkám, že podpořím pozměňovací návrh, protože je smysluplný a určitě nevyprázdní naši kasu, tak jako vytěžuje kasu nesmyslné proplácení mnohých dávek plus antigenních testů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, další přihlášenou do obecné rozpravy je paní senátorka Miluše Horská. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, dovolte i mně pár podpůrných slov na margo tohoto zákona a potažmo i pozměňovacího návrhu.

Velmi vítám, že zákon nově zařazuje poruchy autistického spektra jako důvod pro přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla. Je to důkaz toho, že o autismu nejenže v posledních letech často mluvíme, ale že pro tyto osoby také něco konkrétně děláme.

Téma autismu je skutečně v poslední době velmi medializováno. Hovoříme o dostupnosti vhodných sociálních služeb, o dostupnosti diagnostiky, o dostupných terapiích atd. Je to tedy krok správným směrem, který já jako ředitelka školy, která se žákům s autismem věnuje už téměř 30 let, dobře zná starosti rodičů a celých rodin, i těch širších, opravdu oceňuji. Jedná se totiž mnohdy o osoby s chováním takzvaně náročným na péči. To je často důvod, proč je cestování např. veřejnou dopravou velmi náročné a někdy až nemožné.

Abychom však pomohli co největší skupině těchto osob, potřebujeme tento bohulibý záměr zpřesnit právě předneseným pozměňovacím návrhem. Stávající formulace přiznává dávku osobám s PAS s projevy agrese vůči sobě nebo okolí, nereflektuje však další projevy osob s autismem, které stejně jako zmíněná agrese komplikuje život jim a jejím rodinám.

Např. patří sem neusměrnitelná mobilita. Abyste si pod tím něco uměli představit, tak to je to, že maminka nastoupí se svým dítětem s autismem do autobusu a to dítě je radostné. Dítě začne pobíhat tak jako venku po autobuse, začne si sedat k panu řidiči, začne si sedat k dalším spolucestujícím. Začne na ně sahat, začne si s nimi povídat. A umíte si asi představit, jaké pohledy onu maminku provázejí. Často to nejsou jenom pohledy, často je to častování slovy: „Matko, máte nevychovaného fracka, tak si ho laskavě zkroťte.“

K tomu se přidávají další nekontrolovatelné zvukové projevy. Protože to dítě, když je radostné, třeba mlčí, ale také křičí. Křičí tak, že velmi. A křičí tak, že ruší. Takže další pohledy spolucestujících jsou přesně takové, jako jsem popisovala před chviličkou. K tomu mohou přistoupit i dotyky. Představte si, že si k vám sedne sice příjemně vypadající mladá slečna a začne vás hladit, pane poslanče. Co bychom s tím udělali? Pak vám třeba jednu flákne, protože vy nezareagujete tak, jak ona by si představovala. Prosím, i to je autismus.

Proto při cestování jsou rodiny i sami lidé s handicapem často stigmatizovány, stresovány, ale především se to dotýká nejvíce těch osob, které doprovází děti, lidi s autismem, tzn. rodinu, anebo třeba i asistenta. Proto by nemělo být přiznání příspěvku vázáno úzce pouze na některé projevy chování, ale definice by měla být obecnější v tom smyslu, že příspěvek bude poskytnut takovým jedincům s autismem, jejichž chování bude, zjednodušeně řečeno, klasifikováno jako chování náročné na péči.

Další podmínkou poskytnutí příspěvku k navrhované předloze je podmínka zavedené léčby. V této souvislosti musím připomenout diskuzi na téma dostupnosti či spíše nedostupnosti péče, také terapii pro osoby s autismem.

Vzpomeňme si, prosím, na zákon, kolegyně, kolegové, který jsme na toto téma s kolegy z odborných společností, s kolegy ze zdravotního výboru, tehdy zdravotně sociálního výboru, rok jsme ho tady projednávali v meziresortním procesu, bylo to ministerstvo zdravotnictví, sociální práce, školství. Připravili jsme ho před dvěma lety. Prošel Senátem, i když tady ty diskuze byly ostré, který usiloval o zlepšení dostupnosti terapií právě pro osoby s autismem, ale nejen je. Byl to opravdu široký záběr, protože bavme se o tom, že tu máme množství spoluobyvatel, kteří potřebují zvýšenou péči.

Nyní leží bohužel v propadlišti dějin v Poslanecké sněmovně, nenápadně ještě mrkám na kolegu poslance, jestli by se s tím náhodou nedalo něco dělat, protože ve volebním období zřejmě spadne pod stůl a můžeme začít po volbách znovu. Ale my se nevzdáme, my jsme to tady opravdu seriózně prodiskutovali a víme, že ten zákon měl smysl a zlepšil by péči o lidi s handicapem, nejen s autismem. Ale omlouvám se, trošku to souvisí, trošku jsem odbočila.

Vrátím se k podstatě. Právě nedostupnost péče vyvolává mezi odbornou, ale i rodičovskou veřejností obavy, aby se léčbou autismu nemyslela pouze psychiatrická medikace a v souvislosti s podmínkou zavedené léčby pro přiznání příspěvku na auto nevznikal tlak na její nadměrné využívání. V tuto chvíli říkám, že předložený pozměňovací návrh ji tedy navrhuje zrušit.

Prosím vás, kolegyně, kolegové, podpořme tento návrh. Umožněme několika stovkám rodin, v nichž žije člověk s autismem, který díky našemu pozměňovacímu návrhu dosáhne na tento příspěvek a bude žít poněkud normálnější život. Věřte, že žádné peníze nevynahradí život s takto těžkým zdravotním postižením. My to dnes máme v rukách. Děkuji za případnou podporu a děkuji, že vůbec tento návrh zákona vznikl. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové. V případě návrhu zákona, který právě projednáváme, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, jsem chtěl především panu poslanci poděkovat za to, že odpracoval s kolegyní a s dalšími poslanci tuhle novelu. Právě v době, kdy jsme uprostřed vážné zdravotní pandemické krize, kdy vidíme, že se celá řada rozhodnutí dělá horkou jehlou a stojí naši kasu tolik prostředků.

V případě tohoto zákona ale jde přece o něco jiného. Tady nejde jen o peníze, které mobilizujeme ve prospěch rodin, které se starají o zdravotně postižené, ale jde také, možná na prvním místě, o společenské uznání každého, kdo tuto misi, tuto roli pomáhá plnit.

Jako společnost, tím, že na tyto rodiny a na tyto postižené myslíme, dáváme určitou zprávu o prioritách, které vidíme. Také ukazujeme na společenskou prospěšnost jejich angažmá.

Proto jsem chtěl velmi poděkovat za tento návrh v této tak těžké době. On nás tak trochu humanizuje, nebo polidšťuje, nebo nám ukazuje, že i v té záplavě miliard, které musíme mobilizovat, abychom se ubránili této pandemii, je třeba také myslet na ty, kteří mají zvláštní potřeby a kteří často si o ně neumí ani pořádně říci. Zkrátka proto, že z hlediska voličského např. nejsou vůbec zajímaví. Protože jich je tak málo. Ale o to důležitější je, abychom je neztráceli ze zřetele.

Proto jsem chtěl poděkovat za tento zákon a také poděkovat za ten pozměňovací návrh kolegy Kantora, který velmi rád podpořím.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy... Pan poslanec by si přál vystoupit, takže po panu zpravodajovi, ale momentálně vystupujícím jako klasický senátor. Pane senátore Adámku, máte slovo.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedající. Já teď mohu vystoupit mimo zpravodajskou zprávu a mimo úkol zpravodaje. Chci podpořit pozměňovací návrh, který tady máme, poděkovat panu poslanci za odpracovanou práci. To, jak jsem říkal, že to je ve dvou rovinách, tak se tam dostává to, že se budou automaticky prodlužovat průkazky, tak budeme odlehčovat i posudkové služby. My jsme před nějakou dobou tady mluvili o tom, jak je posudková služba přetížena. To znamená, že tento krok je správným směrem.

Co se týká tohoto výčtu, byť to nebylo předloženo na výborech, myslím si, že i z té debaty vyplývá, že je to krok správným směrem, a to jednoznačně pomoci těm rodinám, protože posudková část je ze strany lékařského, tzn. posuzují to lékaři, kteří mají jasně definované mantinely, v čem se mají orientovat, ale to, co tady zaznívá a co bych chtěl zdůraznit, je i ta sociální rovina a ten sociální propad a možná to sociální vyčlenění těch rodin, které může být pro ně daleko drastičtější než jenom ta lékařská zpráva jako taková.

Takže za mě, jestli se dostaneme, určitě bych chtěl podpořit tento pozměňovací návrh. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, pořád jsme ještě v obecné rozpravě, ve které chce vystoupit pan poslanec. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Vít Kaňkovský:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já chci moc poděkovat za tu diskuzi, kterou jste tady vedli, protože byla věcná a pro mě, jako pro poslance, kde dnes v Poslanecké sněmovně prožíváme velmi turbulentní období, byla i z lidského hlediska velmi příjemná.

Já jenom si ještě dovolím pár glos, nebudu vás dlouho zdržovat. My, když jsme s ministerstvem práce a sociálních věcí právě diskutovali, jakým způsobem zpřesnit to zařazení osob s poruchou autistického spektra, já musím říci, že ministerstvo práce a sociálních věcí si s tím hlavu lámalo. Já jim chci poděkovat, protože my jsme s nimi opravdu měli celou řadu konzultací už v průběhu přípravy na výbor a potom na druhé čtení. Takže z tohoto pohledu jim chci poděkovat.

To, že jsme nedošli ke konsensu, já vám možná jen krátce sdělím obavy, které MPSV mělo. Samozřejmě jsou to fiskální dopady, které ale, správně to říkala paní kolegyně Dernerová, já jí za to děkuji, z pohledu celkového rozpočtu MPSV a vůbec toho, co se dnes děje v rozpočtové oblasti, jsou minoritní.

V původním návrhu, když bereme rozšíření o pacienty s demencemi, tam je to zhruba 44 milionů za rok, je odhad na také poměrně nákladné pomůcky typu schodolezů, stropního zvedáku apod. Na ty osoby s poruchou autistického spektra na příspěvek na motorové vozidlo, pokud bychom brali 500 osob, je to někde kolem 100 mil. Kč. Je možné, že v tom prvním roce by tam byl trošku větší náraz, ale poté už by to narůstalo v desítkách, možná maximálně stovkách za rok.

To znamená, pokud bychom šli teď na ten pozměňovací návrh, který já jako předkladatel podporuji, tzn. že bychom tam nechali těžké poruchy chování v tom širším spektru, tak, abychom nediskriminovali některé osoby, a hlavně také ty rodiny, tak se dostaneme zhruba na dvojnásobek nákladů. To si myslím, že v celkovém rozpočtu skutečně je ospravedlnitelné. Pokud se tady bavíme o podpoře osob s handicapem, také to tady zaznělo a také za to velmi děkuji, rodiny, které se starají o osobu s těžkou poruchou autismu, by si zasloužily metál. Protože skutečně to je jeden z nejtěžších údělů, které může rodina vůbec zažít.

Podobně je to i s těmi rodinami, které se starají o člověka s demencemi, byť tam je to třeba na kratší časový úsek. Takže tolik k tomu pozměňovacímu návrhu. Vím, že mě za to na MPSV nebudou chválit, nicméně jako předkladatel podporuji tento pozměňovací návrh, protože si myslím, že je spravedlivější. Také si myslím, že kdybychom šli na tu užší rovinu, možná v rámci té snahy udělat dobro nakonec uděláme i kus zla, a to si myslím, že není v tuto chvíli dobře.

A potom ještě kratičkou, možná širší poznámku. Bavili jsme se tady o lékařské posudkové službě. Také máme novelu, kterou bychom chtěli tuto situaci nějak řešit. Nevím, jestli se to podaří do konce volebního období.

Ale zazněly tady náklady na zdravotní péči a také na sociální péči. Pokud se bavíme o pomůckách a vůbec o přístupu k lidem, kteří mají zdravotní handicap, já bych si velmi přál, aby ty tolikrát proklamované diskuse o zdravotně-sociálním pomezí, které jsem já za osm let, co jsem v Poslanecké sněmovně, zažil už mnohokrát, abychom se společně dočkali praktického naplnění, protože rodin, které se starají o zdravotně handicapované, přibývá. S vývojem demografické křivky bude přibývat. Tzn. já to vidím jako jeden velký úkol směrem do budoucna. Pokud se týká konkrétně u zdravotních pomůcek, dvojkolejnost systému, kdy některé pomůcky máme z veřejného zdravotního pojištění, některé hradíme z prostředků MPSV, už to samo o sobě rodiny a zdravotně handicapované určitým způsobem také handicapuje, mnohdy si s tím neví rady, takže já bych se velmi přimlouval v budoucnu, je to určitá vize, sjednotit to do jednoho rámce peněz. Myslím si, že by to bylo spravedlivější, jednodušší a pro rodiny by to bylo mnohem lépe uchopitelnější.

Děkuji vám za pozornost a budu rád i za podporu pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane navrhovateli, ptám se, jestli se ještě někdo hlásíte do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, čili obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Mám dojem, že to shrnul před chvilkou. Já vám děkuji, pane navrhovateli, ptám se, zdali si přeje vystoupit k obecné rozpravě zpravodajka ÚPV, paní senátorka Alena Hubáčková? Nepřeje si, děkuji, paní senátorko. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji. Vystoupilo několik senátorek a senátorů, ve většině na podporu pozměňovacího návrhu, který máme na stole. Teď budeme ale hlasovat o výborových usneseních, která jsou schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kdyby toto neprošlo, tak teprve postoupíme k podrobné rozpravě.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, pane zpravodaji, je to přesně tak. Já si dovolím svolat kolegyně a kolegy z předsálí.

Ještě chviličku počkáme pro ty, kteří přichází. Máme tady návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Jelikož zde už všichni jsou, zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko ANO, zvedněte ruku. Nastalo zděšení... Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 20, schválit tento návrh, při kvóru 38 pro bylo 6, proti byli 2, tento návrh byl zamítnut.

Vzhledem k tomu, že byl zamítnut, otevírám podrobnou rozpravu. Do té se jako první hlásí, měl jsem tam Lumíra Kantora? Ano, platí to, takže pane senátore, máte slovo.

Senátor Lumír Kantor:  Děkujeme za vstup, každopádně si dovolím načíst pozměňovací návrh senátorů Jelínkové, Horské, Hubáčkové a Kantora k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je to senátní tisk 76.

V článku 1 bod 12 upravit takto:

12. V příloze v části 1 se na konci bodu 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno „c“, které zní:

c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými, závažnými a objektivně prokázanými projevy chování náročného na péči.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Nevidím zatím nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy. Jelikož se doopravdy nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. Já se táži pana navrhovatele na závěrečné slovo, jestli chce vystoupit?

Senátor Miroslav Adámek:  Já už jen poděkuji za načtení tohoto pozměňovacího návrhu. Jak už jsem zmiňoval v obecné rozpravě, jako navrhovatel ho podporuji. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane navrhovateli, ptám se, zdali si přeje vystoupit k podrobné rozpravě zpravodajka ÚPV, paní senátorka Anna Hubáčková? Nepřeje si vystoupit. Já vám děkuji, paní senátorko. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji vám, pane předsedající. V podrobné rozpravě byl načten návrh tak, jak máme na stole, senátorů Šárky Jelínkové, Miluše Horské, Aničky Hubáčkové a Lumíra Kantora. Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Mé stanovisko je souhlasné.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Tím pádem jste přednesl pozměňovací návrhy, jak bychom měli hlasovat. Já se ptám pana navrhovatele na jeho stanovisko. (Navrhovatel: Souhlasné.) Souhlasné, děkuji. Pana zpravodaje? (Zpravodaj: Souhlasné.) Také souhlasné. My můžeme přistoupit k hlasování. A já ještě předtím zase svolám kolegyně a kolegy.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento pozměňovací návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 21, což je první pozměňovací návrh, při kvóru 38 pro hlasovalo 68, tento návrh byl schválen. Jelikož to byl návrh pouze jediný, přistoupíme k hlasování jako celku, jak ho vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.

V sále je přítomno 75 senátorek a senátorů, máme kvórum 38 a já zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh zákona s pozměňovacím návrhem, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 22, vrátit náš zákon s pozměňovacím návrhem, při kvóru 38 bylo pro 68, tento návrh byl schválen.

Nyní v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 300/2017 Sb., stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Miroslav Adámek a Anna Hubáčková. Ptám se na třetího. Lumír Kantor by to mohl být? Takže Lumír Kantor, děkuji. Se svou rolí, předpokládám, že souhlasí? Ano, pane zpravodaji?

Senátor Miroslav Adámek:  Já bych navrhl pořadí: Lumír Kantor, paní senátorka Miluše Horská a já.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobře, to je změna, já už ji nebudu znovu předříkávat. Děkuji za to a přistoupíme k hlasování, které hned spouštím. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 23 bylo přítomno 75 senátorek a senátorů, kvórum bylo 38, pro bylo 67. Já gratuluji panu navrhovateli, oběma zpravodajům za určitě užitečnou úpravu novelizace zákona.

A přejdeme k dalšímu zákonu.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 84

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 84. Návrh uvede poslankyně Lucie Šafránková, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní poslankyně, vítejte v českém Senátu.

Poslankyně Lucie Šafránková:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, dovolte mi, abych vám krátce představila návrh, který předkládám společně s kolegyněmi z dalších pěti poslaneckých klubů, Kateřinou Valachovou, Hanou Aulickou-Jírovcovou, Pavlou Golasovskou, Olgou Richterovou, Věrou Kovářovou a dalšími, na změnu zákona č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Paní poslankyně, prosím vás, já vás na chviličku přeruším, poprosím na recepci, aby byl zjednán klid, abychom paní poslankyni udělali důstojné prostředí v Senátu.

Poslankyně Lucie Šafránková:  Já vám děkuji, pane předsedající. Smyslem návrhu je umožnit vznik nároku na čerpání ošetřovného v době účinnosti mimořádných opatření při epidemii koronaviru a v době uzavření některých školských zařízení při péči o děti do 10 let věku i jejich příbuzným v linii přímé nebo v linii vedlejší podle § 772 občanského zákoníku, i když s nimi nežijí v jedné společné domácnosti, a to za podmínky, že tito příbuzní jsou vždy řádně nemocensky pojištěnými zaměstnanci, přičemž prokázání splnění podmínky existence příbuzenského vztahu k dítěti žadatele vůči ČSSZ se bude prokazovat čestným prohlášením.

Naším návrhem chceme v praxi umožnit rodičům a rodinám volbu, kdo se péče o dítě do 10 let v době uzavření školských zařízení ujme. Například s ohledem na výši příjmů rodičů a příbuzných dítěte. Chceme tak mnoha značně přetíženým a ekonomicky i sociálně ohroženým rodičům umožnit v této péči vystřídání blízkým rodinným příslušníkem. Důvodně předpokládáme, že navrhovaná právní úprava...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Paní poslankyně, nezlobte se, ale doopravdy, to se nedá tady. Já vás neslyším a jsem vedle vás. Poprosím, aby všichni kolegyně a kolegové odešli do restaurace nebo jinam si vyměňovat své názory. Můžete pokračovat.

Poslankyně Lucie Šafránková:  Děkuji. Důvodně předpokládáme, že navrhovaná právní úprava bude ve vztahu ke státnímu rozpočtu působit neutrálně, respektive že jej oproti současnému stavu nijak výrazně nezatíží a možná spíše naopak. Navrhované opatření bude mít významně pozitivní sociální dopady, protože pomůže zabránit vstupu mnoha osob do systému sociálních dávek, do dluhových pastí či exekucí a insolvencí.

Tento návrh také významně pomůže rodičům samoživitelům a nízkopříjmovým rodičům, posílí soudržnost rodin, sladění pracovního a rodinného života, pomůže ochránit pracovní místa mnoha rodičů a přispěje i k posílení počtu zaměstnanců mnoha nyní velmi důležitých, společensky potřebných profesí. Návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR a rovněž také i v souladu s právními předpisy EU, což dokládá i stanovisko Parlamentního institutu.

Vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, já vás poprosím o podporu tohoto návrhu, protože tím pomůžeme mnoha rodičům. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní navrhovatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 84/2, zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení máte jako senátní tisk č. 84/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Adéla Šípová. Nyní vás prosím, abyste nás seznámila se zpravodajskou zprávou, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Adéla Šípová:  Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení kolegové, po odůvodnění zástupcem předkladatele, paní Lucií Šafránkovou, poslankyní Poslanecké sněmovny, a zpravodajské zprávě senátorky Adély Šípové a po rozpravě dospěl výbor pro sociální politiku k následujícímu doporučení, tedy schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, dále určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátorku Adélu Šípovou a pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV, paní senátorka Anna Hubáčková? Přeje, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Anna Hubáčková:  Pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegové, nebudu tak stručná jako paní zpravodajka garanční, ale svou zpravodajskou zprávu rozšířím jen o jeden velký povzdech. Tento zákon jsme tu projednávali minulý týden a prostě se v té první verzi v Poslanecké sněmovně zapomnělo na určitou skupinu lidí, kterou teď doplňujeme. Ne vždy je práce kvapná úplně platná. Kdyby se myslelo do důsledku, nemuseli jsme tu dvakrát rozhodovat a schvalovat. Nicméně je to velmi důležité, a proto i ÚPV přijal usnesení, že schvaluje projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, táži se, zdali někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Proto otevírám obecnou rozpravu. Pochopil jsem, že paní poslankyně by ráda hned na začátku vystoupila. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Lucie Šafránková:  Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím jen krátké vysvětlení na povzdech paní zpravodajky. Má naprostou pravdu. Já jsem tento návrh už v loňském roce navrhovala v Poslanecké sněmovně dvakrát, bohužel byl zamítnut. Přesto se na mě obracelo opravdu velké množství rodičů a prosili mě o tuto pomoc. Teď, když se projednávalo navýšení ošetřovného na 80 %, tak jsem tuto úpravu tam chtěla opět dát, ale nebyla na tom shoda. Nicméně jsem potom obešla i další poslanecké kluby, které se připojily k tomuto návrhu, a následně ho sněmovna schválila. Takže určitě jsme vás tady nějakým způsobem nechtěli zdržovat, návrh tam byl už v loňském roce dvakrát, ale dopadlo to tak, jak to dopadlo. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, paní poslankyně. S přednostním právem a zatím jediný přihlášený je pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já bych chtěl navázat na to, co tady bylo řečeno hlavně v souvislosti s tím, že je nám to tady posíláno po jedné větě, takže se nabízí otázka, jestli příští týden dostaneme další větu, ale to nechci trápit paní poslankyni, protože ta je v tom nevinně. Té chci poděkovat, že spolu s dalšími poslankyněmi a poslanci zastoupila práci ministerstva práce a sociálních věcí. Tady bych možná zmínil to, co proběhlo sociálními sítěmi, tuším, dva nebo dva a půl týdne zpátky, kdy na nás, na Senát, paní ministryně docela nevybíravě útočila, abychom projednali novelu, kterou jsme projednávali minulý týden, v podstatě ve zrychleném režimu, takže je opravdu otázka se ptát, co dělá MPSV, když není schopno předložit relevantní novely zákonů. Řeší to poslaneckými iniciativami, budiž, ale řeší to per partes, po částech. Takže se můžeme jenom obávat, kdy zase přijde MPSV s nápadem, abychom se sešli na mimořádné schůzi a řešili další část tohoto zákona.

Jinak ještě jednou děkuji za tu předloženou novelu. My ji určitě podpoříme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho přihlášeného, takže už se nikdo nehlásí, čili rozpravu končím. Já se táži paní navrhovatelky, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Ale ona už to řekla na začátku obecné rozpravy. Já vám děkuji, paní navrhovatelko. Ptám se, zdali si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Anna Hubáčková? Paní senátorko? Nepřejete si. Děkuji vám. Paní zpravodajko garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Adéla Šípová:  V právě proběhlé rozpravě vystoupila předkladatelka návrhu a jeden senátor. Nepadl žádný jiný návrh než návrh schválit.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, máme tady jediný návrh, zákon schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Proto si dovolím zavolat všechny senátorky a senátory z okolí jednací místnosti.

Dávám hlasovat o tomto návrhu zákona. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 24, schválit novelu tohoto zákona ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou, při kvóru 37 pro bylo 58, registrováno bylo 73. Tento návrh byl schválen. Já končím projednávání tohoto zákona a děkuji paní navrhovatelce i dvěma senátorkám zpravodajkám.

Máme další bod jednání, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přijaté v Gándhínagaru dne 22. února 2020

Tisk č. 341

Senátní tisk č. 341. Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 341 a uvede ho ministr životního prostředí Richard Brabec. Máte slovo, pane ministře. Vítám vás v českém Senátu.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Dobrý den. Děkuji velmi za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, je mi ctí tady být. Dneska tady mám balíček pěti kousků, ale věřím, že minimálně některé z nich zvládneme určitě rychle.

Pan předsedající už vyslovil ten název, kde se to konalo, takže já už se o něj nemusím pokoušet. Bylo to v Gándhínagaru. Dovolte mi, abych opravdu velmi stručně představil ten návrh na přijetí změn, protože vy Bonnskou úmluvu dobře znáte. Já jsem tady s ní pravidelným hostem. A vždycky, když dojde k nějaké změně jejích příloh, tak jak je ten systém projednávání, musí sem i do Senátu PČR.

Já jenom chci konstatovat, že ty změny, o kterých se rozhodlo na tom 13. zasedání konference, obsahují zařazení 10 nových druhů živočichů do přílohy I a II úmluvy. Ty konkrétní živočichy máte v příloze, kdyby vás zajímali. Já zároveň řeknu, že ani jeden z těch živočichů se nevyskytuje na území ČR. To znamená, nebude také nutné v reakci na změny příloh přijímat žádná další vnitrostátní opatření nebo měnit právní předpisy ČR. Myslím, že na úvod to určitě stačí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 341/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je výbor pro územní... Já se omlouvám. Je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 341/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodajka tohoto výboru, paní senátorka Renata Chmelová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo, pane předsedající, hezké odpoledne, pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Jak již zaznělo, tento vládní návrh k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů jsme projednali na garančním výboru 9. prosince. Sedmým usnesením jsme doporučili Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci.

Jako zpravodajka bych možná ráda dodala, že Senát Parlamentu ČR opakovaně a dlouhodobě svými rozhodnutími jasně deklaruje, že usiluje o důstojný život všech zvířat, i těch, která nežijí na našem území. Proto si myslím, že si zaslouží připomenout, o jaké stěhovavé druhy volně žijících živočichů jde. Jde o slona indického, jaguára amerického, drob černohlavý, drob bengálský, drob malý, albatros jižní, žralok dlouhoploutvý, psohlav obecný, kladivoun obecný, ovce stepní. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Tomáš Jirsa? Nepřeje si vystoupit, já mu děkuji a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, proto rozpravu končím, k tomuto bodu. Tím pádem ani není zapotřebí, aby vystupovala zpravodajka ani navrhovatel. My můžeme rovnou přistoupit k hlasování, kdy podáváme návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy uvedené v senátním tisku č. 341 s ústavním pořádkem. Já svolám všechny kolegyně a kolegy.

Já se omlouvám, beru zpět. Je to v několika variantách. Já jsem přečetl tu špatnou. Čili: Senát dává souhlas k ratifikaci s tímto bodem našeho jednání. Přesto sezvu kolegyně a kolegy z předsálí.

V sále je aktuálně přítomno 73 senátorek a senátorů, kvórum máme 37. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 25, dát souhlas k ratifikaci, při registraci 73 kolegyň a kolegů, při kvóru 37 pro bylo 58. Tento návrh se souhlasem k ratifikaci byl přijat. Děkuji navrhovateli a děkuji oběma zpravodajkám, ne, zpravodaji a zpravodajce.

Zahajuji další bod našeho jednání, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy VII Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Göteborský protokol), přijatá v Ženevě dne 13. prosince 2019

Tisk č. 40

Je to senátní tisk č. 40. Uvede ho ministr životního prostředí Richard Brabec. Máte slovo, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Ještě jednou děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Tady budu, vážené senátorky, vážení senátoři, ještě stručnější, protože tady jde opravdu o velmi formální úpravu přechodného ustanovení a prodloužení možnosti pro státy, které se staly smluvní stranou tohoto Göteborského protokolu mezi 1. lednem 2013 a 31. prosincem 2019, aby mohly při ratifikaci prohlásit, že prodlouží některou nebo všechny lhůty pro aplikaci mezních hodnot podle článku 3 protokolu. Tato lhůta nebo tyto uvedené výhody se prodlužují potom o dalších několik let.

Vzhledem k tomu, že Česká republika je smluvní stranou tohoto protokolu už od roku 2005, tato nová úprava se jí netýká a nemá tedy ani žádný dopad na právo České republiky. Jedná se skutečně o splnění čistě formálně-právních požadavků. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 40/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ladislav Faktor. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 40/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodajka tohoto výboru, paní senátorka Renata Chmelová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych potvrdila, že ratifikaci změny přílohy Göteborského protokolu projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dne 24. února 2021. Svým 17. usnesením doporučil Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Ladislav Faktor? Nepřeje si vystoupit. Takže rovnou otevírám rozpravu. Vzhledem k tomu, že do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji rovnou i končím. Nebudu se ptát ani pana navrhovatele, ani paní zpravodajky k tomuto tisku. Myslím si, že bychom měli rovnou přistoupit k hlasování, kterým dáme souhlas s ratifikací. Já svolám kolegyně a kolegy.

Pro příchozí uvádím, že dáváme souhlas k ratifikaci. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 26, dát souhlas k ratifikaci, při registraci 74, kvóru 38 pro bylo 63, tento návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajům.

Můžeme přistoupit k dalšímu našemu bodu jednání, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh II, VIII a IX Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, přijaté v Ženevě dne 10. května 2019

Tisk č. 41

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 41 a uvede ho ministr životního prostředí Richard Brabec. Máte slovo, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji ještě jednou za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, tady budu o trošičku delší, ale nebojte, ne příliš. Jedná se o návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy II, VIII a IX už zmíněné panem předsedajícím Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.

To 14. zasedání konference smluvních stran úmluvy se konalo v květnu 2019 a přijalo rozhodnutí o zahrnutí nových položek pro odpady plastů do příloh II, VIII a IX této úmluvy.

Účelem těchto změn, tak jako jiných změn, ke kterým došlo v uplynulých letech, je přispět ještě k lepší kontrole vývoze odpadu plastů, předcházení vývozu odpadu plastů do zemí, které nemají odpovídající infrastrukturu pro nakládání s odpady, přispět tak k environmentálně šetrnému nakládání s odpady plastů, snižování rizika úniku odpadu plastů do životního prostředí a předcházení globálního problému plastů v mořích.

Ten problém samozřejmě nemusím nijak zvlášť představovat, myslím, že všichni ho dobře známe.

Odpady plastů jsou tedy nyní zahrnuty ve třech kategoriích, v kategorii nebezpečných odpadů, to je příloha VIII, v kategorii takzvaných těch ne nebezpečných odpadů, příloha IX, a kategorii odpadů vyžadujících zvláštní pozornost, příloha II. Na přeshraniční přepravu odpadů zařazených do přílohy II a VIII se vztahuje postup předchozího písemného oznámení a souhlasu. Odpady zařazené do přílohy IX nepodléhají dle úmluvy kontrole. Jejich seznam je tedy spíše doplňkovým seznamem k seznamu nebezpečných odpadů, které dle úmluvy kontrole podléhají.

Zařazení nových položek dle těchto příloh je v souladu s pozicí Evropské unie, danou rozhodnutím Rady Evropské unie, kterou Česká republika na konferenci podpořila.

Na úrovni Evropské unie se provádí úmluva nařízením o přepravě odpadů. Dosavadní regulace přepravy odpadů v rámci EU vyžadovala, aby opatření k provedení změn příloh II, VIII a IX bylo přijato na úrovni Evropské unie. S ohledem na tato opatření Evropské unie a povahu změn příloh nebude nutné přijímat už žádná další vnitrostátní opatření nebo měnit právní předpisy ČR.

Předložení těchto změn Parlamentu ČR k souhlasu s ratifikací je tedy ryze formální, jelikož o implementaci těchto změn je rozhodováno na úrovni EU. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 41/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 41/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Zbyněk Linhart. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Zbyněk Linhart:  Hezké odpoledne. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, pan ministr řekl poměrně obsáhle obsah tohoto tisku. Já ho proto nebudu doplňovat. Já bych připomněl, že náš výbor se tomuto tisku věnoval na své páté schůzi. Přijal 22. usnesení 10. března, kterým doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci.

Pan ministr tady řekl hodně. Já bych obecně řekl, že jistě je žádoucí to, co tato úmluva a to doplnění přináší. Jedinou poznámku, o které jsme také mluvili na jednání našeho výboru, ta směřovala k tomu, co malinko uvádí předkladatel. To znamená, že to bude klást zvýšené nároky na administrativu. Jednak pro samotné ministerstvo životního prostředí, jednak pro kontrolní orgány, ať už je to Česká inspekce životního prostředí, nebo celní správa. A také pro samotné společnosti zapojené do přeshraniční přepravy odpadů.

V tom je možná trochu zakopaný pes, protože nejde o to vykazování jenom, tak jak to často bývá, ale jak reálně potom bude možné kontrolovat to, jak s těmi odpady, s těmi plasty, se zachází, abychom nebyli dále svědky toho, co se děje. V posledních letech obzvlášť, nejenom v Evropě, ale hlavně jinde ve světě a v Asii.

