Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 22.07.2021

(2. den schůze – 22.07.2021)

(Jednání opět zahájeno v 9.01 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na pokračování 14. schůze Senátu. Z dnešního jednání se omlouvají tito senátoři: Josef Klement, Ivo Trešl, Zbyněk Linhart, Martin Červíček a Anna Hubáčková.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Zatím je registrováno 43 senátorek a senátorů. Pro vaši informaci ještě připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

My můžeme zahájit dnešní program tím, že budeme jako první projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 118

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 118. Poprosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, kterou vítám tady u nás v českém Senátu, aby zaujala místo u stolku zpravodajů a následně nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den, dovolte, abych představila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Především chci uvést, že se jedná o transpozici nových předpisů EU, kde v rámci celé EU dochází postupně k modernizaci pravidel jednotného digitálního trhu a odstraňování překážek pro prodej zboží na dálku a pro přeshraniční poskytování služeb. Vedle posílení práv spotřebitelů na jedné straně dochází rovněž k zavádění nových pravidel, která podnikům zajistí transparentnější, spravedlivější a předvídatelnější online prostředí. Dochází tak i k úpravám v oblasti DPH, jejímž cílem je usnadnit přeshraniční obchod, zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž podnikům v EU a bojovat proti daňovým únikům.

Mezi nejdůležitější nástroje k dosažení tohoto cíle patří rozšíření jednoho správního místa, které umožňuje, aby se osoba povinná k dani při uskutečňování vybraného plnění nemusela registrovat k DPH, v každém jednotlivém členském státě, ve kterém tato plnění uskutečňuje, ale aby své povinnosti k DPH mohla plnit prostřednictvím pouze jednoho členského státu.

Zavedení nových dovozních režimů pro zboží v hodnotě do 150 eur, které zjednoduší plnění povinností souvisejících s dovozem zboží, zavedení speciálních pravidel týkajících se dodání zboží, které je prodáváno skrze elektronické platformy. Návrh také obsahuje dílčí změny právní úpravy v souvislosti s právem EU...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Omlouvám se, paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové, prosím, ztište se, já jsem myslel, že postupně ten hluk utichne, ale on narůstá... Prosím, zkuste to obrátit na druhou stranu. Prosím, paní vicepremiérko.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedo. Návrh také obsahuje dílčí změny právní úpravy v souvislosti s právem EU, ke kterým dochází na základě vyhodnocení potřeb aplikační praxe, vývoje jiných právních předpisů a zejména judikatury Soudního dvora EU.

Navrhované rozšíření stávajícího systému mělo být spuštěno k 1. lednu 2021, avšak mimo jiné i s ohledem na stávající pandemickou situaci bylo na území EU rozhodnuto o odsunu spuštění tohoto systému k 1. červenci 2021.

Závěrem bych chtěla uvést, že ačkoliv již došlo ke spuštění tohoto systému, není od 1. července 2021 ČR splněna její povinnost implementovat příslušné unijní předpisy v oblasti DPH do národního právního řádu.

Tato skutečnost nepůsobí problém pouze Finanční a Celní správě, ale zejména zasahuje obchodníky, kterých se elektronické obchodování týká, kteří se museli přizpůsobit jednotným unijním pravidlům. Toto přizpůsobení vyvolá nemalé náklady na jejich straně, prodlužování stávající situace, tedy nutnosti v některých oblastech aplikovat starou i novou úpravu, tyto náklady se samozřejmě zvyšují.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, paní ministryně. Návrh zákona projednal VVVK, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 118/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Miroslava Němcová. Následně návrh zákona projednal ÚPV. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 118/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň. Následně návrh zákona projednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky a přijala usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 118/4. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor David Smoljak. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení máte jako senátní tisk č. 118/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, který už zaujal místo u stolku zpravodajů, nyní ho prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji, věřím, že i pan senátor umožní paní ministryni, aby poslouchala, co bude pan zpravodaj říkat... Máte slovo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dobrý den. Chtěl bych především na úvod potvrdit slova paní ministryně, jde skutečně o transpoziční novelu, nad tu transpoziční novelu tam toho moc není. Je to trochu jiný příklad než včerejší novela zákona o elektronických komunikacích, která se taky tvářila transpozičně, ale mimo to tam byla některá další ustanovení. Tady skutečně téměř už nic dalšího není.

Jedná se o novelu zákona o DPH, ale taky celního zákona, ale ohledně toho celního zákona je tam pouze jedno zmocnění, k vydání vyhlášky, která bude stanovovat nový vzor nového typu celního prohlášení. To je všechno, co je tam ohledně celního zákona.

Kromě těch transpozičních záležitostí je tam pouze ještě vsunuto ustanovení o příslušnosti či nepříslušnosti jednotlivých orgánů Finanční správy. V jiných případech tato ustanovení jsou většinou promítnuta do zákona o Finanční správě ČR, ale to je jedno. Na to víceméně poukázala naše legislativa.

Jinak tam skutečně nad rámec té transpoziční novely není nic. Potvrzuji také slova paní ministryně, že už se podle těch nových pravidel, nových směrnic postupuje od 1. července. Sám jsem si to ověřil, když jsem chtěl z jedné platformy kupovat nějaké zboží ze třetích zemí, tak už je tam napsáno, že od 1. července se ruší osvobození od daně do výše 22 eur.

Takže už se teď postupuje od 1. července podle těch nových ustanovení.

Jinak paní ministryně v zásadě uvedla, v čem spočívají ty změny. Jsou tam změny spojené s pravidly přeshraničního elektronického obchodování, zavádí se zvláštní režim jednoho správního místa. Podstatnou změnou, jak jsem už avizoval nebo jsem uvedl, je zrušení dosavadního osvobození od DPH při dovozu zboží s hodnotou nepřesahující 22 eur ze třetích zemí. V této souvislosti předloha zavádí nové dovozní režimy pro zboží v hodnotě do 150 eur, s tím, že pro výběr dovezeného zboží do této hodnoty 150 eur bude mít plátce daně možnost volby ze dvou nových zjednodušených, tzv. zvláštních režimů.

Jsou také nastavena pravidla pro tzv. malé podniky, nebo zjednodušující pravidla pro tzv. malé podniky, s ročním limitem do 10 tis. eur za kalendářní rok. Pro tyto malé podniky místem plnění při prodeji je místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odesílání nebo přeprava začíná.

Tato směrnice měla být implementována původně do našeho právního řádu 1. ledna 2021, s ohledem na pandemický stav to bylo prodlouženo na 1. červenec letošního roku, jak je vidno, ani jedna lhůta se nestihla. Podle té směrnice, protože je to možná přímo použitelný předpis EU, tak už se postupuje. Proto když hospodářský výbor projednával tento návrh zákona, navrhl odstranit přechodná ustanovení, která už jsou zastaralá, protože už je dnes 22. července, pokud se nemýlím, takže nemůžeme stihnout termín 1. červenec ani 1. duben. Ta ustanovení, která jsou zastaralá, už zřejmě nesmyslná, navrhuje hospodářský výbor vypustit. Kromě toho navrhuje prodloužit, jak bych to řekl, mluví se o výjimce, ale ona to není výjimka, přechodná ustanovení na způsob výpočtu odpočtu DPH v případě veřejnoprávních médií, ČT a Českého rozhlasu, kdy systém, který teď funguje a je předvídatelný pro ČT a Český rozhlas, by měl končit 31. 12. 2021. Pokud by se ten systém dočasně jakoby zrušil, tak by to znamenalo tvrdé dopady do hospodaření ČT i Českého rozhlasu, navíc by docházelo zase k těm sporům, co je ekonomickou činností s nárokem na odpočet a co není ekonomickou činností, takže je evidentní, že je potřeba minimálně o nějaký čas prodloužit toto přechodné ustanovení. Nebudu to nazývat výjimkou, ale přechodné ustanovení. Do 31. 12. 2024 navrhujeme, navrhují koneckonců i ostatní výbory, tak, aby se v průběhu těch let dospělo k nějakému, řekněme, systémovému řešení, a to ve vazbě třeba na novelu zákona o ČT nebo Českém rozhlasu.

Jinak hospodářský výbor navrhuje vrátit tento návrh novely zákona o DPH s těmi pozměňovacími návrhy, o kterých jsem mluvil, tzn. jak s vypuštěním těch ustanovení, která jsou zjevně zastaralá, protože jsme nedodrželi ani jednu lhůtu, která byla původně stanovena, plus návrh, který se týká prodloužení tohoto přechodného ustanovení odpočtu nebo pravidla výpočtu odpočtu DPH v případě ČT a Českého rozhlasu.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane senátore, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu, zaznamenávejte případně návrhy, prosím, abyste potom mohl zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru VVVK, paní senátorku Miroslava Němcová? Přeje, prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vás informovala, že VVVK přijal 45. usnesení, a to na 9. schůzi, která se konala 20. července letošního roku, k návrhu zákona o dani z přidané hodnoty. Po úvodním slovu předsedy výboru, senátora Jiřího Drahoše, odůvodnění návrhu zákona náměstkem ministryně financí Ing. Mgr. Stanislavem Koubou, po zpravodajské zprávě senátorky Miroslavy Němcové a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze,

II. určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 118 na schůzi Senátu PČR senátorku Miroslavu Němcovou,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Jak bylo řečeno, tento výbor přijal jeden pozměňovací návrh. Týká se toho, co zde zmínil předseda hospodářského výboru, garančního výboru, pan senátor Vilímec, tedy způsobu odpočtu výpočtu DPH pro ČT a Český rozhlas. Je třeba poděkovat na tomto místě i panu senátorovi Smoljakovi, který s tímto tématem jako zpravodaj Stálé komise pro sdělovací prostředky vystoupil na jednání tohoto orgánu, také tato komise, asi o tom bude řeč, přijala identický pozměňovací návrh, který ponechá ČT a Českému rozhlasu v prvém případě zhruba 300 mil. Kč v rozpočtu, v druhém případě 120 až 130 mil. Kč v rozpočtu, pokud by o tyto peníze přišly, samozřejmě by to byl citlivý zásah do obou institucí, pokud by ta výjimka nebyla prodloužena, skončila v letošním roce, asi by to znamenalo nějaký dopad, programový, personální. To neumím blíže popsat.

Pokud dovolíte, ještě se zmíním o tom, co uvedla paní ministryně v závěru svého vystoupení, o tom, že uběhla ta transpoziční lhůta pro přijetí tohoto návrhu, která, jak již také bylo řečeno, byla stanovena nejprve na leden letošního roku, kvůli covidu o půl roku prodloužena, ale to datum 1. července již také uplynulo, není to vinou Senátu. Předloha ležela v Poslanecké sněmovně tak dlouho, že bylo věcí Poslanecké sněmovny, jejího předsedy a jejího organizačního výboru, aby zařadili ten tisk a projednali tak, aby neohrozili onu lhůtu, která byla stanovena. Senát teď není žádným viníkem nastalé situace, musí se ujmout své role v tom, že pokud cítí, že tam není něco dobře, tak se nemůže nechat postavit do situace, že tady běží lhůta, pokud my svými opravami, svými pozměňovacími návrhy budeme chtít toto vylepšit, tak že jsme viníkem toho, že se ta lhůta ještě posune. Na nás ta vina opravdu neleží.

Tolik, co jsem chtěla říct z pozice zpravodaje.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní zpravodajko. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Tomáš Goláň? Přeje. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se dostal k té materii, o čem ten zákon je. Je to transpozice směrnice. Daň z přidané hodnoty je harmonizovaný systém v rámci Evropské unie. To znamená, že pokud ta směrnice platí od 1. července 2021, platí už i u nás. To znamená, že pokud my přijmeme později cokoliv, pro všechny poplatníky daně z přidané hodnoty je závazná už ta směrnice, mohou podle ní postupovat.

V čem je ta materie velice důležitá? Tento zákon se nazývá v podstatě e-commercí, e-commerce je zasílání zboží na dálku pro e-shopy, e-shopy prodávají zboží do Polska, na Slovensko, kamkoliv. Dokud nedosáhnou 10 tisíc eur v té zemi, tak se nemusí registrovat k dani z přidané hodnoty v té zemi, ale platí to na jednom místě, u nás. Teď si představte, že jako začínající obchod prodáváte Slovensko, Maďarsko, Polsko, Spojené království a další. V okamžiku, kdy se překročí obraty v těchto zemích, vy se musíte registrovat ve všech těchto zemích. Říkám to proto, abyste věděli, jak strašně důležité je tento zákon přijmout. Jak je důležité ho přijmout co nejdříve, i přesto, že se dostanu k tomu, že potřebujeme k tomu pozměňovací návrh. To znamená, že ten podnikatel je najednou zaregistrován v 15 členských státech. Tento zákon odstraňuje a vytváří princip jednotného správního místa, takzvaný One Stop Shop. My to známe z praxe jako Mini One Stop Shop, kdy tohle už fungovalo v rámci takzvaných elektronických obchodů. To znamená prodávání licencí, prodávání programů přes Apple, přes Google Play apod.

To zjednodušení spočívá v tom, že v okamžiku, kdy on překročí obrat 10 tisíc eur v jakémkoli státě, se registruje pouze u sebe doma. Pouze v České republice ten český podnikatel odvádí to DPH do těch 15 států, kde překročil ten limit. To znamená, že český správce daně vybere ty peníze a distribuuje je v rámci Evropské unie, v rámci členských států. Vidíte sami, jak je to obrovská úleva pro ty začínající e-shopy, jak je to obrovská pomoc. Tento systém se vlastně nazývá One Stop Shop, to znamená jednotné správní místo.

Moji předřečníci tady vzpomněli, že dochází ke změně u dovozu zboží do 22 eur. Je tam dneska limit 150 eur, jsou tam dva režimy. Opět jeden z těch režimů se může dělat tímto zjednodušeným způsobem. To znamená, že všichni podnikatelé v podstatě na tento zákon čekali, aby mohli ty e-shopy rozjet takovým způsobem, aby je nezatěžovaly. Protože víme my všichni, covid podnikatele zatížil. Tento zákon jim má opravdu konečně umožnit, samozřejmě není to náš nápad, je to nápad Evropské unie, má konečně ty podnikatele odtížit, co se týká administrativy.

To jsou důvody, pro které bych samozřejmě chtěl, aby to bylo schváleno co nejdříve. Nicméně, již to tady zaznělo, ano, je to výjimka, je to výjimka v rámci nároku na odpočet u shozených plnění u České televize a Českého rozhlasu. Byl jsem iniciátorem toho pozměňovacího návrhu. Ta výjimka je naprosto nutná, protože České televizi přináší 320 milionů ročně a Českému rozhlasu 120 milionů. Prostě, i když jsou závažné důvody pro to co nejdříve dostat do života tento zákon, jsem pro to, abychom všechny pozměňovací návrhy, tak jak byly přijaty těmi výbory, abychom podpořili. Protože pokud nedojde ke změně financování České televize a Českého rozhlasu, tyto společnosti veřejnoprávní by se dostaly do obrovských existenčních problémů. 320 milionů je velká částka pro každého.

Co toto přinese v rámci státního rozpočtu? Zavedení takzvaného One Stop Shop, to znamená jednotného správního místa, bude mít dopad na rozpočet asi 100 až 105 milionů, protože bude potřeba rozšířit software stávající. Bude nutno přijmout asi 25 pracovníků, což není nic proti tomu, co to přinese těm podnikatelům.

Takže tolik stručně, k celnímu zákonu se tady vyjadřoval i můj předřečník, že tam dochází pouze ke změně formuláře, to znamená toho celního hlášení.

Ústavně-právní výbor přijal k tomuto zákonu usnesení, to usnesení bylo takové, že doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, určuje zpravodajem výboru při projednávání na schůzi senátora Tomáše Goláně, pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil své usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, pan senátor David Smoljak? Přeje. Prosím, pane senátore.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové. Stálá komise pro sdělovací prostředky byla první, kdo se novelou tohoto zákona zabýval už 13. července. Není zvykem, aby se mediální komise zabývala zákony o DPH, ale v tomhle případě to bylo případné, protože se tento zákon hodně dotýkal nebo téma tohoto zákona se hodně dotýkalo hlavních médií veřejné služby v naší zemi, České televize a Českého rozhlasu. Mí předřečníci tu souvislost už vysvětlili.

Já jenom krátce shrnu, že podstata celé věci je v tom, že tato média veřejné služby vedla delší dobu spory o výši odpočtu DPH. Díky tomu, že poskytují službu ze zákona, ale zároveň jsou běžnými producenty. Mezi těmito médii a Finanční správou byl dlouhou dobu spor, a vlastně je doposud, o to, jaká je výše toho možného odpočtu DPH.

Novelou z roku 2017 se tedy stanovila nějaká pravidla výpočtu toho kráceného nároku na odpočet DPH, který letos končí. Pokud by se neprodloužil, tak by tyto spory opět se znovu rozhořely. Těmto médiím by hrozila ztráta ve výši stovek milionů korun nad rámec plánovaných rozpočtů. Což já zasadím ještě do kontextu toho, že těmto médiím od roku 2008, v případě České televize, nebyl vůbec valorizován koncesionářský poplatek, u Českého rozhlasu dokonce od roku 2005. Reálně těmto médiím poklesly jejich příjmy zhruba o 20 % za tu dobu, čili tohle by byl další zásah do jejich rozpočtu. Nepochybně by to mělo dopad na kvalitu a rozsah veřejné služby, které poskytují. Z tohoto důvodu Stálá komise pro sdělovací prostředky na můj návrh přijala pozměňovací návrh, který tuto situaci řeší. Doporučuje Senátu vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s předloženým pozměňovacím návrhem, který tvoří přílohu tohoto usnesení. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. První se hlásí pan předseda školského výboru, senátor Jiří Drahoš. Připraví se pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Drahoš:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, v rámci projednávaného zákona bych se chtěl přece jenom krátce zastavit u problematiky odpočtu DPH u veřejnoprávních médií.

Jak už bylo konstatováno, náš výbor se připojil jednomyslně k ústavně-právnímu výboru, ke Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky i k hospodářskému výboru, v doporučení přijmout pozměňovací návrh, který by zachoval ten současný výpočet kráceného nároku na odpočet DPH pro Českou televizi, Český rozhlas do konce roku 2024.

Dovolte mi říci, proč si myslím, že zachování toho statu quo je velmi potřebné.

Všichni sledujeme, že veřejnoprávní média se v poslední době, a to i za přispění některých politiků, ocitají pod stálým tlakem na to, aby se chovala nebo naopak nechovala určitým způsobem. Ostatně vyhrocenou situací v Radě České televize jsme se zde na plénu Senátu opakovaně zabývali.

Koronavirová doba navíc přinesla pro obě veřejnoprávní média zvýšené nároky na jejich práci, zkomplikovala výrobu celé řady programů a znamená také zvýšené náklady na provoz, bezesporu. To vše při požadovaném vysokém standardu vysílání. To jenom pro kontext. Do této situace přichází ministerstvo financí s novelou zákona o DPH, v níž by se změnila ta dosud platná úprava, která kromě právní jistoty ohledně platby DPH pokrývá, jak už tady bylo konstatováno, oběma subjektům významnou část rozpočtu. Já samozřejmě rozumím zcela snaze ministerstva financí zjednodušit právní úpravu toho zákona předkládaného a přiblížit ji praxi obvyklé v ostatních evropských zemích s tím, že tato výjimka, či úleva chcete-li, se ze zákona vyjme.

Vzhledem ke zmíněnému kontextu bych to ale za sebe považoval za chybný krok v případě České televize, u Českého rozhlasu, už z důvodu nejenom těch ztrát významné části rozpočtů, a tedy kvality jejich fungování. Čili proto onen pozměňovací návrh.

Jaké řešení by mělo být systémové, je celkem nasnadě. Jde o úpravu koncesionářských poplatků. Jak tady kolega Smoljak zmiňoval, ty se u České televize naposledy zvyšovaly v roce 2008 a u Českého rozhlasu dokonce v roce 2005. Pokud my chceme, a jistě na tom máme zájem, aby veřejnoprávní média skutečně plnila funkci médií veřejné služby a nestala se z donucení státními médii, která budou plně ve vleku těch, kdo budou v tu chvíli zrovna u moci, musíme jim dát k dispozici adekvátní rozpočet. Dokud nedojde k úpravě koncesionářských poplatků či zavedení dalšího promyšleného, zdůrazňuji „promyšleného“, způsobu financování, budu rozhodně proti tomu, aby se oběma médiím ta výjimka v zákoně o DPH zrušila.

Pevně věřím, že než na konci roku 2024 ono přechodné období vyprší, bude jejich financování zajištěno adekvátním způsobem a nebudeme se muset už nadále spoléhat na takováto nesystémová řešení. Do této doby ale nevidím jiné východisko. Proto na vás, kolegyně a kolegové, apeluji, abyste v podrobné rozpravě podpořily zmíněné pozměňovací návrhy o ponechání platnosti tohoto ustanovení. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Pan senátor Nytra neuplatňuje přednostní právo, takže prosím pana senátora Čunka, aby se ujal slova.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedo, paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové, já nechci diskutovat, protože k tomu není ani prostor, hlavně ani podklady, o tom, jestli Česká televize a Český rozhlas potřebují nebo nepotřebují nižší sazbu DPH, protože kdybych se v České republice zeptal zřejmě kteréhokoliv subjektu, který musí DPH uplatňovat, tak by řekl, že by jistě uvítal sníženou sazbu.

Jde o to, že tímto způsobem nepřímo de facto dáváme dotaci těmto dvěma subjektům, významnou, je to přes 300 milionů korun, České televizi. Já tady nemám žádný podklad o tom, jestli to je nutné. Jenom samozřejmě je to pocit některých, ale možná tedy pocit, který je odůvodněný, protože znají dobře ekonomickou situaci těchto institucí, znají, ví, že dobře hospodaří, že tam neunikne ani koruna, že kdybychom neudělali tento krok, tak jsou ohrožena veřejnoprávní média atd. To, že chce každý víc peněz, tomu rozumím. To, že nebyly valorizovány, taky ne. To, že je stále více a více koncesionářů, kteří televizi nemají, hlavně mezi mladými lidmi, já mám čtyři děti a ani jedno nemá televizi. Jejich přátelé, kterých je hodně, také nemají televize. Prostě používají už jiná média apod. Česká televize jim nechybí. Možná k tomu jednou dojde...

Ale ten trh, který by měl částečně určovat, to znamená tím poplatkem, zda Českou televizi potřebujeme nebo nepotřebujeme, to znamená každý sám, ten tady žádný není, protože ten poplatek, ano, přiznejme si, je už dlouhodobě stejný. Lidé nad tím nemusí přemýšlet. Protože ve chvíli, kdy vám přijde složenka, na které se něco mění, člověk začne přemýšlet, jestli vůbec tu službu potřebuje. To je věc, kdy možná, nebo já jsem přesvědčen, že tady, chceme-li veřejnoprávní televizi, tak bychom, ti, kteří ji užíváme, měli být přesvědčeni o tom, že ji opravdu chceme.

To, co říkal kolega Goláň o tom, jaké konsekvence, tedy ty mezistátní a mezinárodní, jaké způsobuje nepřijetí tohoto zákona problémy, to si myslím, že by nás mělo vést právě k tomu nebo nás už dávno mělo vést k tomu, že to mělo být schváleno, aby podnikatelské prostředí zaprvé mělo jistotu, zadruhé danilo správným způsobem. A nezdržovali možná některé obraty, které mohly být větší. To znamená, nám tady může vznikat ztráta právě proto, že některé subjekty v České republice by mohly mít obrat větší, než mají v tuto chvíli.

Závěrem, já nejsem příliš spokojen s tím, že jen tak Senát prostě řekne, že někomu, tedy těmto subjektům, sníží sazbu DPH, protože se domnívá, že by měly mít méně peněz. Ale nemáme to podloženo právě tím, že by odpovědné orgány Senátu, samozřejmě možná i Poslanecké sněmovny, sdělily, že bylo prověřeno finanční zdraví, hospodaření atd. těchto subjektů a na základě toho je dobře jim teď přechodně pomoct, než dojde k tomu, že by koncesionáři, jak mají, si službu hradili. Protože je to sice 300 milionů, to je hodně peněz, ale když vezmete, že Česká televize získává těsně pod 7 miliard korun, tak to není zase ten zásadní objem, který by ji úplně rozvrátil. Takže na příště bych měl prosbu, kdyby ti, kteří předkládají takovýto materiál, doložili i tyto ekonomické parametry, abychom se mohli rozhodovat kompetentně o pomoci či nepomoci. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Nytra. Připraví se pan senátor Vladislav Vilímec.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím plynule navázat vlastně na předřečníky, protože to řešení, které navrhují všechny výbory, asi není ideální, ale bohužel se tady snažíme napravit něco, co by mohlo být vyřešeno daleko lépe a koncepčněji, ale v tuto chvíli to prostě nejde. Řešíme to na poslední chvíli. Takže my určitě podpoříme tyto změny. Já bych vás chtěl z tohoto místa požádat potom ještě o podporu jednoho pozměňovacího návrhu, protože taky řeší něco, co mělo být a mohlo být řešeno daleko lépe a koncepčněji, a to je jedna drobná část zdanění hazardu, kdy došlo k tomu, že v roce 2019 ministerstvo financí pod vedením paní ministryně docela rozumně navrhovalo jednotlivé sazby jednotlivých položek v rámci hazardu podle jejich škodlivosti nebo nebezpečnosti na naši populaci. Vylezl z toho ale, podle mého, totální paskvil, kdy v podstatě v té zvýšené sazbě 35 % se ocitly kromě mechanických hracích přístrojů, což je naprosto oprávněné a troufám si tvrdit, že máme podloženo, že tohle škodí nejvíce, tak potom v té sazbě skončily loterie. Ty ostatní zůstaly na sazbě 23 %. Senát před dvěma lety toto rozporoval, snažil se to opravit. Bohužel Poslanecká sněmovna nás přehlasovala. Myslím si, že bylo dost příležitostí s tím něco od toho roku 2019 udělat. Bohužel se tak nestalo. A protože se s největší pravděpodobností dostaneme do podrobné rozpravy, já potom načtu pozměňovací návrh, který vrací ty loterie na původní hranici zdanění.

S tím ale, že pochopitelně je to jakási výzva pro ministerstvo financí, ať už bude v budoucnu řídit ministerstvo financí kdokoli, aby opravdu se zabýval tím a vrátil se, nevím, jestli k těm přesným částkám, ale aby se oprášil ten původní návrh ministerstva financí z roku 2019 a řešilo se to opravdu nějak smysluplně, ne tak, jak je to dnes. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer. Vladislav Vilímec zůstává připraven.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo, paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom trochu upřesnit, o co jde, pokud jde o ČT, nejde o sníženou sazbu, ale o krácený nárok na odpočet DPH. Jde o to, že to je stav věcí, který až dosud pro ČT fungoval. Náš zásah, ten pozměňovací návrh má toto fungování prodloužit. S čím to souvisí nebo proč se to dělá? Tady znalci mediální legislativy mě opraví, nevím, jestli teď máme koncesionářské poplatky od roku 2009 na této výši, vzpomínám si, že se řešily v souvislosti s digitální novelou, v souvislosti se zrušením reklamy, ČT přišla o reklamu, dobře víte, na prvním kanálu nebo na všech kanálech s výjimkou druhého, z toho se ale financuje fond kultury, takže navýšení koncesionářských poplatků tehdy na tu výši 135 korun pro ČT a 45 pro Český rozhlas bylo kompenzací této ztráty.

Od té doby, prosím někoho, aby pak doplnil, od kterého roku konkrétně to je, nedošlo k žádné úpravě výše koncesionářských poplatků. Všechny vstupy v celé naší ekonomice se zvyšují, to znamená, náklady se zvyšují, prostředky, které ČT získává pro poskytování své služby, zůstávají stejné.

Naopak bych řekl, že ČT kontinuálně rozšiřuje svoji službu, že čím dál tím více postihuje to, co po ní zákon chce, tj. aby obsluhovala minoritní zájmy, kulturní, sportovní a další, starala se o vzdělání i rozvoj kultury tím, že podporuje a realizuje kinematografické projekty, které si komerční stanice nemohou dovolit, to chápeme, ale právě proto ČT ty prostředky má, aby to mohla činit.

Musíme nechat v tuto chvíli zcela stranou, jaký má kdo poměr k ČT. Víme, že jsou politici, kteří by ji nejlépe zrušili, jsou politici, kteří se jí zastávají, možná jsou i mezi námi v tomto celém vějíři zástupci všech různých postojů. Dokud ale platí zákon o ČT, dokud platí zákon, který stanovuje koncesionářské poplatky, tak se nemůžeme tvářit, že to nebudeme dělat a že budeme postupovat, abych to přirovnal k jinému strategickému záměru, cestou vyhladovění ČT. Musíme brát na vědomí nějaký rozsah činností a služeb, které poskytuje, brát na vědomí, že na to musí mít adekvátní prostředky, pakliže se ekonomika země posouvá ke zvyšování vstupních výdajů.

Proč je tady ta výjimka DPH? Byl to takový, řekl bych, pohodlný a maličko zamaskovaný způsob, jak navýšit ČT prostředky, protože nebyla politická odvaha, nebo vůle, spíš si myslím, odvaha, stanovit navýšení koncesionářských poplatků, které by bylo na místě. Jestli se nepletu v tom datu, znovu opakuji, nechám se opravit, tak je to už 11 let, možná 12 let, kdy se tyto vstupy nezměnily. A to si myslím, že by žádná instituce nesnášela v klidu.

Službu chceme nadále v tom rozsahu, myslím si, že je důvod být s ní spokojen, spokojeni, tudíž bychom měli taky být realisty.

Ten pozměňovací návrh nedělá nic jiného, než že zachovává současný stav, čili není to žádná změna, úleva v DPH nad stávající rámec, není to žádné navýšení prostředků pro ČT, je to jenom zachování stejného rozsahu prostředků. A to si myslím, že snad jsem vysvětlil, že v dané situaci je fér, protože pakliže bychom toto neučinili, musíme učinit něco jiného. Musíme buď navýšit koncesionářské poplatky, nebo limitovat, s tím já bych nesouhlasil, rozsah služeb ČT, požadovat po ní méně, nebo extrémně, našli by se zastánci takového návrhu, ČT zprivatizovat. Já s tím nesouhlasím, proto podporuji, abychom ČT vytvořili alespoň nezměněné ekonomické podmínky pro její práci, které si já osobně nesmírně vážím. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane místopředsedo, dalším přihlášeným je pan senátor Vladislav Vilímec. Prosím, pane senátore, máte slovo. Připraví se pan senátor David Smoljak.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem chtěl vystoupit víceméně k tomu, co zde prezentoval pan místopředseda Senátu. Skutečně nejde o žádné snížení DPH, v případě ČT a Českého rozhlasu, to už tady bylo řečeno. Dokonce bych to nenazýval ani výjimkou. To je takový novinářský slogan, že je to výjimka. Je to přechodné ustanovení, které bylo nastaveno do 31. 12. 2021. Ministerstvo financí ani s ničím jiným nepřichází, to znamená, návrh je motivován tím, že pokud by nebylo prodlouženo to přechodné ustanovení, tak by skončilo, opět by se obnovily spory o výši odpočtu DPH v případě ČT a Českého rozhlasu. Jinak nevím, jestli zrovna návrh na odpočet DPH se má řešit nějakými koncesionářskými poplatky. To ponechávám stranou. Nemyslím si. Je třeba to zpřesnit, tak aby nedocházelo k soudním sporům.

Upozorňuji také, že za tu dobu, nejsem expert na mediální prostředí, ale za tu dobu, co tady dochází k různým sporům, které nebyly ještě ani soudně vyřešeny, Finanční správa několikrát změnila svůj postoj, svá stanoviska, takže jde o to, aby ČT a Český rozhlas měly nějaké předvídatelné prostředí, o to tady teď jde. Určitě se vytváří prostor do roku 2024, aby se ta situace nějak systémově vyřešila, ať již v zákoně o DPH nebo prostě v zákoně o ČT nebo Českém rozhlase. Ale úplně si nemyslím, že to nutně musí vést k úpravě nebo ke zvyšování koncesionářských poplatků. To, že se nezvyšovaly dlouhou dobu, víme. Stále platí 25 korun, myslím, za rozhlas měsíčně, televize asi 135 korun, ale v souvislosti s nárokem na odpočet DPH si nemyslím, že nutně je potřeba nějak upravovat koncesionářské poplatky. Takže to jenom, když vystoupil pan senátor Čunek s tím, že jde o nějakou výjimku, snížení sazby... Nejde o žádnou výjimku, je to přechodné ustanovení, které není šťastně formulované v zákoně, to přiznávám. Nevím, proč se tam vůbec objevil ten rok 2021. Teď v tuto chvíli nemůžeme dělat nic jiného, pokud nechceme, aby se obnovily ty spory s tvrdými dopady na hospodaření ČT a Českého rozhlasu, než tu výjimku prodloužit do roku 2024, a snad v mezidobí přistoupíme, ať už Senát, nebo hlavně ministerstvo financí, k nějakému skutečně systémovému řešení. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, další přihlášený je pan senátor David Smoljak.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Také jsem se přihlásil, abych vysvětlil, jak je to s tou údajnou dotací nebo dárečkem pro ČT a Český rozhlas. Myslím, že mí předřečníci to vysvětlili naprosto jasně, skutečně nejde o žádnou dotaci. Jde o to, aby byla jasně stanovena pravidla výpočtu kráceného nároku na odpočet DPH, který vyplývá z toho, že poskytují službu ze zákona, že poskytují veřejnou službu, která je daná zákonem.

Ale vyjádřím se ještě k tomu, padla tady nějaká domněnka o nedostatečné kontrole hospodaření ČT. Já bych jenom rád připomněl, že hospodaření ČT je pravidelně řádně auditováno, dohlíží nad ním Rada ČT a Rada Českého rozhlasu, mají pro to vytvořenou dozorčí komisi ze specialistů na hospodaření a na ekonomiku, kteří mají přístup ke všem ekonomickým výstupům. Čili hospodaření těchto médií je kontrolováno velmi pečlivě, řekl bych, až nadstandardně ve srovnání s ostatními institucemi.