Čili vracím se k tomu, že náš výbor navrhl a doporučuje vyslovit souhlas s ratifikací tohoto tisku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Tomáš Jirsa? Ano, už je tady, máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Pro mě překvapivě dneska už podruhé s panem ministrem souhlasím a podporuji ho, vyjadřuji také za náš výbor souhlas s ratifikací. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, otevírám rozpravu k tomuto bodu. Jako první se do rozpravy hlásí paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vím, že to bývá vždycky trošku stres, počkám, až se vymění... Pane předsedo, pane předsedající, děkuji za slovo a prosím pana ministra, mám na něj otázku. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Basilejská úmluva je určitě velmi výborným nástrojem pro to, abychom sledovali pohyb nebezpečných odpadů, abychom je nevyváželi tam, kam nemáme. Jistě řešení plastových odpadů je pozitivní věcí. Tuším, tak, jak výbory to projednaly a schválily, že také Senát ratifikaci schválí.

Mám ale jeden problém, na který bych se chtěla zeptat. Basilejská úmluva v článku 7 písm. b) požaduje, aby nebezpečné odpady, které jsou přepravovány, byly označeny v souladu s mezinárodními pravidly, tedy, aby byly jednoznačně značeny. My jsme koncem minulého roku, 12. 11., projednávali, jestli si vzpomenete, to už jsme tady všichni byli v tomto složení, zákon o odpadech.

Tehdy jsme rozhodli za Senát, že chceme pozměňovacími návrhy prodloužit dobu účinnosti zákona, protože byl konec roku, doba účinnosti byla navržena na 1. ledna 2021. Zákon je už v platnosti téměř čtyři měsíce. Právě proto, že jsme se obávali, že nebudou k dispozici podzákonné předpisy, které tehdy ještě jsme nedostali ani v návrhu, tak jsme chtěli termín účinnosti zákona posunout. S tím, že by do té doby platil samozřejmě zákon starý, včetně všech podzákonných předpisů.

Právě v tom jednom podzákonném předpisu mělo být ministerstvem stanoveno, jak má vypadat obsah identifikačního listu nebezpečných odpadů a značení nebezpečných odpadů. Všechny ty původní vyhlášky byly s účinností nabytí nového zákona zrušeny, všechny podzákonné předpisy. Podle čeho je značeno, když nemáme podzákonný předpis?

Pan ministr mi řekne, že určitě postaru, ale kdo to nebude značit, nebude, protože na to nemáme žádný předpis. Předpis není, čili kdo nebude chtít, nebude značit. Ale to není samozřejmě jediný problém. Protože projednáváme Basilejskou úmluvu, podívala jsem se, jak naplňujeme tyto závazky Basilejské úmluvy. Právě tady si nejsem jistá, jestli naplňujeme, protože nemáme vyhlášku, která by stanovovala, jak máme označovat.

Ta absence ostatních podzákonných předpisů je, vážené kolegyně a kolegové, daleko závažnější. Já si dovolím při této příležitosti říct, kde všude chybí už čtyři měsíce zákonná úprava pro nakládání s odpady v docela závažných oblastech. Těch oblastí je celkem 19, mají být součástí jedné vyhlášky. Podle informace, kterou mám přímo z ministerstva, to bude celá jedna rozsáhlá vyhláška, která původně byla v šesti podzákonných předpisech, teď bude jedna. Ale protože jsou tam neustále střety, protože si to vzali jako balík, není vydáno nic.

Co třeba dneska chybí? Víme a vedli jsme tady velice rozsáhlou debatu o tom, to si jistě vzpomenete, byla to i veřejná debata, že docházelo k zcizování různých kovů. Proto jsme přijali tehdy již v platném zákoně, jehož platnost skončila, to, že každý, kdo odebírá kovové odpady, musí vést evidenci, evidence musí být hlášena. Celá složitá právní úprava, která velice napomohla tomu, že se kovové odpady přestaly ztrácet z železničních tratí, z různých zařízení, která potom způsobovala problémy.

Co zákon? Takže zákon, který je v platnosti, říká, že ministerstvo vydá vyhlášku a tou vyhláškou stanoví, pro které kovové odpady tato povinnost platí a jaké evidenční údaje a jak mají být prováděny a evidovány. Ale vyhláška není. Čtyři měsíce jsme bez vyhlášky, čtyři měsíce jsme bez zákonné úpravy. Víme, že když jsme projednávali zákon o odpadech, velmi se tady diskutovala otázka provozování skládek. Podzákonný předpis, který chybí, měl stanovit, jaké budou technické podmínky zabezpečení skládek, aby nás chránily, aby chránily životní prostředí a naše zdraví. Podzákonný předpis není.

Vedla se tu velmi široká debata o tom, jestli mohou být nějaké odpady použity, po konstrukce skládek, že to bylo velmi zneužíváno, že tam musí být přesná definice. Pan ministr nám tehdy říkal, že všechno bude upraveno. Podzákonná úprava není. Takže se na konstrukční prvky skládek, nevím, buď se nedělají a všechno je zablokováno, nebo je to naprosto volné.

Také tam máme v zákoně novou úpravu toho, že můžeme některými odpady zasypávat, úplně nový pojem, který nikde nebyl definován. Ale čím se může zasypávat a jaké jsou podmínky toho, aby se nezasypávalo třeba zrovna nebezpečnými odpady, jak se to bude kontrolovat, to mělo být stanovené ve vyhlášce. Vyhláška není. Zasypává se? Nezasypává? Čím se zasypává? Když se bude zasypávat, není nástroj, i když budou použitý nevhodný materiál, není nástroj, abychom postihli, protože není stanovena.

Musím říci, že situace je obdobná, i pokud se týká např. provozování komunitních kompostáren. Já už vás nechci zdržovat, toho je opravdu hodně. Týká se závazných předpisů, které máme plně z hlediska nakládání s čistírenskými kaly, polychlorovanými bifenyly, odpady rtuti, odpadními oleji, léčivy z domácnosti... To všechno chybí.

Pane ministře, buď je to tak, že se to celé zablokovalo, a tudíž s odpady se nemůže nakládat, nebo je to tak, že se s nimi nakládá, ale zcela volně, protože to, co mělo být v podzákonných předpisech, není. Vy jste nám tehdy sliboval, že budou. Ne, opravdu nejsou. A čtyři měsíce není málo. V odpadech se pohybují obrovské peníze. V odpadech se pohybují látky, které mohou poškozovat životní prostředí. My v tuto chvíli nemáme žádné předpisy.

Já se vracím k Basilejské úmluvě. Je úžasné, že přijímáme úmluvy, je otázka, jak je dokážeme naplňovat, ale nejen tyto úmluvy. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, paní místopředsedkyně, nikdo další se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, jestli chce vystoupit se závěrečným slovem? Prosím.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Určitě, děkuji za ten dotaz. Mě nepřekvapil od paní kolegyně Seitlové, ale škoda, že ho nepoložila i na výboru, kde byli kolegové z odboru odpadů. Nicméně kdyby to bylo tak, jak říká paní senátorka, tak by se nám tady vršily tisíce tun odpadů na ulicích, nic takového se neděje.

My jsme řešili samozřejmě, to je pravda, to určitě měl Senát pravdu a měli pravdu i někteří kolegové ze sněmovny, my jsme chtěli tu zásadní změnu odpadového hospodářství přijmout a mít ji v účinnosti co nejdřív. Protože ona už tlačí na omezení skládkování i tím navýšením skládkovacího poplatku, a to už je od letošního roku. Řekli jsme také, že budeme ad hoc řešit všechny problémy. Jakýkoli problém, se kterým přijdou obce, další firmy. My jsme od té doby skutečně měli doslova desítky různých jednání se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv. Řešili jsme hlavně plastové výměty nebo výměty plastových odpadů, jakým způsobem...

Ano, jsou tam různé tlaky, ale chci říct, že všechny problémy, které zatím na nás byly přeneseny, jsme vyřešili na úrovni ministerstva životního prostředí. Takže určitě nekolabuje odpadové hospodářství České republiky, řada podzákonných norem už je připravena. Některé jsou teď v úplném finále. Jenom říkám pro všechny senátorky, senátory, pokud by měli, prosím, jakýkoli podnět ze své oblasti, ze svého regionu, určitě ho, prosím, přeneste na Ministerstvo životního prostředí ČR. Ano, je to opravdu hektická doba a některé věci děláme teď přímo, ale určitě to nekončí nějakým kolapsem odpadového hospodářství, jak by si možná přály některé firmy, které na to upozorňovaly a kterým jsme sáhli do byznysu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane navrhovateli, možná je škoda, že jste nevystoupil v obecné rozpravě, mohli reagovat vystupující. Prosím pana zpravodaje.

Senátor Zbyněk Linhart:  Já svoji závěrečnou zprávu mám jednoduchou. Vystoupil jeden senátor, respektive senátorka. Někdo by mohl říct, že to nebylo úplně k věci, k Basilejské úmluvě, ale myslím, že to bylo docela podstatné. Já jsem o tom mluvil v jedné větě, o tom, co jsme si říkali na výboru. Jedna věc je mít hezké Basilejské a další úmluvy, mít hezké teoretické zákony, je otázka, jaké jsou zákony a jestli jsou dobré. Ale jestliže k nim chybí např. prováděcí předpisy, my na obcích, co jsme, víme, jaké nám to dělá problémy, už ani nepíšu v této věci na ministerstvo, já panu ministrovi píšu v jiné. Ale protože to je vcelku marné.

Takže můžeme mít dobré zákony, můžeme mít dobré úmluvy, ale podle čeho je pak dělat, když např. nejsou prováděcí předpisy, nebo když některé úřady fungují tak, jak fungují, nebo spíše nefungují, nebo fungují spíš formalisticky, když nejde o nic podstatného. Naopak, když jde o něco důležitého, tak si přehazují horký brambor.

Paní kolegyně Seitlová ve svém vystoupení poměrně dobře, řekl bych, upozornila na obecnější problém. To, myslím, že nás všechny musí trápit, protože pak ta naše práce tady je marná, když vidíme, jak je zahazovaná tím, že např. nemáme prováděcí předpisy, které dávno měly být a měly existovat.

Čili tolik za mě, jinak platí, že asi nepřišel žádný návrh, proto platí doporučení našeho výboru, tzn. schválit ratifikaci Basilejské úmluvy.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji a před hlasováním vás svolám.

V sále je přítomno 73 senátorek a senátorů, kvórum 37. Hlasujeme o souhlasu s ratifikací změn příloh II, VIII a IX Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, přijatých v Ženevě 10. května 2019. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 27 pro 64, kvórum 37, návrh byl schválen a souhlas s ratifikací vysloven.

Dalším bodem je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek K životnímu prostředí bez toxických látek

Tisk EU č. K 084/12

Senátní tisk č. K 084/12. Materiály máte k dispozici. Já prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi komentář ke Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek k životnímu prostředí bez toxických látek, jak se ten materiál, tedy přeloženo, jmenuje.

Já bych chtěl zdůraznit, že ten materiál, který v říjnu loňského roku Evropská komise předložila jako Strategii Evropské unie pro udržitelnost chemických látek, má opatření navržená do pěti oblastí. Jedná se o inovace pro bezpečné a udržitelné chemické látky v Unii, dále silnější právní rámec EU pro řešení naléhavých environmentálních a zdravotních obav, dále zjednodušení a konsolidace právního rámce, dále vytvoření komplexní základny znalostí o chemických látkách. Poslední částí toho materiálu je vytvoření globálního systému řádného řízení chemických látek.

Strategie byla diskutována v prosinci loňského roku na Radě pro životní prostředí a pozice České republiky je následující. Česká republika obecně podporuje princip nulového znečištění ve smyslu snížení znečištění životního prostředí, které má původ v lidské činnosti, na maximum proveditelného při zachování konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Pro dosažení tohoto cíle Česká republika souhlasí s návrhem Evropské komise posílit spolupráci mezi jednotlivými agendami k chemickým látkám, efektivněji propojit vědu a politiku a zajistit zdroje pro financování transformace a s ní souvisejících aktivit.

Česká republika vítá zájem Evropské komise co nejvíce posílit i mezinárodní spolupráci v oblasti snižování rizik plynoucích z výroby a používání nebezpečných chemických látek. Z legislativního pohledu Česká republika považuje již existující právní akty Evropské unie v oblasti chemických látek za velmi dobrý a robustní základ. Je potřeba především zajišťovat jejich správnou implementaci a zlepšit dosavadní kontrolu plnění a dodržování ve všech členských státech. Odmítáme zásadní změny nařízení REACH a CLP, to je věc, která se týká klasifikace označování a balení látek a směsí.

Změny by se měly omezit na ty případy, které byly v minulých letech identifikovány při přezkumu nařízení REACH a dalších předpisů. U všech těchto návrhů se musí postupovat podle zásad better regulation, kdy dojde k zohlednění stanovisek zainteresovaných stran. Česká republika plně podporuje princip jedna látka, jedno posouzení. V postupu pro omezování látky by mělo být zlepšeno posouzení látky a vyhodnocení této látky z hlediska nahraditelnosti v daných oborech použití a z hlediska dopadů na životní prostředí a zdraví.

Tento princip by vždy měl převládat nad plošným zakazováním chemických látek. Česká republika velmi vítá a podporuje zaměření Komise na nebezpečné chemické látky v dovážených výrobcích do Evropské unie a rovněž dostupnost informací o chemickém složení výrobků. V oblasti regulace chemických látek podporujeme, aby Evropská unie zajistila plné prosazování pravidel týkajících se chemických látek na svém území.

Na březnovém zasedání Rady pro životní prostředí 18. března letošního roku byly přijaty závěry Rady ke strategii, které rámcově popisují kroky k implementaci. Diskutován byl také návrh Komise na vytvoření takzvané expertní skupiny. Česká republika spolu s ostatními zeměmi návrh závěrů schválila, společně s Polskem se však vyslovila kriticky ke složení expertní skupiny.

Máme výhrady k malému zastoupení zástupců ústředních orgánů členských zemí, v tomto případě ministerstev. Dosud byla navržena pouze předsednická země pro jednotlivá zasedání. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane předkladateli. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 084/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Náš výbor pro evropské záležitosti se tímto evropským tiskem zabýval na svém jednání 20. ledna toho roku. Pan ministr ve svém komentáři řekl vše podstatné, co se týká toho sdělení, takže si dovolím jenom pár poznámek ze své zpravodajské zprávy, které tady, myslím, úplně nezazněly, jenom pro informaci.

Stávající právní rámec EU pro chemické látky je tvořen přibližně 400 legislativními předpisy, včetně nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Jde o jeden z nejkomplexnějších a nejpřísnějších právních rámců a ten slouží často za vzor i dalším zemím na světě. Novelizace nepřichází nějak krátce po sobě, protože se novelizuje ten právní rámec po 20 letech a zcela jistě po 20 letech jsme nabyli celou řadu zkušeností a postoupila věda a výzkum, takže si myslím, že novelizace strategie je zcela namístě.

Úlohu nějakého centrálního koordinátora celého postupu tohoto materiálu plní Evropská agentura pro chemické látky. V České republice je to Česká inspekce životního prostředí. Evropa je druhým největším výrobcem chemických látek na světě. Co se týká toho odvětví, je čtvrtým největším v rámci EU. Zabývá se tím více jak 30 000 společností. Už z toho plyne, že je potřeba na to klást velký důraz a určitě není, si myslím, nějak směřováno Komisí, aby se házely chemickému průmyslu klacky pod nohy, ale jde o to, aby se nějakým způsobem využívaly současné poznatky a aby se neohrožovalo třeba lidské zdraví, protože poslední průzkumy, které se dělaly, určitě poukazují na to, že narůstají nebezpečné látky v krvi a v tělesných tkáních. Proto je nutná jakási předběžná opatrnost. Je to strategie, je to jeden z dílčích úkolů, který vyplývá ze Zelené dohody pro Evropu. Jinak tu strategii plně podpořil Evropský parlament a celá řada národních parlamentů, která to projednávala, v zásadě kladně se k tomu vyjádřily i profesní organizace.

Dovolil bych si přečíst ještě naše doporučení evropského výboru, které jsme přijali, a to:

I. navrhuje, aby Senát

1. podpořil novou dlouhodobou vizi politiky EU v oblasti chemických látek, kterou Komise představila v předložené strategii,

2. považoval za důležité podpořit zejména vývoj udržitelných a bezpečných chemických látek a její uvádění na trh a také výzkum, vývoj a zavádění nízkouhlíkových chemických a materiálových výrobních procesů, které přispějí k dekarbonizaci chemického průmyslu a dosažení cílů Zelené dohody,

3. souhlasil s vládou, že není potřeba provádět zásadní změny v současném právním rámci EU v oblasti chemických látek, pozornost by měla být věnována především správné implementaci stanovených pravidel a důsledné kontrole při jejich dodržování nejen u produktů vyrobených v EU, ale především u výrobků pocházejících ze třetích zemí; je zcela jasné, zřejmé ze všech těch výsledků různých prověřování, že problémové zboží, problémové výrobky přicházejí především ze zemí mimo EU,

4. ocenil, že se strategie zaměřuje i na zlepšení strategické autonomie EU v oblasti chemických látek, neboť pandemie covid-19 ukázala, že omezený počet dodavatelů některých klíčových látek může představovat riziko, například pokud jde o dostupnost léčivých přípravků. Ukazuje se, že nebylo zcela určitě rozumné přemístit celou řadu chemických výrob někam do asijských zemí a dnes nám některá výroba tady chybí, a třeba právě výrobny některých strategických léčiv.

II. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. S tím zároveň upozorňuji, že pokud se jedná o usnesení výboru, není třeba ho číst, pokud k němu máte osobní komentář, je vhodnější, abyste tak činil v rámci svého osobního vystoupení. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Ladislav Kos.

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Když jsem viděl název tohoto bodu, resp. toho materiálu, který se jmenuje K životnímu prostředí bez toxických látek, tak jsem zajásal, říkám, jsem na to velice zvědavý, podívám se do toho, jakým způsobem to bude řešeno, protože jako chemik vím, že toxické je téměř úplně všechno, včetně kuchyňské soli, záleží jenom na množství. Prostudoval jsem ten materiál a musím říct, že se mi na jednu stranu velmi líbí, protože ty cíle, které si klade, jsou velice ambiciózní, na druhou stranu musím sdílet určité pochybnosti, jestli ten plán je vůbec realizovatelný a chtěl bych se na to zeptat i pana ministra, jak on to vidí, protože je zkušený i z hlediska nějakých evropských jednání apod.

Tady v Evropě jsme si díky drakonickým nařízením, právě již jmenovanému REACH a CLP, tak jsme si tady pro chemické, ale i farmaceutické výrobky nebo výrobce nastolili velice přísné podmínky, i právě díky nim nastalo vymístění mnoha těchto výrob z EU do zemí třetího světa. To je právě takový ten rozpor, že nyní přichází Komise s velkolepým plánem, kdy chce detailně posuzovat další a další látky, zda neškodí životnímu prostředí, hlavně třeba směsné materiály s podílem toxických látek nebo polymery. Dál chce zkoumat chemická rizika všech chemických látek na trhu a v té zprávě se uvádí, že cca ze 100 tisíc chemických látek na trhu je toxicita, resp. účinky na člověka a životní prostředí detailně prozkoumané pouze u jedné desetiny, takže ten cíl je velice ambiciózní toto všechno udělat. Je to naplánováno na léta 2021 až 2024.

Jenom ještě k té přísnosti chemických předpisů a norem. Musím říct, že to dochází pak tak daleko, že i na běžné chemické výrobky, které jsou na trhu, ať už jsou to třeba barvy nebo nějaké čisticí prostředky, bezpečnostní listy k těmto přípravkům čítají několik desítek stránek a výrobci mají ohromné náklady s tím, aby všechny ty zákonné normy, které s tím souvisí, splnili. To je ta odvrácená strana snahy o maximální bezpečnost, která se bohužel odráží i v té administrativní až byrokratické stránce celé věci. Takže to je jedna stránka, se kterou samozřejmě do jisté míry souhlasím, s tím detailně zkoumat účinky veškerých látek a veškerého jeho působení na lidský organismus a životní prostředí. Ale na druhé straně se i v tom materiálu uvádí, citoval to tady kolega Orel, že se zjišťuje, že vymístěním mnoha chemických a zejména v dnešní době farmaceutických výrob se nám zvýšila strategická závislost na třetích zemích a občas je velice komplikované a obtížné se k potřebným výrobkům dostat.

Tady si myslím, že stojí před Komisí a před dalšími orgány EU velice obtížný úkol a obávám se, že ten cíl, který si tady v těch několika desítkách bodů vytyčily, bude velice obtížně splnitelný. Byl bych rád, kdybych se mýlil, zrovna tak bych byl rád, kdyby všechna tato činnost nevedla k nějaké zásadně vyšší administrativě spojené právě s chemickými výrobky, jejich výrobou a distribucí. To je všechno, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji. Další přihlášenou je paní místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Materiál, který před námi leží, je určitě velmi ambiciózní, ale směr, který si stanovil, je směrem správným, protože víme, že narůstající počet chemických výrobků, sloučenin, je určitým rizikem pro naše zdraví a pro životní prostředí. Ale naváži na pana kolegu s tím, že si položil otázku a zdůraznil to, kde a také zda jsou dostupné některé výroby, které potřebujeme, aby byly tady v rámci EU nebo u nás v ČR. My u nás v ČR máme průmysl chemický hodně rozvinutý, jak už vyplynulo z vystoupení pana zpravodaje. Také tento záměr, který projednáváme, říká, že máme zajistit nebo máme se snažit o to, aby toxické látky zbytečně neunikaly do prostředí a neohrožovaly naše zdraví a životy a že celý proces má být zpřísněn.

Mám jeden konkrétní dotaz. Jistě víte všichni, že je to v září minulého roku, kdy z jedné této velké chemické továrny takovéto nebezpečné toxické látky vnikly do řeky. Stále se o tom debatuje, pořád ještě není nalezen viník, ale to není předmětem teď mého vystoupení. Pan ministr na popud toho, co se stalo, řekl, že učiní bohulibou věc a že pod tento výpust tohoto podniku umístí zařízení, je to zařízení biologického charakteru, které bude kontinuálně stále sledovat, zda nejsou překročeny limity a zda se nevypouští, nad rámec toho, co je povoleno, toxické látky do řeky. To je hezké, ale je to trochu Potěmkinova vesnice. Nebudu se už zaplétat do různých debat, jestli to zařízení bylo zastaralé, jestli se vzalo z jiného zařízení, to je všechno i za námi.

Mám dotaz na pana ministra. My u nás máme rozvinutý chemický průmysl. Takových lokalit, kde může dojít k tak závažnému ohrožení, je daleko více, řekněme do desítky, možná do dvacítky, zda tedy, o tom hovoří všichni vodohospodáři, by neměl být pilotní projekt, kde bychom u všech těchto zařízení, na těch tocích právě tímto způsobem, podle zařízení, která jsou nová, moderní, sledovali, zda nedochází k takovémuto úniku a předcházeli haváriím.

Navrhujeme pilotní projekt, který by se týkal takovýchto kritických míst, znovu říkám, projednala jsem to i se všemi vodohospodáři, ale zatím jsem neslyšela stanovisko pana ministra kromě toho jednoho projektu. Je to i souvislost s tím, s čím se zavazujeme v právě projednávaném bodu, že bychom chtěli podpořit. Myslím, že by to byla skvělá aktivita, pane ministře. Prosím o vaše stanovisko. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, paní senátorko. Jste poslední přihlášenou, to znamená, rozpravu k tomuto bodu končím. Prosím pana navrhovatele o vyjádření ke sdělení a hlavně k usnesení.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji. Děkuji za to. Vážený pane předsedo, vezmu to po pořádku.

Napřed pan senátor Kos. Naprosto souhlasím s tím, že strategie je jako mnohé evropské strategie velmi ambiciózní. Určitě nemůže být cílem a nesmí být cílem se tzv. uregulovat k smrti. To v některých případech samozřejmě Evropská komise předváděla, resp. nechci říkat konkrétní, ale myslím, že bychom si jich našli celou řadu. Nicméně tady už se ukazuje, ČR je, myslím, dobrým příkladem členské země, která i v tom svém stanovisku jasně řekla, že nechceme další směrnice a další systémy, nechť fungují dobře a jsou kontrolovatelné, které už tady jsou. To znamená, je tady REACH jako velmi dobrý systém, se kterým ten chemický průmysl samozřejmě těžce bojoval na začátku, ale už si na něj zvykl, myslím si, že je to tady právě o tom, aby existoval princip jedna látka, jedno posouzení, protože pan senátor Kos naprosto správně řekl, že samozřejmě pokud budeme zkoumat nějaké látky možná s výjimkou těch úplně nejzákladnějších dostatečně dlouhou dobu, ve velké většině těch látek přítomní lékaři mi určitě potvrdí, zjistíme, že ta látka, že to zkoumání nás vede minimálně k tomu, abychom byli opatrní, jaké ta látka má účinky. Jinými slovy, čím víc testování, čím víc zkoumání provádíme, tím víc víme a tím víc samozřejmě je tady nejistota, zda může látka mít třeba nějaké dlouhodobé zdravotní dopady.

Z druhé strany se jasně ukázalo, také s tím naprosto souhlasím, co tady říkal pan senátor, že Evropa výraznou část z těch důvodů snížení nákladů vyvezla, pak ty výrobky si přiváží zpátky, pandemie covidu jasně ukázala, že v řadě případů ta Evropa musí být soběstačná, protože když nastane něco takhle zásadního, takováto černá labuť, která dosedla na světový rybník, každá ta země sobecky začíná hlavně hájit zájmy svoje a svých občanů. To se ukázalo samozřejmě u očkovacích látek nebo vakcín, to se ukázalo u celé řady dalších věcí. Jinými slovy, jsem dokonce přesvědčen, ty kroky už tady jsou, že pandemie nám jasně ukázala, i Evropě, že systém vyvezení všeho, včetně emisí, samozřejmě skleníkových plynů, někam jinam, hlavně v tomto případě do Asie, naopak import zpátky těch hotových výrobků, kde už ale není zdaleka taková kontrola nad objemem, někdy ani nad kvalitou, není cesta. To znamená, jsem přesvědčen, že řada oblastí průmyslu se zase vrátí a vrací zpátky do Evropy. Evropa má jeden z nejvyspělejších chemických průmyslů a také z hlediska emisí na jednici výroby samozřejmě nejefektivnější. To znamená, je to něco, co dává smysl, určitě ČR svým hlasem bude vždycky hájit to, aby tam byla opatrnost jednoznačně k těmto látkám, protože všichni víme, že když to srovnáme s našimi předky, žijeme v době chemické a jsme obklopeni mikroplasty, nanoplasty a všemi možnostmi, ve kterých vidíme, že jsme promoření různými chemickými látkami a někdy to asi ani nechceme vědět, jak moc už jsme tím promoření.

Takže to snad jako komentář k panu senátorovi, určitě s ním souzním v tom, že je to ambiciózní a že nebude vůbec jednoduché naplnit tu strategii. Nejhorší jsou nenaplněné strategie a zklamání a samozřejmě dávání nějakých dalších úkolů.

K paní místopředsedkyni Seitlové. Paní místopředsedkyně, na rozdíl ode mě, už ví, odkud to uniklo. Stále to ještě nevím a podle mých informací tedy by snad, a teď nebudu říkat termín, protože už jsem na to opatrný, ale jenom řeknu, že, protože těch termínů padlo několik, ale myslím si, že odkud to uniklo nebo neuniklo, to, předpokládám, bude vědět ten soudní znalec, který by měl vyskladnit znalecký posudek pro Policii ČR, a Policie ČR na základě toho posudku by měla říct další kroky. Takže za sebe říkám, nevím, jestli to byla velká chemická továrna nebo menší chemická továrna nebo nějaký areál. Koneckonců variant se tam stále zvažuje několik. Ale bez ohledu na to, odkud to uniklo, jsme udělali celou řadu kroků v této chvíli.

Já vám třeba mohu říci, že už, tuším, od konce února se pravidelně měří na několika místech na Bečvě u ústí z několika areálů, neřeknu podniků, ale areálů... Ta měření se dělají dvakrát týdně v časech, které nejsou oznámeny dopředu, tzn. že nikdo se na to nemůže připravit, že by případně upravil nějaké své emise do vody. Měření jsou k dispozici veřejně, můžete je najít na stránkách Výzkumného ústavu vodohospodářského, který je zveřejňuje, měření je tam za tu dobu už několik desítek z několika míst na Bečvě. Kromě toho připravujeme monitoring, tzv. automatický odběrový systém, monitoring vody na Bečvě, který momentálně připravuje Výzkumný ústav vodohospodářský s Povodím Moravy a s místními orgány, tzn. s Vodoprávním úřadem Valašské Meziříčí. Ten by měl být nasazen do akce, předpokládám, do konce května, nejpozději do konce června, protože tam ještě byly nějaké technické věci povolovací. Nejpozději do konce června. Měl by to být pilotní projekt měření v ČR.

Já bych byl velmi rád, aby následovala podobná další měření na všech velkých řekách, ale je to samozřejmě otázka i státních podniků povodí, protože i v ostatních zemích, jako je třeba Německo, tam je takových měřáků několik. Ale zase to provozují podniky povodí. Tzn. já bych byl rád, kdyby se vyhodnotil tento projekt, takhle se s tím počítá, během jednoho roku. Rozhodlo by se o tom, že bude případně nasazen na dalších řekách v ČR.

Poslední poznámka, nemůžu souhlasit s tím, co říkala paní místopředsedkyně Seitlová v tom, že je to prevence havárií. Prevence havárií bohužel je pouze, pokud se ukáže příčina, že to mohla být lidská chyba nebo technické selhání, tak to není prevence havárií. Je to jenom to, že zjistíme možná o pár minut nebo hodin dřív, že se něco stalo, ale bohužel žádnou havárii takto nemůžeme odvrátit. Takže toto jsou dvě věci, ale pilotní projekt se mi určitě líbí, jsem pro a rozhodně se budu snažit, aby byl nasazen i na dalších řekách. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Nyní prosím zpravodaje, aby zhodnotil rozpravu a seznámil nás s tím, jak budeme hlasovat.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo. V diskusi vystoupili dva senátoři, respektive jeden senátor a jedna senátorka. Možná jednu větu na závěr. Strategie je určitě velmi ambiciózní, ale já v tom vidím, ve všech těch materiálech, které chodí z Evropské komise, týkající se životního prostředí, pozitivní to, že vyvíjí určitý tlak na členské státy EU. Jinak mám trošku obavu, že by se státy ani zdaleka tím nezabývaly s takovou intenzitou, jako je tomu díky těmto sdělením, respektive těm strategiím. Jinak nezazněl žádný jiný návrh než usnesení výboru pro evropské záležitosti, takže bychom měli o něm hlasovat.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Před hlasováním vás svolám.

V sále přítomno 73 senátorek a senátorů, kvórum 37. Před hlasováním prosím pana navrhovatele o stanovisko k navrhovanému usnesení. (Navrhovatel: Souhlasím.) Souhlasí, dobře. (Zpravodaj: Souhlasím.) Pan zpravodaj souhlasí. Spouštím hlasování, prosím o vyjádření vašeho názoru, teď. Kdo je pro, tlačítko ANO, zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování č. 28, pro 64, kvórum 37, návrh byl schválen. Děkuji.

Dalším bodem je

 

Sdělení Komise EP, Radě, EHSV a Výboru regionů Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu - nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Tisk EU č. K 026/13

Materiál K 026/13. Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s materiály. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za slovo. Naposledy dnes. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, myslím, že tento materiál možná, aniž bych vás chtěl nějak provokovat, vyvolá největší debatu, protože je to samozřejmě záležitost, která se prolíná celou řadou klíčových materiálů EU a která přímo vychází ze Zelené dohody pro Evropu.

Myslím, že dnes už je málo lidí i v ČR, jsem takový optimista, kteří nevěří, že klimatická změna reálně probíhá. Ano, určitě bych si na nějaké vzpomněl takhle z voleje, i některá známá jména. Dost často teď odpovídám na dotaz různých lidí: Kde máte tu klimatickou změnu, když je na konci dubna taková zima? Ale to je právě to, že i klimatologové jasně říkali, že to vůbec neznamená, že mezi těmi neustále narůstajícími roky nebo roky s neustále narůstající průměrnou teplotou ve statistické řadě za posledních, řekněme, 15 let nebude jeden zcela normální. My letos zažíváme rok, který je normální. Mně bude letos 55, takže je to rok mého mládí, kdy v dubnu běžně aprílové počasí, chvíli sněžilo, chvíli pršelo. Ale upřímně řečeno, to je nejlepší důkaz toho, že se divíme, že přišel normální rok, že už jsme si trošku zvykli na to, že bylo na jaře v březnu běžně 25 stupňů. Nad nulou, zdůrazňuji. Samozřejmě to, co se dnes děje, nás možná překvapuje, ale je to normální rok, tak, jak byl. Takže jak říkám znovu, co je lepší důkaz, jak se věci mění, když nám něco, co je normální, přijde výjimečné?

Letošní rok je samozřejmě také rokem, kdy naštěstí srážky vypadají zatím, nechci to zakřiknout, výrazně lépe do nich vstupujeme, do toho roku. Nicméně nesmí to samozřejmě, to by byla ta největší chyba i v oblasti právě boje se suchem, vést k dojmu, že je něco vyhráno. Tady chci říci jednu věc, kterou vám potvrdí klimatologové. Atmosféra má obrovskou setrvačnost, má setrvačnost mnoha desítek let. Jinými slovy, i kdybychom zítra přestali topit, jezdit autem a takřka všechno dělat, to, co by znamenalo emise skleníkových plynů, dalších možná 30 až 40 let se bude atmosféra vzpamatovávat z toho, co jsme jí natropili v uplynulých desítkách let jako lidstvo. V tomto případě Evropská komise přichází se sdělením, jakým způsobem by se měla EU přizpůsobit změně klimatu. Nechci ten materiál komentovat, určitě jste ho četli, myslím, že je stručný, ale je zajímavý, ty škody jsou samozřejmě obrovské a budou stále narůstat v rámci dopadů klimatické změny. Budou to stovky miliard eur ročně. Už ty škody, které byly způsobeny suchem za uplynulých, řekněme, 5 až 6 let, od roku 2014 do roku 2019, znamenaly v ČR mnohamiliardové, nebo dokonce stomiliardové škody, když si vezmeme v úvahu, že dopadem klimatické změny a sucha je i kůrovcová kalamita. Já jsem říkal dříve největší od Marie Terezie, ale ona byla daleko větší. Ona byla nebo je velmi pravděpodobně největší v dějinách zemí českých. I kdybychom možná šli zpátky tisíc let... Dnes jsou dokonce debaty, že zažíváme největší sucho za posledních 2000 let. Nemyslím teď letos, ale Evropa jako celek.

Já bych v této souvislosti chtěl říci, že tady jsme jednoznačně pro to, že Evropa vnímá záležitost přizpůsobení se změnám klimatu jako hlavní úkol. Také do něj dává potřebné zdroje. To bych považoval za strašně důležité. Také jsme možná sledovali začátek teď fungování modernizačního fondu, kdy z Evropy jenom do oblasti životního prostředí nebo z evropských zdrojů půjde v horizontu příštích 10 let, do roku 2030, více než 300 mld. Kč. Jen do oblasti životního prostředí. Samozřejmě především energetiky, ale i do celé řady dalších oblastí.

Do nízkouhlíkové ekonomiky a samozřejmě i do oblastí typu přírodě blízkých opatření, změny krajiny, k zásadním změnám, protože musíme především udržet vodu v krajině, jsme střechou Evropy. To je všechno, co jsme tady mnohokrát spolu diskutovali.

Klíčovým nástrojem zůstane mezi členskými státy platforma Climate-ADAPT, kterou plánuje Komise dále rozvíjet. Strategie klade důraz na přírodě blízká opatření, opatření v oblasti hospodaření s vodou a adaptací budov na změnu klimatu.

Já bych tady chtěl říci, že ČR v tomto určitě nezaostává, protože jsme třeba jednou ze zemí, a není jich v Evropě tak dramaticky moc, která i díky debatě, kterou jsme měli tady v Senátu, v novele vodního zákona zavedla tzv. hlavu sucho, jinými slovy máme už dnes speciální část zákona, která je přímo věnovaná na reakci státu při dlouhotrvajícím suchu. To je přesně to, k čemu nás Evropská komise i v tomto materiálu navádí, aby členské státy něco podobného udělaly. ČR už to má a je to funkční.

Tzn. my jen zase odmítáme závazné pokyny pro přípravu národních adaptačních strategií a plánů, protože jsme přesvědčeni, že každý členský stát má své specifické podmínky a měl by si adaptační strategii být schopen udělat sám. My v této chvíli vnímáme, už se blížím k závěru, ten materiál a hlavně ne ten materiál jako strategii, ale ten problém, tedy adaptaci na změnu klimatu, za jednu z absolutních priorit. Shodou okolností v současné době probíhají intenzivní práce na dokončení aktualizace adaptační strategie na národní úrovni. Ta by měla být předložena vládě v polovině tohoto roku současně s návrhem aktualizace navazujícího Národního akčního plánu na změnu klimatu. Samozřejmě v ní máte věci, které se dějí ve světovém měřítku nebo v evropském měřítku, a ty jsou zásadní. Cena emisní povolenky překročila 48 eur za tunu emisí CO2. Dnes jsem zaregistroval, že Evropská komise nebo evropské orgány hovoří o ceně 130 eur za tunu emisí CO2 do roku 2030. Co to znamená? Naprosto dramatickou, revoluční změnu ve všem, protože samozřejmě za těchto okolností skutečně uhlí může skončit podstatně dříve, než si všichni myslí. Ale nejde jen o uhlí, jde o všechna fosilní paliva. Motivace jsou obrovské. Pokud opravdu letošní COP, který by měl být v Glasgow, tedy setkání zemí v rámci jejich snahy o snižování emisí, naváže na to, o co se snaží nová americká administrativa prezidenta Bidena, pokud další klíčoví emitenti splní své sliby, tak si myslím, že svět má ještě šanci zpomalit postup klimatické změny. ČR by k tomu určitě měla přispět.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Pane předkladateli, posaďte se na místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 026/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, předmětným materiálem, evropským tiskem, se zabýval výbor pro evropské záležitosti na svém včerejším zasedání. Je možná potřeba úvodem říci, že Senát se touto problematikou zabývá kontinuálně. Předmětný evropský tisk novelizuje strategii pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013. Vrací se k tomu tedy po osmi letech. V základních dokumentech je, jak už bylo řečeno, samozřejmě Zelená dohoda pro Evropu, ze které vychází další dílčí strategie, jako je Strategie růstu EU pro udržitelnou budoucnost, Evropský právní rámec pro klima a případní další, jako je strategie biodiverzity apod. Všichni víte, že se Evropa zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a ambicióznějšímu cíli do roku 2030, a to snížení o nejméně 55 % oproti roku 90.

Jednou ze zásadních věcí, co pan ministr neřekl, i když informoval o tom sdělení velmi obsáhle, je to, že Evropská komise sama sobě dává úkoly tou strategií. Ona v podstatě nikoho jiného neúkoluje než sama sebe. My jsme k tomu přijali usnesení z 11. schůze, kde výbor po úvodní informaci náměstka ministra životního prostředí, pana Vladislava Smrže, s přihlédnutím ke stanovisku výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a zpravodajské zprávě senátora Petra Orla a po rozpravě přijal výbor doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje v bodě II Senátu PČR, aby se k předmětnému sdělení vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. V bodě III určuje, že zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR je senátor Petr Orel.

V bodě IV pověřuje předsedu výboru Mikuláše Beka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Doporučení nebudu číst, komentovat, když tak se k tomu vyjádřím v diskusi. Je obsáhlé, jak už jsem řekl. My jsme vycházeli z usnesení výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí. Tam se všechny body zapracovaly. Jsou tam možná malé odchylky formulační, ale to je z toho důvodu, že jsme trochu jinak naše usnesení formulovali. To by bylo z mé strany zatím vše, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám velmi děkuji, pane senátore, za vstřícný přístup. I výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se uvedeným materiálem zabýval. Já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru, paní senátorka Helena Pešatová? Ano, přeje. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Helena Pešatová:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí zasedal a na své 6. schůzi 21. dubna letošního roku tuto záležitost projednal. Doporučuje Senátu schválit novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu dle návrhu usnesení, které bylo už citováno.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko. Nyní otevírám rozpravu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit k usnesení nebo ke zprávě zpravodajů? (Ministr: Souhlasím s usnesením.) Souhlasí s usnesením. Takže prosím pana zpravodaje, aby nás formálně seznámil s průběhem rozpravy, která nebyla, a s tím, o čem budeme hlasovat. Byť je to jasné.

Senátor Petr Orel:  Rozprava se nekonala, budeme hlasovat o usnesení, které předložil výbor pro evropské záležitosti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, spustím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, kvórum 37. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak nám ho představil pan zpravodaj Orel a jak jej máte před sebou jako usnesení výboru pro záležitosti EU. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru, teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku. Kdo nehlasoval, máte ještě pět sekund.

Při hlasování č. 29 pro 55 při kvóru 37, návrh na usnesení byl schválen.

Gratuluji jak zpravodaji, tak panu ministrovi. Máme tady další body, což je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Evropský plán boje proti rakovině

Tisk EU č. K 022/13

S tím, že zprávou, kterou mám, je, že pan ministr je na cestě. To znamená, že vyjel, nebo přijíždí? (Přísedící: Vyjíždí ze sněmovny.) Takže pan ministr běží, pokud mě slyší novináři, tak si to můžou jít nafotit. My se mezitím vystřídáme. Pan místopředseda Růžička si s tím, že pan ministr běží, určitě nějak poradí. Prosím, pane místopředsedo.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Hezké odpoledne. Zatím není na dohled pan ministr Arenberger. Já bych si dovolil navrhnout jednu drobnou změnu programu. Možná, že by to bylo užitečné. Máme tam bod č. 23, což je návrh senátního návrhu zákona senátora Lukáše Wagenknechta a dalších senátorů, což je 1. čtení. To bychom možná mohli udělat velmi rychle. Bod 23. Je jasné, že bychom o tom museli hlasovat. Já jenom, abyste se v tom zorientovali, o čem mluvím. (Přísedící: To není ani nachystané.) Takže bych... Aha, takže stop. Zatím neběží ani pan ministr a zatím není ani pan předseda Kraus na to nachystaný, takže udělám, prosím pěkně, pětiminutovou přestávku.

(Jednání přerušeno v 17.02 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.08 hodin.)

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Skončila naše krátká přestávka. Následujícím bodem jednání je Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Evropský plán boje proti rakovině. Je to senátní tisk č. K 022/13. My jsme to obdrželi jako senátní tisky K 022/13 a K 022/13/01. Já v českém Senátu vítám pana ministra Arenbergera. Doufám, že se hezky prošel na sluníčku. Stihl jste to přesně v té přestávce. Pane ministře, prosím, máte slovo a můžete nás seznámit s těmi materiály.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, paní senátorky, páni senátoři. Já se omlouvám, já jsem doteď byl na zdravotním výboru. Nakonec se mi podařilo utéct ještě v průběhu programu. Jsem rád, že jsem tady v klidu s vámi. K mému úvodnímu slovu, ke Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě, tedy Evropský plán boje proti rakovině. Dovoluji si vám tedy představit toto sdělení Evropskému parlamentu a Radě, ke kterému byla vypracována ze strany ministerstva zdravotnictví rámcová pozice, která byla schválena 9. března na úrovni resortu, tedy letošního roku. Rozsah sdělení přesahuje působnost ministerstva zdravotnictví, a proto se na tvorbě rámcové pozice podílely i další resorty: ministerstvo financí, MPSV, MŠMT, ministerstvo zemědělství a MŽP.

Předkládané sdělení, které bylo zveřejněno 3. února 2021, nastiňuje nový přístup EU k prevenci rakoviny, její léčbě a související péči.

Evropský plán je rozdělen do čtyř klíčových oblastí, kterými jsou: prevence, včasné odhalení, diagnostika a léčba, kvalita života stávajících a bývalých onkologických pacientů. Součástí je i 10 stěžejních iniciativ a řada podpůrných opatření.

Evropský plán bude realizován s využitím celé škály finanční nástrojů Komise, přičemž na opatření v boji proti rakovině budou vyčleněny celkem 4 miliardy eur z programu Evropské unie pro zdraví – Horizont Evropa a Digitální Evropa. Dále na podporu nových zdravotnických technologií výzkumu a inovací bude vytvořeno nové znalostní onkologické centrum, které pomůže na úrovni Evropské unie koordinovat vědecké a technické iniciativy související s rakovinou. Zahájena bude také Evropská iniciativa zobrazování rakoviny, jejímž cílem bude podpora vývoje nových počítačově podporovaných nástrojů ke zlepšení personalizované medicíny a inovativních řešení. Zvláštní pozornost bude věnována i dětem a také screeningovým programům.

ČR obecně vítá a podporuje Evropský plán proti rakovině a ztotožňuje se také se čtyřmi základními pilíři plánu. Podstatné je zmínit, že onkologická péče v ČR je založena na řadě opatření, která vedou k neustálému zvyšování kvality této péče a zajištění její dostupnosti pro všechny pacienty.

Z hlediska problematiky léčivých přípravků a zdravotnických prostředků ČR vítá vytvoření plánu a souhlasí s navrženými aktivitami, ale má několik výhrad k nepřesnostem uvedeným ve sdělení. V oblasti digitalizace ČR podotýká, že zásadní výzvou v rámci implementace plánu bude standardizace výměny zdravotnických záznamů a její zavádění do praxe. V tomto kontextu je záměrem ČR vybudovat sdílené centrální služby a propojení dat. V rámci problematiky alkoholu a tabáku lze uvést, že jsou nastavené cíle obecně v souladu s hlavními národními strategickými dokumenty. Z pohledu výzkumu a vývoje tedy ČR podporuje v souladu s evropským plánem zintenzivnění výzkumného inovačního úsilí EU, které umožní lépe řešit rizika spojená s rakovinou. Současně vítá jeho užší integraci v rámci EU.

V neposlední řadě ČR v kontextu možností snížení přítomnosti rizikových faktorů pro vznik rakoviny na pracovišti podporuje zájem přijetí nového strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rámci EU. Děkuji za pozornost. Mám k tomu načíst i ten druhý dokument, nebo...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ne, prosím, zatím, pane ministře, se posaďte ke stolku navrhovatelů a sledujte naši rozpravu. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. K 022/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Raduan Nwelati, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro evropské záležitosti tento materiál projednal. Nejdřív si vyžádal stanovisko výboru zdravotního a následně po projednání doporučuje Senátu, aby přijal usnesení, které je totožné s tím usnesením, které doporučil výbor pro zdravotnictví.

Ten návrh usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. K 022/13/02. Já ho číst nebudu, protože ho máte v písemné podobě. Jenom vás seznámím s těmi hlavními body, které v tom usnesení jsou.

Senát Parlamentu ČR

I. bere na vědomí sdělení komise,

II. žádá ministerstvo zdravotnictví o rozpracování tohoto Evropského plánu boje proti rakovině do návrhu onkologické strategie ČR na další léta,

III. upozorňuje na nutnost kvalifikovaně vyhodnotit naplňování dosavadního Národního plánu onkologického programu ČR. A že je potřeba udržovat a rozvíjet úspěšné programy a stanovit další.

A potom je tam ještě takové doporučení, aby v překladech do češtiny ohledně materiálů, které se týkají Evropské unie, aby se nepoužíval termín rakovina, ale spíše se používal termín nádory nebo zhoubné nádory nebo maligní nádory nebo onkologická onemocnění, což si myslím, že je prakticky správné. Z mého pohledu, doporučuji, abychom přijali usnesení, které navrhuje výbor pro evropské záležitosti. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se i vy posadil ke stolku zpravodajů. Já ještě konstatuji, že tímto materiálem se zabýval i výbor pro zdravotnictví. Ptám se, jestli si k tomu přeje vystoupit pan senátor Jan Žaloudík? Ano, přeje. Takže pan senátor Žaloudík přichází, aby nás seznámil s názorem výboru pro zdravotnictví.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já se přihlásím dvakrát. Teď řeknu jenom dvě věty a potom se přihlásím s krátkým vysvětlením jako senátor, takže to, co říkal pan kolega Nwelati, je přesně tak. Shodli jsme se, oba výbory, tedy ten gesční, i ten náš, řekněme, odborný, na tom znění, které máte a které samozřejmě tu věc ještě posouvá do té roviny rozpracování do pololetí. Myslím si, že jsme byli ve shodě s panem ministrem v tomto. Dělali jsme to neobyčejně rádi, protože to bylo po roce, myslím, první téma veselé, týkající se rakoviny, protože jinak jsme jednali stále o covidu. Děkuji a potvrzuji, že výbor toto usnesení zdravotní podpořil.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, máme dvě potvrzení, že stanoviska obou výborů jsou totožná. Proto otevírám rozpravu, do které se hlásí, nyní už jako senátor, pan profesor Žaloudík. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, nikoli pro vlastní zviditelnění, ale pro zviditelnění tématu bych rád upozornil, že je to oblast, ke které se kromě společenské závažnosti otáčí také docela hodně prostředků, a to už po léta a bude se otáčet stále více. Máme určitou zkušenost, že tato období, kdy EU vytyčí něco, nejsou vůbec jenom formální.

Vzpomenu rok 2003, kdy jsme vstupovali do EU, tak jsme byli vyzváni přijet do Ženevy, tehdy ještě, a UICC, což je taková mezinárodní unie pro rakovinu, nás přesvědčovala, že si máme udělat onkologické plány v zemi, což jsme měli od 70. let, ale určitě ne v této podobě, kde se jasně strukturovalo, jak má vypadat péče cancer units, cancer departments, cancer centers, comprehensive cancer centers. Kupodivu my jsme se toho hezky drželi, takže v roce 2005 až 2007, tehdy i s podpisem pana prezidenta Klause, se naformulovala taková ta první vlna, teď je dobře hovořit o vlnách, takže první volna onkologického programu, který byl výjimečný tím, že byl na jedné stránce a měl 6 bodů, které si každý zapamatoval. Nicméně na základě toho se přezbrojilo. To znamená, dosavadní kobalty a tady ta stará technika, cesioteraxy se přezbrojily na lineární urychlovače. Vzniklo 16 onkologických, 17 později, krajských onkologických center.

Jedině, kde chybí, je zatím Karlovarský kraj, a to spíše z důvodů personálních. Stalo se mnohé a proinvestovalo se hodně peněz na přezbrojení, i z těch evropských. Kromě solidních názorů máme ještě šest hemato-onkologických center napříč republikou a dvě pediatrická centra pro děti. Takže jakýsi základní organizační rámec byl. Máme data po celou tu dobu, protože jsme nerozpustili, nýbrž zdokonalili Národní onkologický registr. Kdo bude mít volný čas, tak si zalistuje na webu na SVOD systém pro vizualizaci onkologických dat, v češtině nebo angličtině, a najde si tam, cokoliv bude chtít o svém kraji, případně o celé republice po stránce struktury.

Já tím jenom říkám, že to nebudujeme na zelené louce. Ta druhá vlna byla asi před osmi lety, kdy vznikl program CANCON, Cancer Control, ten byl hodně hnán Italy. My jsme se v něm účastnili docela významně. Samozřejmě těch programů je celá řada, vznikla síť biobank a také síť ECRIN, což je klinické zkoušení akademického typu. Schůzky jsme tady dělali každý rok na půdě Senátu. Byly to odborné semináře.

A teď přichází tato příležitost. Jako každé sdělení Evropské unie, nebo doporučení, má vždycky podobu verbální a digitální. Ta verbální podoba je jistě snadná. Digitalizovat to potom do podoby těch či oněch investic je už někdy složitější. Letos se nezdá, protože spojení s plánem obnovy, který vznikl nedávno, je tam určitě příležitost racionálně věci posunout a pracuje se na tom.

Proto jsme nemohli potvrdit nadšení poslanců, kteří chtěli mít rozpracování do konce dubna, to je, myslím, pozítří. My jsme v tomto kritičtější, tak jsme si říkali, že do pololetí by šlo ty věci nasměrovat tak, abychom měli tu verbální stránku, kterou jistě umíme rychle napsat, nebo už ji máme dokonce, aby byla doprovázena tou digitální stránkou, která už také je v jisté fázi připravenosti, myslím si.

A tím pádem zase máme světlé zítřky na třeba pět let dopředu, protože gró není v současné době v technologiích a v mašinách. Gró je především v organizaci, v některých oblastech samozřejmě je to o lidech a o připravenosti lidí v těch oborech, které se v těch čtyřech pilířích, diagnostickém, operačním, radiačním a medikamentózním, účastní. Ale hlavně je to také ještě o dostavbě, protože kupodivu Praha to, co deklarovala před 40 lety, zatím má nedotaženo. Kéž by měla příležitost některé věci dotáhnout i pro ten onkologický program.

Já to zviditelňuji jen proto, že je to dlouhodobá příležitost. Neměla by být formální, jako když někdy jednáme o podpoře třeba velrybářství, nebo naopak proti velrybářství, nemaje moře, tady toho máme naopak moře případů. Neměli bychom na to zapomínat, pokud se zapomene někdy na covid, v rámci té onkologie se budeme bavit dál.

Jedna taková spíš reminiscence, on to pan kolega Nwelati už zdůraznil, nabývá to zvykem, že bychom opravovali češtinu, ale věřte tomu, že po desetiletí jsme byli upozorňováni již profesorem Kouteckým a Klenerem a všemi klasiky, že nemáme nadužívat toho jinak zlidovělého rakovina. Já to zdůvodním, proč.

Řada pacientů říká po operaci: „Zaplaťpánbůh, měl jsem jenom zhoubný nádor, že to nebyla rakovina.“ Jakkoli to zní lehce vesele, skutečně velká část společnosti si pod pojmem rakovina představuje pokročilá onemocnění, něco už těžko řešitelného. Hovořit o včasném záchytu rakoviny je takové trošku demotivující, protože někdy jsou to skutečně v těch časných fázích banální výkony, které věc řeší.

Hovořit také o rakovině u dětí, jakkoliv je to těch šest, sedm druhů nádorů, také není správné. Hovořit o rakovině krve také není správné. Hovořit o rakovině mozku také není správné, protože ta rakovina se váže k epiteliálním nádorům dospělých, protože to mělo kdysi pro některé starověké badatele podobu raka nebo kraba.

Takže neříkám, že bychom to měli úplně mýtit, ale upozorňujeme na to, že zejména v překladech těch evropských materiálů, kde je všechno „cancer, cancer“, tak že bychom měli víc používat zhoubná nádorová onemocnění, nádory, zhoubné nádory, maligní onemocnění apod. Kvůli kultuře jazyka a kvůli nestrašení. Národ je vystrašen už dostatečně, já bych řekl, že to stačilo, takže netřeba ho strašit rakovinou.

Nezlobte se, já jsem si ten dodatek nemohl odpustit. Budu rád, když všichni ten materiál podpoříte. Zejména když podpoříte naše ministerstvo, aby do toho konce pololetí udělalo nějaký konkretizovaný, ucelený materiál, který by nás verbálně i digitálně mohl vést po několik dalších let. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane profesore, pane senátore, pan ministr jistě sledoval váš příspěvek. Pak se k němu bude mít možnost vyjádřit. Paní senátorka Alena Dernerová přichází s dalším příspěvkem.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře. Já se zeptám v rámci této evropské agendy na věc, která nesouvisí přímo s evropskou agendou, ale souvisí s onkologií. Už to zaznělo na výboru a já mám další doplňující informace, tak jsem se jenom pana ministra chtěla pozeptat. V rámci těch 15 miliard, možná 17, které by měly připutovat v rámci Národního plánu obnovy do České republiky, by se měly věnovat do zdravotnictví. S tím, že polovina z těch 15 miliard, sedm, by měla být investována do onkologického institutu, který má být vybudován v areálu vinohradské nemocnice, jak jste sám řekl.

Já jsem se ptala České onkologické společnosti, zda byla oslovena někým z ministerstva a jestli s ní bylo konzultováno vybudování tohoto onkologického institutu. Včera mi paní docentka Krausová, předsedkyně České onkologické společnosti, po zasedání této společnosti sdělila, že oni jako takoví informováni nebyli, že to s nimi nikdo nekonzultoval a že to berou víceméně jako takovou degradaci toho, co udělala Česká onkologická společnost, a to tím, že vybudovala právě komplexní onkologická centra.

Musím říci, že komplexní onkologická centra jsou blízko pacientům a je dobré je v těch krajích zachovat. Bavili jsme se o tom i na výboru, že je problém samozřejmě s personálním vybavením. Onkologické centrum, pokud by měla existovat komplexní onkologická centra plus ten institut, tak by byl problém s lékaři, kteří by tam byli kmenově, nikoli externě.

Z toho důvodu jsme si říkali, že snad by možná bylo lepší rozdělit, ne snad, ale určitě, těch 7 miliard do stávajících komplexních onkologických center, která potřebují dovybavit. Protože např. na zastupitelstvu Ústeckého kraje, protože jsem zastupitelkou v Ústeckém kraji, zaznělo, že budou potřebovat do komplexního onkologického centra nákup za 250 milionů Kč. Já si myslím, že by stálo za to dovybavit komplexní onkologická centra, než budovat další, momentálně onkologický institut v Praze za 7 miliard Kč. Notabene finanční prostředky, které jsou v menší míře a přesně alokovány, jsou lépe hlídatelné, co se týká jejich smysluplných investic.

Takže bych se chtěla hlavně zeptat, zdali to, že se tady vybuduje onkologický institut, bylo konzultováno, projednáváno a předjednáváno s Českou onkologickou společností, se všemi jejími členy, anebo to bylo naopak. Pokud toto stanovisko Česká onkologická společnost dává, takové, jaké by mělo být vydáno ve čtvrtek s kulatým razítkem, doufám, že paní docentka Krausová mi říkala pravdu, věřím tomu, tak by bylo dobré, kdyby se začalo uvažovat o přehodnocení té alokace těch 7 miliard Kč.

Myslím si, že by to bylo smysluplné, aby byla zachována péče v krajích tak, jaká má být, protože onkologicky nemocní pacienti jezdí na delší vzdálenost, je to samozřejmě pro ně velmi stresující a obtížné. Anebo potom by bylo možné třeba tyto peníze dát do vybudování komplexního onkologického centra třeba v Karlovarském kraji, kde chybí. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, vidím, že nikdo další už se do rozpravy nehlásí, proto rozpravu končím a prosím pana ministra, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, vážená paní kolegyně, ten projekt, jen bych to upřesnil, nemá nějakou výraznou souvislost s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, je pouze využita část nevyužité plochy v areálu pro naprosto samostatný útvar, který bude novou přímo řízenou organizací ministerstva zdravotnictví. Tak to nadesignovali moji předchůdci. Využije se pouze ta nevyužívaná plocha.

Co se týká komunikace s ostatními odbornými společnostmi, protože tento projekt má být mezioborový, má být nejen schopen poskytovat onkologické služby ve fázi léčby, ale také prevence, kde se musí zařadit ještě další odbornosti, které s onkologickou problematikou souvisí. Ať už je to gynekoonkologie, třeba pneumoonkologie a všechny další, určitě to bude s Českou onkologickou společností probíráno. Protože i třeba při přípravě Národního onkologického plánu, kde ten první draft už jste také měli příležitost vidět, ten bude také potřebovat doplnění od dalších odborností, aby to byl skutečně onkologický plán se vším všudy, od prevence, terapie, následného sledování, ale také výzkumu a vědy, na který tady zatím není kladen takový velký detail.

Tím projektem se zabývá především profesor Cibula jako gynekoonkolog. Na ministerstvu ho má na starosti paní profesorka Vašáková a pan náměstek Vajdák. Tito povedou i komunikaci s ostatními odbornými společnostmi na základě tohoto projektu. Asi potom bude nejlepší to komunikovat přímo s nimi. Předpokládám, že to bude mít všechny náležitosti, tak jak požadujete.

Jinak co se týká rozčlenění těch prostředků, je otázka, jestli ty prostředky využít na doplnění třeba stávajících center, což určitě je legitimní řešení, nebo opravdu vybudovat nějaký moderní onkologický institut, typu třeba toho norského onkologického institutu, opravdu od toho základního výzkumu až do konce léčení a následného sledování, nebo něco jako třeba MD Anderson apod., což je ambice tohoto projektu. Čili nemělo by to nějakým způsobem interferovat s jednotlivými komplexními onkologickými centry, ale měla by to být nová jednotka, která bude využívat všechny odbornosti k tomu, aby se pacientům s onkologickou problematikou dostalo na jednom místě kompletní léčby. Podobně, jak to třeba známe u Masarykova onkologického institutu v Brně. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  I vám děkuji, pane ministře. Rozprava už byla ukončena, je mně líto... Teď už jenom poprosím pana zpravodaje, aby se právě k proběhlé rozpravě vyjádřil.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v rozpravě vystoupil jeden senátor, jedna senátorka. Pan senátor trošičku vysvětlil způsob fungování strategie boje proti rakovině nebo validním nádorům v České republice. Paní senátorka měla dotaz na pana ministra a zároveň mu naznačila, jakým směrem by se mělo zřejmě ministerstvo vydat při zpracování plánu boje proti nádorovým onemocněním v budoucnu. Věřím, že pan ministr si to zaznamenal, i přesto, že tady deklaroval trošku jiné stanovisko, že ten názor bude brát v potaz, protože tento plán potom následně sem do Senátu přijde. Jiný návrh, než který dal výbor pro evropské záležitosti, nezazněl. Proto si myslím, že bychom měli hlasovat o tom návrhu tak, jak byl předložen výborem pro EU. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji, pane senátore, my můžeme přistoupit k hlasování. Spustím znělku.

Nyní budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Raduan Nwelati a jak je uvedeno pro všechny z nás v tisku číslo K 022/13/02.

V sále je v současnou chvíli přítomno 73 senátorek a senátorů, kvórum je 37. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 30 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 56, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Děkuji oběma zpravodajům, děkuji panu ministrovi, končím projednávání tohoto bodu.

Můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, což je

 

Sdělení Komise EP, Evropské radě a Radě Inkubátor HERA: naše společná reakce na hrozbu variant COVID-19

Tisk EU č. K 024/13

Materiály jsme obdrželi jako senátní tisky č. K 024/13 a K 024/13/01. Opět prosím pana ministra zdravotnictví, aby nás s těmito materiály seznámil.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovoluji si vám představit Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, Inkubátor HERA: naše společná reakce na hrozbu variant covid-19, ke kterému byla vypracována ze strany ministerstva zdravotnictví rámcová pozice, která byla schválena dne 30. března 2021 na úrovni resortu.

Dne 18. února 2021 byl ze strany Evropské komise zveřejněn návrh sdělení, který vytvoří a bude řídit nový plán připravenosti v oblasti biologické obrany, nazvaný Inkubátor HERA, který umožní zpřístupnit a zmobilizovat všechny prostředky a zdroje nutné k prevenci a zmírňování možného dopadu nových variant viru a k reakci na ně. Současně bude řešit krátkodobé a střednědobé hrozby s cílem zajistit připravenost do budoucna. Bude prvotní aktivitou před ustanovením Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, tedy agentury HERA.

Předmětné sdělení se zaměřuje na oblasti týkající se rychlého odhalování nových variant viru, rychlé úpravy vakcín, zřízení evropské sítě klinických hodnocení, zrychleného schvalování aktualizovaných vakcín a nových nebo přeorientovaných výrobních infrastruktur ze strany regulačních orgánů nebo možnosti rozšíření výroby stávajících, upravených nebo nových vakcín proti covid-19.

Komise ve sdělení také uvádí, že účinným nástrojem pro identifikaci nových variant viru, a to jak u lidí, tak u zvířat, je pro zabránění jejich šíření v jednotlivých komunitách a populaci tzv. sekvenace. Inkubátor HERA tak bude danou situaci pečlivě sledovat a podle potřeby bude poskytovat prostředky a zdroje, které zmírní možný dopad těchto nových variant viru. Zároveň by měl Inkubátor HERA úzce spolupracovat s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí s cílem zajistit, aby členské státy měly dostatečné kapacity a přístup k podpůrným službám pro sekvenování. Komise se ve sdělení také věnuje úpravě vakcín na evropské síti klinických hodnocení. Fáze klinických hodnocení, během nichž se na lidech studuje bezpečnost, účinnost a imunogenita vakcín, je při vývoji vakcíny zásadním krokem. Inkubátor HERA proto bude úzce spolupracovat s výzkumnými regulačními a průmyslovými komunitami s cílem usnadnit přístup k sítím klinických hodnocení, a to za účelem další podpory a rozšíření těchto činností.

Ve sdělení je také uvedeno, že Komise bude i nadále řešit potenciální nedostatky při výrobě a dodávkách surovin a dalších nezbytných vstupů potřebných pro výrobu vakcín, včetně plánu předložit úpravu regulačního rámce EU pro jejich registraci.

Česká republika v obecné rovině se vznikem iniciativy Inkubátor HERA souhlasí, zejména jako zbudování platformy pro vzájemnou komunikaci a sdílení dat. Nicméně cíle stanovené ve sdělení a aktivity, které budou souviset s jejich implementací, zatím ČR považuje z pohledu jejich plnění za velmi pozvolna nabíhající. Vzhledem k aktuální situaci by ČR uvítala rychlejší reakci na úrovni EU.

ČR vnímá potřebu sekvenace vzorků jako vysoce důležitou a nezbytnou činnost pro monitoring, analýzu a predikci dalšího vývoje epidemiologické situace, a to s ohledem na včasné odhalování případů, u nichž byla zjištěna nová varianta viru. Na druhou stranu v kontextu ve sdělení nově navržených opatření ČR upozorňuje, že délka posuzování klinického hodnocení v řádu několika týdnů je pouze nepatrnou částí v životním cyklu vývoje léčivých přípravků. Urychlení přístupu je závislé zejména na procesu registrace léčivého přípravku a poté i na procesu hodnocení zdravotnických technologií, který může mít návaznost rovněž na stanovení maximální ceny a úhrady léčivého přípravku.

Závěrem lze konstatovat, že vybudování celounijní sítě pro klinické hodnocení vakcín, která by byla financována z prostředků EU, je rovněž aktivitou, která by mohla být ze strany členských států podpořena, ČR proto souhlasí s další diskusí na dané téma. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, opět vás prosím, abyste se posadil ke stolku navrhovatelů. Opět výborem, který projednal tyto tisky, byl výbor pro záležitosti EU, přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. K 024/13/02 k dispozici. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Raduan Nwelati, který nás seznámí se zpravodajskou zprávou.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Tento materiál opět projednal výbor pro evropské záležitosti, předtím ho projednal výbor pro zdravotnictví, který navrhl návrh usnesení, to usnesení výbor pro evropské záležitosti převzal doslovně, je součástí toho materiálu, který jste obdrželi jako senátní tisk č. 024/13/02. Opět nebudu číst úplně celé to usnesení, ale ty hlavní věty, které tam jsou, si dovolím na ně upozornit:

I. bereme na vědomí sdělení Komise,

II. vítáme úsilí ministerstva zdravotnictví o kvalifikované naplnění cílů obsažených v projektu Inkubátor HERA.

Pak je tam důležitý bod III., a to, že zdůrazňujeme, že prioritním úkolem na národní úrovni je vytvoření sítě sekvenačních center na základě odborných a rovných kritérií pro navázání spolupráce s laboratořemi, což si myslím, že je velmi důležitý bod, protože to je opravdu věc, která je dle mého názoru, musím říct, že i názoru výboru pro zdravotnictví, ale i výboru pro evropské záležitosti velmi důležitý,

Pak je tam bod čtvrtý, což úplně nesouvisí s tím sdělením, ale myslím si, že je dobře, že tam zazní, a to je, že žádá vládu o zvýšení transparentnosti a poskytování aktuálních informací týkajících se mechanismů rozdělování vakcín proti covid-19 členským státům EU, a to jak odborné, tak i široké veřejnosti. Jedná se zejména o průběžné poskytování informací na týdenní bázi o počtu dávek očkovaných látek, které do ČR dorazí v krátkodobém (v řádu nejbližších dnů a týdnů), střednědobém (v řádu měsíců), i dlouhodobém výhledu atd.