Na druhou stranu je pravda, že do budoucna je třeba vyřešit nějaké udržitelné financování těchto médií, že nemohou pořád pracovat bez ohledu na inflaci se stejným podílem koncesionářských poplatků jako před 13, 15 lety, to prostě donekonečna nejde takto provozovat, stejně tak je třeba nějak vyřešit udržení nezávislosti těchto médií. V dnešní době vidíme, že členové rady, kteří by měli být nástrojem veřejnosti pro kontrolu těchto médií, vystupují spíš jako prodloužené ruky politických stran, nepokrytě už kandidují za politické strany ve volbách. Takže původní záměr zákonodárců, aby tyto rady byly nástrojem veřejnosti, už dávno neplatí. Naprosto se to zpolitizovalo. Takže i toto je třeba do budoucna vyřešit změnou zákona o ČT. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedo, já jsem tady chtěl říct to, co řekl pan místopředseda Oberfalzer. Pane senátore Čunku, prostřednictvím pana předsedajícího, to není žádná změna sazby. Nárok na odpočet je něco úplně odlišného než daň na výstupu.

Ve sněmovně probíhala debata, zeptal se mě na to tady jeden z kolegů, proč je tam hranice 10 tisíc eur a proč ta hranice třeba není 50 tisíc eur. Někdo k tomu tam měl pozměňovací návrh.

Znovu vysvětlím princip. Pokud dodávám zboží na Slovensko a neudělám na Slovensku obrat větší než 10 tisíc eur, platím DPH z tohoto zboží v tuzemsku. Když udělám obrat větší než 10 tisíc eur, platím DPH z tohoto zboží na Slovensku. Je to jedno, pořád to DPH platím. Hranice je nižší proto, aby to DPH šlo potom na to Slovensko a nezůstalo u nás, protože já podnikám na Slovensku, pomocí té e-commerce. Je vtipné, jak z e-commerce, která je obrovským tématem pro podnikatele, je debata o ČT. Takže ta hranice 10 tisíc eur je otázka distribuce mojí platby do jiného členského státu. To znamená, hlavně tam nejde udělat pozměňovací návrh, protože to je transpozice této směrnice, implementace této směrnice, je to dáno touto směrnicí. Dřív si to ty státy určovaly samy, u nás to bylo 140 tisíc korun. Dneska se to jednotně zavedlo v rámci celé Unie, 10 tisíc. Takže to je i pro kolegu odpověď, možná i pro další, co sledovali debatu ve sněmovně. Nemůžeme tam měnit tu hranici, pro podnikatele je to jedno. Jiná věc je to pro stát, protože když ta hranice je nižší, tak se ta daň distribuuje do místa spotřeby toho zboží, tzn. třeba na to Slovensko, místo v tuzemsku. Takže tolik k té odborné věci.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, nyní pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych ubezpečit zcela vážně nejenom kolegu Oberfalzera, ale mnohé jiné, že nejsem přítelem toho, aby v ČR fungovala jenom komerční média. Komerční média už od slova komerční fungují tak, aby dosahovala zisku, ten zisk mohou dosahovat tak, že získávají většinou reklamy. Pak pochopitelně musí nutně sloužit více tomu, kdo jim dá víc peněz, přes reklamu či jakkoliv jinak.

To zmatení jazyků, které probíhá trochu i tady, kdy se někdo ne zcela přesně vyjádří o tom, jestli je to dotace nebo je to snížená sazba nebo cokoliv, základ je v tom, že kdybychom schválili tento zákon bez výjimky, tedy bez výjimky vůči veřejnoprávním médiím, tak budou mít méně peněz. To znamená, že to, že získávají touto aktivitou, tedy tímto pozměňovacím návrhem, více peněz, by se mělo odůvodnit tak, jak jsem řekl.

Přijde mi, že ta diskuse, kterou vnímám ve veřejném prostoru obecně, nakonec ji všichni vidíme, v tom se jí neúčastníme jako Senát, ale Poslanecká sněmovna neustále nějakým způsobem z různých důvodů odmítá dovolit členy rady, tzn. je to výsostně politická věc. Nakonec vidíte, že si berou přestávky atd. Prostě je to politika, kterou jednotlivé strany ingerují do ČT. Z nějakých důvodů. Jsem přesvědčen, že to je právě důležité, vyřešit tyto věci, pak se pochopitelně bavit o tom, kolik nás ta služba má stát, jestli chceme, aby nebyly žádné koncesionářské poplatky, a zaplatí si to stát, nebo jestli koncesionářské poplatky naopak mají být takové, aby si koncesionáři zaplatili tu službu, samozřejmě jako veřejnoprávní službu. To znamená, všechny ty otázky, které v případě jiného druhu, teď nemyslím podnikání jenom, ale hospodaření i veřejných subjektů, jako jsou obce, kraje atd., to, co se musí vyjasnit politicky, aby se dohodlo, jaké peníze kam půjdou, tak tady to děláme trochu oklikou. Nakonec jsme to slyšeli, mnozí to přiznali. Já bych raději, abychom směřovali k těm čistým liniím, které nebudou potom, to znamená liniím výjimek, problémů, které jsou, abychom se dohodli, jak to bude. Byť samozřejmě někteří nebudou spokojeni, jiní budou spokojeni, vůbec nechci rozvádět teď tady diskusi o tom, jak já osobně jsem spokojen s ČT, pro koho slouží, komu slouží, jestli opravdu všem nebo některým nadbíhá apod. Ale toto jsou věci, které mají být vyřešeny, a pak mluvit o penězích.

Ta doba pochopitelně, pokud se nemýlím, v tom návrhu je rok 2024, mi připadá nepřiměřeně dlouhá. Ale možná se dočkáme toho, že po volbách třeba některé ty otázky, které jsem tady položil, i směrem ke koncesionářským poplatkům atd., se třeba vyřeší rychleji, a pak ten návrh, který evidentně tady má z mého pohledu asi větší podporu, může být... Buď bude zkrácen, nebo naopak potom může být prodloužen. Ale jak jsem řekl, chci ubezpečit, že já jsem přesvědčen, že my potřebujeme veřejnoprávní rozhlas a veřejnoprávní televizi, ty věci, které jsem pojmenoval, bychom měli vyřešit, než budeme mluvit o tom, jak bude financováno. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane senátore, další přihlášenou je paní senátorka Šárka Jelínková. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážená paní vicepremiérko, vážené kolegyně, kolegové. Jen taky chci přispět svojí troškou do této diskuse. Na jednu stranu zde vystupuji i na oprávněný požadavek a podporu kolegy Jiřího Čunka, že bude potřeba do budoucna asi se podrobněji bavit o budoucnosti financování ČT a Českého rozhlasu. Nicméně v současné době jsme postaveni jenom před to, že potřebujeme vyřešit, zase je to jenom odklad nějakého problému, je to jenom politické rozhodnutí, jak nenechat v uvozovkách ČT na holičkách, i když tady samozřejmě padaly argumenty, zda 320 mil. v jejím celkovém rozpočtu je zase tak zásadní problém nebo není.

Také tady byla řeč o tom, že už možná přibývá více cílových skupin, které až tak nutně ČT nepotřebují, nicméně já bych zase připomněla, že máme stále velkou skupinu obyvatel, zvlášť doba covidová nám to ukázala, která ČT opravdu potřebuje. Já bych právě chtěla vyzvednout ČT, v době covidové, jak zareagovala a de facto pomáhala občanům přežít dobu covidovou.

I na naše podněty v Poslanecké sněmovně, našich poslanců z KDU-ČSL, ale i jiných, zřídila například program UčíTelka. Pro začátky, kdy učitelé vůbec nevěděli, jak se mají postavit k výuce dětí na dálku, některé školy nebyly vůbec připravené na toto. Dalším velmi výborným skutkem bylo zřízení ČT3, která cílí na cílovou skupinu senioři. Myslím si, že to je výborný kanál. Řekněme si, i když neznám ta čísla, a říkám, je to oprávněný požadavek kolegy Čunka, jen když se na to podívám třeba laicky, jako člověk, který někdy vedl nějaké jiné organizace, když už tak dlouho nebyly zvyšovány koncesionářské poplatky, víme, jak se všechno zdražuje, jak se zdražuje i lidská práce, mzdy, jak všechno jde nahoru, já to vidím jenom teď, že to je to nejnutnější a nejmenší, co můžeme pro Českou televizi a Český rozhlas udělat, a to dneska podpořit ten snížený odpočet DPH. Doufám, že to říkám dobře, aby mě tady daňoví poradci neopravili, ale chci podpořit Českou televizi, Český rozhlas, mluvili jsme o tom i v klubu KDU-ČSL. Česká televize a Český rozhlas mají svůj velký význam pro naše občany, ale hledejme do budoucna jiné a lepší cesty. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já také děkuji, paní senátorko. Další přihlášenou je paní senátorka Miroslava Němcová. Prosím, paní senátorko. Máte slovo.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji ještě jednou za slovo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, jenom několik poznámek k tomu, co zde zaznělo v té diskuzi. Já si uvědomuji, že hlavním obsahem té předlohy, kterou diskutujeme, jsou skutečně otázky DPH. Ale ukazuje i ta naše rozprava, jak citlivé téma je právě financování veřejnoprávních médií a jak nedořešené toto téma je. Jak tedy jakákoli příležitost, která se ukáže k tomu, abychom alespoň zachovali status quo, musí být využita. Takže dovolte jenom pár upřesnění.

Začala bych tím, že, myslím, že to byl pan předseda hospodářského výboru Vilímec, se ptal, že neví, proč přesně ten způsob toho odpočtu DPH vznikl v roce 2017. No, bylo to s nástupem této vlády, bylo to stanoveno na 4 roky do roku 2021 s tím, že se předpokládalo, že během mandátu této vlády dojde k nějakému skutečně ujasnění toho, jak mají být veřejnoprávní média financována nebo co s nimi chce udělat. Odcituji z vládního prohlášení. Z oddílu kultura cituji: „Budeme věnovat pozornost proměnám audiovizuálního sektoru za účelem naplnění kulturních, společenských a sociálních služeb. Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií, budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“

Věta „zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií,“ minimálně znamená, že nebudou ohroženy na své aktivitě, na své činnosti tím, že přijdou o významný podíl nebo významnou část svého rozpočtu. Tím se dostávám k upřesnění těch částek. V roce 2008 byla naposledy stanovena výše, myslím, že o tom mluvil pan místopředseda Oberfalzer, stanovena výše koncesionářského poplatku pro Českou televizi. Je to 13 let, od roku 2008. Pro Český rozhlas to bylo v roce 2005, tedy uběhlo 16 let od tohoto stanovení výše. Český rozhlas 45 korun, Česká televize 135 korun.

Když se podíváme na, byla tady zmínka, že třeba by se s tím ty, jak Česká televize nebo Český rozhlas, mohly nějak vyrovnat, že v případě Českého rozhlasu, když jde o výpadek 120 milionů, že možná to není tak dramatická částka. Vzpomínám na tu debatu, která se vedla na Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky, kde byli přítomni jak zástupci České televize, tak Českého rozhlasu, i ředitelé těchto veřejnoprávních médií. Například zástupci Českého rozhlasu uváděli, že rozpočet jejich celkový činí něco kolem 2 miliard korun. Ovšem miliarda a půl z toho jsou takzvané mandatorní výdaje, které musí být vynaloženy režijně na platy zaměstnanců atd. Těch disponibilních rozvojových peněz tam zbývá 500 milionů. Jestliže z těchto rozvojových peněz 120 milionů v případě rozpočtu škrtnete, škrtáte čtvrtinu. To je opravdu velký zásah. Skoro by mě zajímalo, jestli by třeba, mohla bych využít přítomnosti paní ministryně a zeptat se jí, jestli ze své zkušenosti ví, že některá státní organizace či některé řízené ministerstvo či Poslanecká sněmovna či Senát v průběhu let byly takto kráceny na svém rozpočtu v takové míře, jaká by dopadla na Český rozhlas nebo na Českou televizi? Asi jeden, na který si vzpomínám z poslední doby, jednu státní instituci, která ve výhledu na příští rok bude krácena, je Úřad pro ochranu osobních údajů. Vzpomínám si, že nedávno zde byl předseda, který prezentoval výroční zprávu tohoto úřadu. Sděloval senátorům, že ty výhledy rozpočtové, které má pro příští rok, významně krátí příjmy úřadu, a že s tím spojená ochrana osobních údajů, zvýšené nároky na tuto aktivitu se budou pokrývat jen velmi těžce. Ale v takové míře, o jaké mluvím, že by mělo dopadnout to neprodloužení toho současného stavu na Český rozhlas a Českou televizi, si myslím, že žádnou instituci, kterou rozpočtujeme v našem státním rozpočtu, to nepostihlo. Proto chci jenom ještě zopakovat, že se nejedná, jak tady říkal pan senátor Čunek, o tom, že si zvýší příjmy tímto přijetím tohoto pozměňovacího návrhu, že dojde ke zvýšení příjmů jak České televize nebo Českého rozhlasu. Ony v případě, že bude přijat tento pozměňovací návrh, zůstanou takzvaně na svém. Pokud nebude přijat tento pozměňovací návrh, v případě České televize je to zhruba minus 300 milionů, v případě Českého rozhlasu minus 120 až 130 milionů. Čili toto je třeba ještě zde uvést, aby byly jasné všechny souvislosti. Potom, jak se k tomu postavíme. Já doufám, že kladně, protože si velmi cením toho, že všechny tři výbory plus komise senátní přijaly identický pozměňovací návrh, jak zde říkal pan předseda školského výboru Jiří Drahoš. Na tomto výboru to bylo jednomyslné hlasování. Na Stálé komisi pro sdělovací komisi obdobně. Takže si myslím, že ta vůle k tomu zachovat, podpořit vládu v jejím vládním prohlášení, aby zůstala zachována pozice veřejnoprávních médií, ze strany Senátu existuje. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Prosím pana senátora Hilšera, který je další přihlášený do obecné rozpravy.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení senátoři, máme zákon o České televizi, máme zákony, které definují veřejnoprávní média. Zavazují je k tomu, aby poskytovala veřejnou službu, aby poskytovala službu veřejnosti. Takže myslím si, že dokud tyto zákony máme, dokud máme veřejnoprávní média, je třeba zajistit, aby tato média dobře fungovala.

Já bych chtěl ujistit nebo reagovat na pana senátora Čunka a sdělit, že nezávislá média mají velký význam, já myslím, že on to ví a asi to nezpochybňuje, pro každý demokratický stát. Tohle je třeba mít neustále na paměti. My můžeme vidět, jaké důsledky to může mít na příkladu Maďarska, kdy se politické elity zmocní televize a využívají ji jako svoji propagandistickou hlásnou troubu. A vlastně zruší její kontrolní funkci. Kontrolní funkci politiků.

Koncesionářské poplatky nebyly zvýšeny od roku 2008. Myslím, že už to zde bylo zmíněno. Televize přesto dál funguje a řekl bych, že funguje velmi kvalitně. Paní senátorka Jelínková to tu zmínila, jakou funkci zastala v covidové krizi.

Nebudu zde všechny ty programy vyjmenovávat.

Veřejnoprávní média mají zásadní význam. Nezávislá veřejnoprávní média mají zásadní význam pro demokracii a demokratický stát, protože mají kontrolní funkci politiků. Chápu, že některým politikům se nemusí tato kontrolní funkce líbit a že podléhají pokušení tuto kontrolní funkci politiků nějakým způsobem omezit, zrušit a vlastně si z té televize a veřejnoprávních médií udělat nějakou svou hlásnou troubu. Myslím, že jsme svědky řady těchto snah v České republice. Já bych opravdu varoval před tím, abychom zde zpochybňovali nějakým způsobem funkci veřejnoprávních médií. Vím, že to není zpochybňování, tady reaguji, ale každý útok, a ten může být směřován i tím, že necháme Českou televizi a veřejnoprávní média vyhladovět, spěje tímto směrem. Já ten pozměňovací návrh podpořím. Samozřejmě také vím, že je potřeba do budoucnosti bavit se o tom, jak tu nezávislost veřejnoprávních médií dále udržovat a také posilovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Tomáš Goláň, přihlášen do obecné rozpravy, má, prosím, slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Bavíme se tady o pozměňovacích návrzích. Napříč všemi výbory bylo přijato prodloužení výjimky do 31. 12. 2024, ale ústavně-právní výbor ještě obsahuje navíc úpravu legislativně-technických chyb. Hospodářský výbor zase mění tu účinnost a přechodná ustanovení. Takže není možné prostě rezignovat i na ty pozměňovací návrhy ústavně-právního výboru a hospodářského výboru. Proto vás prosím o podporu těchto dvou, protože ty už v sobě obsahují ty pozměňovací návrhy jak školského výboru, tak komise pro sdělovací prostředky. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji. Nikdo další do obecné rozpravy přihlášený není, proto obecnou rozpravu končím. Nebyl podán žádný návrh schválit návrh zákona ve znění zaslaném Poslaneckou sněmovnou, ani zamítnout. Proto v tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu. Paní ministryně se vyjádří až potom, mi naznačovala.

Můžete. Pokud chcete, ano.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Nechci zdržovat, ale aby potom mi nebylo třeba vyčítáno, že nebyla možnost zareagovat na mě. Proto jsem se přihlásila.

Já teď v tuto chvíli asi nemusím se vyjadřovat k té vlastní materii zákona. Tady jsem nezaznamenala vůbec žádný odpor. Nakonec je to implementační novela. Je pravda to, že Senát za to určitě nemůže, za to zpoždění, to rok a půl leželo v Poslanecké sněmovně. O tom není pochyb, že to zpoždění to nabralo v Poslanecké sněmovně.