Pak ještě žádáme o poskytnutí jedné informace, která si myslím, že je také velmi důležitá, a to je, jaké procento dospělé populace v ČR bude mít k 30. červnu 2021 ukončené očkování vakcínou proti covid-19, centrálně registrovanou pro použití v EU, to znamená, kteří budou mít po první i druhé dávce u těch vakcín, které vyžadují dvě dávky, samozřejmě někteří už budou mít dostatečný odstup od té poslední dávky tak, aby byla vytvořena nějaká imunita.

Pak žádáme vládu, aby informovala Senát o tom, jakým způsobem zohlední toto usnesení, a to do 30. května 2021. To je v tuto chvíli ode mě vše. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, jistě, když je to v usnesení, pan ministr nás s ním seznámí na závěr této rozpravy. Tento materiál projednal opět výbor pro zdravotnictví, ptám se, ano, vidím, už se nemusím ptát, že se k tomu vyjádří a vystoupí zpravodaj výboru pro zdravotnictví, pan senátor Karel Zitterbart. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Zitterbart:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. V tuto chvíli pouze jako negaranční zpravodaj uvedu, že výbor pro zdravotnictví se sdělením zabýval na své 9. schůzi, a to dne 14. 4., a přijal jako své 36. usnesení, kterým zaujal v dokumentu stanovisko, které posloužilo výboru pro záležitosti EU k jeho doporučení, tak jak máme na stolech.

Jako zpravodaj bych v tuto chvíli rád jen upozornil na ten bod 3 usnesení, který zdůrazňuje, že prioritním úkolem na národní úrovni je vytvoření sekvenačních center, a to na základě odborných a rovných kritérií pro navázání spolupráce s laboratořemi, přičemž pak ještě vystoupím v rozpravě s některými detaily. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pan zpravodaj, výbor pro zdravotnictví nás seznámil, ujistil, že jsou ta usnesení totožná, zdůraznil v tom usnesení další bod, ke kterému se také jistě vyjádří.

Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Zitterbart a po něm další lékařka, paní senátorka Dernerová.

Senátor Karel Zitterbart:  Volně tedy naváži a chtěl bych zdůraznit, že v Inkubátoru HERA je velmi důrazně doporučováno to, že odhalování ať už známých mutací nového koronaviru s potenciálně klinickým dopadem, pokud jde o infekčnost, nebo odpověď a vnímavost očkování, tak jak očkujeme různými vakcínami, také odhalování nových mutací systémem celogenomového sekvenování je klíčové.

V této souvislosti bych se chtěl zeptat pana ministra. Na výboru pro zdravotnictví jsme 14. 4. z jeho úst slyšeli, že vláda schválila dotační program ve výši 160 milionů Kč, který má naplňovat tento cíl a podpořit laboratoře, které metodou celogenomového sekvenování screenují. Byli jsme ujištěni, že tento program bude čerpán ve formě, řekněme, grantové žádosti, tak, aby jednotlivé laboratoře, které se do toho chtějí zapojit, měly rovný přístup, na základě své odbornosti a předchozí expertízy. Zatím se mi nepodařilo ve veřejných zdrojích tento grantový projekt dohledat a můj dotaz tedy zní, jestli budou tyto finanční prostředky ve výši 160 milionů Kč čerpány jako dotace vybraným laboratořím nebo zda budou rozděleny ve formě grantové soutěže. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan ministr si dělá pečlivé poznámky, vidím. To jistě bude moci i po příspěvku paní senátorky Dernerové.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Jenom tak na okraj. Pan ministr mi neodpověděl na můj dotaz v předchozí diskusi, nevadí, tak to zkusíme jinudy. Ale jenom jsem se chtěla zeptat ohledně té sekvenace také, protože to sekvenování, to ty laboratoře musí opravdu umět. Je to věc, která je za mě velmi sofistikovaná a chtěla jsem se zeptat, jak laboratoře budou vybírány, jestli skutečně budou validovány nebo standardizovány, protože vím, že třeba to, že se odečítaly PCR testy, každá laboratoř měla trošku jiný pohled, pak jsme se mohli dostávat i k číslům, která nekorelovala se skutečností, o kolika takových laboratořích stran sekvenace se budeme bavit? Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Využiji tohoto bodu ke dvěma dotazům.

Vzhledem k tomu, že tento bod je poměrně široký s ohledem na Inkubátor HERA, společné reakce a hrozby. Zeptal bych se rád pana ministra, jestli existuje podporovaný výzkumný program v ČR, který vychází z údajů, které jsou samozřejmě evropské, ale zároveň naše. Řeknu jeden příklad.

Ve Španělsku, které, jak víte, jednu dobu na tom bylo stejně špatně jak my, když jsme na tom byli špatně, až na dva nebo tři měsíce nebo necelé tři měsíce hned ze začátku školy nebyly zavřeny a jedou. Ten důvod, měl jsem zrovna předevčírem právě se Španělskem rozhovor, ten důvod, pro který jsem se na to ptal, proč školy byly otevřeny, byl, že oni mají zkušenost, vzato z toho prvního uzavření ze sběru dat, že ve školách se děti tak neprokazí, a pokud v nějaké třídě nákaza vznikne, dávají jenom tuto třídu do karantény, jinak celá škola normálně chodí do škol.

Vy jste určitě dnes, protože jste uvedl svůj vstup tady, tím, že jste byl na zdravotním výboru v Poslanecké sněmovně, tak jste zřejmě na tyto otázky odpovídat musel, ve veřejném prostoru je to nejdiskutovanější téma možná i u nás, takže bych se rád zeptal, jestli takovéto ne sběrové, ale zaprvé výzkumné pracoviště, které tato data, kromě samozřejmě pana prof. Duška, jestli tedy v ÚZIS vyhodnocujete tyto věci a proč zrovna třeba v tomto případě ty ostatní státy postupují jinak než my.

Pak bych se na vás obrátil s tím, že když se podíváte, tady je nás sice zrovna o něco méně, ale jinak ráno ty lavice byly zaplněny, to znamená, sedíme vedle sebe asi 30 cm a mezi hlavami v lavicích je možná 80 cm, tady necelý metr, nevím. Jestli tady došlo za tu dobu jednoho roku, protože Senát nepostupoval jako Poslanecká sněmovna, tzn. nedělili jsme se na poloviny, většinou jsme tady byli všichni, myslím si, že tady nedošlo k žádnému přenosu nebo infekci nebo o tom aspoň nevím.

Dnes došlo k takové úsměvné situaci, možná většina z vás si toho nevšimla, my tady sedíme takto 8, někdy 12 hodin, pan ctihodný předseda volební komise, tak jak to měl pochopitelně předepsáno, nás vyzval, abychom šli volit a dodržovali dvoumetrové odstupy při tom, když jdeme k volbě. Takových věcí si všímám, a víte, proč? Ne proto, že to je legrace jenom, ale já si jich všímám především proto, že kdybychom se nad ty věci nedokázali povznést, tak bychom se jimi více zabývali, možná by bylo dobře, kdybychom se jimi zabývali, protože tomu se říká jaksi, zkusím to říct velmi diplomaticky, je to určitá faleš, že my takto sdělíme, jak se chceme tamhle chovat, přitom je to naprosto zbytečné, je to dokonce nesmyslné, protože když tady sedíme 10 hodin, těch 5 minut, kdy stojíme v řadě půl metru od sebe, ne-li dva metry, už nic nezachrání a nic nezmění.

Touto cestou, tímto příkladem, vůbec nechci, aby se toto řešilo, to si v Senátu řešíme asi sami, ale myslím, že touto cestou se dostávám k nařízením, která vydáváte. Já osobně, protože ještě v té době jsem byl také ve funkci hejtmana, kdy jsem se spolupodílel na těch nařízeních, viděl jsem bezradnost vlády a bezradnost na všech stupních řízení, jak že to vlastně s covidem je, jak to bude, nikdo neměl zkušenosti ani ve světě, všichni laborovali, tam určité chyby se daly tolerovat, protože nevěděl nikdo. Dnes si myslím, že už o covidu, jeho přenosu atd., hodně víme, a to, aby vláda, možná vašimi ústy, některá nařízení jsou teď už vaše, některá vládní, oznámila, že kadeřníci mohou pracovat zcela normálně, ale lidé, kteří tam půjdou, budou muset mít antigenní test, který bude v nějakém akreditovaném místě, nebo to je PCR test, který samozřejmě stojí 1 700 Kč, takže když taková žena jde k holiči, zaplatí 1 700 Kč za PCR test a potom ještě jednou tolik, nebo zaplatí to podruhé potom za tu práci. Přitom když ta kadeřnice nebo kadeřník budou mít tento respirátor, my tady jsme všichni prokázali, že se nic zvláštního nemůže stát. Ví to i ti lidé. Mimo jiné ti lidé chodili všichni, téměř všichni chodili ke kadeřníkům, k holičům, provozovny jely načerno, to si myslím, že je věc, kterou vláda by měla reflektovat. Vy jste naštěstí potom to nařízení zmírnil, což je hrozně dobře. Faktem je ale, že jsem se zamýšlel nad tím, jak tedy ta maminka nebo žena, která není maminkou a nemá dítě ve škole, kde by jí možná udělali test anebo nechodí do práce, kde ten test by měla, tak zas by musela jít někde jinde, to znamená, zaprvé si myslím já osobně, že to je úplně zbytečné při dodržení tohoto základního vybavení s respirátorem, ale když už by to bylo tak nutné, tak si myslím, že tak jak my si děláme testy tady, to znamená, každý dnes už si děláme testy sami, na svém klubu, otestujeme se a věříme tomu, že je to v pořádku... Nechci vůbec diskutovat o tom, jestli je to 70, 80 % validity toho testu, to není teď důležité, ale myslím si, že cestou by bylo, když tedy už nějaké testy musí být, tak ať si to nakoupí ten pracovník, tedy ten, kdo se stará o tělo, ať už jsou to nehty, vlasy atd., ten ať ten test nechá udělat ty lidi, než oni k němu usednou. Je to jednoduché, dá se to dnes, myslím, že pořídit za 50 až 70 Kč, už v té celkové ceně by to nehrálo tak zásadní roli, hlavně by to bylo uchopitelné pro ty lidi venku, nebyla by tam žádná taková komplikace, kterou stejně nikdo nebude respektovat.

A pak dochází k tomu, že lidé se bojí určitých sankcí, ale stejně nakonec je strach musí přemoci, protože mají ohromně zkomplikovaný život. Já jsem přesvědčen, že tohle bychom opravdu dnes v dnešní situaci už dělat neměli. Tak jsem vás na to chtěl upozornit, protože to potom vede k tomu, že jsou-li nařízení neuvážená, ale toto slovo berte jako eufemismus, pak je lidé nerespektují. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Vidím, že počet přihlášených roste, tak si s laskavostí sobě vlastní dovolím upozornit pana ministra, že on v rámci obecné rozpravy může odpovídat kdykoli, vstupovat a přihlásit se. Pan předseda Vystrčil? Ne. Ještě jsem nikoho nevyzval. Tak pan předseda Vystrčil dává přednost panu senátorovi Nwelatimu, který je další přihlášený. My se vystřídáme.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já také budu mít pár dotazů na pana ministra, které se týkají materiálu jako takového. Nejdříve se vaším prostřednictvím omlouvám panu předsedovi Senátu, zda jsem mu sebral přednostní právo, že jsem mu neumožnil ho tolik využít.

Ale k těm dotazům, v materiálu, který tady máme od Inkubátor HERA, tam je několik bodů, které říkají, že je potřeba rychle odhalovat varianty, tzn. sekvenování, že je potřeba podporovat výzkum, že je potřeba připravit se na nutnost budoucích úprav vakcín. Tím se myslí, až přijde nějaká varianta, na kterou stávající vakcíny nebudou citlivé, bude potřeba eventuálně převakcinace někdy v budoucnosti... V materiálu je i zmínka o tom, že by se měla EU zabývat eventuálně předběžnými dohodami, v případě, když tomu tak bude, tak jak se bude postupovat a tak dále. Tak já se chci zeptat, jestli tyto diskuse probíhají nebo jestli se v tom něco dělá. To je vše, děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Teď má slovo skutečně předseda Senátu Miloš Vystrčil, prosím.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, já jsem se tentokrát hlásil, protože jsem chtěl navázat na to, co říkal pan senátor Čunek, s tím, že dle mého názoru obecně v ČR funguje jedna pandemie, které se říká, že co je řečeno, nebereme vážně. Podle mého názoru měl pan ministr možnost se začít chovat jinak, než se třeba chovají ti, co opravují silnice. Tam, kde chtějí, aby se jezdilo aspoň 50, tam dají 30. To je přesně to, co se dnes děje a co způsobuje to, o čem tady mluvil pan senátor Čunek. Jinými slovy, pokud chceme, aby si lidé aspoň nechávali na obličeji respirátory a chovali se opatrně, zakážeme nebo přikážeme věci, které víme, že stejně dodržovat nebudou, ale aspoň budou opatrní. To je celé.

Jinými slovy, typický příklad jsou školní testy, které, všichni víme nebo aspoň máme zprávy, že nejsou účinné, ale toho, čeho jsme dosáhli, je, že rodiče, když posílají děti do školy, se skutečně dívají, jestli jsou nebo nejsou nemocní a jsou opatrnější, než kdyby nebyli testováni, byť testy jsou jako takové k ničemu.

Já za sebe, nechci zdržovat, říkám, že tento způsob řízení státu a tento způsob vydávání příkazů, kdy musí ti, co připravují opatření, předem vědět, že je nikdo nebude dodržovat, považuji za devastující z hlediska toho, jak pak společnost funguje, protože ta společnost, já s tím mám osobní zkušenosti, je pak překvapena, když někdo vyžaduje, aby se plnilo to, co on skutečně řekl. Oni jsou překvapeni, protože počítají s tím, že to řekl jen proto, aby něco, co je o stupeň níže, potom bylo aspoň plněno. To je věc, která tady neustále dokola funguje. Způsobuje potom obrovské problémy v okamžiku, kdy skutečně něco myslíme vážně a chceme, aby to bylo plněno tak, jak je to i řečeno.

Takže to jsem jen k tomu, co říkal pan senátor Čunek, navíc chtěl dodat. Pokud by pan ministr dokázal v nějakém okamžiku, dle mého názoru tu šanci ale už promarnil například svými nesmyslnými nařízeními o tom, jak se může trénovat ve dvojicích a 15 m2 na plochu a tak dále, to tak vůbec nejde a nikdo tak nikdy trénovat nemůže. Je potřeba se zajít podívat na fotbalové hřiště a zjistit, jestli to vůbec je nebo není možné a tak dále. Podle mě pan ministr šanci, že bude vydávat normální, rozumná opatření, která je možná plnit, promarnil. Ale přesto jsem to tady řekl, třeba se o to znovu pokusí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Žaloudík. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, na Senátu bylo vždy nejpůvabnější to, že jsme se koneckonců uměli vždy sejít na bázi rozumu. Tak to tady teď zaznívá od kolegů. Nepochybně jsou opatření dvojího typu. Opatření racionální a opatření diskreditující. Pro společnost je důležité, aby byla aspoň ve vyváženém poměru. Byl by velký idealismus si myslet, že všechna opatření budou racionální. Ale když někdy převažují opatření diskreditující, podlamují ta opatření racionální.

Já vám řeknu senátní zkušenost z tohoto pondělí, protože vždy každý nějaký projev má mít svoji story, tak jsme byli nedávno o víkendu s OBSE v Albánii ke kontrole voleb, bylo tam setkání OBSE. Při cestě zpět nám bylo řečeno, že samozřejmě 48 hodin se otestujeme, tak jsem testován mnohokrát, byl jsem otestován v neděli, mám vysoké protilátky, jsem dvakrát naočkován Pfizerem. Já jsem tady neměl být, já jsem měl být pět dní v karanténě. Docela bych to i dodržel, tak bych se omluvil, o co jde. Ale pak mi na poslední chvilku bylo řečeno, že toto neplatí, že nejsem očkován a mám negativní testy a vysoké protilátky, že to je jedno, stejně musím do karantény. Pak říkali: Ale pardon, pozor, vy máte diplomatický pas. Máte také diplomatické pasy? Takže když máte diplomatický pas, tak se vás nechytne covid ani průjem, ani nic jiného. A to jsou právě věci, které pak neumím obhajovat, že si třeba má člověk dát roušku, když jde do domova důchodců. Mně už se také všichni smějí. Tam to ale zase není k smíchu.

Já si to vše vysvětluji tím, a snažím se to omlouvat a být konstruktivní, že jde skutečně o tak velkou společenskou změnu, navíc, podívejte se, když se kalila ocel a když se u nás zaváděl socialismus, tak ty roky 48, 49, to bylo také plno tápání. Dvouletky, tříletky, pětiletky, některá se podařila, někdy ne. Spousta věcí. Když se to pokoušeli přehodit ke kapitalismu za Velké francouzské revoluce, také tam byl neobyčejný nesoulad, bylo možno kritizovat, že opatření nejsou konzistentní. Pak se ještě vedoucí vzájemně popravovali, což by mohlo i přetrvat. Takže já si to vysvětluji tím, že ten covinismus je skutečně nový směr a nemůžeme být tak nároční, abychom po prvním roce chtěli, aby všechno fungovalo.

Teď jedno vážné slovo. Jak začal pan kolega, vaším prostřednictvím, Zitterbart s těmi 160 miliony na nějaký projekt, ono to lze nazvat diagnostika covidu, má to svou screeningovou stránku. Screening na pracovištích, screening na školách, tam jde o validace testů, my ještě pořád nevíme, jestli máme akreditované všechny laboratoře, které a jak. Už prý z těch 400, co dodávají antigenní testy, vesměs čínské, prý už jsou některé doporučené, ale jsou tam také firmy jako svítidla, maziva a jiní distributoři. Ale to jsou jen distributoři. Bylo by fajn, kdyby čas od času proběhlo to, co loni v červnu, tzn. srovnání kvality PCR laboratoří. Čili to je ta diagnostika covidu. Diagnostika kvality covidu, té sekvenace, to je zase už o něčem trošku jiném. Vy teď sledujete určitě ruské zdroje z jiného hlediska, já také, tak jsem sledoval, když si pozval pan prezident Putin nějakou vědkyni, jméno mi vypadlo, ta ho informovala o tom, že pracují na vakcíně miR-19 s dlouhodobým účinkem, zejména na T-imunitu, že mají 3500 mutací už napočítaných, já bych to také tak odhadoval, podle databáze už jsou to tisícovky. Drtivá většina ale říkala, ať se pan prezident uklidní, že jsou jen mononukleotidové, čili to je výměna cytosinu za guanin nebo něčeho za něco.

A pak jsou ty podstatné. Takže sekvenovat je potřeba. Já jsem si osobně myslel, že Akademie věd už za ten rok má nasekvenováno skoro všechno. S údivem jsem zjistil, že to stejně dělá jen pár laboratoří, jako je paní doktorka Jiřincová třeba ve Státním zdravotním ústavu, která nás seznámila s novými kmeny 12. 10. Zejména s mutacemi ve spike proteinu, kde to dělalo úplně jiné hnízdo. To je ten protein, vůči kterému jsou vakcíny. Takže ono by to chtělo vzít celou medicínu vážně. Takže screening a kvalita, to jsou úkoly laboratoří.

A potom samozřejmě monitoring imunity, protože nám až tak nejde ani o vakcíny, ale o to, abychom byli imunní. A ty odpovědi mohou být různé. Protilátková odpověď je jen jakýsi trošku ukazatel. Měli bychom si vytipovat laboratoře, které aspoň na vzorcích budou dělat buněčnou T-imunitu, jako to ve studiích dělala třeba paní docentka Koutná v Brně, nepochybně i jinde. Ale bude to o několika laboratořích, nebude to masové použití. Chraň bůh, aby někoho napadlo vrhnout se do sekvenování masově, jak jsme si tady odhlasovali, že 10 % osekvenujeme. Tak z 30 000 denně 3000 sekvenací, pro mě je to skutečně důvod k emigraci z takového státu. Myslím si, že to musíme uvést do nějakého reálu. Jistěže pár laboratoří na základě grantu umí u nás hledat významné sekvence, které mění kvalitu viru, nepochybně budou schopny totéž dělat s chřipkou a s rhinoviry a s tím vším ostatním, co je kolem nás. Tak si myslím, že bychom měli mít také jasno, jak nám vakcíny fungují z hlediska buněčné imunity u mladých, starých. Tím spíš, když jich teď bude víc. Nejen ze západu, ale kdo ví, co všechno přinesou čínské a sputniky a miR-19 a všechno toto další. Aspoň kdybychom si srovnali vakcíny na bázi mRNA s vakcínami, co jsou na vektorové bázi. Bylo by to biologicky zajímavé a bavili bychom se tady s hrdostí, jak se hezky zařadíme. To všechno asi nebude za 160 milionů, ty sekvenace, ale pak by mělo být jasno, s jakým cílem se které laboratoře pod to podepisují, protože já znám asi čtyři, od kterých bych to bral. Ty ostatní, tam bych se šel napřed podívat, kdybych tam měl pustit jakékoli svoje daně.

Navíc, jestli všichni straší, že to máme na dlouho, ten covidismus, že je to teprve overtura, začátek, roztažení opony, tak o to spíš by měl být robustně vybudovaný systém. Také bychom se možná měli vrátit k analýze protokolů o úmrtí, co slíbil Dušek v červenci. Došli k nějakému docela zajímavému závěru průběžnému, potom pan náměstek Černý říkal, že 15 kolegů zanalyzuje nějakých 6000 protokolů. Ona je to asi práce, ale třeba za dva, tři týdny už není pan náměstek zase náměstkem, takže nevím, jestli to ještě zpětně budeme někdy analyzovat, protože by nás mělo dramaticky zajímat, u kterých onemocnění preferenčně, ne podle ČT24, že tlustý Žaloudík, diabetik a s vysokým tlakem, že to chytne jako první, ale tam jsou docela vážné věci, protože se objevují nějaké mozkové záhadnosti, jako jsou megakaryocyty v mozku zachycené. Inspirujících studií ze světa, které bychom si měli v rámci poznávání medicínského udělat, je celá řada.

Tak bych rád, kdybychom program pojmenovali Diagnostika covidu, mělo to stránku kvalitativní, kontroly kvality laboratoří, jak jsme zvyklí, ISO normy, mělo to stránku screeningovou, definování screeningu, to jsou plošné studie na zdravé populaci, mělo to ovšem i stránku sekvenační, kvalita viru a jeho změny, a mělo to i stránku odpovědi lidského organismu na virus, to je první věc. A na vakcínu. Teď máme další podskupinu lidí, kteří prodělali virus a mají vakcínu také. Je to booster, není to booster, nevím. Já už mám asi 20 stránek otázek napsaných a kdykoli někam přijdu, tak si ten deníček budu nosit s sebou. Pár odpovědí bych měl, ale mám převážně otázky. Nedivím se, protože společnost, já jsem kdysi špatně říkal, že je věřící a nevěřící. To je velmi špatná formulace. Je přijímající a nějakým způsobem přemýšlející. Když to všechno přijmu, tak dobré. Když se nad tím zamyslím, tak mě napadnou právě ta opatření, která jsou racionální nebo aspoň jsou snaživá. Potom ta opatření zjevně diskreditující, jako bylo na jaře, že se nesmělo vyjet a opustit republiku nebo že na hřebenu v Krkonoších si máte dát roušku. Pokud vám ji vítr neodnese, tak tam virus udržíte, nebo já nevím, naprosté nesmysly. Ale že prý zase aby národ nezvlčil, protože je nějaká skupina chytřejších, kteří vědí, pasený národ, pastýř a ovce, tak ovce by neměly zvlčit, aby nechodili třeba do hostinců, tak by to měli nosit radši i v parku, protože když rouška vroste do hlavy, zvyknete si. A děcka si zvyknou a časem evolucí se z toho nutně už dělá kožní řasa, pak si to jenom stáhnete, už ani nepotřebujete roušku. Takhle se příroda časem vyvíjí, když to vydrží dost dlouho.

Takže toto všechno je ve hře, jestli se chceme vrátit ke společné nadstranické bázi rozumu, já bych byl pro a budu tam třeba nějakým praporečníkem. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Pan navrhovatel si dělal poznámky, jak jsem si všimla, pan ministr. Nyní prosím k řečništi pana senátora Karla Zitterbarta. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Karel Zitterbart:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem pečlivě poslouchal své předřečníky a učiním jeden logický závěr. Opatření vydávaná ministerstvem zdravotnictví jsou tak moudrá, tak chytrá, jak moudrý je centrální řídicí tým, který na ministerstvu takto nazývají. On má tři složky. Svoji složku epidemickou, laboratorní a klinickou. Z veřejných zdrojů lze v tuhle chvíli dohledat, to, co je aktualizováno, že té epidemiologické skupině předsedá pan profesor Chlíbek a té laboratorní paní doktorka Macková. Čtu na stránkách ministerstva zdravotnictví, tak, jak jsem se na ně před minutou podíval, že tým klinický doposud vede pan profesor Černý a jeho součástí je pan profesor Aleksi Šedo. Nevím, jestli to tak je, předpokládám, že zřejmě ne, ale zajímalo by mě, kdo je v tuto chvíli pověřen vedením té klinické skupiny, protože to je člověk, jemuž bychom měli my všichni naslouchat a v jehož gesci je vydávání doporučení.

Takže můj dotaz na pana ministra zní: Kdo, prosím, v tuto chvíli je pověřen zastupováním a vede klinickou skupinu? Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Vidím, že pan ministr si zaznamenává váš dotaz. Nyní má slovo pan senátor Wagenknecht, prosím.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vítám vás tady v Senátu, protože jste novým ministrem, vidím vás poprvé. Možná budu říkat věci, které už slyšel váš předchůdce, pan ministr Blatný. Jen doplním, kdyby pan předseda neotevřel debatu o racionalitě opatření, tak bych také nevystupoval, ale už to tady máme, tak to krátce proberu. Na rovinu říkám, že nečekám vaši reakci, která by pro mě byla racionální, ale i tak si třeba odpovím sám, třeba mi odpovíte a budu velice mile překvapen.

Tady bylo mnoho oblastí, které nikdo nechápeme, jako například sportovní tribuny a sport dětí a tak dále. Já budu říkat to, co říkám už rok, maloobchod, podnikání, Česká republika. Máme tady, paní ministryně, dnes velké problémy vůbec s financováním státního rozpočtu, všichni to víme. Já bych velice rád věděl, to, co se tady děje, se opět nějak mění po příchodu nového ministra. Také tomu nerozumím. Chápu, sám nejsem odborník, ale nejenže pro mě vaše opatření nejsou racionální, ale podle mého názoru jsou i protiprávní. To mě velice mrzí, pokud vláda ČR nedodržuje právní řád. Také tady k tomu budeme mít zítra bod, který budu navrhovat. Aby to, co se tady děje v této době, že opět máme nějaké vrchnostenské rozhodování někoho o životě někoho jiného, řeknu konkrétní příklady.

Řeknu příklad, my jsme tady měli systém PES, který byl nějakou skupinou vytvořen. Byl to ten správný. Teď už opět neplatí systém PES, takže ta skupina asi nebyla v danou chvíli relevantní nebo se to nějak vyvinulo.

Máme nový systém vašich balíčků. Je to podobné, jako když paní ministryně přichází s nějakými zákony a říká tomu balíčky. A já bych chtěl pochopit to, že vy jste si nastavili nějaká pravidla, která byste chtěli dodržovat. Já teď čtu balíček č. 2, který by se měl uvolnit k 3. 5. 2021. Předpokládám, že ho stanovovali odborníci, budu číst nějaké body, které v něm jsou, co se bude rozvolňovat.

„Služby péče o tělo.“ Tady je velká debata o kadeřnicích. Co má smysl, nebo ne, nebudu to komentovat, to ještě asi uvidíme, jak dopadnou ty finální věci. Chápu, že jste noví, že to ještě nějakou formou precizujete. „Provozovny, péče o zvířata.“ Další bod je „dosud uzavřený maloobchod“. Mohl bych tady pokračovat v dalších bodech.

Tak bych se chtěl zeptat, když tady máte nějaký systém, nějaký balíček, proč v tuto chvíli ten váš vládní tým řeší to, že např. maloobchod se možná v pondělí otevře, nebo neotevře. Jestli tady máme v balíčku 6 stupňů a bude nějaký nový mezistupeň, stupeň 2,5... To je z mé strany k racionalitě vašich postupů, které máte, že racionální nejsou, protože něco vytvoříte, pak to de facto možná splníte, možná ne. Opět vyvoláte nějaké očekávání u těch lidí, kteří to čtou, kteří se podle toho zařídí, vy jim řeknete, máme nějaký nový systém, ale možná bude jinak.

Takže bych chtěl pochopit, proč se tady toto v tuto chvíli vůbec řeší. Jestli ta tabulka je špatná a bude nějaká nová tabulka. Pokud ano, tak bych o ni chtěl požádat, abyste ji vytvořili a podnikatelům dali na vědomí. Takže sami máte nějaký postup, o kterém se zítra dozvíme, jestli bude dodržen, nebo ne. Což se mi velice nelíbí.

K těm vašim vlastním procesním postupům, co se týká toho zakazování. To mě také velice potěšilo, co jsme se dozvěděli nového. Říkáte to vy, říká to i pan ministr průmyslu a obchodu, že ohledně uzavřeného maloobchodu je to de facto skoro v pořádku, že už je uzavřených pouze 18 % maloobchodních provozoven a 24 % obchodní plochy. Toto jsem slyšel a je to taková nová teze. Ale to je strašné.

Vy říkáte, že diskriminujete 24 % obchodní plochy a 18 % podnikatelů? Já bych se rád zeptal, jakým klíčem jste určili, že se někdo nakazí, dejme tomu, v provozovně prodejny pánské obuvi, že se někdo může nakazit v tuto chvíli pravděpodobně v provozovně, já nevím, sportovních potřeb, v knihkupectví, ale že se nenakazí při nákupu květin, při nákupu mnoha dalších výjimek, které tady máte. Toto není podle mého názoru obhajitelné věcně, je to pouze další teror vůči podnikatelům. Protože zkrátka máte podle mě nějakou tezi, abyste neříkali mediálně, že dřív maloobchod, nebo školy, mělo by to být nějakou formou koordinováno. To je můj osobní názor.

Byl bych rád, pane ministře, abyste mi vysvětlil, proč se nenakazím v prodejně květinářství, třeba z holdingu pana premiéra, ale nakazím se v prodejně knihkupectví, které musí být zavřené. To bych byl velice rád, abyste mi to vysvětlil. Myslím, že na rovinu žádné vysvětlení možné není.

K té samotné diskriminaci. Také se mi nelíbí, že vaši právníci ignorují nález Ústavního soudu, který konstatoval, že pandemický zákon používáte, používáte ho protiprávně. Pokud jsem v médiích slyšel nějakou rétoriku, to bylo pouze kvůli formalitě. Vy asi umíte číst, ale možná vaši právníci číst úplně neumí, tak vám přečtu vyjádření, které se netýkalo toho samotného zrušení, ale je to opravdu stanovisko nezávislého soudu k oblasti zneužívání pandemického zákona v rámci omezování maloobchodu a služeb.

Pan soudce, předseda soudu, dokonce samotného senátu, uvádí: „Není přípustné, aby ministerstvo absenci zmocnění pro vydání omezení či zákazu účinnosti obcházelo stanovením takových podmínek, které v důsledku způsobí nemožnost danou činnost vykonávat.“ To znamená, že fakticky zakážou výkon podnikání v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakážou přítomnost na dané provozovně.

Takže já vás možná prosím, když to neumí číst vaši právníci, abyste si to přečetl vy sám. Budu velice rád, když to zkusíte, abyste se případně pak s námi o tom mohl pobavit a přijít nám říct, že je to čtení naučíte, že jim to dokážete přečíst vy sám nahlas, aby to dokázali pochopit.

Velice se mi to nelíbí, protože je tam mnoho dalších věcí. Já třeba řeknu další bizarní věc, kterou jsem četl. Máme pandemický zákon, který nám říká, že mimořádná opatření, ta omezování, můžete udělat vy nebo krajské hygienické stanice pouze v nezbytně nutném rozsahu, což v tuto chvíli máme, že květinářství není nezbytně nutný rozsah, ale knihkupectví je. Podle mě, opravdu bych rád viděl nějakou analýzu. Kdybyste nám ukázal analýzu přehledu podnikatelských typů subjektů, které jsou ty rizikové, kde se nakazím covidem a kde ne. Ale co je podstatnější, také na nezbytně nutnou dobu.

Uvedu, co vy používáte ve vašich vládních opatřeních. Přímo cituji. Podle vás je nezbytně nutná doba definovaná tak, že se nějakou formou tady schvaluje nějaké omezení na dobu do odvolání. Chápu, že to je asi komfortní, ale na druhou stranu do odvolání může být také třeba 10 let. Může to být rok, může to být na dobu účinnosti samotného zákona atd.

Takže i toto jsou nelogičnosti. Podle mého názoru je to potřeba pořád opakovat. To, co dělá vaše vláda, je opravdu nějaký formalistický teror některých vybraných typů podnikání. Pak se tady vyplácejí opravdu miliardy korun na kompenzace, které jsou úplně zbytečně vypláceny. Chápu, že je potřeba to tady nějak obhájit, pak na to peníze ani nejsou. Paní ministryně peníze pořád hledá, nemá je, chce zvyšovat státní rozpočet a jeho schodek. Nicméně také k tomuto bych rád znal vaše stanovisko. Možná ujištění, jestli tu vaši tabulku z těch balíčků 1, 2, 3, 4, 5, 6 budete dodržovat, nebo jestli uděláte bod 2,5, nebo 3,5.