Co se týká těch pozměňovacích návrhů, problém České televize a Českého rozhlasu je úplně technický, právní, daňový a legislativní. Vysvětlím svůj postoj k tomu.

Teď jsem si všimla, že mohu mít i to sundané, aby mi bylo více rozumět... Někdy 1. ledna 2017 vstoupila v účinnost novela zákona o DPH, která vložila do zákona speciální úpravu vytváření těch velmi technických koeficientů, co se započítává, nezapočítává do těch zdanitelných plnění, speciálně pro Českou televizi a Český rozhlas. Ta úprava od samého počátku, já její historii, skutečně nejsem schopna za ni mluvit, za tu historii, nevím, jak to celkově vzniklo, od počátku byla v rozporu s právem EU. Protože vlastně DPH je harmonizovaná daň a vše tam musí být v souladu s právem EU, jinak nám hrozí takzvaný infringement, sankce a podobně. Samozřejmě vedly se spory o to, původně spory s Finanční správou, oni tam započítávali všechno a to se táhlo a končilo to až u Nejvyššího správního soudu a pořád se to nějak debatovalo... Já jsem pořád absolvovala různé schůzky, kde jsme to řešili, protože se objednávali až tedy na úroveň ministerskou. Nakonec jsme se dohodli. Ta dohoda byla i s experty za Českou televizi a za Český rozhlas, že tu úpravu narovnáme. Narovnáme ji od 1. ledna 2019. Ta úprava znamená, že už si nebudou moci tyto dva subjekty započítávat do těch zdanitelných plnění všechno, tak jak byly zvyklé podle té speciální výjimky, že tam bude prostě nějaký koeficient. Ten důsledek té úpravy je takový, že místo čerpání nadměrných odpočtů v té částce 300 a 100 milionů budou buď v daňové povinnosti, nebo ty odpočty budou menší, to já nejsem schopna úplně předpokládat. Ale určitě to čerpání nebude tak velké, jako je nyní.

A protože jsem chápala, že ta úprava je... Najednou tady bude od 1. ledna 2019, tak jsem souhlasila s tím na těch jednáních, a bylo to politické rozhodnutí, že se do novely zákona o DPH k této nové úpravě vloží přechodné ustanovení, které řekne, můžete to dělat postaru ještě do konce roku 2021. To bylo fér, říkala jsem si, je to obhajitelné, je to prostě, i kdyby nám hrozil infringement, řeknu, že je to přechodná doba, přece někdo nemůže takhle ze dne na den změnit svůj styl práce, nastavení systémů. Má to dopady do cash flow, takže tak jsem k tomu přistoupila s tím, že jsme se rozcházeli, že na konci roku 2021 to skončí. Nicméně rok 2021 je za dveřmi, navíc je tady komplikace samozřejmě, komplikace teď myslím z pohledu technického a legislativního procesu, spočívající v tom, že v říjnu budou volby, takže by se žádná legislativa nestihla projednat, od 1. ledna 2022. Česká televize přišla s tím, že by chtěla, aby to přechodné ustanovení tady bylo ještě do konce roku 2024. Já jsem tehdy slíbila, a to jsem dodržela a dodržím to i dnes, říkám to tu otevřeně na mikrofon, že abych právě předešla těmto všem různým debatám, a ony byly stejné na půdě Poslanecké sněmovny, jako jsou tady, že jestli někdo fandí nebo nefandí České televizi, jestli Česká televize někomu fandí nebo nefandí a jestli je to boj o nezávislost veřejnoprávních médií, je to technická, právní, a já jsem daňař letitý, debata. Abych tomu předešla, tak jsem férově řekla a dodržela jsem to, a dnes udělám to samé, že k tomu dám neutrální stanovisko. To znamená, nechám skutečně na vás a následně na Poslanecké sněmovně, víte, že tam to neprošlo těsně snad o 1 nebo o 2 hlasy, pokud si... O 1, mi říká pan senátor. O 1 hlas. Já jsem tam zrovna v ten den nebyla.

Vlastně byla, dávala jsem neutrální stanovisko, ale nebyla jsem pak u toho hlasování. Takže je možné, že ten vývoj může být všelijaký. Já opět dám neutrální stanovisko. Vysvětluji vám důvody toho, co za tím je, že vlastně tady je, ale infringement nebyl doposud podán, já věřím, že teď je spoustu jiných starostí, ale to riziko tady je a prostě je to nutné narovnat do budoucna férově vůči všem subjektům, aby se přistupovalo, protože není důvod pro žádné specifické postavení České televize nebo Českého rozhlasu, nikde to tak není. Prosím, je to evropská daň. To řeší Evropa. To si tady nevymýšlíme my na půdě České republiky.

Já k tomu dám neutrální stanovisko, opětovně. Jak jsem slíbila, tak to dodržím. Nechám to na vašem zvážení a rozhodnutí.

Ale k čemu nedám neutrální stanovisko, kde dám negativní, je ten hazard. Tam se na mě nezlobte, tento zákon nesouvisí v žádném případě s hazardem, není to ani žádný daňový balíček, je to prostě speciální implementační novela zákona o DPH. Máte pravdu, pane předsedo Nytro, že my jsme navrhovali jinou sazbu, ale my jsme navrhovali jiné sazby i ve vztahu k jiným komoditám zákona o dani z hazardních her. Prosím, my teď děláme, máme v meziresortním připomínkovém řízení, tak jak jsme se k tomu zavázali, takzvanou ex post RIA k hazardu, která teď se diskutuje.

To znamená, my hodnotíme tu novelu zákona, nový zákon o hazardu, který se přijal někdy v roce 2016, pak se novelizoval zákon o dani z hazardních her. Víte, že nikdy jsme nedosáhli, ani Andrej Babiš, jako ministr financí, ani já, aby byly prosazeny ty sazby, které jsme navrhovali a které jsme měli podloženy analýzami psychologickými, expertními. To znamená, to nebyla jenom politika, že by se někdo podíval z okna. Bohužel tu politiku z toho udělala potom povětšinou Poslanecká sněmovna, protože to je vždycky nelítostný boj různých lobbistických skupin a lobbistických zájmů. Věřte, že já nejsem zlobbovaná od žádné této skupiny. Držím se pořád toho návrhu, který byl podložen experty, psychology, experty na závislosti. Já jsem s nimi strávila spoustu času, dělali jsme i různé tiskové konference s těmito experty přímo v těch zařízeních. Věřte, že to je skutečně revoluční zákon, že jsme přestali být kasínem v srdci Evropy. Já jsem za to vděčná všem, kteří pro to historicky zvedli ruku. Ten pokles ve všech směrech, ať už je to v počtu kasín, v počtu různých těch automatů, já mám přesná čísla, je to součástí té ex post RIA, která teď se diskutuje v meziresortu. I když ta sazba, kterou zmínil pan senátor Nytra, nebyla tou sazbou, kterou navrhovalo ministerstvo financí, ale ani jiné sazby nebyly těmi sazbami, které nakonec prošly, prosím, nechme to teď být. Je to jenom pro vás možná miliarda z rozpočtu, ale to říkám jenom na okraj, nechme projít tu ex post RIA. Já si stejně myslím, že zákon o dani z hazardu neřekl ještě poslední slovo a bude muset být nějakým způsobem upraven. Ale nemyslím si, že toto je ten správný čas a správný způsob.

Takže tady vám vysvětluji, prosím, zdvořile, proč řeknu negativní stanovisko. U toho prvního dám neutrální. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Já se zeptám, jestli se k obecné rozpravě ještě chtějí vyjádřit jednotliví zpravodajové? Paní senátorka Němcová? Nechce. Pan senátor Goláň také nechce. Pan Smoljak, senátor? Ano.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Já možná jenom s faktickou připomínkou. Podle podkladů, které mám k dispozici, tak jsem chtěl poznamenat k tomu, co tady uváděla paní ministryně... Z těchto podkladů vyplývá, že směrnice o společném systému DPH v Evropské unii žádným způsobem neomezuje členské státy v úpravě stanovení nároku na odpočet DPH. Čili tohoto případu by se to týkat nemělo. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Pan senátor Vilímec má slovo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Do obecné rozpravy se přihlásilo celkově 10 senátorek a senátorů. Někteří vystupovali vícekrát. Žádný návrh, jak už avizoval pan místopředseda, na schválení ani zamítnutí nebyl podán. Takže budeme pak hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích, a to jak o návrhu garančního výboru, tak pak i o některých doplňovacích pozměňujících návrzích ústavně-právního výboru, protože na základě avizované chyby ústavně-právní výbor skutečně vyjasnil, jaké slůvko „nebo“ se má vypouštět v § 21. Protože se zjistilo, že v tom paragrafu písmene e) je to „nebo“ obsaženo dvakrát. Takže tady bych poděkoval ústavně-právnímu výboru, samozřejmě i legislativě, za velmi precizní práci.

Registruji návrh, který avizoval pan senátor Zdeněk Nytra. Samozřejmě obsahově tomu návrhu rozumím, byť, jak uvedla paní ministryně, původním cílem tehdy toho balíčku, v tom roce 2019, bylo navýšení ostatních hazardních her na 25 %, někdy na 30 %. Ale určitě je potřeba do budoucnosti tu věc nějak vyřešit, poněvadž se stala určitá anomálie, kdy nejméně nebezpečná hazardní hra, tzn. loterie, je nejvíce zatížena, a to 35 %. Pokud pan Zdeněk Nytra skutečně načte v podrobné rozpravě, s ohledem na to, že se nejedná teď o zákonu o dani z hazardních her, ale že se jedná o novele zákona o DPH, z mé strany bude spíše stanovisko neutrální.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Na to ještě zatím máme čas, protože teď teprve otevírám podrobnou rozpravu. Prosím. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Zdeněk Nytra, aby načetl svůj pozměňovací návrh.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, než načtu ten pozměňovací návrh, jenom bych chtěl uvést jednu věc, že, pochopitelně, jsem předpokládal negativní stanovisko od paní ministryně. Kurzové sázky 23 %, totalizátorové hry 23 %, bingo 23 %, živé hry 23 %, tombola 23 %, turnaje 23 %, technické hry 35 % a loterie 35 %.

Pozměňovací návrh můj a pana senátora Lumíra Aschenbrennera:

I. V názvu zákona za slova „o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů“ vložit slova „zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů“.

II. Za část první vložit novou část, druhou, která včetně nadpisu zní:

„Část II. Změna zákona o dani z hazardních her, čl. 3.

V § 4a) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 364/2019 Sb., se číslo 35 nahrazuje číslem 23.“

IV. Přechodné ustanovení pro daňové povinnosti z hazardních her za zdaňované období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Následující části druhou a třetí označit jako části třetí a čtvrtou a článek tři a čtyři označit jako článek pět a šest.

Děkuji a opravdu, žádám vás o podporu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím a ptám se paní ministryně, i když už se vyjádřila, jestli se i teď chce vyjádřit? Paní ministryně se vyjádřila rovnou po obecné rozpravě k těm pozměňovacím návrhům. Ptám se ještě, jestli si přeje někdo ze zpravodajů vystoupit? Vidím, že ne. Kývají hlavou, že ne. Poprosím pana garančního zpravodaje, aby nám řekl, jak budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, které zazněly, tak abychom pak o nich skutečně hlasovat mohli. Předtím spustím ještě znělku, aby to slyšeli i další.

Prosím, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane místopředsedo. Nejdříve bychom měli hlasovat nebo navrhuji, abychom hlasovali nejdříve o pozměňovacích návrzích, které jsou obsaženy v garančním, hospodářském výboru. Můžeme samozřejmě to rozdělit. Můžeme hlasovat zvlášť o těch návrzích, které ruší ta ustanovení, která jsou už, jak jsem říkal, obsolentní, tzn. zastaralá.

A to jsou pozměňovací návrhy bod bodem č. 1, 2 a 4. A pak hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je uveden v bodě 3. To se týká „té speciální“, používám stejného výrazu jako paní ministryně, prodloužení té speciální úpravy pro Český rozhlas a Českou televizi. Stejný návrh je obsažen v usnesení výboru pro vědu, vzdělání a kulturu i v ústavně-právním výboru. Pokud bychom rozhodli o tomto pozměňovacím návrhu, tak bychom ještě hlasovali o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru. To je to slovíčko nebo, které je obsaženo v bodě č. 1 usnesení ústavně-právního výboru. Pak bychom na závěr hlasovali o pozměňovacím návrhu, který přednesl pan senátor Zdeněk Nytra.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, takže mám to brát jako závaznou věc? Vy jste říkal „mohli bychom“, já to teď zjednoduším a zjasním. Pozměňovací návrhy výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, budeme hlasovat nejprve bod č. 1, 2 a 4. A pak bod 3 zvlášť. Už nebudu spouštět znělku, protože už jste tady všichni, slyšeli jsme, jak budeme hlasovat. Takže nejprve hlasujeme o bodech č. 1, 2 a 4 pozměňovacího návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. (Z pléna: Stanovisko!) Já se samozřejmě zeptám na stanovisko. Paní ministryně, prosím, vaše stanovisko?

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Já se zeptám, protože jsem se trošku ztratila, omlouvám se.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Je to usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství...

Senátor Vladislav Vilímec:  To je vypuštění těch ustanovení, která už jsou zastaralá. To znamená, už není 1. července, ani 1. dubna.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Čili to je ten výbor pro hospodářství, zemědělství, doplnit přechodné ustanovení způsobu výpočtu? Je to on?

Senátor Vladislav Vilímec:  Ne, to jsou ta přechodná ustanovení, která tam byla na konci a která variantně odkazovala na možnou účinnost k 1. dubnu některých ustanovení, nebo 1. července. To už není. Dnes máme 22. července. Samozřejmě, můžeme to tam nechat, nebo můžeme se tvářit 22. července, že bude někdy 1. červenec.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Rozumím, můj postoj, jestli můžu říct větu, že tohle třeba samostatně by nebyl důvod to vracet, jenom toto, takže moje stanovisko je neutrální. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, paní ministryně neutrální stanovisko. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Pozitivní.) Pozitivní. Spouštím hlasování. Přítomno je 71, kvórum 36. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 40 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Další hlasování je, pokud se nemýlím, usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, bod č. 4. Pardon, bod č. 3, ano. (Zpravodaj: Je tam doplnění bodu č. 4, ale je to bod č. 3. To je v pořádku.) Ano, takže bod č. 3. Paní ministryně, vaše stanovisko?

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Zase vás poprosím o specifikaci. (Zpravodaj: To je ta televize a ten rozhlas.) Ano, neutrální, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Neutrální stanovisko. Pan garanční zpravodaj? (Zpravodaj: Pozitivní.) Pozitivní. Spouštím hlasování, prosím, přítomno 73, kvórum 37. Kro je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 41 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 71, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji.

Budeme pokračovat dál, pane zpravodaji.

Senátor Vladislav Vilímec:  Nyní budeme hlasovat o bodu č. 1, usnesení ústavně-právního výboru, kde se upřesňuje, jak je spojení „nebo se zrušuje“. V § 21 odstavec 4 písmene e). Neboť je tam obsaženo dvakrát „nebo“. Omlouvám se.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dvě „nebo“ jsou tam obsažena, ano, takže to jedno zrušíme. O tom budeme hlasovat. Paní ministryně, prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Jestli jsou tam dvě „nebo“, tak jste mě úplně vykolejil.

Senátor Vladislav Vilímec:  Ne, mohlo by dojít k nejasnosti, jaké „nebo“ se zrušuje. Je to na podnět legislativy a legislativa má skutečně pravdu.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Tak tomu asi dám... (Dohadování se.)

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Lingvistická poradna nastává.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Takže s tím asi souhlasné.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní ministryně souhlasí. Pan garanční zpravodaj? (Zpravodaj: Souhlasím.) Souhlasí, ano, takže hlasujeme o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru, o bodu č. 1. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ne.

V tomto hlasování č. 42 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 72, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Pokračujeme. Pane garanční zpravodaji?

Senátor Vladislav Vilímec:  Nyní budeme hlasovat o posledním pozměňovacím návrhu. To je návrh k novele zákona o hazardní dani, který přednesl pan senátor Zdeněk Nytra. Mé stanovisko, jak jsem již avizoval, je neutrální, byť se jedná o úplně jiný zákon.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pan garanční zpravodaj nám řekl, o čem hlasujeme. Hlasujeme o pozměňovacím návrhu senátorů Zdeňka Nytry a Lumíra Aschenbrennera. Řekl nám i svoje stanovisko, ještě se ptám paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Spouštím hlasování. Kdo s tímto pozměňovacím návrhem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 43 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 31, proti bylo 22. Návrh nebyl přijat.

Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy, pokud se nemýlím, pane garanční zpravodaji? (Zpravodaj: Ano.) Měli bychom hlasovat o zákonu jako celku, jestli vrátíme navržený zákon do sněmovny ve smyslu pozměňovacích návrhů. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 44 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

My bychom ještě měli určit senátory, kteří nás ve sněmovně zastoupí. Prosím, pane garanční zpravodaji, návrhy. (Zpravodaj navrhuje senátory.) Pan senátor Vilímec. Pan senátor Goláň a pan senátor Smoljak. Ano, v tomto pořadí, pan senátor Vilímec, Goláň a Smoljak. Spouštím hlasování o tomto návrhu. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a také zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 45 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já mohu ukončit projednávání tohoto bodu. Děkuji panu garančnímu zpravodaji i paní ministryni.