Sám chápu, že jste v tom nový, ale jestli dlouhodobě budete ta pravidla také upravovat jako váš předchůdce, což opět vnáší chaos a nejistotu a pak i frustraci lidí, kteří to mají dodržovat. Takže jenom bych byl rád, aby tady padlo, že opravdu pokud říkáte vy v médiích a pan vicepremiér Havlíček, že nic neporušujete, podle mého názoru porušujete. A jako ministr byste podle mého názoru neměl porušovat zákony České republiky. Protože pokud po někom chcete jejich vymahatelnost, sám dáváte špatný příklad.

Možná uvedu poslední věc. Mně to opět připomíná to, co řekl pan Klement Gottwald, který prohlásil v roce 1948: Ať živnosti vzkvétají! Pak je zlikvidoval. Takže toto podle mě vláda dělá dlouhodobě. Mě velice, pane ministře, mrzí, že vy v tom pokračujete. Chápu, že možná máte nějaké zajeté koleje, ale požádal bych vás o to, ať už to neděláte. Ještě jednou, dokažte nám všem, nebo předložte důkazy, nebo konkrétní analýzy, proč se někdo nenakazí v květinářství holdingu pana premiéra, ale v knihkupectví ano.

Jestli tady bude nějaká komunikace ohledně mobility, podle mého názoru asi 18 % provozoven, to jsou ty zbytné provozovny, pokud to dobře počítám, to je asi 82 %, jsou ty nezbytné životní potřeby, opět to je bizarní výklad, který nemá žádnou logiku. Budu rád za reakce, děkuji a budu se těšit.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Ano, pan ministr už se tedy rozhodl, že bude odpovídat. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Dobrý den, paní předsedající, dobrý den, senátorky, senátoři, já už jsem dopsal první stránku A4, tak jsem si říkal, že už jsme se od Inkubátoru HERA trochu posunuli dál, tak bych postupně začal odpovídat na ty dotazy, abych úplně nezapomněl, o co jde.

Rád bych okomentoval, že budeme nadále podporovat rovná kritéria pro práci na Inkubátoru HERA mezi všemi evropskými zeměmi. Je to principiálně skutečně důležité, protože ten inkubátor je nutný k tomu, abychom byli schopni pandemii mít v evropském regionu nějakým způsobem zmapovanou. Čili nejde konkrétně o to, abychom věděli něco o konkrétním pacientovi, ale o vývoji pandemie, o změnách viru apod.

Proto také podporuji to, že sekvenování je klíčové. Proto jsme, jak už jsem na výboru informoval, požádali o těch 161 mil. Kč. Tyto prostředky a celý ten projekt má na starosti paní náměstkyně Vašáková. Certifikované laboratoře bude primárně vybírat skupina, která je řízena paní doktorkou Mackovou, čili ředitelkou Státního zdravotního ústavu, spolu s docentem Hajdúchem a profesorem Konvalinkou, kteří tento projekt nadesignovali.

Ten výběr, tak, jak jsem byl touto skupinou informován aktuálně, zatím se zdá, že by se jednalo o 18 pracovišť, která zatím byla oslovena. Aspoň podle mých informací. Budou placena tak, jak je to teď nadesignováno, za odpracovanou práci. Předpokládá se, že by se měsíčně mělo sekvenovat asi 8400 vzorků. Tyto vzorky budou z toho projektu zaplaceny. Možná dobrá zpráva je, že se spekulovalo, že ty peníze by měly jít z výzkumu, ale od včerejška byl nalezen jiný zdroj, takže budou na to uvolněny přímé prostředky.

Co se týká podpory výzkumných programů v České republice, a to jak evropských, tak našich, co se týká studií s covidem, podle mých informací zatím probíhá především klinický výzkum. To znamená ověřování metod nebo ověřování nějakých léčebných postupů v rámci zadavatelů, kteří v České republice dělají klinický výzkum.

Trochu nám tento boom klinických projektů nabourává servisní činnost třeba některých centrálních laboratoří pro jiné typy výzkumů, ale vnímáme to tak, že covid je potřeba zkoumat důkladně. Jinak z hlediska statistik pan profesor Dušek má skutečně asi největší přehled, co se týká jednotlivých dat, a to jak incidence apod. Dokonce mi i říkal, že už zaslal některé poznatky do mezinárodních časopisů k publikaci.

Jak je to se školami a vůbec s incidencí jako takovou, my jsme se rozhodli, že školy jsou pro nás hlavní prioritou, chceme je, pokud to aspoň trošku je bezpečné, otevírat. Uvědomme si, že v současné době máme incidenci mezi 155 až 160 na 100 000 obyvatel v klouzavém sedmidenním průměru, což je číslo, které třeba v Německu vede k tomu, že u této hranice by se školy zavíraly. My je otvíráme, čili jsme ambicióznější už dva týdny v tom, že se snažíme dětem po nějaké dlouhé době, ve které byly doma, tak se snažíme jim umožnit přístup ke vzdělávání i v rámci školy a setkávání se. Ne, aby měly výuku jenom online.

Jsem moc rád, že jste se tady nenakazili během té pandemie. Asi k tomu přistupujete správně. Samozřejmě nechci tady dělat nějakou změnu zasedacího pořádku, ale kdybyste měli větší rozestupy, tak bych to vnímal jako bezpečnější. Ale na druhou stranu zase pravidelné testování, které asi děláte, vám umožňuje to, že nějaké riziko tady nevzniká.

Co se týká dodržování zákazů a nařízení nebo i doporučení v rámci některých postupů při covidu, my lékaři to známe. Řada doporučení je užitečných, v medicíně se nedodržují. Když řeknete kuřákovi, aby nekouřil, protože mu to nedělá dobře, některý kuřák je schopen to akceptovat, jiný vám bude tak dlouho vysvětlovat, proč je kouření zdravé, že s ním tu debatu nepovedete dál. Je to zřejmě i s dodržováním některých jiných zákazů a příkazů. Jestli jsou logické, nebo nejsou logické, jestli jsou dodržitelné, nebo nejsou dodržitelné, těžko tady spekulovat.

My vycházíme ze srovnatelných zkušeností ze zahraničí. Víme třeba, jak to funguje v Německu. Tam se stejná omezení, která mají stejnou logiku, tak se dodržují víc. U nás se dodržují méně, ale já jsem optimista v tom, že my vždycky jenom takový ten malý cluster, ale musíme si uvědomit, že v České republice je 10 milionů obyvatel. Já jsem přesvědčen o tom, že většina opatření dodržuje a má před covidem respekt.

Jak to udělat s antigenním, nebo PCR testováním? My jsme o tom hodně přemýšleli. Jak jsem včera uváděl i na Twitteru, tak se mi podařilo prosadit, aby se nemusely dělat jen profesionální PCR testy a profesionálně odebírané antigenní testy pro to, aby člověk musel jít ke kadeřníkovi, protože zcela logicky, když máte udělaný test ve škole nebo v zaměstnání, je zbytečné, pokud je odebrán správně, abyste požadovali potom v kadeřnictví nějaký jiný typ testu.

Tam padl i názor, a byl motivován tím, že třeba pro některé klienty kadeřnictví nebo pedikúr, což jsou třeba starší dámy, starší pánové, mají daleko do odběrového místa, přitom relativně blízko do konkrétního třeba toho kadeřnického salonu, jsou málo pohybliví a bylo by pro ně složité, aby se dostali někam do odběrového místa, které je daleko, a pak se zase vrátili zpátky do toho kadeřnického salonu, v těchto výjimečných situacích si to dovedu představit, tak nám to i podpořili epidemiologové, kteří říkají, že i to je relativní kompromis, že se dá udělat tento test přímo v tom kadeřnictví.

Nevím, jestli jste zaregistrovali, proběhla docela vtipná reportáž v televizi Nova, kde ukazovali, jakým způsobem by to správně mělo probíhat. Tzn. z kadeřnictví ukazovali, že by se otevřelo okno, tam by kadeřnice vyndala antigenní test, někdo by si venku musel ten antigenní test udělat, počkat 20 minut na pozitivitu a negativitu a pak teprve by mohl jít do kadeřnictví. Doufám, že kadeřnice to vyřeší v těchto výjimečných případech trošku jinak. Ale i to byl jeden z těch stimulů, kdy jsme si říkali, že to ponecháme opravdu jen jako výjimku, aby se to dalo realizovat.

Tady jsme zmiňovali rychlou sekvenaci. Ano, je to tak. Jenom bych chtěl upozornit, že to sekvenování je velmi důležité k tomu, abychom sledovali vývoj pandemie v České republice nebo v nějakém území, kde tu sekvenaci děláte. Není to proto, abychom rozhodovali, jestli máme nějakým způsobem léčit nebo nějakým způsobem postupovat u konkrétního pacienta. Takže ta rychlá sekvenace je opravdu systém, který nám něco říká o vývoji pandemie, nikoli k tomu, aby nám nějakým způsobem ovlivňoval naše další rozhodování u našeho nemocného. Čili i proto nemůžeme využívat peníze ze zdravotního pojištění na sekvenaci, protože to se zdravím nebo nemocí konkrétního pacienta nemá nic společného.

Dodržování pravidel. Tady pan předseda Vystrčil už o tom hovořil. Říkám, máme nastavena stejná pravidla jako v zahraničí. Takové ty směšné dvojice na hřišti, to jsme opravdu udělali pouze výklad, protože sportovci na nás velmi tlačili, že dvojice na hřišti je málo a že je potřeba nějakým způsobem nadesignovat, aby těch dvojic v rámci toho platného mimořádného opatření bylo více. Proto jsme se setkali s představiteli sportovních svazů. Já jsem to počítal, byli jsme tam v různých skupinách a věnovali jsme tomuto rozhodnutí díky sportovcům asi 20 hodin našeho života.

Tím chci jenom dokumentovat, jak jednotlivé skupiny na nás tlačí, a to vůbec nekomentuji, jakým způsobem nás ovlivňují. Nakonec se podařilo v rámci toho platného mimořádného opatření vytvořit něco jako trénink. Říkají tomu „kruhový trénink“, myslím si, dokonce jsem viděl i videa, že to docela funguje. I když tady nebyla ambice zahrát si fotbal jako zápas, ale rozhýbat tu populaci po té době, kdy se nemohli dostat ven, aby aspoň mohli začít trénovat, trošku zlepšovat fyzičku a počkat na to. Víte, že v některém z těch dalších balíčků už jsou i aktivity s větším počtem hráčů pro organizovaný amatérský sport.

To se samozřejmě netýká toho, když si pár kluků někde na louce zahraje fotbálek. Na to v podstatě nemáme my vůbec žádný vliv. Předpokládám, že ani policie nebude takovou aktivitu řešit. Myslím, že dokonce se i tak vyjádřila.

Z hlediska dodržování karantény tady pan profesor Žaloudík navrhoval, jestli jsem to dobře pochopil, že by bylo dobré, abychom všichni v České republice měli diplomatické pasy, tak je problém covidu vyřešen.

Tak já bych to jenom podporoval, protože podobně i v sobotu už jsem si říkal, že by nebylo špatné, kdybychom rozvolnili všechno a bylo to vyřešeno, ale pak jsem se zase během dne trochu stabilizoval a řekl jsem si, že to nemůžeme té populaci udělat, aby byla tímto způsobem vystavena většímu riziku, než které umožňují epidemiologové pro to postupné rozvolňování.

Analýzu úmrtí skutečně pan profesor Dušek dělá. Na minulém zdravotním výboru parlamentu o tom hovořil. Zároveň vysvětloval, proč to ještě pořád není hotové, protože ona to není nějaká elektronická databáze. Tam je opravdu potřeba nastudovat vždycky klinickou dokumentaci každého zemřelého a najít tam ta data, která buď potvrzují, nebo nepotvrzují to, jestli ten pacient primárně zemřel na covid, anebo jestli tam byla nějaká další příčina. Čili proto to bere tolik času. Ale myslím si, tak jak jsem slyšel, tak by v dohledné době snad nějaká statistika mohla být k dispozici.

Co se týká těch pracovních skupin, klinickou část toho centrálního řídicího týmu, tam je jmenován pan docent Vymazal. Je to jeden z členů tohoto týmu, převzal, já bych mu za to chtěl poděkovat, vedení této skupiny. Má zřejmě největší zkušenosti, protože jako krajský koordinátor pro Prahu si myslím, že s tou problematikou je velmi dobře seznámen.

Jestli postupuje ministerstvo racionálně nebo neracionálně, nebo dokonce protiprávně, proč přechází z PES na balíčky, to není jenom hraní si se slovy. Je to hlavně kvůli tomu, vy to všichni víte, že najednou ten PES v nějakém směru přestal fungovat. Přestože situace vypadala, že by se mohlo rozvolňovat, všechny ostatní parametry, které v tom PES nebyly zohledněny, ukazovaly na to, že pandemie se zhoršuje. My jsme se rozhodli připravit určité kroky, které by k tomu rozvolňování mohly vést, ale nechali jsme jeden z hlavních parametrů, sedmidenní incidenci na 100 tisíc obyvatel, ale na druhou stranu jsme chtěli, aby tam byla určitá logická variabilita, abychom se mohli podívat i na další prvky při tom rozhodování, to znamená třeba obsazenost nemocnic, na druhou stranu proočkovanost populace. Třeba konkrétně ta proočkovanost populace a její vliv na to, co to udělá s incidencí ještě v ČR, myslím si, že i v zahraničí, možná Američani nebo Izraelci s tím mají větší zkušenosti, ale zatím to nějak zásadně statisticky nebylo zaintegrováno do těch epidemických balíčků, čili snažili jsme se tam mít určitou variabilitu a rozhodovat spíš na expertní úrovni, než na úrovni jenom matematiky.

Co se týká maloobchodu, kdy se bude nebo nebude otevírat, teď hovoříme o balíčku č. 2. Ten balíček č. 2, to jste si určitě všimli, tam není řečeno, že všechny ty prvky, které jsou, musí nezbytně nutně se otevřít 3. 5., a to z toho důvodu, že některé jsou otevíratelné bez podmínky, to znamená, že nezáleží na tom, jaká je incidence, otevřou se ty jednotlivé body. To znamená, že třeba kadeřnictví, my víme, že otevřeme v pondělí, protože tam není podmínka té epidemiologie, ale u některých bodů, je to třeba maloobchod, jsou tam hvězdičky a dole je vysvětlení. Čili ten balíček se skládá z částí, které jsou...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Kolegové, prosím o klid. Vím, že už jste trochu netrpěliví, že to je dlouhé, ta řeč, ale určitě stihneme ještě hlasovat procedurální návrh do těch 19:00 hodin. Já myslím, že to zvládneme. Takže jenom prosím o klid.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Já se omlouvám, už to urychlím. Jenom jsem chtěl odpovědět na všechny položené dotazy. Takže se nebude jednat o tom, že to bude balíček 2A, 2B, 2C, ale je to stále jeden balíček, ve kterém pouze je potřeba splnit ta jednotlivá kritéria.

Služby a péče o zvířata jsou bez jakýchkoliv epidemiologických parametrů typu incidence 100 na 100 tisíc. Někteří novináři to pochopili, že tam třeba není potřeba v kadeřnictví používat dezinfekci, tak to určitě takhle neplatí. Ale pak jsou tam podmínky pro dosažení incidence 100 na 100 tisíc obyvatel buď v tom konkrétním kraji, to platí třeba pro školy, nebo celostátně, to je ta druhá, ty dvě hvězdičky, to je pro maloobchod. Předpokládáme, ty analýzy profesora Duška nám ukazují, že toho třetího si nejsme úplně jisti, jestli celostátně budeme mít těch 100 na 100 tisíc, proto si netroufáme ještě dnes, ale možná už zítra budeme mít nějaké další podklady, říct, který den se bude moci otevřít ten maloobchod. Ale v každém případě budeme schopni asi zřejmě otevřít školy ještě v dalších krajích. Víte, že jsme je dneska otevřeli ve třech krajích už od pondělí příštího týdne, tím myslím druhé stupně škol, je to v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. Budeme dále uvažovat o tom, jestli příští týden také nepřibude Praha a Středočeský kraj jako aglomerace, protože tam jsou čísla také už teď relativně nízká, předpokládám, že budou ještě klesat. K tomu zřejmě přibude i Liberecký kraj. Takže je šance, že další tři kraje k těm již původně deklarovaným třem by se mohly otevřít. Ale v této fázi to ještě bych nerad úplně potvrzoval. Takže to je jenom tedy k tomu balíčku, že je tedy stále stejný.

Co se týká květinářství, jestli je rizikovější než jiné prodejny, to skutečně v tomto okamžiku nejsem schopen říct, protože to první otevírání probíhalo v okamžiku, kdy už byla všechna mimořádná opatření připravena. Probíhalo to ještě před mým nástupem a bylo to nějakým způsobem, nevím, jestli je tam zrovna to květinářství dobrý příklad, ale bylo to nějakým způsobem spojováno s návštěvou dětí ve škole, aby si mohly jít do papírnictví, aby si mohly koupit botičky a podobně. Předtím už tam někdo někdy dal i prodejny potravin a květin. To opravdu, k tomu se nejsem v tomto okamžiku schopen vyjádřit.

Co se týká ignorování nálezu Ústavního soudu, já bych tam upřesnil, že se jednalo o Nejvyšší správní soud. Ten nález, který byl, tím nálezem bylo zrušeno jedno z těch mimořádných opatření, podle právníků ministerstva zdravotnictví to bylo kvůli tomu, že tam došlo k procesní chybě, podle Nejvyššího správního soudu. My dokonce, právníci u nás tvrdí, že to nebyla procesní chyba, protože pandemický zákon totiž umožňuje, poté, co vydáte mimořádné opatření, tak ho nechat do 48 hodin schválit vládou, což v tomto případě proběhlo, do těch 24 hodin to prošlo jednáním vlády. Bylo to schváleno. Ale je to za situace, kdy hrozí riziko z prodlení. My jsme v této fázi to riziko z prodlení vnímali jako rizikové, protože v Děčíně se tenkrát objevila nová mutace, o které jsme předpokládali, že to je ta riziková brazilská forma mutace, proto jsme to považovali za rizikové. Nejvyšší správní soud to ale takhle nevnímal. Právě z procesního hlediska nám to mimořádné opatření zrušil. S tím, že tam ještě byla poznámka, že nemůžeme zasahovat do církevních obřadů, takže nemůžeme nařizovat třeba v kostele, že se nesmí zpívat, protože podle liturgie, kdo zpívá, tak se dvakrát modlí. Proto jsme třeba i tyto prvky potom do toho nového mimořádného opatření, přestože zpěv vnímáme jako do určité míry rizikový, tak jsme ho tam už potom nezačleňovali. Čili neshoduji se s tím, že bychom postupovali v rozporu s právem, nebo dokonce protiprávně. Na ministerstvu zdravotnictví postupujeme podle pandemického zákona, naši právníci jsou toho názoru, že je to naprosto všechno v pořádku. Pokud totiž by podle pandemického zákona nebylo možné ovlivňovat pohyb osob shromažďování a podobně, tak by se nemohlo jednat o pandemický zákon, protože vy potřebujete v rámci pandemie mít možnost ovlivňovat to, aby se rizikové skupiny společně nestýkaly. V tom případě bychom museli postupovat podle jiných předpisů. Já ani si nemyslím, že právníci, kteří chtějí zrušit ta mimořádná opatření, že by nás chtěli od toho okamžiku nějakým způsobem vrhnout do otevření všeho, včetně kin, divadel, prostě kompletně všeho, jak to bylo před pandemií, tím z našeho medicínského pohledu si myslíme, že by se výrazně zhoršila epidemická situace v ČR.

Takže zatím k těm vašim dotazům takhle.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane ministře. Tak teď jste se zachránil, že možná nebudete muset přijít zítra znovu. Já dám slovo paní předsedkyni klubu KDU a nezávislí, Šárce Jelínkové. Prosím, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, paní předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Omlouvám se kolegyni Dernerové, že ji přeskakuji, ale jdu sem s procedurálním návrhem, a to, abychom jednali a hlasovali po 19. hodině. Pod čarou, jenom do 21:00 hodin. Po 21. hodině už ne. A zbytek bychom si nechali na zítřejší den. Takže poprosím o hlasování po 19. hodině, jednání a hlasování. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Procedurální návrh se hlasuje hned, ale přesto pustím znělku.

Nyní přistoupíme k návrhu, že budeme hlasovat po 19. hodině a jednat po 19. hodině. Probíhá hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Procedurální návrh, hlasování č. 31, registrováno bylo 69 kolegyň a kolegů, kvórum 35, pro návrh 51. Byl návrh schválen. Takže můžeme jednat i po 19. hodině. A stejně tak můžeme hlasovat po 19. hodině.

Nyní se vrátíme do debaty. S přednostním právem se hlásí pan senátor Zdeněk Nytra. Já se zeptám, byť ho nevidím, jestli chce využít přednostního práva, pane senátore? Ne, nechce využít přednostního práva. Slovo má paní senátorka Alena Dernerová.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, budu stručná. Jenom chci zareagovat. V podstatě trochu mě vyděsil moment „školy“, že máme tolik incidence, jako mají v Německu, tam zavírají školy. My jsme ty školy měli zavřené úplně nejdéle z celé Evropy. Jsme tak předposlední, možná ještě někdo byl před námi, možná Rumuni, takže kdyby to tak mělo být, opravdu práším tu ústavní stížnost a prostě půjdu si stěžovat na Ústavní soud, protože tohle už není možné, abychom zavírali školy. Ty školy jsou nutné, protože ty děti rok mají výpadek. Nevím, jak bude vypadat vzdělávací proces. To je zaprvé.

Zadruhé 160 milionů korun, na zdravotním výboru zaznělo, že to bude z grantů, že to bude grantová forma, ale teď to grantová forma nebude a bude to na základě jakéhosi výběru. Vy jste jmenoval tu komisi. Mně tam utkvěla dvě jména, pan doktor Hajdúch a Konvalinka, s tím, že podle mě tam jsou pánové ve střetu zájmů, jakkoliv si jich vážím, ale za mě tedy je tam určitý střet zájmů, a to velmi významný. Takže nevím, podle jakého klíče tedy potom ty laboratoře budou vybírány k tomu, aby se v nich sekvenovalo. A to si myslím, že u pana profesora Konvalinky je asi značné, protože oni sekvenovat umí, ale tohle všechno vzbuzuje samozřejmě pocit té nedůvěry, když už mluvíme o ohromných množstvích finančních prostředků, které v covidu skončily. To je tato věc.

V podstatě pak samozřejmě je ještě otázka toho testování u těch kadeřnic. Dobře, zaplaťpánbůh, že děti tam půjdou s tím školním testem, ale kadeřnice bude muset někam, tady se hloupě zeptám, hlásit to, že ten daný člověk má ten test negativní a bude to muset nahlásit, nebo pozitivní, pak to bude muset hlásit hygieně, tam budou nějaké osobní údaje, se kterými ona bude pracovat, nebo jak to bude udělané, kdyby, nedejbože, tam vyšla pozitivita?

A pak jsem chtěla ještě říct jednu skutečnost, že vždycky nese zodpovědnost ten, kdo je ten politik. To znamená, já v ordinaci jsem doktor, lékař. Když jsem tady, tak jsem politik a mám politickou zodpovědnost. Vím, že existuje řada skupin, poradních sborů, které připraví něco, nějakou materii. Tu materii potom ten politik nese. A říká ji. Ale to není materie, za kterou můžou ti, kteří to připravili. Za tu materii může ten politik. To jsem řekla panu ministru Havlíčkovi a říkám to i vám, pane ministře. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Nyní má slovo paní senátorka Miroslava Němcová.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, je to taková pro mě tristní rozprava. V podstatě k tomu mému vystoupení mě přinutila slova pana ministra, když tady před chvílí reagoval na ty z nás, kteří mluvili přede mnou. Fakt mě to zvedlo ze židle, protože takovou míru odtrženosti od reality si člověk nepředstavuje ani v nejtemnějším snu.

Navážu na to, co zde říkala paní doktorka, senátorka přede mnou. Jestliže jste řekl, že školy jsou vaše hlavní priorita, to jsem nadskočila třikrát na té židli, protože školy jsou zavřené, až na pár drobných výjimek, prvňáčků a prvního stupně, kde je umožněna rotační výuka. Moje vnučka, která je v prvním ročníku gymnázia, ve škole skoro letos nebyla, za tento školní rok. Vy tady klidně řeknete: Školy jsou naší prioritou. Do toho si čtu, že je pilotní projekt na návštěvu fotbalu, kde otevíráte tribuny na fotbal, ale vedle toho je tedy nebo nad tím je priorita škola. To je k zbláznění. Pro rodiče, pro pedagogy, pro studenty, pro žáky. Je to absolutně šílená situace. Nevěřím vládě, že je to její priorita. To by to muselo vypadat jinak. Nemohli bychom být zemí, která ty děti zavřela doma a vykašlala se na ně. To je prostě šílené, co tady předvádíte.

K těm školám vám řeknu jednu věc. Před asi týdnem se na mě obrátila naprosto zoufalá ředitelka jedné školy blízko Žďáru nad Sázavou, obec Polnička, kde je základní škola. Ten první stupeň funguje na bázi malotřídky, druhý stupeň je normální. Zatímco všechny ostatní malotřídky fungují bez rotačního principu výuky na prvním stupni, tak proto, že toto je škola, která první stupeň má jako malotřídku, ale má tu smůlu, že tam má také druhý stupeň, byť je to všelijak oddělené atd., tak jí byl nařízen rotační princip. Rodiče se bouřili, dělají peklo ze života i té paní ředitelce, protože nemůžou pochopit takovýto nesmysl. Ona se obohatila na ministerstvo školství, to s ní vyběhlo. Ať se prý obrátí na vás. Tak se obrátila na vás, jako na ministerstvo zdravotnictví, prosím, nevím, zda jste už stihl se na to podívat, je to Základní škola Polnička, bývalý okres Žďár nad Sázavou, paní magistra Romana Chlubnová je ředitelka. Prosím vás, aspoň se na to podívejte, ať vidíte, jaké zmatky opravdu v tom školství fungují.

Mluvil jste o kadeřnicích. Z těch už se stal takový skoro tragický symbol koronakrize v ČR, a to od samého počátku. Jestliže vy tady klidně řeknete, že jste viděl nějakou senzační reportáž v televizi Nova, která vás pobavila, myslím, že jste jediný, koho to pobavilo. Protože všechny ostatní to přivádí do zoufalství a ke vzteku. Ty kadeřnice dodnes neví, jak budou fungovat. Vy jim řeknete, tak oni to nějak vyřeší... Ty kadeřnice to nějak vyřeší. Vůbec nechápu...

Oni sami jako celá živnost nechápou, co mají dělat, to, co mají vyžadovat, myslím si, že je tady přece normální měřítko v době, kdy bylo uvolnění v loňském roce, byly přikázány respirátory, roušky apod., fungovaly, aspoň v nějaké míře mohly tyto živnosti fungovat, tak nevymýšlejte nesmysly a vraťte se k tomu, co fungovalo a umožnilo to alespoň na nějaké úrovni se těm lidem uživit a čerpat ty služby i nám, kteří je potřebujeme.

To stejné, když tady říkáte, s těmi sportovci báječně jsme to 20 hodin designovali, nadesignovali jsme úplnou blbost, protože se to jinak říct nedá, nikdo nevěděl, kolik dětí na hřišti, jak to mají udělat, aby na tom hřišti vůbec mohly děti být. Každý, kdo to četl, z toho šílel. Protože si říkal, my chceme, aby děti sportovaly, aby se hýbaly, vidíme, co se děje, bohužel já nejsem dítě, vidím na sobě, jak se mnou koronavir, pokud jde o váhu, zamával a chci se sebou a budu muset se sebou něco dělat. Ty děti, říkáte, chceme vést k pohybu, tak to už radši, než tenhle způsob, jak to designujete, vymyslete, že každý, kdo zhubne kilo, dostane 1 000 Kč a bude to asi výhodnější, protože toto fakt nevede vůbec nikam, co předvádíte.

K tomu dodáte, úplně mírnix týrnix řeknete, policie to stejně nebude nějak postihovat, oni si s tím nějak poradí, když tam uvidí ten hlouček dětí, jak se honí někde na louce, tak oni na ně nepůjdou. K čemu to všechno je? Z toho plyne ta averze lidí proti všem opatřením, která děláte. Opatření, která dávají smysl, tak by je většinově lidé dodržovali, protože si uvědomují, že jsme v maléru, vědí, že tady ta nemoc je, nechtějí ji dostat, nechtějí nikoho nakazit, ale když vidí tu sérii neschopnosti trvající už rok, už na všechno rezignovali. Podívejte se, prosím vás, když jdete po ulici. Dívala jsem se dnes tady na otevřenou zahradu Valdštejnského paláce, kde zatímco zahrádky hospod musí být zavřené, tady ve Valdštejnské zahradě sedí, a jsem za to ráda, vděčně, s radostí se dívám na kousek normálního světa, maminky s dětmi nebo přátelé na lavičce, svačí tam, mají nějakou limonádu, mně to přijde, že toto všechno se může odehrávat i na těch zahrádkách restaurací, u kterých stále nevíte, co s nimi máte udělat.

Už škoda řeči o tom květinářství nebo knihkupectví. Miluji květiny, jsem šťastná, že mohli být otevřeni květináři, jsem za to vděčná, přeji všem květinářkám v ČR, aby aspoň ony se mohly živit, ale zrovna tak jako bývalý knihkupec mám kamarády v oblasti knihkupectví a rve mi to srdce, když vidím, co se děje, že nemohou fungovat, je to nezdůvodnitelné, nevysvětlíte nikomu, proč stejný sortiment mohou prodávat velkoobchody a maloobchody, které si umí dát ceduli na dveře, provozovna pro tři lidi, pro pět lidí, všichni to uměli uhlídat, vy je stejně držíte zase dál v nečinnosti a v zoufalství, myslím si, že to má obrovský dopad na celkově vnímání pozice občana versus stát. Ta míra nedůvěry občana ve stát může vyústit v něco, co si snad ani vy nemůžete přát, obrovskou míru radikalizace lidí, kteří řeknou, tak na tohle už fakt kašleme, budeme si dělat věci po svém a nebudeme už poslouchat vůbec nic. Protože už teď se museli zařídit podle svého, už na tom, jak fungují, když slyšíte lidi, že kupují auta, někde přes okénko asi. Nebo jízdní kola se prodávají přes okénko. Dobře. Tak se ti lidé zařídili, aby alespoň nějak mohli fungovat, protože pochopili, že všechny ty klacky, které jim házíte pod nohy, že nevedou nikam než do pekla, aby alespoň něco bylo, tak se nějak zařídili, s nadějí, že na ně nevletíte se sankcemi, pokutami, nevím, s jakou všemožnou buzerací, protože už to jinak nemohu nazvat, nebudete jim dál ztrpčovat život.

Čili já vás chci poprosit, abyste se dívali realisticky na svět kolem sebe, abyste se podívali, jak skutečně to vypadá, abyste nedesignovali 20 hodin nějaké nesmysly pobytu dětí na hřišti, ale abyste se podívali na to, jak mohou fungovat školy, jak může fungovat sport, jak může fungovat živnostenské podnikání, jak může fungovat kultura, v rámci možného otevírali ten život, protože to, co děláte, opravdu je do nebe volající, to už nechávám stranou tu poslední poznámku, kterou jsem si tady v rychlosti napsala, kolem toho Nejvyššího správního soudu, protože si velmi dobře pamatuji, že vy jste v tu první chvíli řekl, my jsme to nařídili, on nám to soud asi shodí, ale než to shodí, ono to bude muset fungovat a tím získáme nějaký čas. Tento přístup k právu je prostě šokující, vedle toho všeho, co už jsem tady řekla. Nezlobte se za tu emoci, ale když jsem řekla, že mě vaše bohorovnost a odtrženost od reality zvedla ze židle, tak mě to fakt zvedlo ze židle a asi to bylo slyšet na mém hlasu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan kolega Wagenknecht. Připraví se Zdeněk Nytra.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Prvně poděkuji panu ministrovi, že nějaké odpovědi nám poskytl, ale úplně mě neuspokojily. Dopředu jsem říkal, že s tím moc nepočítám... Jenom velice krátce. Hodně věcí se opakuje. Jenom, já jsem auditor, vždycky věci čtu. Takže jsem pochopil, že máte šestistupňový balíček, chtěl bych na to odpověď, v něm máte nějakou poznámku pod čarou a hvězdičku, četl jsem to předtím, ale pak bych se tedy chtěl zeptat, pokud toto platí pro maloobchod, vy jste zatím neřekli, že tedy v pondělí asi neotevřete i trhy, nebo je to pravda, že v pondělí ani nebudete otevírat trhy? U nich je také malá hvězdička tady pod čarou. Doufám, že se to nestane, aby se nestalo, že v pondělí bude otevřen pouze trh s mrkví, ale nebude otevřen trh s pleteným košíkem nějaké paní, která si tím přivydělává. Já bych jenom zpětnou vazbu měl, jestli to náhodou zapadlo ve vládní komunikaci, nebo se vracím k tomu zpátky, že ten váš balíček, jak tady je, asi úplně nedodržujete. To je první komentář, protože já ty věci opravdu čtu asi jako vy, chápu to, ale říkám, je to nová informace, chci, aby tady padla, nepřeji si, aby to tady padlo, jestli ten váš balíček platí nebo v pondělí, pokud se neotevře maloobchod, se neotevřou ani trhy. Pokud ano, je to velice neseriózní vůči těm trhovcům, kteří to v tuto chvíli ani neví. Takže bych byl rád, aby na plénu v Senátu toto padlo, abychom to všichni věděli. Varianta jedna, že trhy nechcete otevřít, jsou obchody možná, varianta dvě, že to bude nějaká výjimka, vracím se k tomu vašemu celému systému, který je podle mého názoru nesmyslný.