Přistoupíme k dalšímu bodu,

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 121

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 121. Poprosím paní ministryni Alenu Schillerovou, paní místopředsedkyni vlády, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a některé další zákony.

Návrh byl předložen z důvodů potřeby implementovat novelu evropské směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, známé pod zkratkou BRRD.

Cílem novely směrnice a tedy i předkládaných úprav zákona je dále posílit efektivnost regulatorního rámce pro řešení krizí a odolnost regulovaných subjektů vůči případným ekonomickým otřesům. Mezi hlavní změny, které návrh zákona přináší, patří sjednocení evropského rámce pro řešení krizí s mezinárodním standardem k požadavku na celkovou kapacitu absorbovat ztráty, kdy nově dochází k odlišení tzv. vnitřního a vnějšího požadavku na kapitál a způsobilé závazky a s tím související vymezení osob podléhajících řešení krize a skupin podléhajících řešení krize.

Účelem této změny je, aby případné selhání instituce bylo přednostně řešeno na úrovni vymezené osoby podléhající řešení krize, nikoliv na úrovni dceřiných podniků. Návrh zákona rovněž zavádí omezení prodeje podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům, tedy např. občanům, neboť se jedná o poměrně komplexní nástroje.

Dále se rozšiřuje pravomoc České národní banky vyhlásit moratorium na závazky již ve fázi předcházející řešení krize, a to za účelem zabránění dalšího zhoršení finanční pozice instituce.

Součástí návrhu zákona jsou i související dílčí úpravy zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o platebním styku a insolvenčního zákona. Rovněž jsou navrhovány úpravy zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, prováděné v reakci na dosavadní zkušenosti a v reakci na posouzení transpozice původní směrnice BRRD ze strany Evropské komise.

Děkuji vám za hladký průběh projednání ve výborech a dokončení tohoto legislativního procesu, tak, aby bylo možné notifikovat v srpnu Evropské komisi úspěšnou transpozici této novely a tím se vyhnout případné žalobě nebo dalším sankcím. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za seznámení s návrhem zákona. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor. Usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 121/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 121/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Herbert Pavera. Já ho prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 13. schůze, konané dne 14. července 2021. Po úvodním slově zástupce předkladatele, Lenky Dupákové, náměstkyně ministryně financí, po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Ještě k tomu zákonu... Paní ministryně řekla vše podstatné, úplně jednoduše jenom řečeno, Česká národní banka získá pravomoc, aby mohla vyhlásit u nějaké finanční instituce, která se dostane do nějaké krize, moratorium, které by nemělo být delší než 2 dny, aby zastavilo plnění svých závazků, a měla čas na kontrolu té finanční instituce, případně aby se tam zvolila vhodná opatření k řešení krize té finanční instituce.

Ještě jedno sdělení. Ten zákon, který implementuje evropské směrnice, evropské věci, měl být schválen už k 28. prosinci 2020. Opět je to zpožděno o víc jak půl roku, to je má poslední informace k tomuto zákonu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu. Vidím, že pan senátor Zdeněk Hraba vstává, takže se také chce vyjádřit a přečíst zpravodajskou zprávu.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane místopředsedo, děkuji, vážená paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové. Budu také velmi stručný, stejně jako můj předřečník. Paní ministryně popsala obsah navrhované změny velmi komplexně a do detailů. Ústavně-právní výbor projednal na své schůzi, konané 14. července tohoto roku, tento návrh zákona a přijal usnesení č. 70, kterým doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem mou osobu a pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu. Jinak se ztotožňuji i s argumentem mého předřečníka, že už v prosinci, respektive v lednu, bylo pozdě na přijetí této novely. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, já se ptám, jestli někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, že by někdo něco takového navrhoval. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu zároveň končím. Nepředpokládám, že by se paní ministryně nebo pan garanční zpravodaj chtěli nějak ještě vyjádřit... Máme k dispozici návrh schválit. Spustím samozřejmě znělku.

Počkám malou chvíli, až kolegové a kolegyně dojdou, poprosím pana senátora Paveru... Pan senátor Pavera nechce, ale přesto budu rád, když řekne, jak budeme hlasovat, i když to tušíme všichni.

Senátor Herbert Pavera:  Hlasovat musí každý podle sebe, ale je tady návrh schválit ten zákon.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Je tady přání, abychom odhlásili a přihlásili, prosím, vyjměte svoje karty.

Ještě chviličku počkám, aktuálně je podle počítače přítomno 38 senátorek a senátorů. To je podstatně méně, než bylo přihlášeno před chviličkou.

Děkuji za upozornění. Budeme hlasovat o návrzích obou výborů schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO. Spouštím hlasování. A zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 46 se z 45 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím končím projednávání tohoto bodu a přistupujeme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 122

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 122. Poprosím opět paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás s návrhem zákona seznámila.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu a některé další zákony.

Návrh byl předložen z důvodu potřeby implementovat novelu evropské směrnice o kapitálových požadavcích a novelu nařízení o kapitálových požadavcích, kterým byl do evropské legislativy promítnut globální standard pro bankovní regulaci.

Cílem zmíněných evropských předpisů je posílit stávající regulatorní rámec a vytvořit podmínky pro zajištění stability, bezpečnosti a dostatečné odolnosti bankovního sektoru a celého finančního systému.

Po věcné stránce mezi nejdůležitější navrhované změny patří:

1) změny v pravidlech pro výpočet kapitálového požadavku na úrovni pilíře II., kde je kromě úprav podmínek pro dodatečné kapitálové požadavky nově zaveden i pokyn držení dodatečného kapitálu,

2) změny v úpravě kapitálových rezerv, kdy se především nově zavádí možnost ukládat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika v závislosti na vymezených typech expozic, dochází též k úpravě výše možných sazeb kapitálových rezerv pro jiné, systémově významné instituce.

Dochází rovněž k úpravě v oblasti regulace finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob, na které jsou nově přeneseny některé obezřetnostní požadavky na konsolidovaném základě.

Nově se také zavádí povinnost ustanovit tzv. zprostředkující ovládající osobu pro velké skupiny mimo EU, jejich součástí jsou alespoň dvě dceřiné instituce usazené v EU. V neposlední řadě se také provádí změny v úpravě odměňování, zaměřené především na zohlednění principu proporcionality.

Dovoluji si opět, prosím, tady velmi pokorně apelovat na urychlené dokončení legislativního procesu, protože v podstatě už jsme opět v prodlení, tady už dokonce Evropská komise oficiálně zahájila řízení o porušení závazku členského státu, a to přijetím nenotifikačního formálního upozornění k transpozici směrnice o kapitálových požadavcích, které ČR obdržela počátkem února letošního roku. Proto by bylo velmi žádoucí, o to velmi prosím, dokončit tento legislativní proces. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Senátní tisk projednal ÚPV, usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 122/2. Zpravodajem výboru byl opět určen pan senátor Zdeněk Hraba. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Tato novela má jako některé předchozí implementační charakter, konkrétně se jedná o dva právní akty, je to směrnice Evropského parlamentu a Rady a nařízení Evropského parlamentu a Rady. Ten první akt, dokonce už uběhla lhůta pro transpozici 28. 12. loňského roku.

Oba akty mají dopad na několik našich zákonů, konkrétně na zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

Vyjma všech těch věcí, které zmínila paní ministryně, bych ještě spíše pro zajímavost doplnil, že součástí obou aktů je i oprávnění ČNB požadovat výměnu auditora, dále je to evidence úvěrů a záruk poskytnutých vlivovým osobám, jak je v EU standardní, je to genderová neutralita odměňování.

Účinnost zákona je dělená, zákon nabývá účinnosti 1. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou jednoho ustanovení, které se týká povinnosti pro globální systémové významné instituce, udržovat kapitálovou rezervu. Tam by ta účinnost nabyla k 1. lednu 2022...

Pokud se týká legislativního procesu, první čtení proběhlo 27. ledna, druhé čtení 5. května, třetí čtení 16. června.

Hospodářský výbor na svém jednání přijal usnesení, ve kterém

I. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Pokud se týká toho pozměňovacího návrhu, ten se týká jediného bodu, a to konkrétně, aby bylo umožněno daňové osvobození příjmů z držby dluhopisů emitovaných v zahraničí poplatníky se sídlem na území ČR.

Tolik ode mě zatím všechno. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Pan senátor Zdeněk Hraba přichází se zprávou ÚPV.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně. Já budu opět velmi stručný, protože jak paní ministryně, tak můj předřečník popsali do detailů, o čem tento návrh zákona je. Já bych jenom upřesnil, nebo možná pro zarámování celé té právní úpravy, zatímco předchozí bod, návrh zákona, který novelizoval, upravoval ozdravné procesy, měl za úkol stanovit pravidla pro včasný zásah v případě, že krize ve finančním sektoru nastane nebo u konkrétního subjektu, tento návrh zákona je směřován tam, aby tato krize, pokud možno, nenastala, to znamená úprava finančních toků a standardů daných finančních institucí, zejména bank. To znamená tak, aby se do té krize, pokud možno, nedostaly a nebyl důvod posléze zasahovat.

Tomu odpovídá, té představě ÚPV, že tato úprava je opravdu nutná už jenom z důvodu, že uplynula transpoziční lhůta i usnesení, které ÚPV přijal. Usnesení má číslo 71, bylo přijato dne 14. července 2021, zní takto. Výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem pro jednání na plénu mou osobu,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se v souladu s § 107 jednacího řádu, zda si někdo přeje návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže zároveň obecnou rozpravu i uzavírám. Nepředpokládám, že by se paní ministryně nebo pan senátor chtěli vyjádřit. Protože máme návrh schválit postoupený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, je to návrh ÚPV, tak o tom budeme hlasovat. Ale nejprve spustím znělku.

Aktuálně je přítomno 44 senátorek a senátorů, kvórum je 23. Budeme hlasovat o návrhu ÚPV, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 47 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 36, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já mohu ukončit projednávání tohoto bodu. Zároveň se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Nyní můžeme přikročit k dalšímu bodu našeho pořadu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky o změně a ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské federální republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané 6. listopadu 1990 v Praze, která byla sjednána formou výměny nót

Tisk č. 93

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 93. Kolegové, skutečně vás prosím, Tomáš Jirsa, Jaroslav Větrovský, ztište, prosím, svoji komunikaci. Návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 93. Uvede nám ho paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dohoda, která je nyní předkládaná plénu Senátu k vyslovení souhlasu s její ratifikací, byla sjednána v tzv. zjednodušené formě. Výměnou diplomatických nót. Svůj souhlas s ratifikací této dohody vyslovil v Senátu již VZVOB a VHZD.

Po vstupu ČR do EU se staly všechny dohody o ochraně a podpoře investic uzavřené mezi členskými státy EU nekompatibilní s právem EU, což bylo v roce 2018 potvrzeno i rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci Achmea, jehož vydání celý proces ukončování platnosti těchto dvoustranných investičních dohod značně urychlilo.

Jelikož Finská republika nebyla smluvní stranou mnohostranné dohody o ukončení platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy EU, která byla podepsaná dne 5. května 2020 v Bruselu, vyvstala nutnost sjednat ukončení dohody s Finskem samostatně.

Na podzim minulého roku se podařilo sjednat s finskou stranou ukončení dohody, vč. vyloučení použití ochranné lhůty. Z finálního ujednání mezi oběma stranami tedy plyne, že se na investice existující ke dni ukončení platnosti stávající česko-finské investiční dohody již nebude po dobu dalších 10 let vztahovat ochrana podle této investiční dohody. Dohodu o změně a ukončení platnosti lze klasifikovat stejně jako původní investiční dohodu, jako prezidentskou smlouvu. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Uzavření a provádění dohody o ukončení platnosti nebude mít dopad na státní rozpočet, naopak v případě, že by ze strany ČR nedošlo k ratifikaci dohody o ukončení platnosti, bude ČR stále vystavena potenciálním novým žalobním nárokům ze strany zahraničních investorů, a to i přes to, že předmětná bilaterální dohoda je v rozporu s právem EU.

Takové případné žalobní nároky mají potenciál zatěžovat státní rozpočet a zároveň se ČR vystavuje riziku, že proti ní bude zahájeno řízení o porušení smluv ze strany Evropské komise s potenciálními rozpočtovými dopady.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně. Posaďte se, prosím, zase ke stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB, přijal usnesení, senátní tisk č. 93/2. Jeho zpravodajem je senátor Tomáš Czernin. Garančním výborem je však VHZD. Tento výbor přijal usnesení, senátní tisk č. 93/1. Jeho zpravodajem je pan senátor Kortyš, já ho prosím o jeho zprávu.

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Jak již řekla paní ministryně financí Alena Schillerová, lhůta pro projednání ve výborech byla 17. 7. 2021. Garanční výbor se sešel, což je VHZD, 14. 7. a jeho usnesení zní dát souhlas s ratifikací dohody mezi vládou ČR a vládou Finské republiky v plném znění, tak jak byl předložen. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Czernin? Nepřeje, děkuji. Takže můžu otevřít rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji uzavírám. Táži se, zda si paní ministryně přeje něco dodat? Pan zpravodaj? Také ne?

Máme tedy jediný návrh, a to je vyslovit souhlas, ano? Děkuji. Svolám kolegy.

Na návrh obou výborů budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s ratifikací. Jakkoli se nám znělka zdá mnohdy dlouhá, pomalu přestává stačit. Spouštím hlasování. Kdo je pro vyslovení souhlasu, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 48, kvórum 32, pro 55, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.

Přikročíme k další položce z dnešního menu paní ministryně, a sice Konvergenčnímu programu České republiky (duben 2021).

Tento materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. 91, uvede nám jej opět paní ministryně... Moment, promiňte, paní ministryně, technická! (Z pléna: Máme problém...) Malá technická přestávka. Já bych poprosil o zásah, protože senátorovi Teclovi nefunguje hlasovací zařízení. Můžeme se na to podívat? Nebo jestli by si pan senátor... Ano, paní ministryně si zatím...

Pokud by nešlo opravit, tak by si pan senátor mohl sednout na jiné místo a přihlásit se z jiného místa. Pane předsedo Nytro, prosím, potřebuji s vámi konzultovat. Budete požadovat revokaci hlasování? Dobře, je tu návrh na to, abychom revokovali hlasování... Teď už to mám sklizeno. Hlasování o... Ale ono už to chodí asi. Dobře, pětiminutová přestávka a pak budeme hlasovat o revokaci hlasování. Uvidíme? Uvidíme. Takže 11:16 prosím, přijďte ke strojům.

(Jednání přerušeno v 11.11 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.16 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vážené kolegyně, kolegové, nyní poprosím o výrok videorozhodčího. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Tecl:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se moc omlouvám, že komplikuji situaci, ale při hlasování jsem měl označenou kartu, že mi svítila, jako že jsem přítomen, hlasoval jsem, mám nepřítomen. Z tohoto důvodu bych chtěl zpochybnit hlasování č. 122/13, kde se to takto stalo. Děkuji za pochopení.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, já jenom poprosím, aby mi někdo řekl, o čem to bylo hlasování? O návrhu schválit, děkuji. Byl to senátní tisk č. 122 a šlo o návrh schválit. My nyní musíme rozhodnout, zda přijmeme tuto námitku a připustíme opakované hlasování. Předpokládám, že kolegové přišli, slyšeli znělku, čili hlasujeme o námitce.

Kdo je pro, abychom opakovali hlasování, které pan kolega zpochybňuje, prosím, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je pro, souhlasí s tím, aby se opakovalo hlasování. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 49, při kvóru 33, pro 43, proti 2. Návrh byl přijat. Budeme tedy opakovat hlasování o návrhu schválit senátní tisk č. 122, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Rozumí všichni, o co jde? Ano? Požadavek na odhlášení, prosím.

Doufám, že to někoho zase nevyřadí ze hry. Sledujte, prosím, modré světélko. Počítadlo se zastavilo. Takže ještě jednou opakuji, znovu hlasujeme o návrhu schválit senátní tisk č. 122, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Při kvóru 30, hlasování č. 50, návrh nebyl schválen. Pro 26, proti 14.

To znamená, že se v programu vracíme, musíme otevřít podrobnou rozpravu. Povolávám zpátky zpravodaje. Otevírám podrobnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Takže, pane zpravodaji, jenom nám řekněte, o jakém pozměňovacím návrhu budeme hlasovat. Je to výborový pozměňovací návrh. Když tak připomeňte, v čem spočívá.

Senátor Petr Holeček:  Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu hospodářského výboru, který spočívá v jediném, a to je daňové osvobození příjmů z držby dluhopisů emitovaných v zahraničí poplatníky se sídlem na území České republiky.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Všichni rozumí. Stanovisko paní ministryně, samozřejmě.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Já už to hledám... Z věcného hlediska k tomu problému dávám neutrální stanovisko. Mně vadí samozřejmě to vrácení atd., protože je tam infringement, už běží infringement, to je velký problém. Ale z věcného hlediska tomu návrhu dávám neutrální stanovisko.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, kdo by nerozuměl, jenom zopakuji. Paní ministryně, pokud jde o věcnou stránku, má spíše neutrální stanovisko k tomu návrhu. Nepodporuje však vracení z důvodů lhůt, které již běží, jakož i varovné procesy v Evropské unii. Kolegové, mohu hlasovat? Ne, pozor, je tady ještě faktická. Pane předsedo, prosím.

Senátor Petr Holeček:  Jménem klubu prosím o pětiminutovou přestávku na poradu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, čili přerušuji schůzi do 11:26 hodin.

(Jednání přerušeno v 11.21 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.25 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Čas ještě nevypršel, ale využiji krátké chvilky k tomu, abych připomněl, že se nacházíme před opakovaným hlasováním. Promiňte, to máme za sebou, teď před hlasováním o pozměňovacím návrhu hospodářského výboru. Koukám na pana zpravodaje, jestli to říkám správně? Děkuji. Připomenu, že paní ministryně si nepřeje, abychom vraceli ten návrh zákona, jinak by v zásadě ten návrh vnímala neutrálně. Ale nepodporuje další prodloužení legislativního procesu.

To máme úplné informace, znělka zněla, dovolte mi, abych spustil hlasování o pozměňovacím návrhu garančního výboru. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V sále je registrováno 58 senátorek a senátorů, kvórum je 30, hlasování č. 51, pro 49, proti 1. Návrh byl přijat.

Nyní tedy budeme hlasovat o tom, že postoupíme návrh Poslanecké sněmovně, ve znění tohoto pozměňovacího návrhu. Spouštím hlasování hned.

Kdo je pro vrátit Poslanecké sněmovně, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V sále máme mezitím registrováno 60 senátorek a senátorů, kvórum je 31. Pro 56, proti nikdo, návrh byl přijat.

Pan zpravodaj se hlásí? Děkuji. Dostal jsem návrh na tři jména kolegů, kteří nás budou zastupovat ve sněmovně, pokud s tím vyslovíme souhlas. Je to Nytra, Aschenbrenner a Vilímec. Kolegové souhlasí. Nějaký jiný návrh či protest není, můžeme tedy hlasovat pro tyto tři. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE. Mezitím nás je v sále 61, kvórum 31 zůstává.

V hlasování č. 53 pro 59, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Tím ukončuji projednávání tohoto bodu a můžeme přistoupit k dalšímu, kterým je

 

Konvergenční program České republiky (duben 2021)

Tisk č. 91

Tento materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. 91 a uvede nám ho opět paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, paní navrhovatelko.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, ráda bych vás provedla letošním Konvergenčním programem ČR. Konvergenční program je zpracováván každoročně na základě článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie a aktuálního znění Nařízení Rady EU, kterým se řídí dohled nad stavy rozpočtů a koordinují hospodářské politiky členských zemí EU. Materiál byl schválen 26. dubna vládou a zaslán dne 30. dubna Radě EU a Evropské komisi k posouzení a k vydání doporučení.

Začala bych makroekonomickým kontextem. V roce 2020 klesl výkon české ekonomiky podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu o 5,8 %. Pandemickou krizí byla přímo dotčena odvětví maloobchodu a služeb. Ovšem prostřednictvím dodavatelsko-odběratelských kanálů a nižší poptávky byla nakonec zasažena větší část ekonomiky.

Hlubšímu propadu zabránila protikrizová fiskální opatření, kterými se část nákladů a ztrát soukromého sektoru přenesla na stát. Nešlo přitom jen například o prominutí odvodů či nižší sazby daní. V propadu daňových příjmů se razantně promítl pokles tržeb a zisků firem, stejně jako omezení výdělků. K tomu dramaticky vzrostly výdaje, kterými byla kompenzována ztráta příjmů z pracovní činnosti, ale i výdaje firem na mzdy zaměstnanců a některé fixní náklady.

Výsledkem bylo, že zaměstnanost zůstávala nadále vysoká a míra nezaměstnanosti setrvala na velmi nízké úrovni. Na daleko nižší, než by odpovídalo cyklické pozici ekonomiky. Například odhadujeme, že bez opatření by nebyla míra nezaměstnanosti na konci minulého roku 3,2 %, ale okolo 6 %.

Cenou za potlačení epidemie a zmírnění dopadů bylo na pozadí hospodářské recese výrazné deficitní hospodaření veřejných financí. Schodek dosáhl výše 6,2 % HDP. Zadlužení vzrostlo o necelých 8 procentních bodů na 38,1 % HDP.

V letošním roce očekáváme, že snížené daňové příjmy a vyšší výdaje spojené s pokračováním protiepidemických opatření, vakcinací, stimulací ekonomiky nebo spojené s kompenzacemi, by měly prohloubit deficit veřejných financí na 8,8 % HDP a zadlužení na 44,8 % HDP. Zato v příštím roce by již měla ekonomika s dynamikou 3,7 % vykompenzovat pokles z roku 2020. Zde by měly pomoci prostředky z nástrojů Evropské unie příští generace či končící víceletý finanční rámec a start nového programového období.

Rovněž předpokládáme, že se uzavře záporná produkční mezera. Podle účinné legislativy bude rok 2022 také prvním, kdy začne po fiskální expanzi konsolidace veřejných financí.

Aby bylo oživení ekonomiky dlouhodobě udržitelné, vychází rozpočet na rok 2022 z minimálního zákonného fiskálního úsilí ve výši 0,5 % ročně. Ačkoliv predikce a výhled jsou zatíženy značnými riziky a nejistotami, které nesouvisí jenom s vývojem epidemie, ale s nejistotami ve vnějším prostředí, jsem si vědoma toho, že trajektorie budoucího vývoje zadlužení veřejných financí se v roce 2024 blíží národní dluhové brzdě, takové té značce „zpomal“.

Bez ohledu na to, jak zadlužené jsou jiné země Evropy, jsem přesvědčena, že k zodpovědné fiskální politice nepotřebujeme čekat právě na tuto první značku „zpomal“.

Proto je součástí konvergenčního programu i scénář mých návrhů na zrychlení konsolidace po roce 2022. Scénář vychází z návrhu, který jsem představila letos 14. dubna. Kombinací opatření na příjmové a výdajové straně v letech 2023 a 2024 by redukoval dynamiku zadlužení o přibližně 2 %, přičemž by neohrozil oživení ekonomiky a životní úroveň občanů.

Dnes diskutovaný Konvergenční program České republiky již posoudila Evropská komise. Ta ve svých závěrech z 2. června doporučuje zachovat v roce 2022 podpůrnou fiskální politiku a udržet investice posílené o prostředky z nástroje pro oživení a odolnost. V dalších letech doporučuje, pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět takovou fiskální politiku, která bude zaměřena na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a udržitelnost. Zodpovědná cesta totiž nevede jen přes, stůj co stůj, vyrovnané rozpočty. Veřejné finance mají různé role. Jejich funkci stabilizace hospodářství a posílenou redistribuci jsme masivně uplatnili právě proto, aby socioekonomické dopady krize byly co možná nejnižší a návrat z ní co možná nejrychlejší. Nyní musíme společně začít pracovat na nalezení cesty opětovného snížení veřejného zadlužení na úroveň před pandemií tak, aby nebrzdil růst a nezpůsoboval sociální tenze. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, paní ministryně. Prosím, posaďte se. Návrh projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení č. 91/2. Zpravodajem je pan senátor Mikuláš Bek. Garančním výborem, ještě, pane senátore, posečkejte, garančním výborem je však výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jeho usnesení má číslo 91/1 a zpravodajem je pan senátor Vilímec, toho prosím o jeho zprávu.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, kolegyně a kolegové, přečtu nejprve usnesení z 11. schůze, konané dne 2. června 2021, schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, k tomuto konvergenčnímu programu.

Výbor

I. doporučuje po úvodním slově zástupce předkladatele, paní náměstkyně Lenky Dupákové, po zpravodajské zprávě senátora Vladislava Vilímce a po rozpravě Senátu Parlamentu České republiky vzít na vědomí Konvergenční program České republiky (duben 2021),

II. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky přijmout doprovodné usnesení, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

III. určuje zpravodajem pana senátora Vilímce apod.

Já přečtu ten návrh toho doprovodného usnesení. „Senát upozorňuje vládu ČR, že vládou schválený konvergenční program z dubna 2021 přibližuje i v případě odeznění pandemické krize dluh sektoru vládních institucí, dosažení hranice dluhové brzdy již v roce 2024.

Zadruhé vyzývá vládu České republiky k maximální míře opatrnosti a obezřetnosti v přijímání dalších opatření s trvalými důsledky pro zhoršování salda veřejných rozpočtů.

Zatřetí pověřuje předsedu Senátu, aby s přijatým usnesením seznámil předsedu vlády České republiky.“

Pokud se týká obsahu konvergenčního programu, to bych si dovolil vystoupit v obecné rozpravě, abych nemísil zpravodajskou zprávu a diskusi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Posaďte se, prosím, ke stolku. Nyní poprosím zpravodaje výboru pro evropské záležitosti, pana senátora Beka.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené kolegyně, kolegové, výbor pro záležitosti Evropské unie se touto materií zabýval na své 13. schůzi 8. června tohoto roku. Ve svých závěrech se připojil k výsledkům jednání garančního výboru, takže nebudu opakovat totéž, co tady již zaznělo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Fischer.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, tento bod se jmenuje Konvergenční program České republiky. Konvergence, to je pojem, se kterým pracuje ministerstvo financí, když zpracovává výhled rozpočtu České republiky a hlídá, abychom se nevzdalovali pravidlům, ke kterým jsme se zavázali, ke kterým se zavázaly státy Evropské unie.

Já bych měl sto chutí to slovo konvergence zaměnit, vystřídat ho jiným slovem, a to je slovo divergence. Vysvětlím proč.

Samozřejmě že bezprecedentní výdaje, které znamenala mobilizace během pandemie covid, si zasluhují naši pozornost, protože ne vždycky byly vynakládány způsobem, který byl efektivní, ale tak to v krizích bývá. Proto jsem rád, že mluvíme dnes a čteme dnes v tomto dokumentu o konsolidaci veřejných financí a že jsme dnes slyšeli také, že bude potřeba zpomalovat, protože se blíží ona dluhová brzda, tak jak o tom mluvila paní ministryně. Ale ještě mnohem důležitější než boj s pandemií, jakkoli byl náročný, jsou tady dlouhodobé úkoly, které bychom měli plnit a které konvergenčně neplníme, ve kterých se skutečně rozcházíme s našimi základními zájmy jako země.

Mám na mysli výdaje na obranu. Často mám pocit, že překvapujeme sami sebe. Jako kdybychom neuměli si doma zkomunikovat, vyjasnit, kde jsou skutečné priority. Vidíme, že přestože je tady veliká vůle podporovat naše ozbrojené síly, zaplaťpánbůh za jejich pomoc během covidu nebo během odklízení následků po ničivém tornádu na Moravě na Hodonínsku, přesto to důležité jako kdybychom vždycky způsobem sobě vlastním nechali stranou. A to je modernizace našich ozbrojených sil.

Jedině dlouhodobě stabilní zdroje zajistí, že koncepce výstavby Armády ČR, která má jít až do roku 2030, se udrží na kolejích v nějakém základním rámci strategického rozvoje, který bude reagovat na naše skutečné potřeby, na potřeby bezpečnosti, která, jak víme, se vyvíjí, bezpečnostní prostředí, které se proměňuje a na které musíme reagovat.

Ano, v našem dokumentu, který máme dnes k projednávání, se mluví o tom, že se mají významným způsobem zvyšovat výdaje v následujících letech v sociální oblasti, ve zdraví a také v obraně, ale zvyšují se velmi pomalu. Zvyšují se navzdory všem slibům, které jsme dávali a dáváme i dnes z úst našich nejvyšších představitelů, vlastně v rozporu s tím, k čemu jsme se vázali našimi sliby.

Chápu, že čelíme dnes významným rozpočtovým starostem a obtížím, ale připusťme, že tohle řešíme každý rok. Připomínám, že naposledy jsme ten závazek 2 % na obranu splnili v roce 2005. Od té doby bojujeme každý rok, každý kvartál s tím, jak se nám proměňují naše výhledy. Přestože prezident nebo premiér nebo ministr obrany nebo ministr zahraničí dělají, co mohou, aby slibovali, aby dávali reálné výhledy, my jako kdybychom divergovali, dokonce i uvnitř vlády, protože nejsme schopni něco takového potom odpovídajícím způsobem zprocesovat. O jednotlivých nákupech ani nemluvě.

Jeden příklad za všechny. V červnu, to znamená dva měsíce po tom, co tento dokument byl schválen vládou a předložen ministerstvem financí, cestujeme na bruselský summit Severoatlantické aliance. Tam opět se potvrzuje, jak důležité bude navyšovat výdaje, dokonce vytvářet vlastní zdroje pro Severoatlantickou alianci, aby mohla čelit novým hrozbám a abychom neztratili schopnost součinit mezi sebou jako země aliance.

Nicméně krátce před summitem ministerstvo financí zveřejnilo výhledy, ze kterých pramenilo, že opět závazek, který jsme slíbili našim spojencům, nesplníme. To je přinejmenším hodné pozornosti. Jak je možné, že delegace, která odjížděla na summit, neuměla ani pořádně vysvětlit, z jakých důvodů snižujeme naše ambice, z jakých důvodů opět nebudeme závazky schopni naplnit. Vždyť slova mají svou váhu. Ve hře je nejenom dobré jméno této vlády, která bude čelit také ve volbách tomu testu u voličů, ale ve hře je přeci dobré jméno České republiky. To dobré jméno znamená, že nás budou brát jako spolehlivého partnera, který když něco řekne, tak to také splní. Kdybychom totiž svoje závazky setrvale porušovali, tak na nás nebude spolehnutí. Dokonce nebudeme schopni získat například tak výhodné cesty k nejrůznějším úvěrům nebo k půjčování peněz na trzích prostě proto, že budeme mít pověst neseriózní země.

Připomínám, že v roce 2005, kdy jsme naposledy splnili závazek 2 %, jsme zdaleka nebyli na takové úrovni blahobytu, jako jsme dnes. Za tu dobu jsme dostali miliardy, desítky miliard, možná stovky na dotacích z evropských fondů. Mezitím jsme dostali nebývalé bezpečnostní garance od našich spojenců. Bylo by chybou, kdybychom se vyhýbali tomu pohledu do zrcadla, ve kterém možná zahlédneme chování černého pasažéra. Právě v oblasti obrany, kde jde o naše vlastní zájmy, bychom neměli přehlížet, že v těch výhledech, které máme dnes na stole, opět jako kdybychom slevovali z toho, co jsme se byli zavázali a co vidíme jako bezpodmínečné, to znamená rychle modernizovat naše ozbrojené síly a být skutečně schopní, bojeschopní. To je věc, která musí zajímat každého občana České republiky.

Proto jsem rád, že máme dnes tady na stole Konvergenční program České republiky. Je velmi dobře, že se srovnáváme s těmi makroekonomickými výhledy celé Evropské unie, ale neměli bychom zapomínat, že jako řádní hospodáři neplníme svoje sliby, že neplníme sliby nejenom vůči spojencům, ale přeci neplníme sliby, které jsme dali sami sobě. V tomto Senátu chci jenom připomenout, že jsme se tomu věnovali opakovaně, že jsme na tom našli shodu napříč politickým spektrem. Jsme připraveni se tomu věnovat i dál, ale vládu nenahradíme. V tom má vláda nezastupitelnou roli, že bude mluvit jedním hlasem a že i v těch věcech, ke kterým jsme se zavázali, nemusí se týkat jenom konvergence v rámci Evropské unie, ale také konvergence v rámci Severoatlantické aliance, nezapomeneme, že žijeme v dobách mnoha let blahobytu, ve kterých jsme nedokázali splnit to, k čemu jsme se zavázali. To, že přijdou bezpečnostní krize, všichni říkali a říkají. Měli bychom se na ně připravit v dobách, kdy je ještě čas. Proto jsem chtěl vládě připomenout závazky, protože nás z toho budou zkoušet nejenom voliči, ale jednou budeme muset obstát i v testu dějin, protože možná zjistíme, že jsme na některé věci mohli být mnohem lépe připraveni, ale nedělali jsme dost. Ještě je čas. Neměli bychom to promarnit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Poprosím nyní pana senátora Vilímce.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, projednávání konvergenčního programu, byť my tento program bereme pouze na vědomí, vzhledem k tomu, že už byl dávno odeslán Evropské unii nebo Evropské komisi, je vždycky příležitostí k zamyšlení, jak na tom v tom minimálně střednědobém horizontu budeme hospodářsky. Gratuluji paní ministryni financí za činnost jejího tiskového oddělení na ministerstvu financí, které pomáhá vytvářet iluzi, jak je všechno skvělé, jak se dluhy snižují. Bohužel je to jenom iluze. Zaplaťpánbůh, že tu iluzi zatím akceptují finanční trhy, protože až přestanou tuto iluzi akceptovat finanční trhy, skutečně dojde k velkým problémům. Příklad uvedu.

Zcela nedávno v tiskové zprávě bylo napsáno, že oproti prvnímu čtvrtletí došlo ke snížení dluhu, státního dluhu, o 3,6 miliardy korun. Už se těžko někde dozvíte, musíte to pak studovat, že to je sice pravda, ale oproti dluhu k 31. 12. se zadlužení zvýšilo o 366 miliard.

Samozřejmě v té tiskové zprávě je pouze to, že se snížilo čtvrtletně o 3,6 miliardy korun. Já na to upozorňuji, že pokud takto budeme stále žít v iluzi, ta situace může dopadnout velmi špatně.