Ke kytkám. Zopakuji, že nemám nic proti květinářům, jsem velice rád, že jsou, umřel tatínek mého souseda, byl jsem mu na pohřbu, byl jsem rád, že jsem tu kytku mohl koupit kvůli covidu, neberu to na lehkou váhu, takže jsem velice rád, že to mohlo proběhnout, akorát velice mě znepokojil ten váš komentář, že vy nejste schopni vyhodnotit, jestli na půdě květinářství, jako příkladu, se někdo nenakazí, na půdě knihkupectví nebo sportovních potřeb se někdo nakazí. To mě naplňuje tak trochu pochybnostmi o určité kompetenci. Vy jste i lékař, takže je to z tohoto pohledu, ale i v té politické rovině, pokud jako ministr toto nevíte, pak pro mě znamená to, že celý váš systém je založen na informacích, které vy sám neznáte, vy je tady obhajujete, což je úplně neskutečná věc podle mého názoru, podle mého pak to bude i k dalším bodům, které v tom celém balíčku budou, nebo že si pouze vymýšlíte nějaký proces, abyste jakoby brzdili pandemii, aby byl tady pocit, že s ní bojujete, ale nemá to žádnou logiku.

Řeknu příklad. U nás už máme maloobchod zavřený přes 16, možná 17 týdnů, největší lockdown, který byl, pan premiér ho tady také vyzdvihoval, byl v Izraeli, tam to bylo zavřeno tři týdny, ale všechno opravdu, pouze potraviny, drogerie, lékárny, rychle se to vyřešilo a šlo to dolů.

Takže za mě, pane ministře, ještě jednou vás tedy požádám, pokud dnes nevíte, jestli byste nám to mohl poslat písemně, já případně, pokud by to neproběhlo, pošlu interpelaci, ale abyste nám písemně poslal, senátorům, informaci, proč se na půdě květinářství nebo jiného obchodu nenakazím a proč se na půdě knihkupectví nakazím. Pokud tato data nemáte, tak se omlouvám, ale potom to není kvalifikované rozhodování o životech lidí, jejich existenci, je to nekompetentní. Nevím, jestli vy nebo vaši podřízení úředníci, asi to budou nejspíš oni... Máte nekompetentní úředníky, kteří meritorně tady rozhodují o životu některých lidí. Poučil jste mě, jako dnes mě poučila paní ministryně, že jsem tady něco řekl špatně, mluvil jsem o Nejvyšším správním soudu, paní ministryně financí dopoledne mě tady poučovala o jiných věcech, řekl jsem, že je to jako moje ruštinářka, teď mi to připadlo úplně podobně, ale nebudu to hodnotit, mluvil jsem o NSS, ale i o Ústavním soudu.

I Ústavní soud, obdobný přístup, díky našemu podání senátorů, největšímu, které tady bylo podepsáno kdy, zrušil. Takže vy postupujete nejen protiprávně, ale i protiústavně. Tak si to, pane ministře, uvědomte, napište, prosím vás o to.

Potom se velice omlouvám, bude to minutka, ale vy jste tady konstatoval, že vaši právníci nesouhlasí s rozhodnutím, nebo bylo to pouze formální. Ještě jednou vám to přečtu. Prosím vás, čtu ze stránek NSS, pošlu vám klidně link, prosím vás, přečtěte si ten text, který tady je, bohužel to bude chvilinka, já to ještě jednou přečtu, ať to pochopíte. Pokud jste to doteď nečetl, ani vaši právníci. Velice krátce. Není přípustné, aby ministerstvo absenci zmocnění pro vydání omezení či zákaz určité činnosti obcházelo stanovením takových podmínek, které v důsledku způsobí nemožnost danou činnost vykonávat, například, že fakticky zakáže výkon podnikání, v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakáže přítomnost v provozovně. To je text, který máte v tom vašem vládním omezení.

Pokud vám to do dneška neřekli, už vám to potřetí číst nebudu, prosím, se naučte číst vy a vaši kolegové, bude to velice přínosné.

Co se týká potom vašeho komentáře, to mě opravdu, tady je dnes hodně lidí z toho nervózní, co tady probíhá, ale mně tady došlo, že vy buď nevnímáte, o čem je pandemický zákon, nebo to ignorujete. Nevím, co je horší. Pandemický zákon, my jsme ho tady přijímali ve velice krátké době, byla tady velice napjatá debata o tom. Ten pandemický zákon nám nemá umožňovat úplné zakazování podnikání, nemá, od toho máme krizový stav, který si, pokud ho potřebujete, vyhlaste.

Z vašeho pohledu vás poprosím, abyste si ten pandemický zákon přečetl, co v něm je napsané, já vás chápu, že chcete nějaký problém řešit z medicínského pohledu, ale máme tady právní stát. Takže pokud chcete medicínsky omezovat podnikání, využijte ten správný nástroj. Vy ho nepoužíváte, i s nějakým komentářem něčeho, co ani nevím, co je, a v konečném důsledku ten právní stát podrýváte. Není možné používat pandemický zákon na zakazování podnikatelské činnosti. Opět vás, pane ministře, poprosím, tak si ho přečtěte, není to dlouhý zákon, o něm se budeme tady bavit zítra.

Poslední věc, a to jsem nechtěl tady zvedat, protože kolegové to komentovali, ty kadeřníky, ale také musím. Moje maminka, té je 73 let, u kadeřníka nebyla půl roku, dodržuje ta opatření. Jestli chápu dobře, pokud bude mít test ze zaměstnání nebo ze školy, tak by mohla jít, ale ona nepracuje, ani nechodí do školy. Nevím, jak to udělá, nicméně ona bude asi otestována brzo už v druhé fázi, takže to bude v pořádku, ale co třeba maminky na mateřské... Ty do práce nechodí. Takže co ony? Ony si vezmou miminko v kočárku a budou muset jet přes celé město do nějakého testovacího centra, aby za tři dny nebo během těch dalších tří dnů mohly jít k holiči. Podle mě je to holý nesmysl a na rovinu, ti lidé to nebudou dodržovat. Chápu vaše motivy, ale přemýšlejte racionálně a nedělejte věci, které jsou nesmyslné. Děkuji. Dnes už vystupovat nebudu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Nytra. Připraví se Miroslav Adámek.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené senátorky, senátoři. Předřečník na vás vznesl několik proseb. Já asi takhle uctivý nebudu, protože si připadám jako mimozemšťan. Když si přečtu vaše vyjádření v tisku, že přítomnost diváků na fotbalových zápasech, která bude dovolena od nadcházejícího víkendu, to znamená daleko dříve, než jsou otevřeny školy, to není rozvolnění, ale je to pilotní projekt, cílem toho projektu pilotního je ověřit rizikovost takové činnosti... Opravdu by mě zajímalo, jestli budete mít reálný seznam 800 diváků hokeje v Třinci, jestli budete mít reálný seznam 2 000 diváků ze Slavie tento víkend. Protože jestli někdo spoléhá na permanentky, když budu mít permanentku na Baník a někomu ji půjčím, tak se na ten fotbal dostane, nikdo nebude vědět, jestli tam šel Nytra nebo někdo jiný. Vaše rozhodování se opravdu nedá reálně předvídat. Krátce po nástupu do funkce jste povolil nebo oznámil, že povolíte sportování 20 lidí na sportovišti. Ještě jsme si z toho dělali srandu, že ten fotbal se bude hrát bez brankářů. Nejpozději do jednoho dne už ten fotbal hráli jen brankáři. Vy jste se zaštiťoval stanoviskem odborníků a odbornou skupinou MeSES. Tady se dočtu, že tento pilotní projekt s diváky na fotbale a na hokeji je proti, resp. že to vůbec s touto skupinou konzultováno nebylo, jejich šéf dokonce vyhlásil, že s tím nesouhlasí, takže podle čeho se máme orientovat? My to nějak přežijeme. Ale podle čeho se mají orientovat ti lidé venku? To by mě opravdu zajímalo. Podle toho, jak se někdo vyspí, jak si to zjistí PR agentura nebo jak si kdo zalobbuje, mně opravdu nepřipadá vtipné, že by měl být ministrem školství pan Tvrdík, protože ten umí zařídit, aby se ti lidé dostali na Slávii, ale aktuální ministr školství neumí zařídit, aby se děti dostaly do škol. To je ten problém, co nás trápí. Napříč politickým spektrem odleva doprava, odprava doleva. Všichni tvrdí, že prioritní jsou školy. Tak pusťme dospělé na fotbal. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Adámek, připraví se kolega Pavera.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Jak sleduji tu diskusi, je mi ctí, že tady mohu být s vámi, protože to beru, že všichni jsme ambasadoři svých regionů a snažíme se přenášet ty starosti, problémy, které v regionech se dějí, ať ve výborech, komisích, za těch několik měsíců, co tady je pandemie, tak jsme se snažili nějakým způsobem pořád s nadhledem, ale věcně argumentovat a dávat zpětnou vazbu na ta opatření, která platí. Mám pocit ale, že už trošku přetekla číše a nějakým způsobem ta zpětná vazba vůbec není poslouchána. Připadá mi, jak už tady zaznělo, že žijeme ve dvou nějakých paralelních světech, které se vůbec nemohou snad nikdy potkat. Omlouvám se za to, ale mně to připadne opravdu už neuvěřitelné. Protože, pane ministře, to, co jste tady říkal, je tady spousta kolegů, kterých si vážím, z podvýboru pro sport, kteří bojují za sportování dětí, viz předseda našeho klubu Jaroslav Větrovský, který tady i na minulém zasedání dostal trochu vyčiněno za neustrojovou kázeň, když to řeknu, ale už volíme metody, které možná nejsou standardní, ale asi už nevíme, jak z té situace ven. Tomu rozumím, že pandemii musíme zastavit, prosím pěkně, neberte to vyjádření, které tady řeknu, že bych byl proti opatřením a chtěl to rozvolňovat, naprosto ne.

Myslím, že každý z nás si tady uvědomuje rizika, která jsou s tím spojena, ale když tady klademe otázky, tak si klademe i to, jestli zvažujete i ostatní rizika, která nejsou spojena s pandemií, ale jsou se zdravotním stavem, protože se nevykonávají plánované operace, jaký to má dopad na děti, že jsou tak dlouho zavřené doma, nemohou využívat školu, nemohou sportovat. Připadám si jako Alenka v říši divů, protože jsem z regionu, kde jsou menší města a obce, pokud jezdím, a jezdím pravidelně do těch obcí, možná mi to potvrdíte i vy ostatní, žijeme asi v jiném světě, protože děti se tam schází. Co mají dělat? Mají být zavřeny doma a respektovat pravidla, která jste nařídili, 24 hodin denně? Ano, ono se to dá po nějakou dobu, myslím si, že všichni jsme to respektovali v jarním období. Ale tu pandemii už tady máme delší dobu a toto už opravdu není možné, to, co se tady děje. Pustili jsme teď rotační výuku, testování dětí, pořád tvrdíme, že děti nemohou sportovat. Nechápu to. Asi to nedokáži pochopit, zatím mi to nikdo nevysvětlil. Snažím se číst všechny ty odborné analýzy, ale tomuto nerozumím. Možná bych očekával jiné vyjádření než to vystoupení, pane ministře, které tady bylo. Protože pokud se podívám na ty velké markety, kde přijedete ve čtvrtek, je tam tolik lidí, kde pomalu se nedostanete a nemůžete projet ani s košíkem, pak tady uvažujeme, jestli může sportovat 10, 20 dětí venku...

Proč by nemohlo? Deset, dvacet dětí klidně i v tělocvičně, v tom prostoru, který je velký? Já tohle opravdu nechápu.

Co se týká situace, tak jsme to dohnali tak daleko, že v mém regionu se spojilo 21 škol, osvícených ředitelů, já jim možná ani nechci děkovat, protože oni by to nechtěli, ale přistoupili, komunikují mezi sebou, jak nastavit opatření tak, aby to mělo co nejmenší dopad na děti. Možná jsou někde za hranou zákona, ale komunikují to s krajskou hygienickou stanicí, komunikují to s lékaři, trasují si, kde by se případně mohl virus dostat do školy. Za celou dobu, co je to otevřeno, už od podzimu, měli zaznamenané dva případy, které si vytrasovali a které dokázali nějakým způsobem podchytit. Proč nedáme lidem volnost? Oni nepotřebují vodit jako loutky. Dejme jim nějaké parametry, oni se v tom dokáží přizpůsobit a všichni to pochopí. Ale jestliže si budeme myslet, že úplně do krajnosti budeme vše řídit jen centrálně, za mě toto nemůže fungovat v jakékoli oblasti. Ať je to školství nebo v mých sociálních službách nebo kdekoli. Přimlouvám se opravdu, pojďme se už poslouchat. Tohle mi opravdu chybí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan kolega Větrovský. Připraví se pan senátor Pavera.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, já se omlouvám jak Herbertovi, tak Honzovi Horníkovi, že zneužiji svého přednostního práva, ale chci navázat na Mirka Adámka, který mi trošku nahrál. Pane ministře, děti sportují v Belgii, Holandsku, Francii, Polsku, Maďarsku, Rusku a Švýcarsku. O těch vím. Jak to, že tam sportovat mohou a u nás to nejde? Kde je ten problém, že rok je máme zavřené? Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní pan senátor Pavera a potom pan senátor Horník, který se vzdal svého přednostního práva. Prosím, pane kolego.

Senátor Herbert Pavera:  Hezký a příjemný večer. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, to, co tady teď bylo řečeno u posledních vystoupení vzhledem ke sportu a ke škole, podtrhuji a hlásím se k tomu, co tady bylo řečeno. Já si myslím, že vláda je hodně alibistická. Oni ví, že se nenosí roušky venku, oni ví, že děti sportují, ale nemají ty koule rozhodnout to a říci, my to povolujeme, protože mají strach, že se zase něco může stát. Neumí rozhodovat podle mě. Vím, že pan ministr není v dobré situaci. Dostal se k něčemu, co už je rozběhnuté, co už běží, navíc být s člověkem, který mu šéfuje, a není krizový manažer, on není žádný manažer, protože neumí nic řídit, tak to je na palici.

Stejně tak na palici je, co už tady bylo řečeno, že na fotbal i na hokej půjdou diváci. Proč nejdou třeba na basket nebo na házenou? Ale nejdou do školy. Jenom některé děti chodí do školy.

Vy jste tady říkal, že jste 20 hodin jednal se zástupci sportovních klubů. Dobře, já se hlásím k tomu, že s vámi budu jednat 30 hodin, 40, 50, jen ať se ty děti dostanou do školy. Věřím, že nebudu sám, kdo s vámi půjde na jednání, abyste ty děti do škol dostal. Vím, že tam nejsou žádní lobbisté, kteří by za ně lobbovali, protože tam jsou jenom rodiče, pedagogové a žáci. Na druhé straně je Tvrdík a další lobbisté, kteří si to vylobbovali, jsou to přátelé pana Babiše, takže jim to samozřejmě povolí. Já jsem velký sportovec, miluji fotbal, miluji hokej, ale nechápu, proč někdo může jít na sport a nemůže jít do školy. Opravdu to nechápu.

Už tady bylo řečeno o obchodech... Už dávno se ví, že existují malé potravinové obchody, malá květinářství, ve kterých jsou tři lidé napsaní na dveřích, všichni lidé to dodržují. Tak... Teď jsem chtěl říct sprosté slovo, ale neřeknu ho. Pusťte lidi do těch obchodů. Oni to budou dodržovat. Všichni ví, co mají dělat, oni nejsou hlupáci, opravdu nejsou hlupáci. Nevím, jestli jste byl v nějakém obchodě, jako je Globus, Kaufland a tak dále. Tam jsou desítky, možná stovky lidí, hlava na hlavě, stojí za sebou ve frontách, úplně v pohodě. Ti tři, kteří budou v malých obchodech, ti tam klidně mohou jít.

Možná že kdyby náhodou dnes obchodníci nebo i restauratéři otevřeli, já si myslím, že vy se toho docela bojíte, protože kdybyste jim dali pokutu, já si myslím, že ji nevysoudíte, protože postupujete protiprávně, oni by byli úplně za vodou. Jinak si myslím, že kdo z nás bydlí na vesnici, ve městech, ví, že okénka v restauracích fungují a že lidé jsou nadšeni tím, že mohou jít aspoň k okénku, dají si párek v rohlíku, dají si pivo, dají si štamprli. Ono už se to pomalinku rozvolňuje samo i bez vašeho rozhodnutí. Ale je to škoda, protože kdybyste to řekli jasně, co mají ti lidé dělat, oni by určitě poslouchali. Ale když říkáte častokrát věci, které nejsou souvislé a odporují si, tak vás nebudou poslouchat. Já také říkám každému, když si jdeš sám po ulici, tak proč bys nosil roušku? Vždyť je to blbost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším řečníkem je pan senátor Horník. Připraví se kolega Třetina.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Co tady vlastně dělám? To je bezmoc. Tady je 81 ústavních činitelů, kteří byli voleni lidmi, našimi občany. My jsme tady za rok zažili čtyři ministry, z toho tři nebyli voleni lidmi, ale můžou být ministry, to já beru. Ale nemají žádnou zpětnou vazbu od občanů, kterou máme my. Pane ministře, víte, jak chutná svoboda? Jak ještě vůbec může chutnat svoboda? Já bych to nevěděl, kdybych neměl tu možnost být teď na volbách v Albánii s kolegou Žaloudíkem. Najednou ve státu Albánie, o kterém jsem si vždycky myslel, že tam nepojedu ani náhodou, v Albánii jsou otevřené restaurace, jsou otevřené kavárny, předzahrádky a tak dále. Mají 100 občanů denně nakažených. Nevím, jestli je to zdravotnictví tak dobré, nebo není dobré, ale oni neměli nikdy zavřené školy.

Pane ministře, já bych vás chtěl požádat, abyste se na vládě společně domluvili a začali nechat občany normálně žít. Nechtějte být těmi, kteří budete hrobaři mládí, hrobaři dětí, které by měly jít do školy, tzn. školství, hrobaři tohoto státu, hrobaři tohoto národa. Jako vy žiji v ČR už určitě hodně dlouho na to, abych tato slova vážil. 81 senátorů vás tady prosí bez rozdílu partaje o něco, abyste už konečně něco dělali. Vaši předchůdci, to byl jeden nesmysl za druhým. Těch vtipů, které tady vznikly! Já už si od dob, kdy skončil Dikobraz, ani tolik nepamatuji, kolik toho teď je.

Doufám, že tyto dvě hodiny, které tady spolu strávíme, se vám vryjí do paměti, abyste si zapamatoval, že tady je zákonodárný sbor, který zastupuje občany ČR, že chce to, co chtějí ti občané, ne to, co chce tato vláda. Samozřejmě při dodržování všech předpisů, ale logicky znějících, ne nesmyslných věcí, které z této vlády odcházejí den co den zmatečnými vládními prohlášeními předních představitelů tohoto státu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným je pan kolega Třetina. Pardon, nepostřehl jsem, promiňte, kolego, nejprve pan ministr.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, milé senátorky a senátoři, já jsem si pečlivě dělal poznámky. Myslím, že jsme v podstatě na stejné lodi a vy mě přesvědčujete, vím, že si myslíte pravý opak, že jsem já ten blbý, ale tak to opravdu není.

My jsme se na začátku, když jsme nastoupili s mým týmem na ministerstvo, tak jsme se rozhodli, že budeme pracovat podle epidemiologických předpisů a že si do toho nedáme politiky mluvit. Rozumím tomu, že to tak zřejmě nejde, to jsem z toho dnes pochopil. To, čeho se bojíme, je to, že už dvakrát se rozhodovalo ne podle odborníků, lékařů, epidemiologů, ale rozhodovalo se podle toho, jak jsme chtěli otevřít, aby byly Vánoce tak, jak mají být, aby lidé mohli jet na dovolenou o prázdninách. Já tomu fakt rozumím. Ale říkám, nemusíte mě přesvědčovat o tom, že by všichni chtěli otevřít všechno. A tak to i je. Ten tlak, který vnímám odsud, tak ho vnímám ze všech stran. Ale otázka je, jestli se tomu všichni chceme podvolit a říci: Dobře. Třeba v sobotu ráno jsem se probudil a říkal jsem si, já se na to můžu podívat i z toho pohledu, že to opravdu všechno otevřeme, nebudeme se už s nikým dohadovat, s žádnými právníky, s žádnými těmi, kteří nám radí, že jednou je knihkupectví lepší než květinářství nebo že je lepší si jít zahrát fotbal, ale všechno to nám s epidemií může trošku hnout a odborníci nás o tom přesvědčují. To není rozhodnutí vlády. Já si myslím, tak, jak to vnímám, že vláda toho chce také co nejvíce otevřít. Proč by chtěla lidi držet pod zámkem? Já tomu nerozumím a nikdy jsem nic takového nevnímal. Ale opravdu ty kroky jsme nadesignovali tak, jak jsou epidemiologové přesvědčeni, že je to správné. To, jestli naše hygienická skupina povolila jednu ze žádostí, které chodí průběžně, ty sportovní akce nejsou jediné, takových akcí už se povolilo 40. Je pravda, že teď nově i experimentálně s nějakým objemem diváků. Dosud to vždycky bylo bez diváků, jenom si tam proběhaly, možná tam trochu vzadu běžely reklamy a to bylo úplně všechno. Ale teď jsme chtěli vyzkoušet, hlavně naši epidemiologové chtěli už při rozvolňování vyzkoušet, jestli už by se to dalo risknout, nebo ne, a dohledávat lidi. Máte pravdu, že když se nedohledají, tak se to zastaví a bude se to dělat jiným způsobem. Nebo je varianta udělat to tak, jak jsem myslel v sobotu ráno, prostě otevřít všechno, nastavit nějaká základní pravidla, která už všichni známe. Všichni víme, že se mají nosit roušky, když je tam hodně lidí. Nebo na sebe nemáme prskat, když jsme blízko u někoho, kdo by mohl být nakažený, umýt si ruce a tím to končí. Prostě to risknout. Je to třetí experiment v roce, který se udělá. Tak do toho můžeme jít i takhle. To není opravdu jenom o jednom obchodu nebo jedněch školách.

Jak říkám, vnímám váš pohled, prakticky plně se s ním ztotožňuji, ale pořád v sobě bojuji s tím, abychom neudělali stejnou chybu, která už se tady udělala dvakrát. Uvidíme, můžeme to ještě jednou zkusit a třeba to dopadne dobře. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným je pan senátor Třetina. Připraví se, koukám na pana předsedu, jestli uplatňuje přednostní právo? Ne, děkuji. Takže pan Nwelati.

Senátor Tomáš Třetina:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jsem se ve své starostovské praxi naučil, že jsou tři stupně kritiky. První je, že řeknu, co je špatně, zadruhé řeknu, jak to, co je špatně, napravit, zatřetí řeknu, co pro nápravu udělám já sám. My jsme vás tady velmi zkritizovali, proto si vám dovolím navrhnout, co my jsme schopni udělat pro to, aby bylo lépe.

Vytvoříme senátorský balíček věcí, jak pustit děti do škol, jak pustit děti na hřiště, jak pustit lidi do obchodů. Co pro to udělám já sám? Oslovím své kolegy a do rána jsme schopni vám ten senátorský balíček připravit. Pokud o to budete stát, můžeme přerušit, můžeme se o tom bavit, jak to udělat, třeba vám to pomůže ve vaší práci.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je senátor Nwelati. Připraví se senátor Jirsa.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, nebudu mít žádné dotazy na pana ministra, byť jsem se na něco ptal a on neodpověděl. Ne proto, že bych se obával, že neodpoví, ale že bych se obával, že by náhodou odpověděl.

Já se přiznám, že vaše první vystoupení v televizi, které bylo, když se vás právě ptali na to, jaké kroky budou a jestli to má právní oporu, nebo nemá, tady už to někdo z kolegů říkal, vy jste tam tehdy zmínil, že se právníci liší v názorech a že nevíte, co je správně, ale že to rozhodnutí uděláte a v nejhorším to shodí soud. Ale ono to do té doby aspoň bude platit. Tehdy jsem si říkal, dobře, jste možná nový ministr, nejste zkušený, ale takovéto vyjádření i vůči obyvatelstvu není správné, protože vy říkáte, my si myslíme, že zákon možná neumíme využít, ale zkusíme to, ono to chvíli bude platit, soud to zruší. To je, jako byste říkal lidem: Ty zákony nedodržujte, dokud vám to někdo nezruší nebo vás u toho někdo nechytne, tak je to dobře.

Dnes vaše dvě vystoupení, která tady byla, já opravdu nevycházím z údivu, protože vy jste tady říkal věci: Probudím se v sobotu ráno a říkám si, jestli by nebylo dobré to tady všechno pustit, všichni to tady znají, co mají dělat, já se už s nikým nebudu dohadovat. Nebudu se dohadovat s právníky, s epidemiology, se sportovci, s ministerstvem školství a tak dále. To přece není přístup ministra, který má přijít a řešit problémy, které tady jsou. Vy, když jste do té funkce šel, tak jste to musel vědět. To není tak, že byste přišel do normálního ministerstva, které nějakým způsobem funguje, normální stav, najednou něco nastalo a vy jste zjistil, že nejste schopen tomu tlaku nějakým způsobem čelit. Na mě to udělalo ten dojem, že už nejste schopen tomu tlaku nějakým způsobem čelit, proto jste měl takovou chvilku, že jste si řekl, že všechno pustíme.

Tady potom následně řeknete: Zkusíme to a uvidíme, když tak to uděláme jinak. To přece není možné, abychom z lidí dělali zkušební, řeknu, králíky, ale nějakým způsobem si řekli, tak to vyzkoušíme, ono to možná bude fungovat, nebo možná ne. Řekl jste tady větu, že kadeřnice to nějak vyřeší. To přece také není přístup někoho, kdo rozhoduje o tom, co má jak fungovat.

Ten dotaz na vás bude, jestli se ještě cítíte dostatečně, řeknu, zdatný na to, abyste mohl řešit tu situaci? Jestli by nebylo dobré si říci: To byl omyl, já tohoto nejsem schopen a prostě odstoupím, protože vaše odstoupení tady několikrát ukazuje, že vy vůbec nevíte, co děláte. Vy ani nevíte, proč to děláte. Vám někdo něco řekne a vy se rozhodnete? Nebo sedíte s někým 20 hodin, proto se rozhodnete, že něco pustíte? To přece není možné, takto postupovat. Já jsem si představoval, že přijde ministr, který, když už něco rozhodne, tak to bude muset umět obhájit. Bude umět říci, proč to dělá, čím to má podložené. Ne, že přijde ministr a řekne: Nevím, proč jsou otevřená květinářství a knihovna ne, knihkupectví ne, to udělal někdo přede mnou a ani nevím proč. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, dalším přihlášeným je pan senátor... Hned? Tak ještě vteřinku, pane kolego, pan ministr má přednostní právo.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Myslím, že tady asi došlo k nedorozumění. Chtěl bych upřesnit to, co jsem řekl po svém nástupu, že mimořádné opatření, které bylo vytvořeno před mým nástupem, jsem nepovažoval právně za čisté. Obával jsem se, jak jste správně tady zmínili, že by mohlo být napadeno soudem a eventuálně zrušeno. Proto jsme sestavili nové, o kterém naši právníci na ministerstvu zdravotnictví i my jsme byli přesvědčeni, že je v pořádku, že je v souladu se zákonem. Tak, jak jsem to tady znovu už jednou říkal, také bylo zrušeno z procesních důvodů, nikoliv z důvodů faktických. To, co jsme tady slyšeli, byl komentář, který nebyl v té hlavní materii. Aspoň tak nám to naši právníci vysvětlovali, když jsme to rozhodnutí studovali. Stejně tak jsme si přečetli pandemický zákon.

Co se týká kadeřnictví, to jsem neřekl, že to kadeřnice nějak vyřeší. Já jsem naprosto jasně řekl, jak to tam bude probíhat. To znamená, testy buď z klasických odběrových míst, ať už PCR, nebo antigenní. Dále testy ze školy nebo testy, které jsou ze zaměstnání. Kadeřnice, tak, jak má svůj diář a má tam napsáno „paní Nováková“, kterou zná, protože k ní chodí často, tak si tam akorát připíše, že test předložila nebo ten výsledek. Je to vyřešené. Žádná velká administrativa, myslím, že to každá kadeřnice zvládne. Jestli bude mít pár antigenních testů u sebe, pro toho, kdo nebyl schopen si zajít na některý z těchto testů, ať už není zaměstnán, tak to tam udělá a také označí negativní test. Já v tom zásadní problém nevidím.

Já jsem si říkal, že by bylo dobré, kdybychom si společně sedli a udělali nějaký nový program. To se asi nedá udělat přes noc, takové zkušenosti už mám, je to potřeba opravdu probrat s epidemiology. Ale tak, jak bylo poslední stanovisko, určitě se nebojte, že bych neuměl politicky diskutovat. Proto tady deklaruji, že budeme podle těch balíčků dále postupovat.

Jinak bych vás chtěl poprosit, že řešíme ten Inkubátor HERA, že diskutujeme úplně o něčem jiném. Myslím, že podle § 64 zákona o jednacím řádu Senátu bychom ho neměli porušovat a neměli bychom se od toho původního bodu odchylovat. Ale jinak v každém případě vám děkuji za vaši diskuzi, kterou jsem tady vyslechl.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, nyní tedy pan kolega Jirsa. Připraví se Miloš Vystrčil.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, pane ministře, kolegové. Pane ministře, k té nelogičnosti těch zákazů... Já jsem z venkova, objíždím těch svých 120 obcí. Když se zeptám starosty, v každé obci funguje stejně nějaká nálevna. Říkám: „Hele, kde se tady pije pivo?“ Prostě v garáži, v hasičské zbrojnici, ve fotbalové šatně. Lidi si stejně tu možnost setkávání najdou, takže lobbuji za otevírání zahrádek. V každém supermarketu se na sebe tlačí lidi. Vždyť se podívejte jen na to parkoviště! Na vesnici je zakázáno si sednout na návsi na zahrádku. Zavírejte v devět hodin, budeme to akceptovat.

Všichni jedeme domů autem, ti, co nejsou z Prahy, všimněte si, v pátek jsou čarodějnice. Loni se ta májka téměř nikde nestavěla. Letos, když jedete přes vesnice, tu májku všude vidíte. Už se všichni na to „vyprdli“ a májky pokáceli. V pátek májku ve dvou lidech nepostavíte. Ty venkovské hospody, které jsou opravdu zavřené, otevřou okénka a budou stejně točit pivo.

Nemá to logiku, lidi už to nemůžou vydržet, ty zahrádky je potřeba povolit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, nyní tedy prosím pana předsedu a připraví se kolega Vystrčil, promiňte, Červíček.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jednak bychom asi měli připustit, že pan ministr má pravdu v tom, že v některých případech se naše vyjádření poměrně významně odchylovala od toho jádra tématu, které máme projednávat. Na druhé straně, pane ministře, je to tak, že se to týká zdravotnictví, týká se to i nepřímo očkování, vakcinace, přerozdělování a všech dalších věcí, které jsou obsaženy např. v návrhu toho usnesení, o kterém nakonec budeme hlasovat. Možná o tom, zda tato horní komora bude nebo nebude k vyjádření svých členů tolerantní, nebo nebude tolerantní, byste možná mohl nechat na té komoře, nikoliv, že byste se o to staral vy. Protože jednací řád tady byl stvořen proto, aby následně komora efektivně jednala. Pokud ta komora má pocit, že jedná efektivně a že ty věci, které tady její členové říkají, tak si skoro myslím, že by ministr zdravotnictví neměl být první, kdo na to bude upozorňovat.

Tím neříkám, že nemáte pravdu. Do jisté míry si tu věc uvědomujeme. Možná by to pro vás mohlo být i jakési další zdůraznění toho, jak tu věc vnímáme jako závažnou. Já jsem chtěl mluvit o té vakcinaci a o nějakém shrnutí toho, co tady zaznělo a co způsobuje to rozhořčení, které vy tady slyšíte.

My jsme dneska třetí nejhorší na světě z hlediska počtu mrtvých na milion obyvatel. Třetí nejhorší. Zároveň máme velmi robustní zdravotní systém, jeden z nejrobustnějších na světě, vynikající lékaře, vynikající zdravotníky. Zároveň máme vynikající a výborně fungující integrovaný záchranný systém. Když si to dáte dohromady, z toho vyplývá, že jsme opravdu hodně, ale hodně špatní. Protože země, které nemají zdaleka tak kvalitní zdravotnictví, země, které nemají zdaleka tak dobře fungující integrovaný zdravotní systém, mají méně zemřelých než my.

Proč o tom mluvím? Já o tom mluvím proto, že z toho jednoznačně plyne, že ten, kdo to tady řídí, což je mimochodem ministerstvo zdravotnictví a potom pan premiér, musí dělat naprosto fatální chyby při tom řízení. Naprosto fatální! Protože on, na rozdíl od naprosté většiny ostatních zemí, které mají méně mrtvých na milion obyvatel než my, má daleko lepší a kvalitnější nástroje. Uvědomme si to, to je obrovský rozdíl!

Někde ještě jezdí na kolech, přitom někde ještě jezdí na kolech... Prosím, dámy, pěkně.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Omlouvám se. Dámy, můžu vás poprosit, promiňte, pane předsedo, kousek poodstupte. Prosím.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Jsou přitom rychlejší než my, co máme závodní auta. Jsou rychlejší a lepší. To přece znamená, že to tady někdo naprosto špatně řídí a naprosto špatně jezdí. První věc, aby se to mohlo zlepšit, tak to musí přiznat a říci, kde se dějí chyby, kdo dělá ty chyby a kdy je udělal, a pak se z toho poučit. My jsme ještě neslyšeli, že by tady někdo přiznal, že opravdu jednoznačně a jasně tehdy, tehdy a tehdy udělal chybu. Pokud se to tak nestalo, že nikdy neudělal chybu, pokud si to ani není ochoten přiznat, ta pravděpodobnost, že se zlepší a že to začne řídit lépe, je velmi malá. Protože to je základ toho, abyste se dostal dopředu, abyste začal ty věci dělat pořádně. Že řeknete, kde se staly ty chyby, a řeknete, kdo je udělal, aby příště se třeba do toho už vůbec nikdy nepletl. Protože tomu vůbec nerozumí. To se neděje.