K tomu konvergenčnímu programu poměrně dost kritické stanovisko vydala Národní rozpočtová rada, kterou tento stát, nebo my jsme si ji zřídili, ustanovili k tomu, aby dohlížela nad situací veřejných financí.

Já tady uvedu, co Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku nebo ve své výroční zprávě uvedla.

Uvolnění fiskální politiky v ČR je příliš masivní. Pouze 6 zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím. Jednou z těchto zemí je i ČR. Pro rok 2022 již pro všechny země EU kromě ČR a Estonska oproti roku předchozímu je očekáván nižší deficit veřejných financí. V roce 2023 představuje výhled salda českých veřejných financí ve výši 5,6 % HDP druhý největší deficit v rámci EU, po Rumunsku. Na základě výše uvedeného se Národní rozpočtová rada domnívá, že musí být zpracována důvěryhodná konsolidační strategie, zajišťující zabránění kolizí s dluhovou brzdou. I ten konvergenční program skutečně počítá s tím, že v roce 2024 se dostaneme někde na úroveň téměř dluhové brzdy. Jestli to bude 54, 55 nebo 56 procent, to dnes nikdo asi není schopen s takovou detailností propočítat. To znamená, dostáváme se tímto konvergenčním programem k tomu, čemu jsme chtěli od začátku zabránit, tzn. na dluhovou brzdu. Podotýkám, že jakmile se dostaneme na dluhovou brzdu, ministerstvo financí nebo vláda musí zpracovat vyrovnaný návrh rozpočtu, vyrovnané návrhy rozpočtu, bez ohledu na to, v jaké se nacházejí situaci, musí předložit i obce a kraje, tzn. není to věc, která by byla komfortní, je to naprosto nekomfortní situace. My se tímto konvergenčním programem k této nekomfortní situaci začínáme blížit.

To jsem se jenom snažil zdůraznit, že to není tak skvělé, ta situace není skvělá. Je potřeba si to nějak vyjasnit. Ta situace není dobrá. Nebudu říkat, že je úplně špatná, ale není dobrá. Pokud budeme vycházet z toho, jak je všechno skvělé, v roce 2024 se můžeme dočkat velkých problémů.

V těch veřejných rozpočtech, paní ministryně tady zopakovala to, co v poslední době hodně opakuje, že veřejné finance nemají pouze funkci redistribuční, na VŠE, když jsem studoval, sice před listopadem 89, jsme se učili rozdělovací funkci, dokonce i tehdy jsme se učili, že mají veřejné finance pouze jednu funkci, a to rozdělovací, ale budiž. Paní ministryně tvrdí, že prostřednictvím veřejných financí by se měly vyvažovat sociální rozdíly, bohužel toto tvrzení se v posledních měsících a v posledním roce proměnilo v mnohdy naprosto chaoticky přijímané vzlínání sociálních výdajů. Viděli jsme tu nedávno, byť jsme to nakonec podpořili, navýšení odpočitatelných položek různého typu... Jenom ten zákon, který nakonec jsme nezamítli, ten poslední, činil 8,6 miliardy navíc.

Je třeba si uvědomit, že ve veřejných rozpočtech platí pravidlo, že se dá rozumně přidávat, ale nedá se nikdy bez politických a sociálních dopadů ubírat. Zažili jsme to v mnohem menší míře po ekonomické krizi v roce 2009, kdy potřebná konsolidace veřejných rozpočtů nevyžadovala až tak bolestné zásahy do struktury výdajové stránky státního rozpočtu, jako tomu může nastat v roce 2024. Přesto, jak víme, občany byla ta dočasná opatření, ať to bylo zvýšení některých spotřebních daní, snížení slevy na daň a podobně, jednoznačně odmítána. To znamená, je třeba si uvědomit, že pokud budeme postupovat tímto směrem, s blížícími se volbami, zaplaťpánbůh, že už toho Poslanecká sněmovna moc neudělá, protože kdyby ještě dostala větší prostor, už bychom se k té dluhové brzdě dostali v roce 2023, ne 2024, ale 2023.

To je můj komentář ke konvergenčnímu programu, který bereme na vědomí. Senátu nezbývá nic jiného podle mě, než upozornit vládu, že to takto dál nejde. Je to víceméně naše povinnost, nejen to brát na vědomí, ale upozorňovat, dávat najevo, že takto se dál pokračovat nedá.

Věřím, že to doporučení bude bráno vážně paní ministryní, i celou vládní koalicí, že paní ministryně nebo její nástupce bude pokračovat skutečně s obezřetností, opatrností, protože jinak si zaděláváme na obrovský malér. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se nikdo další nehlásí, tak ji ukončím a požádám paní ministryni o její vyjádření.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dovolte mi, abych stručně reagovala na proběhlou diskusi.

Připomněla bych, jaký byl stav předtím, než vypukla pandemie. Skutečné zadlužení naší země se tehdy pohybovalo pod 30 % HDP. Myslím teď celkový veřejný deficit. Každopádně jsem vždy navrhovala postupné snižování deficitu, navrhla jsem dokonce tehdy snížení z 50 mld., teď mluvím o státním rozpočtu, na 40 v plánu, což bylo asi 0,6 % HDP, ve výsledku dopadaly, to je plán, pak je výsledek, ve výsledku jsme měli buď přebytkové, nebo vyrovnané, nebo téměř vyrovnané hospodaření. To je neoddiskutovatelný fakt.

Potom přišla pandemie. Nikdo ji nečekal. Ze dne na den. My jsme stáli na křižovatce a rozhodnutí, co udělat. Měli jsme udělat to, co se stalo v krizi let 2008 a 2009? Že se nedalo nikomu nic? 3,5 % HDP... Mám to vytažené z archivu ministerstva financí. Nebo jsme měli masivně podporovat? Vzpomínám si na návrhy, ať už na půdě Poslanecké sněmovny, ale i na této půdě, kdy jste navrhovali masivnější podporu, než ke které jsme nakonec přistoupili, v některých ohledech. Ta podpora k 30. 6., je to na stránkách ministerstva financí i na mých sociálních sítích, celková podpora, je zhruba něco přes 504 mld., přičemž ta největší část se týká přímé podpory, kompenzační bonus, Antivirus, různé COVID nájemné atd., všechny, které bych tady mohla jmenovat. To byla ta cesta, kterou jsme zvolili. Dokonce podporování za, řekla bych, velice takového neustálého atakování opozice v Poslanecké sněmovně, že je to přece málo, že musíme víc... Ať to tam dáme! My jsme samozřejmě museli vyvažovat. Ta cesta byla jít cestou deficitního hospodaření, půjčit si na finančních trzích, nikdo si nepůjčí tak výhodně v této zemi jako náš český stát, protože ratingy jsou pořád skvělé, věřím, že je sledujete... Mě mrzí, když teď agentura Fitch nedávno nám nezhoršila rating, dokonce už se tam zamýšlí i nad tím zrušením superhrubé mzdy, už to tam promítá, přesto nám rating zachovává a věří v konsolidaci a vůbec v tu stabilitu našich veřejných financí, kterou zase získáme, tak to zůstalo bez povšimnutí kohokoliv. Včetně médií.

Jakákoli negativní věta, jakákoli pochybnost se prostě naopak rozdmýchává a využívá bohužel v politickém boji, v době, kdy naopak bylo nutné, aby vláda měla maximální podporu. Neříkám, že nemůže být kritizována, neříkám, že všechno udělala dobře. Určitě ne. Ale nikdo a žádná vláda před námi nebyly v takovéto situaci. My jsme se snažili podle nejlepšího vědomí a svědomí pomáhat.

Podívejte se po Evropě! Každá země se tak zachovala. Každá země masivně investovala. Viděli jste teď schválený rozpočet Německa, toho Německa, které neustále je mi předkládáno jako příklad? Já se za to nezlobím. Představte si, že by Německo takto masivně nestimulovalo ekonomiku, která je tak zásadním způsobem provázána s českou ekonomikou. Jak bychom na to doplatili? Viděli jste deficit, který je teď navržený na rok 2022? Téměř bilion eur... Jasně! Viděli jste zadlužení Německa a dalších zemí EU, Francie, Španělska, Itálie? Viděli jste? Viděli jste zadlužení V4? Tak se na to podívejte. Než začnete kritizovat ČR a využívat tuto dobu, tuto nešťastnou dobu k politickému boji. Není to fér. My pořád si držíme třetí až čtvrté nejnižší zadlužení, nejnižší veřejné zadlužení v rámci EU. To je neoddiskutovatelný fakt.

Konvergenční program, o kterém mluvíte, ke kterému přistoupila Komise tak, jak jsem vám prezentovala v úvodním slově, v podstatě obsahuje alternativní scénář. Ano, je pravda, že kdyby se naše veřejné finance vyvíjely tak, jak předpokládáme podle našich odhadů, v roce 2024 se dostaneme k té značce „zpomal“, my to odhadujeme na 54,6 % HDP, ale my tam máme alternativní scénář, který citlivým způsobem strukturální deficit snižuje o půl procentního bodu HDP, tak, abychom v tom roce 24 byli na 52,6 asi. Abychom se prostě nepřiblížili k té značce „zpomal“. Ptám se, většina zemí EU je dávno za tou značkou „zpomal“.

Já jsem na předminulém Ecofinu podpořila ministra financí Rakouska, který vytváří takovou platformu zodpovědných zemí, mezi které se počítá a hlásí i ČR, Rakousko, Slovensko, ČR, severské státy, a chceme vyvažovat snahu jižních států, které dnes jsou dávno za sto procenty HDP veřejného zadlužení, mnohé, aby se rozvolnila fiskální pravidla. Říkáme: My nechceme rozvolnit fiskální pravidla. Dobře, v tom krizovém roce, možná postkrizovém roce, když se z toho všichni dostáváme. Ale chceme se vrátit k normálnímu fungování, k normálnímu dodržování pravidel. My jsme vždy byli premianty a pořád jsme premianti. Já s tím nejsem spokojená. Chci prostě znovu se vrátit k přebytkovému hospodaření. Ten konvergenční program a ten alternativní scénář říká, že to bude, že přebytkové hospodaření budeme mít zhruba během 8 let. Ale nechci opakovat ty chyby, které se tu staly v roce 2008, 2009, kdy se rok po konsolidaci začalo škrtit, neinvestovalo se, je to pravda, podívejte se na ty grafy, kdy se snižovaly platy státním zaměstnancům, to byla chyba, ekonomika se zaškrtila. Cesta, která je, ano, postupně to snižujme, ale citlivě. Ten křehký hospodářský růst 3,1 nebo 3,7, ano, to jsou krásná čísla v konjunktuře, ale nikoli když jdeme ze sklepa. My jdeme ze sklepa.

To je ta cesta, historie to jednou rozsoudí, která cesta byla správná. Jsem ráda, že Evropská komise podpořila naše úsilí v konvergenčním programu, tak jak jsem vám prezentovala, odpověděla na to, pokračujte v té fiskální politice. Věnujte se rozumné konsolidaci veřejných financí.

Mluvil jste, pane senátore Fischere, o armádě. To není samostatným předmětem konvergenčního programu, ale vy jste mluvil všeobecně... My samozřejmě, víte, on se ten rozpočet nedá rozdělit, těžko dělat konsolidaci veřejných financí, když na nic nemůžete sáhnout, to se dělá hrozně těžko. Teď vyvažujete, jestli školství, jestli sociální politika, jestli investice, jestli armáda. Jestliže na nic sáhnout nemůžete, protože se každý hned ozve, neříkám, že oprávněně, že se ozývá neoprávněně, já tomu rozumím, každý to tak vidí, těžko tu konsolidaci uděláte. Jenom budete prohlubovat ty deficity.

Skutečně nejsme v situaci, a nejsme jediná země, chci jenom připomenout, že v roce 2021 jsme rozpočet armády posílili o 10 mld., meziročně. Máme naplánovaný, i z hlediska střednědobého výhledu 22, 23, 24, růst, je to přes HDP 1,45, 1,46, 1,47, každý rok je to nominálně asi 5 mld., takže ten růst tam je, je jenom zpomalený, protože na všechno nemáme. Víte, 0,5 % strukturálního deficitu, to je nominálně něco přes 40 mld. ročně, 40, 44... To není málo. Když to máte dílem seškrtat, dílem to najít na příjmové straně. Vidím, jak teď sestavuji rozpočet a bude to ještě velký křik během léta, když to máte všechno vyvážit, teď samozřejmě nemůžete počítat s věcmi, jako je tornádo... Prostě máte to nějak namyšlené a najednou přijde tornádo. Bude to stát 3 miliardy, 4, 5, 6. Nemůžete ty lidi v tom nechat. Musíme to jít řešit. Teď si představte, kdybychom takovým způsobem politikařili, s Jihomoravským krajem, kde je hejtman z opozice. No a co? Prostě dělá, co může. My jsme tady od toho, abychom mu pomohli. Já jsem tam jela hned tu první noc, sedla jsem si proti němu a říkám: Pane hejtmane, nebudeme dělat politiku. Já jsem tady proto, abychom pomohli lidem. Nejenom proto, že je to můj kraj, kde jsem se narodila, hrozně se mě to dotklo osobně, ale proto, že to je prostě potřeba. Neděláme politiku.

Když on v pondělí přišel s návrhem na prodloužení stavu nebezpečí, nikdo ani nepípl na vládě, nikdo. Nezkoušeli jsme ho tam tak, jak zkoušela nás Poslanecká sněmovna, když jsme potřebovali prodloužit nouzový stav. Prostě jsme poctivě mu zvedli ruku, protože on je ten kompetentní, on ví, že to potřebuje. Ten stav nebezpečí jsme mu bez diskuse, jednomyslně prodloužili, protože jsou věci, kde se nemá dělat politika. Nemá. V momentě, a nemá se zneužívat ta politika, to je moje zkušenost, kterou si já po téměř 4 letech z této vysoké exekutivní funkce odnáším.

Chtěla bych říct, že snižování zadlužení, pane předsedo Vilímče, to není iluze, ale fakt. V letech 2014 až 19 se snížilo o 14,2 %, někde pod 30 % HDP, jak jsem říkala. V průběhu roku to sledovat nemá smysl. Ty pohyby jsou tam různé. My to musíme dělat, protože nám to ukládají předpisy, aby byl každého čtvrt roku zveřejněn stav státního dluhu. Takže to děláme. Ale samozřejmě ta debata je důležitá až na konci roku. Tam je to důležité, abychom si řekli a porovnali, jak na tom jsme. Samozřejmě, je vyšší to zadlužení, ale říkám, máme to pod kontrolou, stojím si za tím, že jsme museli pomoci, stojím si za tím, že pomůžeme i teď v rámci třeba toho problému na jižní Moravě, nebo dílčím způsobem, samozřejmě mluvím pořád o té jižní Moravě, že to bylo nejhorší, ale víte, že máme teď problémy na Liberecku, máme problémy na Ústecku, takže to jsou menší problémy, ale také se to těch lidí tam velmi dotýká. A my to řešíme.

Neřešíme to jenom my jako vláda. Já chci tady zmínit, že se do toho zapojily banky. Česká bankovní asociace, velmi jim děkuji.

Já jsem o půl šesté ráno v pátek vytáhla z postele pana Matouška z České asociace pojišťoven, také mu děkuji, už za pár hodin byli první pojišťováci v terénu a pomáhali aspoň lidem s nějakou pomocí. A pak tam byly další dny a postavili se k tomu samozřejmě čelem. Nezpochybňovali, že tornádo je typ vichřice, banky nechtějí vinkulované pojistné plnění ve svůj prospěch, ale s lidmi se domlouvají, že jim ho buď nechají, nebo jim poskytnou další zvýhodněný úvěr atd.

Víte, že se tam stala ta úřednická chyba s těmi sbírkami, bylo to nešťastné. Nikdy nikdo z nás neuvažoval o tom, že bychom odečítali od vládní pomoci sbírky, to by nás hanba musela fackovat. Prostě ty věci, když to děláte za pochodu a píšete přes noc, se stávají. Za to se samozřejmě omlouváme, to nikdy nebyl náš úmysl.

To je ta situace, kde odlišujme to, když jsme se dostali do situace, ve které tady nikdo nikdy nebyl.

Víte, já si čtu velmi pozorně volební programy jednotlivých koalic a jejich různé plány, občas to komentuji na sociálních sítích. Jsou nereálné. Nereálné! Já jsem ministryně financí, která jménem vlády zpracovala, předložila, se svým týmem samozřejmě, a politicky prosadila sedm státních rozpočtů. Říkám to se vší pokorou, nebylo to nic jednoduchého, nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového potká. Teď dělám na osmém. Radši bych, kdyby mě to nepotkalo. Nicméně je to tady, museli jsme se s tím popasovat a tu zkušenost mám. Mám. Troufnu si říct, že mám nějakou velkou zkušenost, která je nepřenosná, protože jsem byla u toho a řešila to. Neseškrtáte 90, 100 miliard ročně, neseškrtáte, je to nesmysl. Nenašetříte to na propuštěných 13 000 úřednících, když tady máte zákon o státní službě. Ano, jsou způsoby, restrukturalizace, digitalizace. Pojďme se vrátit k daňovému cloudu, k takovýmto věcem, rušme agendy. Ano, to jsou naprosto reálné věci. Když jsme zrušili i s vaší pomocí daň z nabytí nemovitých věcí, tak se ušetří 500 úředníků, to je ta cesta. Nemějme na každém úřadě IT oddělení, kde si pak tady každý dělá, co chce, a máme tady absolutně nekompatibilní systémy.