Uvedu jenom jednu věc, které nerozumím já. Jsou to jenom počty, protože nejsem lékař. My dneska, říkám hrubá čísla, máme k dispozici 3 miliony vakcín a naočkovali jsme 2 miliony lidí. 1 milion 2 dávkami, to jsou dohromady 2 miliony vakcín, 1 milion jednou dávkou. To je 1 milion vakcín, dohromady 3.

Já se ptám, proč by třeba v Belgii nebo v Nizozemí nebo v Dánsku za to naočkovali 2 250 000 lidí? Protože by více očkovali jednou dávkou a méně dvěma dávkami. Jinými slovy, oni by dneska, kdybychom se chovali jako oni, tak bychom měli naočkováno 2 250 000 lidí a měli bychom naočkovány všechny osmdesátileté. My to tak neděláme a nebyli jsme toho schopní. Nechci po vás žádnou další vakcínu. Nechci po vás ani dnes odpověď. Opravdu nechci, protože si nemyslím, že vy jste povinen na všechny odpovídat, protože za spoustu z nich, které se staly, nemůžete.

Já jsem upozornil na jednu věc, kde si myslím, že děláme chybu, že moc očkujeme druhou dávkou a málo první. Většina zemí to dělá jinak. Dlouhodobě to dělá jinak. Nevím, proč my to děláme takhle. Znovu končím tím, čím jsem začal. Jestli si neřekneme, že tady někdo udělal chyby, že to zdaleka nebyli jenom odvolaní ministři zdravotnictví, nepoučíme se z nich a budeme zavádět různé typy opatření, která tady jmenovali moji kolegové, tak se nehneme. Nedovolujeme si další vlny.

Protože to, jakým směrem jdeme, je nečitelné, lidi tomu nerozumí, jsou naštvaní, nechtějí dodržovat. To už tady všechno zaznělo. To, co jsem chtěl říct já, je, prosím pěkně, přiznejte ty chyby, poučte se z nich a přijďte s něčím, co bude mít hlavu a patu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, poprosím nyní pana kolegu Červíčka, připraví se Raduan Nwelati.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem mj. hejtman Královéhradeckého kraje, což je region, který byl nejvíc postižen vývojem epidemie na přelomu roku. 2,5 měsíce jsme byli jedni z nejhorších. Dovolím si při této příležitosti konstatovat, že jsem bytostně přesvědčen, že ta epidemie, nakonec se s tím společně seznamujeme i v rámci různých analýz, prošla napříč, postupně se stěhovala do jiných míst v České republice, byla výrazně ovlivněna mnoha věcmi. Např. najednou objevenou, zjištěnou anglickou mutací, na kterou jsme třeba např. dlouho nebyli schopní zareagovat.

Ale chci říct, že ve své podstatě došlo zcela určitě k tomu, že v některých místech v České republice je už vysoká promořenost, promiňte ten výraz. Ten vir nemá koho potkat v tom místě, snížila se virová nálož. Navíc probíhají věci jako očkování apod., které určitě vytvářejí nějakou bariéru. Je to zcela zjevné, protože to je vidět např. teď na výsledcích testování, když se nám vrátily děti do škol. Já jsem třeba vnímal v polovině prosince, když se vrátily děti do školy, jak se zvýšila křivka epidemie směrem nahoru, jak to ovlivnilo ten celkový výsledek. Ale myslím si, že ta situace se změnila. A že my jsme tím získali nějakou zkušenost. A že na základě té zkušenosti jsme se naučili i jinak rozhodovat. A že jsem přesvědčený o tom, že tohle se má projevit i teď, při posuzování toho, jakým způsobem chceme pokračovat dál s těmi opatřeními.

To mi chybí. Prosím, to mi chybí. Je to zjevné na základě toho, jakým způsobem nás seznamujete s tím, co a jak eventuálně připravujete, že by se mělo rozvolnit. Protože já s vámi částečně souhlasím, že se má vycházet ze stanovisek odborníků, ale ta zkušenost se tam má projevit. Jestli si dobře pamatuji, na začátku, ať už to bylo na jaře nebo v létě, když se nic nedělalo, nebo na podzim, když tady byla ta druhá vlnka, tak se vždycky jakoby plánovalo, že jakákoli opatření, která budou v České republice zaváděna, by neměla a priori začínat tím, že budou plošná, že budeme, v uvozovkách, všechno otevírat nebo všechno zavírat. Že budeme postupovat jenom tím, že zavřeme oči a nebudeme vnímat to, že jsou určité odlišnosti, které ten vývoj epidemie, zejména, jak jsme to poznávali v čase, mohou připouštět. Já vám to řeknu na příkladu. Já si myslím, že byla správná strategie, která byla v minulosti řečena, když se řeklo, že opatření třeba s ohledem na vývoj epidemie se budou nastavovat regionálně. Dneska už na to nikdo nevzpomene. Já to neslyším v žádných vyjádřených, ať už odborníků nebo ministerstva zdravotnictví, že by tohle připouštěli.

Přitom, pane ministře, vy přece moc dobře víte, že dneska jsme změnili i ten přístup k hlídání epidemie. Hygiena je zkušená, umíme rychleji trasovat. Dokonce jsme schopní vybrat si ne to běžné trasování, ale i těch mutací, které se objevují, které jsou rizikové. Kromě trasování účinně i testujeme. Dneska to není o té nahodilosti, která tu byla na podzim, dneska to je o nějaké plošnosti toho testování.

Když jste tady zmínil, ať se vrátíme k bodu, který projednáváme, určitým zásadním způsobem se projeví i to, že najednou budeme schopni sekvenovat účinněji, rychleji. A předtím, než to sekvenujeme, budeme schopní v laboratořích při tom testování zjistit, že jsme objevili vůbec nějakou mutaci někde. My nebudeme vědět ještě jakou, ale z těch plošných sběrů a z toho testování, které provedeme, budeme schopní dneska ve všech laboratořích říct, že se něco děje v tom regionu.

Jinak řečeno, jsme rychleji schopní reagovat na vývoj epidemie. Proto se znovu vracím k té myšlence, proč se nevrátíme do strategie, že bychom to posuzovali více regionálně, že bychom mimochodem i vyzkoušeli, jestli když spustíme nějaké opatření jinak, v jiném kraji, který třeba vývoj epidemie prokazatelně zaznamenává jinak, že si můžeme zároveň vyzkoušet a zjistit, jestli to přijaté opatření má tak podstatný vliv na to, že se vývoj epidemie zhoršuje nebo naopak pokračuje v tom trendu, který je. Ale my to tady nezkoušíme.

Už v minulosti jsme to připomínkovali. My nezkoušíme, vždycky jenom čekáme a říkáme, teď otevřeme školy a pak otevřeme maloobchod. Ale nikdy jsme nepřipustili myšlenku, že by stálo za to zjistit, které z těch opatření ve skutečnosti funguje. Řeknu vám to na příkladu. Když se uzavíral okres Trutnov, trendově vývoj epidemie klesal, už 14 dní klesal. My jsme dokonce s krajskou hygienou při tom dohadování, před tím uzavřením, jsme byli připraveni na to, že budeme prosazovat, ať se pustí maloobchod. I v té době, kdy vývoj epidemie byl v nějaké náloži. Stejně to už klesalo. A prokazatelně to klesalo.

Naopak se udělalo to, že se to uzavřelo, snížila se s tím migrace. Všichni říkáme, že díky tomu se vývoj epidemie otočil, třeba v tom okrese Trutnov v rámci Královéhradeckého kraje. Ale my nemáme relevantní zjištění, že to tak opravdu bylo. Nebo jak si vysvětlíme, že ta epidemie klesala už předtím, než došlo k té uzávěře? Analogicky to platí teď. Jestli nevyzkoušíme kromě toho, že vracíme děti do škol rotačně... Kromě toho, že zkusíme dát druhý stupeň tam, kde ta epidemiologická situace je výhodnější v těch třech krajích, pokud nezkusíme něco dalšího z těch opatření, tak jsme opravdu v té strategii, že jsme to všechno zavřeli a všechno to možná jednou otevřeme. Až budeme přesvědčeni o tom, že nám odborníci řeknou, že už nám nic nehrozí.

Ale já se vracím k tomu, my umíme více testovat, my umíme lépe trasovat, my v laboratořích jsme lépe schopní zjistit mutace daleko dřív. Hygieny se naučily, dejme jim tu regionální samostatnost, reagovat na ten vývoj epidemie v některých lokalitách, které jsou. To všechno je obrovský předpoklad pro to, aby to minimálně ve vztahu k důvěře veřejnosti, kterou potřebujeme, nebylo jenom, že to otevřeme, nebo že to zavřeme. Protože ta situace se změnila. My tu zkušenost máme jinou. Měli bychom zkusit pracovat se zdravým rozumem, že všechno nemusí být jenom to slepé doporučení, které vychází ze statistických čísel.

Dejme do toho rozum, který známe v těch regionech, vy jste s ním moc dobře seznámený, zejména pokud představitelé třeba krajských hygien a podobně dostanou možnost se k tomu otevřeně vyjádřit. Ne být jenom pod vlivem toho, že tohle se předpokládá, že má být nastaveno. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším v pořadí je pan senátor Nwelati, připraví se paní senátorka Jelínková.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já se omlouvám, že vystupuji potřetí. Ale to vystoupení je na základě vystoupení pana předsedy Senátu, pana Miloše Vystrčila. Já jsem si při jeho vystoupení uvědomil, když on říkal, že člověk by měl přiznat chybu, že při tom předchozím vystoupení jsem se malinko nechal unést, možná, že jsem na pana ministra vystartoval až moc. Za to se omlouvám, že jsem si neuvědomil, že pan ministr je tady opravdu krátce, že než se do toho dostane, že má dostat nějaký prostor. Na druhou stranu bych zároveň pana ministra chtěl velmi poprosit, jak tady bylo řečeno, ono se asi od vás neočekává, abyste na všechno odpověděl. Mám pocit, že některé vaše odpovědi, které mě vyprovokovaly k tomu vystoupení předtím, byly takové, že jste chtěl zareagovat na něco, o čem toho ještě ani moc nevíte, protože jste se s tím ještě neseznámil.

A pak to vypadalo absolutně nedůvěryhodně. Zároveň bych vás chtěl poprosit, aby opravdu jste se snažili neobhajovat to, co se už vymyslelo, ale vymyslet něco lepšího, co bude fungovat, kde ty lidi se budou moci vrátit v rámci možností do toho, alespoň částečně, normálního života. Protože opravdu těch činností, které by se daly už v tuto chvíli provozovat na základě té nové epidemiologické situace, je dost. Jak tady říkal pan senátor Červíček, prostě umíme trasovat, umíme... (Z pléna: Testovat.) Testovat, děkuji. Umíme testovat. Lidi si už zvyklí dodržovat nějaká pravidla. Zkusme opravdu se snažit vymyslet něco nového nebo něco, co bude fungovat a co budeme schopní, jak vy, tak my, to obhájit před občany, aby se ten život vrátil do normálu. Ještě jednou se omlouvám za to vystoupení předchozí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Poslední přihlášenou, zatím, do rozpravy, je paní senátorka Šárka Jelínková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vystoupila ještě k jedné oblasti, která se také týká vzdělávání dětí. Už tady o vzdělávání dětí ve školách toho proběhlo hodně, nicméně máme tady ještě stále... Já možná počkám, aby to i pan ministr poslouchal. Máme tady ještě jeden alternativní způsob vzdělávání, na který není myšleno v případě tohoto rozvolňování. Já vám to řeknu na příkladu jedné společnosti s ručením omezeným ze Zlínského kraje. Jenom abyste věděli, že nesedím jenom tak nečinně s rukama v klíně, jak ta společnost posílala dopisy, žádosti o udělení výjimky na MŠMT, na ministerstvo zdravotnictví, samozřejmě i v době, kdy vy jste tam nebyl. Já jsem posílala dopis bývalé hlavní hygieničce i současné hlavní hygieničce o případné udělení výjimky. Většinou nám není ani odpovězeno, ani mně, jako senátorce, ale především jde o to, že necháváme tyto děti ležet ladem.

Ale já si vám dovolím přečíst ten dopis, kolegové odpustí, je to jedna stránka, snad to ještě vydrží v tuto dobu, kde to bude, řekla bych, přesně řečeno, o co tady nám jde. Takže u nás ve Zlínském kraji například je společnost s ručením omezením iKa education, je to společnost, která poskytuje službu vzdělávání dětí ve věku 6 až 14 let v rozsahu základního vzdělávání. Nejsou však registrovanou školou a nevztahují se na ně pravidla rozvolnění platná pro školy a školská zařízení. Jelikož jejich služby jsou poskytovány mimo systém státem registrovaných škol, vztahují se na ně podmínky pro provoz ostatních, zejména obchodních společností a podnikatelských subjektů, ačkoliv se jejich činnost svou náplní tomuto vymyká. Nejsou ani zařízením, které by poskytovalo činnost doplňkovou k základnímu vzdělávání, ale náplň jejich činnosti je vzdělávání v rozsahu základního kurikula. Jejich klienty jsou děti, jejichž rodiče hledali alternativní způsob základního vzdělávání, který nenalezli v nabídce žádné z lokálních škol. Zaregistrovali proto své děti k individuálnímu vzdělávání ve školách vzdálených, s jejichž postupy a přístupy jsou v souladu. Jejich společnost v souladu s tímto alternativním přístupem poskytuje rodičům službu vzdělávání dětí, zaměřují se také na práci s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami. Tato služba je realizována běžnou denní docházkou do jejich provozovny, která je k tomuto účelu řádně zkolaudována. Hygienické podmínky provozu jsou ověřeny kladným stanoviskem, v tomto případě krajské hygienické stanice ve Zlíně. Vzdělávací činnost probíhá v obdobném rozsahu a režimu jako vzdělávání dětí v běžných základních školách. Výsledky probíhajícího vzdělávání jsou vždy pečlivě ověřovány pravidelným pololetním přezkoušením žákům v kmenové registrující škole. Z důvodu nařízení vlády však museli svůj provoz uzavřít. Jejich činnost je dokonce zakázána, přestože zajišťují vzdělávání školou povinných dětí s denní docházkou do jejich zařízení, tak jak je tomu v běžných školách. Nejedná se tedy u nich o činnost zájmovou ani volnočasovou, ale naplňují základní vzdělávací potřeby dětí a zajišťují denní péči o ně v době, kdy jejich rodiče chodí do práce. Po novém roce se jejich žáci dostali do situace, která je výrazně znevýhodňuje oproti jejich vrstevníkům, a to i žákům prvních a druhých tříd prvního stupně, kteří už mohou základní školu navštěvovat prezenčně. Tato společnost by byla schopna se přizpůsobit všem nastaveným limitům a jsou schopni dodržovat hygienická opatření ve zvýšené míře, než je tomu v běžných školních skupinách. Jsou připraveni zachovat veškeré předepsané hygienické podmínky. Přesto však nastavení vládního nařízení zakazuje jejich činnost a provozování nebo poskytování těchto služeb osobám ve věku 6 až 18 let, zaměřených na činnost obdobně vzdělávacím zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jsou jako zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, do jehož účinnosti nyní jejich činnost spadá.

Zároveň si dovolujeme podotknout, že nejsou jedinou takovouto vzdělávací skupinou v ČR, která se ocitla ve stejné situaci nemožnosti legálně prezenčně děti vzdělávat. Mnoho vzdělávacích alternativ i alternativních škol vzniká podobným způsobem, kdy funguje nejprve jako skupina individuálně vzdělávaných žáků, připravují podmínky pro možnost zápisu do rejstříku škol a ustavení regulérními akreditované školy. V tomto okamžiku jsou v podobné situaci minimálně stovky až tisíce dětí.

Podle inspekční zprávy České školní inspekce, která ve školním roce 2015/2016 provedla hloubkové šetření individuálního vzdělávání, bylo v individuálním vzdělávání registrováno 1339 žáků. Od té doby jejich počet stále vzrůstá a podle posledních dostupných statistických údajů se jedná už o 3 874 žáků ve školním roce 2019/2020. Proto bych vás chtěla poprosit o zohlednění výše popsaných argumentů a povolení výjimek pro jejich provoz i pro provoz obdobných vzdělávacích skupin. Také zástupce generálního školního inspektora uvedl, že existence takovýchto vzdělávacích skupin je běžná a vžitá praxe, která žádným předpisům neodporuje. Dle stávající právní úpravy však není v možnostech ministerstva školství udělit výjimku z opatření. Proto doporučuje obrátit se s tímto přímo na ministerstvo zdravotnictví. Tudíž tedy tak činím.

Pokud, tak jak vláda říká, že děti jsou ve středu jejího zájmu a jde nám o jejich další vzdělávání, prosím, jménem těchto necelých 4000 dětí, což, když si je představíme, už je to opravdu velký počet dětí, i na ČR, abychom popřemýšleli nad tímto způsobem výuky alternativní a udělili jim výjimku, aby mohly se i tyto děti, zvlášť které mají specifické vzdělávací potřeby a kde je možnost v těchto skupinách opravdu uplatňovat všechna nastavená hygienická opatření mnohdy lépe než v klasických školách, aby jim ta výjimka byla udělena. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Táži se pana předkladatele, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Pane ministře? Už ne. Děkuji. Pane zpravodaji, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozprava byla docela obsáhlá. Vystoupilo 19 senátorů a senátorek, někteří opakovaně, dokonce já třikrát, za to se ještě jednou omlouvám. Žádný návrh na usnesení, jiný než návrh, který je návrhem výboru pro evropské záležitosti, nezazněl. To znamená, navrhuji hlasovat o tomto návrhu usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. My můžeme přistoupit k hlasování. Sezvu kolegyně a kolegy.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Raduan Nwelati. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum je 33. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 32, pro schválení, bylo registrováno při 68 senátorech a senátorů, kvórum 35, pro bylo 54, tento návrh byl schválen. Děkuji předkladateli, oběma zpravodajům. Vidím tady, že se hlásí s přednostním právem předseda klubu Spolu, nebo ODS... ODS ještě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji za přiřazení klubu KDU a nezávislých do klubu. Nechtějí... Já mám procedurální návrh, vážený pane místopředsedo, protože my máme v programu bod č. 17, zkráceně to řeknu, zapojení Tchaj-wanu do Mezinárodní zdravotnické organizace, deklarováno jako poslední dnešní bod. Když se dívám na hodiny, v podstatě jde jenom o to, abychom, nebojte, nebudu navrhovat jednat a hlasovat po 21. hodině, ale abychom vypustili z toho programu, že to je poslední bod ve středu. Pojedeme zbývající dva body pana ministra, pokud na Tchaj-wan dojde řada do 21 hodin, tak bychom ho projednali, pokud ne, tak bychom ho přesunuli potom na zítřek. Takže jenom abychom zrušili to zakotvení bodu č. 17 aktuálního programu, že to nebude poslední bod ve středu. Jinak zůstává pořadí tak, jak je. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  To je procedurální návrh. To znamená, o tom se hlasuje hned. A protože jsme nikdo neodešli, já si dovolím hlasovat o tom bodě, o tom návrhu, abychom vypustili bod č. 17 z dnešního programu jednání a měli ho na jednání zítřejším. O tomto návrhu dávám hlasovat. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. (Z pléna: Takhle to nebylo.) Já se omlouvám, asi jsem zazmatkoval, jenom si to nechám vysvětlit... Jestli můžu poprosit předkladatele?

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou, vypustit pevné zakotvení bodu č. 17 jako poslední bod dnešního programu. Jinými slovy, když na něho vyjde řada do 21. hodiny, tak ho projednáme, když ne, tak bude přiřazen na zítra. To znamená, nic se nemění, jenom se vypouští ten tučně psaný text, že to má být poslední bod dnešního programu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Tak, takhle o tom teď dám hned hlasovat. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE. To předchozí hlasování bylo zmatečné, já se omlouvám. Ale teď už jsme hlasovali regulérně.

Při hlasování č. 34, procedurální návrh, registrováno 68 senátorek a senátorů, kvórum bylo 35, pro bylo 60, proti byli 2. Tento návrh byl schválen.

Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Digitální zelený certifikát

Tisk EU č. N 033/13

Tisk EU č. N 034/13

Materiál jste obdrželi jako senátní tisky č. N 033/13, N 034/13 a N 033/13/01 a N 034/13/01. Prosím pana ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, aby nás seznámil s těmito materiály. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové, milé senátorky, senátoři. Dovoluji si představit návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vydávání a ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie covid-19, kterým se zavádí Digitální zelený certifikát. Návrh na řízení uveřejnila Komise 17. března 2021 spolu s návrhem nařízení pro občany třetích zemí, sdělením směřujícím k obnově cestovního ruchu uvnitř i mimo EU, kulturních akcí a dopravy tak, aby návrat ke stavu před pandemií covid-19 byl postupný, přehledný a především bezpečný. Návrh nařízení si však neklade za cíl zasahovat do kompetencí členských států ohledně zavádění...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane ministře, já se omlouvám, ale poprosím organizační, aby zjednali klid v předsálí. Děkuji, můžete pokračovat.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Návrh nařízení si však neklade za cíl zasahovat do kompetencí členských států ohledně zavádění opatření na ochranu veřejného zdraví či jejich ponechání v platnosti. Výsledkem projednávání by se mělo stát vytvoření jednotného interoperabilního řešení pro vydávání, ověřování a uznávání certifikátů, přičemž členské státy si budou moci flexibilně zvolit, jaké certifikáty a za jakých podmínek chtějí uznávat pro udělení výjimky z protiepidemických opatření.

Digitální zelený certifikát představují celkem tři komponenty. Jedná se o certifikát o očkování, certifikát o výsledku testu na covid-19 a certifikát o prodělání covid-19. Navrhovaný Digitální zelený certifikát má být dostupný pro všechny občany EU, případně jejich rodinné příslušníky a zajišťovat jednotný přístup členských států k jeho držitelům, nehledě na jejich státní příslušnost, v souladu s principem zákazu diskriminace.

Jedná se o opatření dočasné povahy a podle současné verze kompromisního návrhu končí platnost nařízení 12 měsíců poté, co vstoupí v účinnost. Návrh nařízení explicitně zmiňuje, že certifikát má být využíván pouze pro zdravotní účely a chápán jako osvědčení o tom, že jeho držitel v minulosti prodělal covid-19, byl očkován proti covid-19 nebo má platný test. Jeho držitel však automaticky nemá výjimky z ochranných opatření stanovených členskými státy. V průběhu vyjednávání doznal původní návrh nařízení značných změn vedoucích k posílení flexibility členských států, které si mohou samy stanovit podmínky pro uznávání a rovněž určit, které konkrétní komponenty certifikátu budou vydávat a uznávat. Mají rovněž povinnost o podmínkách ostatní členské státy informovat, a to nejpozději 24 hodin předtím, než vstoupí v platnost, pokud to situace umožňuje. Současný návrh kompromisního textu rovněž uvádí, že nařízením není nijak dotčeno právo členských států zavádět opatření omezující mobilitu v EU.

Dále zmiňuje, že v rámci certifikátu o očkování, který je jednou z komponent Digitálního zeleného certifikátu, budou vzájemně uznávány certifikáty o očkování očkovacími látkami, které obdrželi podmíněnou registraci ze strany Evropské lékové agentury, tedy EMA, nebo se nachází na nouzovém seznamu WHO.

Po opětovném apelu Maďarska umožňuje současný kompromisní návrh členským státům uznávat i vakcíny, které nesplňují tyto podmínky. Jedná se však o možnost, nikoli povinnost. Na jednání COREPER dne 14. dubna byl finální kompromisní text podpořen členskými státy, které tak udělily Radě mandát pro vyjednávání v rámci trialogů, které budou zahájeny po plenárním zasedání Evropského parlamentu, které se koná v tomto týdnu. Očekává se, že Evropský parlament, který obecně podporuje co nejrychlejší přijetí nařízení, vznese několik připomínek především k ochraně osobních údajů. Očekává se rovněž diskuse k dostupnosti testů a možnost zavádět na národní úrovni opatření nad rámec nařízení.

Česká republika předkládaný návrh jednotného rámce pro Digitální zelený certifikát, jakožto technického řešení pro vydávání, ověřování a uznávání certifikátů, podporuje. Pro ČR i nadále zůstává nejdůležitějším cílem ochrana veřejného zdraví a eliminace šíření viru. Sekundárně k tomuto cíli lze uvažovat i o využití certifikátu, jenž by členské státy měly využívat dle svých rozhodnutí pro posílení mobility na vnitřním trhu, která byla pandemií covid-19 silně zasažena.

V ČR je již zajištěno technické řešení národního certifikátu o vakcinaci, který je vydáván pro zdravotní účely každé očkované osoby. Komise v minulém týdnu zveřejnila technické specifikace v reakci, na což byly zahájeny aktivity na úpravě certifikátu dle potřeby tak, aby odpovídal jednotnému interoperabilnímu rámci schválenému na úrovni EU. ČR se současně zapojila do pilotního projektu a spolu s dalšími členskými státy participuje na realizaci technického řešení, které umožní vzájemnou interoperabilitu certifikátů. Závěrem považujeme za nutné zdůraznit potřebu zajištění správné komunikace ohledně certifikátu a jeho využití, neboť kvůli častým dezinterpretacím dochází k nepřiměřeným očekáváním veřejnosti, která se s velkou pravděpodobností nepodaří naplnit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předkladateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednával tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 033/13/02 a N 034/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor David Smoljak, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, výbor pro záležitosti Evropské unie se těmito tisky zabýval na svém posledním zasedání dne 27. dubna. Ještě před ním se těmito tisky zabýval výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a přijal k nim usnesení, které náš výbor, až na drobné stylistické úpravy, víceméně přejal. Jenom ve stručnosti řeknu, že to usnesení vítá návrh na zřízení společného evropského certifikátu, považuje právo občanů a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států EU za jeden z největších výdobytků procesů evropské integrace. Domnívá se také, že je potřeba, aby lidé mohli bezpečně cestovat za rodinou, prací i z ostatních důvodů co nejdříve. Doufá proto, že návrhy na zavedení Digitálního zeleného certifikátu pomohou tyto negativní dopady alespoň částečně zmírnit a obnovit mobilitu v rámci schengenského prostoru. Vyzývá proto vládu, aby v souladu s návrhem těchto nařízení přijala taková opatření, která by urychleně umožnila technickou realizaci vydávání jednotného certifikátu a žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení. Tolik ve stručnosti k tomuto usnesení.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Uvedenými materiály se zabýval i výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Ladislav Václavec? Pane senátore? Ano, máte slovo.

Senátor Ladislav Václavec:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, náš výbor, jak bylo řečeno, předjednal tento materiál na své 10. schůzi konané 21. dubna 2021. My jsme ten materiál poměrně podrobně prostudovali. Nevyjadřujeme se vůbec ke zdravotní stránce vydávání těchto certifikátů, protože tam je opravdu hodně otazníků. Bereme to opravdu, že se jedná o velmi potřebný krok v rámci EU, umožňující volný pohyb osob v členských státech nebo ve státech přiřazených k Schengenu. Bereme i to, že zelený certifikát v této podobě, v jaké má být přijat, zcela neeliminuje riziko přenosu nákazy covidové či jeho mutací, ale výrazně napomůže obnovení volného pohybu v rámci schengenského prostoru, což je jedna ze základních idejí Evropské unie. Proto jsme přijali své usnesení, že jsme projednali tento materiál, zaujali jsme k tomu stanovisko a vypracovali doprovodné usnesení, pověřujeme našeho pana předsedu Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, rovnou otevírám rozpravu k tomuto bodu jednání. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto ji také ihned uzavírám. Tím pádem asi není ani důvod, aby se pan ministr vyjadřoval, protože žádná rozprava nebyla, ani zpravodaj, tudíž bychom měli hned začít hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl senátor David Smoljak, jak je uvedený v tisku N 033/13/02 a N 034/13/02. Svolám senátorky a senátory.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 35 bylo v okamžiku hlasování registrováno 65 senátorek a senátorů, kvórum bylo 33, pro bylo 49, proti byli 3. Tento návrh byl schválen. Děkuji předkladateli, zpravodajům a postoupíme na další bod.

A tím je

 

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo dne 25. března 2021

Tisk č. 87

Máte tyto podklady jako senátní tisk č. 87. S informací nás seznámí ministr zdravotnictví Petr Arenberger, který zastoupí předsedu vlády Andreje Babiše. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Petr Arenberger:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dostal jsem do ruky tento materiál, abych ho tady při příležitosti mé návštěvy přečetl.

Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo 25. března 2021.

Dne 25. března se uskutečnilo prostřednictvím videokonference jednání členů Evropské rady, původně bylo plánováno tradiční dvoudenní zasedání v Bruselu. Z epidemických důvodů se ale přesunulo do online prostoru. Jednání se zabývalo těmito tématy: koordinací boje proti pandemii covid-19, vnitřním trhem, průmyslovou politikou a ekonomikou, zahraniční politikou, především Tureckem. V závěru se připojil ke krátkému vystoupení také prezident Spojených států Joe Biden a na okraj proběhlo i jednání eurosummitu v rozšířeném formátu. Dovolte mi krátce představit výsledky k jednotlivým tématům tohoto jednání.

Covid-19 byl stěžejním tématem videokonference. Diskuze se zaměřila především na možnost zabezpečení většího objemu vakcín a jejich spravedlivé distribuce ve snaze dosáhnout cíle EU proočkovanosti na úrovni 70 % obyvatel ve všech členských státech do léta. Diskuze se vedle o tom, jak zajistit spravedlivou distribuci vakcín z důvodu rozdílných portfolií vakcín v jednotlivých členských státech, kvůli nedodržení závazků ze strany některých výrobců totiž bohužel vznikají velké rozdíly mezi dodávkami v jednotlivých členských státech.

Evropská rada položila důraz na solidaritu mezi členskými státy a potvrdila, že cíl naočkovat 70 % populace platí pro všechny členské státy. Velmi dobrou zprávou je, že se Evropské komisi následně povedlo dojednat urychlení dodání 50 milionů dávek vakcíny od výrobce Pfizer/BioNTech. Ty by měly být dodány ještě v tomto čtvrtletí a mohou výrazně pomoci k dosažení očkovacího cíle.

Lídři dále vzali na vědomí nový návrh Evropské komise na prodloužení a rozšíření mechanismu pro autorizaci vývozu vakcín z Evropské unie. Důraz byl kladen na to, aby byl tento mechanismus využíván až jako poslední možnost a především v případě těch výrobců, kteří neplní své závazky vůči EU. Dále se členové Evropské rady v prohlášení opět shodli na potřebě omezení cest, které nejsou nezbytně nutné, ale za stálého zajištění toku zboží a služeb v rámci jednotného trhu včetně zachování fungování takzvaných zelených pruhů.

Lídři se také shodli na potřebě zahájení příprav na přípravné koordinované uvolňování opatření napříč Evropskou unií. Pokračuje i práce na digitálních zelených certifikátech, kde je potřeba nalézt společný přístup a dát prostor pro úpravu na národní úrovni. Jednání o návrhu Evropské komise, vydaném 17. března, již na technické úrovni proběhlo a předminulou středu byl schválen mandát Rady pro jednání s Evropským parlamentem. Ten by měl přijmout své stanovisko na plenárním zasedání tento týden. Vedoucí představitelé rovněž znovu potvrdili solidaritu se třetími zeměmi. Zdůraznili, že jsou odhodláni zpřístupnit vakcíny prostřednictvím nástroje COVAX. V případě ČR se tak stane až za stavu, kdy bude dostatek vakcín pro české občany.

Vnitřní trh, průmyslová politika, digitál a ekonomika.

Evropská rada již tradičně v březnu projednala ekonomická témata. Jádrem byl podle očekávání digitál, zejména Digitální kompas, včetně digitálních cílů 2030 a digitálního zdanění. S ohledem na prioritu otázek spojených s covid-19 byla bohužel diskuse poměrně omezena. Evropská rada přijala společné prohlášení v předem připraveném znění. Krátká diskuse se zaměřila na téma digitální suverenity a strategické autonomie. Lídři se shodli na potřebě dalšího hledání rovnováhy mezi určitou mírou suverenity a zachování otevřené ekonomiky. Samotné prohlášení zdůrazňuje dále význam silného, odolného a plně fungujícího jednotného trhu. Zmiňuje také aktualizaci průmyslové strategie pro Evropu, která by navíc měla zohlednit poznatky získané dosud z krize covid-19 a podpořit úsilí o oživení. Toto vláda ČR vítá. Prohlášení rovněž podpořilo práci na aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích, aktu o správě a řízení dat, s cílem zlepšit přístup k datům, jejich sdílení, opětovnému použití a posílit jednotný trh digitálních služeb vytvořením bezpečnějšího digitálního prostoru a rovných podmínek na podporu inovací a konkurenceschopnosti. V tomto kontextu byl podpořen i Evropský akční plán pro demokracii, jehož cílem je posílit postavení občanů a vybudovat odolnější demokracie v celé EU.

Vláda ČR vítá s ohledem na nadcházející sociální summit v Portu 7. a 8. května... Členové Evropské rady také zdůraznili, že úspěšný digitální přechod vyžaduje, aby nikdo nezůstal pozadu. Zmiňují potřebu budování nástrojů a infrastruktury, stejně jako práci na dovednostech, zvyšování kvalifikace a rekvalifikací při současném zajištění spravedlivých podmínek a vysokých standardů v digitální ekonomice. Prohlášením také opětovně potvrdil termín poloviny roku 2021 pro nalezení globálního řešení zdanění digitální ekonomiky. Východní Středomoří, tedy Turecko. Lídři se vrátili k tématu východního Středomoří, potažmo vztahů s Tureckem, v návaznosti na závěry z prosince 2020. Diskuse byla tentokrát poměrně stručná. Členové Evropské rady přivítali konstruktivnější chování partnera, ale zdůraznili, že pozitivní agenda musí být nastolována opatrně a podmíněně. Restriktivní opatření musí zůstávat na stole pro případ, že by se Turecko znovu uchýlilo k jednostranným krokům v rozporu s mezinárodním právem a prohlubovalo nestabilitu v regionu. Tento jasný signál na návštěvě v Istanbulu na začátku dubna potvrdili předseda Michel a předsedkyně von der Leyen. Komise připraví také diskusi o tom, jak v dalších letech zajistit podporu pro syrské uprchlíky v Turecku a jak tuto podporu financovat. K tématu se Evropská rada opět vrátí v červnu.

Rusko. O vývoji vztahů EU a Ruska se podle očekávání tentokrát nediskutovalo. Členové Evropské rady byli pouze informováni o současném stavu a telefonátu předsedy Michela s prezidentem Putinem. Strategická diskuse proběhne na příštím fyzickém zasedání, které se bude konat v Bruselu 25. května. Vzhledem k významně zhoršeným vztahům je tato diskuse ze strany vlády ČR velice očekávána. Vztahy EU a Ruska jsou pro EU dlouhodobou výzvou. Bude třeba reflektovat jak aktuální vývoj situace na Ukrajině, kde vnímáme provokativní a nezodpovědné chování Ruska, tak prohlubování negativního vývoje v případu Alexeje Navalného a obecně zhoršující se lidsko-právní situaci v Rusku. Novým impulzem je tak pro nás kauza výbuchu ve Vrběticích. Předseda vlády o současné situaci hovořil s předsedou Evropské rady Michelem a oznámil mu svůj záměr informovat na summitu v Portu 8. května všechny členy Evropské rady o kauze Vrbětice a jejích následcích.

USA, Joe Biden. K videokonferenci se krátce připojil také prezident USA Joe Biden, který ve svém vystoupení popsal svou vizi budoucích vztahů EU a USA. Jednalo se o historickou chvíli. Naposledy byl americký prezident v diskusi s lídry EU před 11 lety. Na základě jeho slov lze identifikovat společná témata, mimo jiné boj s covid-19 a přístup k vakcínám, klimatická změna, digitál, hospodářská spolupráce, ale i hybridní hrozby, kybernetické hrozby a vztahy s Čínou, Ruskem nebo Tureckem. Prezident Biden nezapomněl ani na oblast Východního partnerství a západní Balkán. Zmíněna byla i důležitost obrany hodnot, lidské důstojnosti, demokracie a právního státu. Skloňována byla i společná odpovědnost za budoucnost. Očekávání v otázce hlubší a užší spolupráce s USA jsou proto ze strany EU „27“ velká.

Eurosummit. Na okraj Evropské rady krátce zasedl i eurosummit v rozšířeném formátu, tedy včetně členských států mimo eurozónu. Hlavním tématem byl další rozvoj eurozóny, především posilování mezinárodní role eura. Bylo přijato prohlášení členů eurosummitu, které podporuje posílení mezinárodní role eura s cílem posílit strategickou autonomii EU v hospodářských, finančních záležitostech při zachování otevřené ekonomiky přispívající ke stabilitě globálního finančního systému a podpory evropských podniků a domácností.

Prohlášení zmiňuje čtyři základní oblasti:

a) zdůrazňuje potřebu silného, inkluzivního a udržitelného oživení a zvýšené ekonomické odolnosti,

b) zdůrazňuje význam zdravé finanční architektury, jakož i hlubokých, likvidních a dobře fungujících finančních trhů v eurech a zachování schopnosti EU zajistit svou finanční stabilitu a odolnost,

c) požaduje silnější a inovativnější odvětví digitálního financování a účinnější a odolnější platební systémy,

d) požaduje pokračující rychlou práci na účinném rámci další stimulace růstu zeleného finančního trhu EU.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 87/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Mikuláš Bek, který má teď slovo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, nejprve bych chtěl poděkovat panu ministrovi za zřetelné přečtení obsáhlé zprávy o události, jež se odehrála před měsícem a jíž se neúčastnil. Chci jenom připomenout z hlediska obsahového, že jde o tu Evropskou radu, kde ve spolupráci s Rakouskem a Slovinskem ČR nedosáhla svých cílů v oblasti navýšení podílu na rozdělovaných vakcínách. Šlo o videokonferenci, proto ty výstupy mají pouze formu neformálního prohlášení členů Evropské rady. Vzhledem k tomu náš výbor vzal tu informaci pouze na vědomí, ale připomínám, že jsme k té věci jako Senát přijali před Evropskou radou usnesení, v němž jsme se vlády dotazovali na to, jak jsme se dostali k tomu nízkému podílu na rozdělovaných vakcínách. Na tu otázku jsme oficiální odpověď nedostali, ale mezitím se v tisku dostatečně ukázalo, že je to v důsledku rozhodnutí ministerstva zdravotnictví v minulém roce. Tolik moje shrnutí celé věci.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Rovnou otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto rozpravu ukončuji, tím pádem se není k čemu vyjadřovat, ani pan ministr, ani pan zpravodaj. Musím postoupit o kousek dál a musím konstatovat, že budeme hlasovat tak, jak nám přednesl senátor Mikuláš Bek a jak máme v našich materiálech.

V sále je přítomno aktuálně 63 senátorek a senátorů, kvórum máme 33. Zavolám kolegyně a kolegy znělkou.

Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 36, vzetí na vědomí, při registraci 64 senátorek a senátorů při kvóru 33 pro bylo 55, proti nebyl nikdo, tento návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i panu zpravodaji. Tím pádem se s panem ministrem loučíme. Děkujeme, že s námi strávil krásné chvilky.

Dalším bodem, který tady máme, který by možná také pana ministra mohl trochu zajímat, je to

 

Návrh usnesení Senátu k podpoře účasti a zapojení Tchaj-wanu do Mezinárodní zdravotnické organizace

Na shledanou. Prosím předsedu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, bod, který máme před sebou, se týká světového zdraví, které v kontextu boje s pandemií covid-19 dostává úplně jiné kontury, než tomu bývalo v minulosti. Už víme, že jsme zranitelní, už víme, že je vitální zájem, životní zájem naší země a všech zemí spolupracovat. Proto je tak důležité, abychom mluvili o Světové zdravotnické organizaci, o zemi, která by se ráda účastnila a zapojila do její práce, o Tchaj-wanu, o zemi, která byla součástí velkého procesu světového zdravotnického shromáždění WHA mezi léty 2010 až 2017, zemi, tedy Tchaj-wanu, která se nemůže dnes zapojit, přestože má skvělé výsledky a vůči nám se chovala, mj. také i vůči dalším zemím, mimořádně solidárně a vyjádřila nám obrovskou pomoc. Předkládáme proto jako výbor vaší pozornosti a Senátu k posouzení a ke schválení usnesení, které máte před sebou a které za chvilku podrobně načtu a okomentuji a které bych rád, abyste potom podpořili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Ladislav Václavec, kterého se zároveň ptám, zda se svou rolí souhlasí. Souhlasí, děkuji. Nyní budeme o tomto návrhu hlasovat. Ale oni odešli... Musím udělat znělku.

V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum máme 32, zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo nesouhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 37 registrováno 63 senátorek a senátorů, kvórum 32, pro bylo 57, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen.

Poprosím pana kolegu Václavce, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával všechny návrhy, aby k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Rovnou otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první hlásí Jiří Drahoš. Já mám tohle pořadí... Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Drahoš:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, vím, že už je poměrně pozdní doba, ale přeci jen bych se rád vyjádřil k materiálu, který kolega Fischer za chvíli okomentuje, ale který všichni máme před sebou.

V prohlášení se říká, je to věc, kterou všichni známe, že Tchaj-wan patří k zemím, které se s pandemií koronaviru vypořádaly zcela ukázkově. Jistě k tomu přispívá jejich geografická poloha, ale zároveň se Tchaj-wanu určitě vyplatily zkušenosti získané v předchozích letech při epidemiích SARS a MERS. Navíc jde o zkušenosti, které jsou Tchajwanci ochotni sdílet s těmi zeměmi, které o to mají zájem. Jen krátce, osobně spolupracuji s vědeckými kolegy z Tchaj-wanu už od začátku 90. let, přes 30 let. Měl jsem možnost tuto zemi opakovaně navštívit a jako předseda Akademie věd jsem v roce 2015 inicioval založení společného pracoviště Orientálního ústavu Akademie věd a tamější Academia Sinica. To pracoviště je velmi úspěšné a funguje dodnes. Také proto vím, v jak obtížné mezinárodní situaci se tchajwanští kolegové nacházejí a jak důležité je vyjádřit jim byť jen symbolickou podporu.

Sami v současné době můžeme vidět, jak je nepříjemné nebo problematické, pokud se menší země dostane do diplomatického konfliktu s velkou mocností. V našem případě ale víme, že se můžeme spolehnout na naše spojence v EU a v NATO. Tchaj-wan stojí proti tlaku Číny osamoceně a jeho situace se vůbec nedá srovnat s tím, co nyní zažíváme my s Ruskem. Situace je mnohem tvrdší, trvá již desetiletí a několikrát dokonce přerostla v ozbrojenou konfrontaci.

Já jsem velmi rád, že ČR patří dlouhodobě k blízkým partnerům Tchaj-wanu na mezinárodní scéně. K tomu bezesporu přispěla také loňská návštěva senátní delegace pod vedením pana předsedy Miloše Vystrčila. Pevně věřím, že k tomu přispěje také má cesta, která se snad konečně uskuteční na podzim tohoto roku. Těší mě také, že se mezitím rozběhla spolupráce mezi našimi a tchajwanskými odborníky v oblasti epidemiologie. Spolu s bývalým tchajwanským viceprezidentem Čchenem, mimochodem skvělým epidemiologem, jsem měl možnost tuto spolupráci oficiálně zahájit. Podle informací profesora Maďara, který je odpovědnou osobou za českou stranu, tato spolupráce už nese první výsledky ve výměně zkušeností.

Stejně tak se sluší poděkovat Tchaj-wanu za pomoc, kterou ČR poskytl v boji proti koronaviru, ať již formou darovaných ochranných pomůcek, plicních ventilátorů či v neposlední řadě výrobních linek na respirátory, jejichž produkty se díky vám, senátorkám a senátorům, dostaly doslova do všech koutů naší země. Ze všech těchto důvodů proto podporuji senátní usnesení, kterým vyzýváme vládu k podpoře začlenění Tchaj-wanu do struktur WHO. Považuji za velmi neuctivé, a nebál bych se použít výrazu až ostudné, jakým způsobem bylo s Tchaj-wanem v této instituci nakládáno. Mezi léty 2009 až 2016 se mohl Tchaj-wan zúčastnit jen jako pozorovatel, ale poté mu byl na nátlak Číny zrušen i tento status. Současná realita je tedy taková, že země, ze které se koronavirus rozšířil do celého světa, blokuje členství jiné země, která na pandemii zareagovala přímo ukázkově a ráda by se o tyto zkušenosti dále podělila.

Předkládané senátní usnesení vnímám jako vyjádření podpory našim tchajwanským přátelům a věřím pevně, že nakonec budou ve svém úsilí v rámci WHO úspěšní.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že ještě předtím je pan kolega Vystrčil a Růžička, tak se chci zeptat, jestli se vzdávají? Díky tomu dostává Zdeněk Nytra slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, nebudete mě mít rádi, ale v zájmu toho, abychom dokončili tento bod a nepřesouvali ho na zítra, musím navrhnout procedurální hlasování, abychom jednali a hlasovali i po 21. hodině, ale pouze k dokončení tohoto bodu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, já to nebudu opakovat, je to asi všem jasné. Ale musím sezvat kolegy znělkou.

Pro příchozí zopakuji, že budeme hlasovat o tom, abychom mohli jednat a hlasovat i po 21. hodině, ale pouze v tomto otevřeném bodě. Doufám, že je to všem jasné. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 38, u procedurálního návrhu, registrováno máme 62 senátorek a senátorů, kvórum bylo 32, pro bylo 54, tento návrh byl schválen, tím pádem můžeme pokračovat v naší rozpravě.

Prvním přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer, protože kolegové se vzdali svého přednostního práva. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, děkuji za udělené slovo. Dámy a pánové, než přečtu usnesení, o němž budeme hlasovat a jednat, v bodě 2.2 bude rozšíření výčtu darů a pomoci, protože výčet je neúplný, tak mi dovolte krátké zamyšlení nad tématem, které máme dnes na stole.

Nakažlivé nemoci nejsou nic nového pro lidstvo, ale jak dobře víme, v docela nedávné minulosti svět bojoval s epidemií SARS. Je to tak asi 15 let. Na základě této velmi nakažlivé nemoci se změnila, upravila, zpřesnila pravidla, podle nichž se pracuje právě ve WHO. Neminulo příliš mnoho času a máme tu covid. Covid zachvátil doslova celý svět a už rok neřešíme nic nového, nic jiného.

Tchaj-wan je dnes jednou z nejúspěšnějších zemí vůbec na světě v boji s touto nákazou. Mluví se dokonce o tchajwanském modelu. Tchaj-wan má svůj vlastní parlament, svého vlastního ministra zdravotnictví nebo ministra zahraničí, svoji vlastní vládu, ale nemůže se účastnit práce WHO. Je to protimluv. WHO odmítá přizvat do místnosti, byť jako pozorovatele nebo jeho experty nebo jeho vládní představitele, Tchaj-wan, aby byl v místnosti, aby se podělil, aby vysvětlil, jak s pandemií dokázal zatočit. Přitom sousední Čína je na tom nebývale hůře.

Můžeme si říci jen tři příklady. Zatímco Tchaj-wan ohlásil přenos z člověka na člověka už 31. 12. roku 2020, Čína váhala, otálela, dokonce nepředávala podobné informace WHO. Teprve o tři týdny později připustila, že přenos mezi lidmi z člověka na člověka bude možný. Zatímco Tchaj-wan předával na základě denních brífinků veřejnosti a světovým agenturám informace o stavu nemocných v zemi, ještě po roce vidíme, jaké potíže má Čínská lidová republika rozkrýt, co se stalo ve Wu-chanu, o čemž svědčí také výsledek cesty inspektorů WHO do místa po roce od propuknutí nákazy. K celé řadě informací se nedostali, na některá místa nebyli připuštěni. Hrubá data nedostali vůbec k dispozici. Při všech jejich jednáních tam nebyli jen experti nebo lékaři, ale vždycky tam byl velmi přísný státní dohled. Zatímco na Tchaj-wanu se počítají úmrtí na covid na prstech dvou rukou, a to má Tchaj-wan 23 milionů obyvatel, k dnešnímu dni se tam skutečně počítají mrtví na covid v desítce. Před týdnem to bylo deset přesně. V případě Čínské lidové republiky přesná čísla ještě neznáme.

Proto je tak důležité, abychom i my, kteří jsme dokázali během covidu s Tchaj-wanem rozvíjet spolupráci právě v tom, jak nejlépe účinně odpovídat na tuto náročnou pandemii, abychom také nabídli české veřejnosti a světové veřejnosti příklad, jakým způsobem lze Tchaj-wanu pomoci otevřít dveře. V diplomacii to tak někdy chodí, musíte říct něco nahlas nebo být první, kdo otevřou dveře, aby se věci mohly odblokovat.

Už v minulosti se tento Senát za Tchaj-wan stavěl. Chtěl jsem poděkovat všem, kteří na tom dlouhodobě pracovali. Od samotného počátku novodobé historie Senátu PČR vždycky platilo, že senátorky a senátoři dokázali velmi odvážně a jednoznačně vůči Tchaj-wanu vystupovat a budovat přátelské vztahy důvěry. Dnes jsme tady, abychom zúročili to, co ostatní investovali. Zatímco dříve jsme psali dopisy a podepisovali se ve prospěch zapojení Tchaj-wanu právě do WHO a všech jejích dalších shromáždění, orgánů a mechanismů, dnes můžeme o tom hlasovat.

Tak mi dovolte, dříve, než budu číst usnesení, které vám předkládáme s malou změnou v bodě 2.2, říct na závěr možná jednu naději, o kterou se můžeme také dnes podílet, sdílet a také ji nahlas formulovat. Máme naději, že tak, jak už to bylo v minulosti, podaří se Tchaj-wan dostat mezi pozorovatele, mezi účastníky, kteří přicházejí do WHO a do Světového zdravotnického shromáždění, podílet se na řešení světových problémů se zdravím.

Druhá naděje, kterou jsem tady chtěl formulovat, je, aby Tchaj-wan jako přítel, jako spojenec, jako někdo, kdo je nám tak blízký, protože bojuje za svobodu a za demokracii, aby mohl být také v tomto Senátu jednou přivítán, například kdybychom tady mohli přivítat předsedu legislativního dvora, který, jak jsme již při naší návštěvě na Tchaj-wanu formulovali, by mohl přijet na pracovní návštěvu k nám. Dovolte mi proto, abych teď krátce přečetl to, co máte na stolech, s tou změnou v bodě 2, kterou jsem avizoval.

Parlament ČR, usnesení z 10. schůze, konané dne 28. 4. 2021, k podpoře účasti a zapojení Tchaj-wanu do WHO.

Senát PČR:

I. zdůrazňuje význam přátelství a spolupráce s Tchaj-wanem a totéž v rámci společného prohlášení o partnerství v boji proti koronaviru a oceňuje jeho pomoc ČR v boji proti pandemii covid-19,

II. bere na vědomí, že

1. Tchaj-wan zatím zaznamenal jen 1000 potvrzených případů onemocnění covid-19, což z této země činí jeden z modelů boje s pandemií, je proto ve společném zájmu sdílet jeho zkušenosti,

2. Tchaj-wan daroval výrobní linku na respirátory, desítky plicních ventilátorů a více než jeden milion roušek a respirátorů zdravotnickému personálu a sociálním pracovníkům v ČR,

3. Tchaj-wan byl vyloučen z jednání WHO, což z hlediska ochrany zdraví poškodilo zájmy 23 milionů jeho obyvatel a znemožnilo jeho účast na spolupráci při zvládnutí pandemie a na reformě WHO,

III. vyzývá vládu ČR, aby vyjádřila jasnou podporu začlenění Tchaj-wanu do všech zasedání, mechanismů a aktivit WHO, a tady změna, a Světového zdravotnického shromáždění,

IV. pověřuje předsedu Senátu PČR, aby o tomto usnesení informoval ministra zdravotnictví, ministra zahraničních věcí, předsedu vlády a prezidenta ČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já chci jednak poděkovat za návrh usnesení podpory účasti o zapojení Tchaj-wanu do WHO a dovolím si říci, že usnesení je o třech věcech.

První je, že tím jasně dáváme najevo, že Tchaj-wan je zemí, která je schopná a ochotná říci těm ostatním a pomáhat ostatním v tom, jak zvládat koronavirovou pandemii. Je ve zvládání koronavirové pandemie velmi úspěšná.

Zadruhé je to usnesení o tom, že Tchaj-wan dlouhodobě ČR pomáhá, a to nejen různými dary, o kterých tady mluvil pan předseda Fischer, ale i tím, že nabízel i logistickou a další pomoc, která bohužel nebyla zcela ze strany našich vládních činitelů vyslyšena a kontakty nebyly navázány na té úrovni, o které jsme si třeba mysleli, že by mohla být navázána, byť vím, že můj kolega, senátor Lumír Kantor, se velmi snažil, abychom některé zkušenosti z Tchaj-wanu o zvládání koronavirové pandemie využili a třeba i tady v ČR uplatnili.

Třetí věc, co chci říci, je, že dnešní hlasování bude i o nás samotných, o nás samých. Je to o tom, že my teď skutečně můžeme prokázat svoji schopnost, že jsme schopni se starat nejen o sebe, ale že jsme ochotni a schopni podpořit i ty, kteří dnes o svobodu a demokracii bojují a nemají to vůbec jednoduché.

Tolik ode mě. Děkuji za návrh usnesení a budu velmi rád, pokud ho v Senátu podpoříme.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Růžička. Máte slovo, pane senátore.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za slovo i v tuto pozdní večerní hodinu, pane místopředsedo. Já si dovolím jen pár krátkých poznámek a jeden návrh.

V září, když jsme odjížděli jako senátní delegace na Tchaj-wan, měl svět za sebou už první vlnu pandemie. S následky, které si do té doby neuměl představit vůbec nikdo z nás. S tím, že byly v mnoha zemích po celém světě dohromady statisíce mrtvých a počty stoupaly.

Když jsme se vrátili z Tchaj-wanu, tak jsme velmi často všichni, co jsme tam byli, mluvili o tom, jak si Tchaj-wan počíná. Pan předseda výboru pro bezpečnost mluvil o tom, že už ohlásili dlouho předtím než ostatní země světa první výskyt covidu. Bylo to v roce 2019, v prosinci 2019, ne 2020... Také se podle toho zařídili. Měli za sebou velkou zkušenost z počátku tisíciletí se SARS a poučili se z toho, stanovili si jasná pravidla. Ta pravidla řídili odborníci. Politici se k tomu víceméně nevyjadřovali. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Tchaj-wan byl mimořádně úspěšný. Přesto tam život, troufnu si říci, běžel poměrně normálně. Dodržovala se jen pravidla stanovená odborníky. Nikdo se nesnažil nic zpochybňovat, protože jim věřil.

Výsledkem je to, že Tchaj-wan za celou dobu pandemie, jestli je to v čísle úplně přesném, má kolem 1000 lidí nakažených covidem. I když žije v těsném sousedství samozřejmě s Čínou, která se přičinila o to, že takto úspěšná země nemůže být ani jako pozorovatel účastna na jednáních WHO. Je správné, že máme připraveno takovéto usnesení, je správné, abychom dali najevo, co si o tom myslíme.

Teď jen jeden drobný návrh v textu, ale netrvám na něm, jen se nemohu smířit s tím, že odrážka II, kde „bereme na vědomí“, „Senát bere na vědomí“ v bodě III, tak že „Senát bere na vědomí, že Tchaj-wan byl vyloučen z jednání WHO, což z hlediska zdraví poškodilo zájmy 23 milionů obyvatel“ a tak dále. Myslím, že my to nebereme na vědomí, že je to poškodilo. My bychom to asi měli vyjádřit nějak jinak, možná bodem III a posunout to, „my zdůrazňujeme“ nebo „nesouhlasíme s tím, že Tchaj-wan byl vyloučen z jednání WHO, a proto vyzýváme vládu k tomu, aby vyjádřila jasnou potřebu začlenit Tchaj-wan“. Nebo „konstatujeme, zdůrazňujeme, nesouhlasíme“. Ale rozhodně si nemyslím, že bychom to měli brát na vědomí. To byla jen taková moje drobná poznámka.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Čunek. Já jen pro steno, zeptám se pana kolegy Fischera, protože on mluvil, že přenos z člověka na člověka byl v prosinci roku 2020, ale bylo to asi v roce 2019. Tak to jen pro steno, děkuji. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já jen abych to nadšení uvedl do reálu, jak to bývá v ČR. Vzhledem k tomu, že jsem se hodně věnoval před tím rokem možnosti podpory vývoje nanoroušek a české výroby a tak dále, tak jsem se trošku zajímal i o to, jak dopadla tato pomoc. Ten stroj, o kterém mluvíme, to jedno zařízení, které přišlo do ČR, vzhledem k tomu, že byl ohromný problém, jak to oni mají dát ČR, tak to dali státnímu podniku, což se jevilo jako dar nejjednodušší, který to ale ovšem s ohledem na výrobu a potřebná povolení nemohl provozovat, tak to pronajal firmě, která za to dnes platí podstatně větší peníze, než vydělá. Takže příběh nakonec pro konečného provozovatele tohoto daru může dopadnout hořce, ale věřím, že je dost velký, aby on potom s přijetím toho daru, vytrhnutí ostnu z paty ČR, dal sám dar ČR tím, že platí zařízení, které má menší hodnotu pochopitelně. Ale nechci to rozpitvávat. Já jen chci říci, že v detailu je vždy nějaký problém, takže s přijetím vládních darů, darů ze států jiných sem máme neuvěřitelný administrativní kolotoč. To není nic proti Tchaj-wanu ani proti Tchajwancům, to je jen administrativa v ČR.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, s přednostním právem může vystoupit pan senátor Miloš Vystrčil. Pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Musím doplnit pana kolegu Čunka, aby to tady zaznělo tedy celé, když se dostáváme do nějakého detailu, který nevím, jestli jsme dneska měli rozebírat, ale je to potřeba říci celé.

Základní zpráva, která je pravdivá, je, že díky spolupráci s Tchaj-wanem je to dneska tak, že je tady pět linek dovezených z Tchaj-wanu, které z českých materiálů vyrábí za měsíc 5 milionů respirátorů. Kdybychom na Tchaj-wanu nebyli, tak by tady ty linky nebyly, 5 milionů respirátorů z českých materiálů by se nevyrábělo.

Druhá věc je ta, jakým způsobem potom ty linky dopadly v rámci transportu z Tchaj-wanu do České republiky. Jedna linka dopadla tak, jak hovoří pan senátor Čunek, s tím, že já ty finanční poměry neznám. Linka vyrábí jeden milion respirátorů měsíčně. Kdo na tom vydělává nebo nevydělává, nevím. Má ji v užívání a má ji ve vlastnictví Státní zkušební ústav stavební, který s ní nějak naložil, nějak to dnes vypadá a ona vyrábí. Český Senát s tím nemá nic společného, on nerozhodoval o tom, jakým způsobem Česká republika zastoupená ministerstvem průmyslu a obchodu ten dar jedné linky od Ministerstva zahraničních věcí Tchaj-wanu převezme a jakým způsobem si to celé zúřaduje. Pokud je to tak, jak říkal pan senátor Čunek, asi to úplně není nejlepší způsob, který český stát, zastoupený ministrem průmyslu a obchodu a následně státním podnikem, s tou věcí naložil. Další čtyři linky byly do České republiky dovezeny na základě vzájemného vztahu soukromoprávních subjektů, o čemž znovu, jak to bude s těmi linkami a jakým způsobem tady ty linky budou fungovat, český Senát nerozhodoval, ani na to neměl žádný vliv. Jediné, co se stalo, je to, že poté, co tchajwanský podnikatel zjistil, jak je komplikované se domlouvat o daru s českým státem, od domluvy s českým státem upustil a našel si soukromoprávní subjekty v České republice, se kterými se domluvil, na základě smluv, které nejsou veřejné, neboť jsou to smlouvy mezi soukromoprávními subjekty, ty linky dnes fungují a vyrábí každá milion respirátorů měsíčně. Z toho je část respirátorů distribuována do Česka tím způsobem, jak tady o tom mluvil pan senátor Drahoš. To znamená, je to tak, že 200 tisíc respirátorů, čili 5 procent výroby měsíčně, je distribuováno prostřednictvím kurýrů, poslů, pošťáků, kterými jsou senátoři, do české republiky, do jednotlivých senátních obvodů, s tím, že je to tak, že nejsme těmi, kdo vlastní ty respirátory. My jsme pouze distributory, aby to bylo jednodušší. Já to tady takto musím říct, protože neustále se ty otázky opakují. Znovu opakuji, to je naprosto zásadní, český Senát nemá nic společného s tím, jak bylo naloženo s těmi dalšími čtyřmi linkami. Byla to domluva dvou podnikatelských subjektů, z Tchaj-wanu a z ČR, s tím, že na tchajwanské straně byla ta podmínka 5 % daru těm, co to potřebují. To je k tomu celé.

Ale to zásadní jsou dvě věci. První je, že to, co sem přišlo, a dostal český stát, je dar. To, co bylo nabízeno českému státu v podobě čtyř linek, zase byl dar. Pokud ten, kdo chtěl darovat, zjistil, že je těžké darovat, že je s tím moc práce, tak se rozhodl, že to udělá jinak. To je celé, protože on chtěl darovat. On nebyl vázán žádnou povinností někomu něco darovat. To nemáme nikdo. Ta druhá věc, to se opakuji, je, že nebýt té cesty a nebýt té komunikace, tak tady 5 milionů respirátorů měsíčně ty linky nevyráběly. Nebylo by tomu tak. To je zásadní, zvláště v té době, ve které žijeme.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo, za věcné upřesnění této věci. Dalším, kdo bude vystupovat v rozpravě, bude pan senátor Ladislav Václavec. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl podělit jenom se svou zkušeností. My jsme ještě v době před covidem v roce 2018 s kolegy Honzou Žaloudíkem a Petrem Kolibou navštívili Tchaj-wan, kdy jsme v Tchaj-peji byli v několika nemocnicích, asi v šesti, s cílem se seznámit s jejich elektronizací zdravotnictví. Musím říci, že ten jejich systém je zcela funkční, skoro dokonalý. Určitě by byl velmi dobře aplikovatelný i v České republice a nemuseli bychom nic vymýšlet, protože fakticky byl hodně dobrý, od přihlášení pacienta až přes pojišťovnický systém. Já jsem osobně přesvědčen po té své zkušenosti, že Tchaj-wan má opravdu co přinést do Světové zdravotnické organizace, jako apolitické organizace, která má být apolitickou organizací, my musíme podpořit tuto snahu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Marek Hilšer. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Marek Hilšer:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl především poděkovat výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost za přípravu tohoto usnesení, které velice rád podpořím. Já jsem rád také, že podpora Senátu Tchaj-wanu trvá již delší dobu. Chtěl bych tedy u této příležitosti připomenout to, jak jsme v minulosti Tchaj-wan také podpořili. Mohu vzpomenout na to, jak jsme se vyjádřili například, zastali jsme se tchajwanských představitelů, když byli, řekl bych, skoro až uraženi na ministerstvu průmyslu a obchodu paní ministryní Novákovou, když byli tehdy vyloučeni z nějakého setkání. To bylo v březnu roku 2019. Tehdy otevřený dopis podepsalo 40 našich senátorů.

Mohu také vzpomenout na otevřený dopis na podporu Tchaj-wanu v květnu 2019. Tehdy 20 senátorů podepsalo právě něco podobného, o čem je dnes to usnesení. To znamená, chtěli jsme Tchaj-wan podpořit v tom, aby se mohl účastnit jednání organizace WHO. Tehdy to tchajwanští představitelé velmi oceňovali a vážili si toho.

Minulý rok, v roce 2020, jsme v květnu už tenkrát ve zdravotnickém výboru, čili posunulo se to o stupeň výš, také přijali usnesení, které podporovalo Tchaj-wan a vyzývalo WHO k tomu, aby byl Tchaj-wan přizván k jednáním této organizace. Nyní, po návštěvě pana předsedy a naší delegace, pana předsedy Vystrčila, pana předsedy Fischera a dalších členů našeho Senátu, se dostáváme, řekl bych, na nejvyšší úroveň. Já jsem za to rád. Jsem rád, že to usnesení tady máme a že můžeme Tchaj-wan podpořit opět v tom, v čem jsme ho už podporovali v minulosti. Velice rád se k tomu usnesení připojím.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Děkuji také za ten výčet. Dalším ještě, kdo je přihlášený do rozpravy, ještě dopisuje svůj projev, je pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Já vám děkuji. Dovolte, abych vás seznámil s drobnými změnami. Přibyla tam dvě slovesa do našeho usnesení. Takže budu číst, jak to jde. Přeskakuji to, co je úplně stejné, jako jsem, a zastavím se u toho, co bude jiné.

Usnesení začíná.

Senát:

I. zdůrazňuje – beze změn, jak jsem četl;

II. bere na vědomí – Tchaj-wan zatím zaznamenal jen tisíc potvrzených, beze změn;

III. děkuje za dar Tchaj-wanu výrobní linky na respirátory, desítek plicních ventilátorů, více než jednoho milionu roušek a respirátorů pro zdravotnický personál, sociální pracovníky a další v ČR;

IV. nesouhlasí s tím, že Tchaj-wan byl vyloučen z jednání – a zase beze změn, čili sloveso „nesouhlasí“;

V. vyzývá – zůstává beze změn;

VI. pověřuje.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže pane senátore, děkuji za to shrnutí. Já, protože ten původní materiál je úplně jiný, čili my ho musíme teď vzít v tom vašem znění, tak jak jste to tady řekl na mikrofon.

Já se rovnou táži, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže já rozpravu končím. Přeje si vystoupit k právě proběhlé rozpravě pan navrhovatel? Nepřeje si vystoupit, děkuji vám. Nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátoru Ladislavu Václavcovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte, pane kolego, slovo.

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji za slovo. V proběhlé rozpravě se vyjádřilo nebo přihlásilo 7 senátorů, z toho náš pan předseda rozhořčeně dvakrát. Teď můžeme přistoupit k hlasování o schválení tohoto usnesení.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane zpravodaji. Abychom mohli hlasovat, musíme sezvat kolegyně a kolegy znělkou.

Pak je tady žádost na vytažení karet, čili já si dovolím resetovat. Prosím všechny, ať si znovu dají kartu do svého zařízení. Ještě to pořád přibývá. Teď se to ustálilo na čísle 56. Doufám, že už všichni máte svoji registraci. 57.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl senátor Ladislav Václav, jako zpravodaj, ale v tom znění, které nám tady řekl pan předseda Fischer. V sále je momentálně přítomno 57 senátorek a senátorů, kvórum máme 29. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh usnesení Senátu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 39 bylo registrováno 58 senátorek a senátorů, kvórum bylo 30, pro bylo 58. To znamená všichni přítomní, za což jim děkuji. Tento bod byl schválen. Nebo toto usnesení.

Děkuji za projednávání tohoto bodu a já končím a zítra v 9 hodin začínáme.

(Jednání přerušeno v 21.22 hodin.)