Využijme systém, který vybudovalo ministerstvo financí už za bývalé vlády, teď jsme to dobudovali, v Zelenči, a tam vytvořme národní cloud. Ten základ tam už je. Je tam státní pokladna, je tam EET, je tam hazard atd., další systémy, určitě jsem na celou řadu zapomněla. To je ta cesta. Ale, prosím, snažme se táhnout v tomto směru za jeden provaz. Protože po volbách tu bude jiná vláda, bude tu vládnout jiná politická reprezentace, ať už jakákoli, ale ten problém tady zůstává a bude ho muset řešit zase příští vláda, příští parlament. Bude na něm, jakým způsobem rozhodne o budoucnosti této země. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní ministryně, nyní se ptám pana senátora Mikuláše Beka, zda si přeje vystoupit? Ne, nepřeje si vystoupit. Teď se musíme zeptat pana garančního zpravodaje, garančního výboru, pana senátora Vladislava Vilímce, jestli chce vystoupit? Ano, chce vystoupit. Prosím, máte slovo, pane předsedo výboru.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Paní ministryně připustila, že problém zůstává, aspoň ta debata k něčemu pozitivnímu vyústila. I paní ministryně přiznává, že problém tady zůstává.

Je namístě skutečně upozornit vládu ČR, že problém tady zůstává a že by vláda ČR se měla chovat opatrně. Neměla by připustit to, aby problém byl pak nezvládnutelný. To jenom k mému závěrečnému vystoupení.

A protože už není diskuze, nebo není obecná rozprava, nebudu víc hovořit. Po skončení budeme hlasovat o...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Budeme hlasovat o usnesení, pane senátore, teď, ano.

Senátor Vladislav Vilímec:  Ano, o usnesení, o vzetí na vědomí. Nejprve o vzetí na vědomí a pak o doprovodném usnesení.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dobře, takže to je návrh pana garančního zpravodaje. Spustím znělku, protože začneme hlasování.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, budeme teď hlasovat podle návrhu garančního zpravodaje o vzetí na vědomí tohoto bodu, tedy Konvergenčního programu ČR (duben 2021). Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Bylo schváleno vzít na vědomí. Konstatuji, že v hlasování č. 54 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo.

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl zpravodaj. Prosím tedy, budeme opět hlasovat. Zahajuji hlasování. Hlásí se pan senátor? Ne. Takže teprve teď zahajuji hlasování, mně to tady nepřeskočilo.

Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Schváleno. Konstatuji, že v hlasování č. 55 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím tento bod končí.

Paní ministryně, myslím, že to byl váš poslední bod, děkujeme a budeme se těšit možná ještě zase na příštím jednání. Já tu mám teď takovou povinnost představit vám, nebo říct vám o omluvě pana senátora Jiřího Cieńciały, který se asi omlouvá do zbytku dnešního jednání.

Teď budeme zahajovat další bod. Budou po sobě následovat dva body návrhů poslaneckých. Prvním je

 

Návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů

Tisk č. 119

Vítám zde paní předkladatelku, paní poslankyni Helenu Válkovou, která zastoupí skupinu poslanců, která návrh předkládá. Poprosím ji, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková:  Vážená paní místopředsedkyně, milé paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem ráda, že tady před vámi mohu stát dnes a představit vám zákon, který je již dlouho projednávaný, dlouho očekávaný. V některých bodech možná pro část veřejnosti kontroverzní. Protože prošel třemi vašimi výbory, které ho navrhly schválit bez pozměňovacích návrhů, chci za to poděkovat, zpravodajové těchto výborů vás budou jistě informovat o průběhu projednávání, tak si vás dovolím nyní upozornit jenom na to, co v tom zákoně nenajdete.

Začnu hned historií, ale velmi krátce. Já sama v roce 2014, tenkrát se také zvažoval ten zákon, respektive návrh zákona, jsem původně byla velmi skeptická.

Bylo to tím, že podmínky pro přiznání nároku na poskytnutí peněžité částky osobám, které byly sterilizovány v období 46 let, od roku 1966 do roku 2012, v rozporu s právem, byly nastaveny velmi vágně. Ještě se přiznám k další věci, kterou nenajdete v zákoně. Když jsem nastupovala jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva, čili nikoli, že by to souviselo s mojí rolí poslankyně, v květnu 2019, tak jsem si nechala udělat přehled úkolů, které jsme měli splnit, za které jsme byli třeba také kritizováni evropskými institucemi.

Jeden z těch úkolů byl, že jsme se nevypořádali s minulostí, pokud jde o odškodnění osob sterilizovaných v rozporu s tehdejším právem. Vzpomněla jsem si na ten zákon. V úzké spolupráci s Úřadem veřejného ochránce práv jsme dali dohromady nějaký návrh, ten se mnohokrát přepracovával. Dost těžce jsem získávala souhlas vlády. To v tom zákoně, ani v důvodovce také nenajdete. Takže výsledek byl neutrální stanovisko. A pak začala ta práce v Poslanecké sněmovně, kde kromě poslanců za hnutí ANO to podepsali, já jim za to tady děkuji, Markéta Adamová Pekarová, Karel Schwarzenberg, Pavla Golasowská... Byli to prostě poslanci, kteří chtěli kompenzovat nejen traumata, ale i ten stav po sterilizaci u osob, které byly sterilizovány v rozporu s právem.

Nicméně tím to nekončilo. Ve všech klubech a při projednávání zákona se rozproudila diskuse, která částečně otevřela i takové trochu bolestivé problémy těch, kteří se cítili dotčeni, nebo bolestivé, spíše obavy těch, kteří se cítili tím zákonem dotčeni jako lékaři, protože říkali, že by to mohlo uškodit jejich pověsti, že oni jako lékaři a gynekologové a porodníci žádný zákon neporušili.

Jedna zpravodajka vašeho jednoho výboru, vzdělávání, kultury, lidských práv a petic, paní senátorka Němcová, tady při projednávání této předlohy upozornila ve výboru na vystoupení pana docenta Svobody, který tam velmi hezky, a myslím, že to i některé kolegy přesvědčilo, upozornil, že tady nejde o kritiku těch jednotlivých úkonů a aktů konkrétních osob gynekologů, porodníků nebo lékařů, ale o nápravu stavu, který byl způsobený nedokonalým právním řádem.

Z té historie, myslím, že to stačí. Myslím, že ta diskuse také hodně přispěla ve výsledku k tomu, že to bylo jediné SPD, které setrvalo na svém negativním stanovisku. My jsme nakonec v Poslanecké sněmovně v této podobě tento zákon přijali. Máte ho před sebou.

Já si jenom dovolím upozornit na to, že v tom § 6 jsou nastavené přísné podmínky pro přiznání nároku. O tom nároku rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Moc děkuji panu ministru zdravotnictví, tehdejšímu a nyní i současnému, panu Adamu Vojtěchovi, který nakonec přijal tuto roli, že jeho resort bude vyřizovat ty nároky. Mají na to 60 dní, pak samozřejmě může dojít ještě k rozkladu.

A pak jsem také ráda a děkuji správním soudům, Nejvyššímu správnímu soudu, samozřejmě správnímu soudnictví, které také ví, že ty, většinou to budou ženy, ale můžou to být i muži, kteří neuspějí se svým nárokem, protože nedoloží požadavky, které jsou vyjmenované v ustanovení § 6, tak se na ně obrátí a oni o tom budou definitivně rozhodovat. Částka je 300 000 Kč. Říkala jsem to na všech výborech. Je to ta minimální částka, kterou by přiznal i Evropský soud pro lidská práva. On přiznává i vyšší částky, takže jsme se drželi i trošku tohoto porovnání.

Potom další věc, která je asi důležitá, protože právě ty požadavky nejsou úplně, řekněme, snadné, není úplně snadné je splnit a je k tomu potřeba zdravotnická dokumentace, zatímco celý návrh zákona, bude-li schválen, nabývá účinnosti 1. ledna 2022, to ustanovení § 10 ukládá okamžikem vyhlášení toho zákona zákaz skartace veškeré zdravotnické dokumentace po dobu 10 let.

Ale dlužno říci, že od nabytí účinnosti ti žadatelé, nebo žadatelky, kteří si myslí, že mají nárok, musí ten nárok uplatnit u ministerstva zdravotnictví do 3 let. V případě, že ministerstvo zdravotnictví přizná nárok, do 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí je musí vyplatit.

Já si myslím, že ten zákon, je to 13 ustanovení, plus samozřejmě jsou tam některé změny souvisejících předpisů, soudní poplatky, osvobozeno z daně z příjmu, zákon o životním a existenčním minimu, čili dohromady 16 paragrafů, ale fakticky jenom těch 13. Ten zákon je jasný, ten zákon není komplikovaný. Tady máte většinou daleko komplikovanější normy. I my jsme přijímali zákony daleko obtížnější, kompaktnější a provázené s jinými předpisy, zákony.

Nebudu zdržovat, nechám to na vás, je to hodně politické rozhodnutí, milé paní senátorky a vážení senátoři, jak se postavíte k tomuto zákonu. Sama mám z něj dobrý pocit. Doufám, že žadatelé, kteří doloží svůj nárok na vyplacení jednorázové peněžité částky, nebudou zklamáni, že se přihlásí opravdu ti, kteří budou moci doložit to, co je v ustanovení § 6. Sama si samozřejmě počkám na váš verdikt, který projevíte v závěrečném hlasování. Jsem vám k dispozici k jakýmkoli dotazům nebo připomínkám a budu pozorně naslouchat vaší rozpravě. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní navrhovatelko, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona byl projednán třemi výbory. Projednal ho výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 119/3. Zpravodajkou byla určena paní senátorka Miroslava Němcová. Dále návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 119/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková, kterou ale dnes zastoupí pan senátor Tomáš Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk 119/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Miluše Horská, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, máte slovo.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji, vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Jak už zde zaznělo od paní profesorky, doputovala k nám ze sněmovny poměrně jednoduchá a srozumitelná materie, i když, jak bylo naznačeno, geneze tohoto poslaneckého návrhu opravdu nebyla tak lehká, jak by se pak ve výsledku mohlo zdát.

Návrh zákona byl totiž sněmovně předložen již 27. září 2019. Vláda k němu neutrální stanovisko vyjevila a upozornila na některé skutečnosti, které by podle ní bylo vhodné v rámci dalšího legislativního procesu zohlednit. To se vztahovalo zejména na problematiku správního úřadu, nedostatečnou definici sterilizace v rozporu s právem, neodůvodněnou pozitivní diskriminaci a také nevyjasněný charakter peněžní částky.

Ve sněmovně se tisk projednával od 10. března 2021. Bylo k němu připojeno několik pozměňovacích návrhů.

Třetím čtením prošel tisk 4. června letošního roku na 104. schůzi sněmovny.

Náš výbor pro sociální politiku dostal tento tisk jako garanční výbor. Já zde chci zdůraznit to, hlásím se k tomu plně, že pro oběti je odškodnění zásadní a je to symbol a uznání pochybení státu. Většina žen se se sterilizací neztotožnila, nesouhlasila s ní nebo nevěděla, co podepisuje, protože to seznamování se nedělo adekvátním způsobem, třeba cestou na operační sál nebo pod narkózou. Na ty ženy byl také kladen různý nátlak.

Chtěla bych upozornit, že zdaleka se nejedná jenom o romské ženy, že jsou tam i ženy jiné. Dokonce se to týká i mužů. My tímto zákonem můžeme alespoň částečně napravit křivdy na obětech nucených sterilizací. Já, jako zpravodajka, tento zákon podporuji, doporučuji jeho přijetí ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Náš výbor jej přijal 13. července jako své 33. usnesení. To znění toho usnesení máte před sebou. Pro tuto chvíli děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Prosím, abyste se také posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a případně zaznamenávala další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Nyní se táži, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro vědu, kulturu, lidská práva a petice, paní senátorka Miroslava Němcová? Již vidím, že ano. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, vážené paní senátorky a páni senátoři, ráda bych vás pouze informovala a odkázala na usnesení, které přijal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na své schůzi, 9. schůzi, konané dne 20. července roku 2021. V tomto usnesení doporučuje Senátu parlamentu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mne jako zpravodajku a pověřuje předsedu výboru, pana senátora Jiřího Drahoše, předložit usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Tolik z našeho jednání.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit pan senátor Tomáš Goláň, který zastupuje paní senátorku Annu Hubáčkovou z ústavně-právního výboru? Ano, přeje. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, tuto materii projednal ústavně-právní výbor na své 18. schůzi dne 14. července 2021. V rámci rozpravy paní poslankyně Válková, coby zástupkyně navrhovatelů, vysvětlila veškeré dotazy, vysvětlila, proč rok 1966, vysvětlila další věci týkající se materie. Po proběhlé rozpravě ústavně-právní výbor přijal toto usnesení. Výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Annu Hubáčkovou,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? V tomto obligátním dotazu se nikdo nehlásí, proto můžeme přistoupit k obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu. Vidím, že se hlásí do obecné rozpravy pan Jiří Drahoš, pan senátor. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Drahoš:  Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, v debatě na našem výboru zaznělo, i z těch materiálů, které jsme měli k dispozici, že od poloviny 60. let, zhruba od poloviny 60. let, byly v Československu stovky žen sterilizovány bez informovaného souhlasu. Tedy v zásadě buď proti své vůli, nebo nedaly souhlas v situaci... Nebo daly souhlas v situaci, kdy nebyly schopny posoudit důsledky tohoto rozhodnutí. Převážná část z nich pak nebyla za tuto újmu nikdy odškodněna. Já si s dovolením sundám roušku na chvíli...

Nedávná debata ve sněmovně ukázala, že otázka nedobrovolných sterilizací je problém medicínsko-právní, přičemž opomenout nelze ani jeden aspekt. Je zcela zřejmé, že jen a pouze při dodržení medicínského lege artis a zároveň právně korektního, informovaného a svobodného souhlasu můžeme hovořit o sterilizacích v souladu s právem. V opačném případě rozhodně nikoliv.

Takto to ale v období komunistického režimu u nás rozhodně neprobíhalo. Proto je pro mě zásadní věcí odpovědnost státu za provádění těchto zákroků. Byl to stát, tedy minulý režim, který nejen nevytvořil žádnou relevantní metodiku pro provádění sterilizací, ale také zcela ignoroval své závazky v oblasti lidských práv. Sterilizace samozřejmě nebyly jedinou oblastí, kde tehdy k porušování lidských práv docházelo. Stát nijak nezajistil ani vhodnou kontrolu celého procesu a provádění těchto protiprávních sterilizací dlouhá léta toleroval. Proto je správné, a už to tady také zaznělo z úst paní poslankyně, aby český stát nyní přijal odpovědnost za tato závažná porušování lidských práv a nepřenášel ji na odbornou lékařskou obec.

Řadu let tady registrujeme opakované výzvy nejrůznějších institucí zabývajících se dohledem nad dodržováním lidských práv směrem k vládě České republiky, aby vytvořila vhodný odškodňovací mechanismus. Já jsem velmi rád, že se tak konečně stalo. Sice pozdě, ale přece. Proto jednoznačně podporuji schválení návrhu zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Zároveň bych si ale přál, aby tento zákon nebyl ojedinělým pokusem vypořádat se s křivdami minulosti. Věřím, že po volbách na tom najdeme s novou sněmovnou společnou řeč. Naši občané, kterým bylo za minulého režimu nezaslouženě ublíženo, by to určitě uvítali. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Ondřej Šimetka. Připraví se v rámci rozpravy paní senátorka Horská. Prosím, pane senátore.

Senátor Ondřej Šimetka:  Dobrý den všem. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní profesorko, já osobně jsem velmi rád, že tento zákon spatřil světlo světa, rozhodně jej podpořím a chci vás tímto svým vystoupením rovněž požádat o jeho podporu. Já sám jsem gynekolog a vnímám tento zákon jako jakousi nápravu škod, ke kterým skutečně došlo. Je nutné si ale uvědomit, že šlo o selhání režimu jako takového, ne o selhání lékařů. Tohle bych chtěl skutečně podtrhnout.

Nucené sterilizace patří mezi nejzávažnější případy porušování lidských práv v novodobé historii. Nejde ale pouze o ryze český nějaký fenomén. Nucené sterilizace se prováděly v nacistickém Německu, prováděly se i v jiných komunistických režimech střední a východní Evropy. Dodnes se provádí v nedemokratických režimech v Asii a v Africe. Já sám jsem pracoval v několika zemích, kde se etnické konflikty řešily buď částečně znásilňováním žen, nebo byly provázeny znásilňováním žen, nebo nucenými sterilizacemi. Jak v Asii, tak v Africe jsem v těchto zemích pracoval. Velmi jsem se podivil, když jsem toto téma studoval, že k podobným praxím docházelo i třeba v demokratických zemích, jako bylo Švédsko. Za 40 let bylo ve Švédsku do roku přibližně 1973 sterilizováno asi 60 tisíc lidí. Na začátku to byly převážně ženy. Ale i muži. Ke konci už to byly pouze ženy. Ta motivace švédského státu byla jaksi vyrovnat se se slabomyslnými. Tohle slovo tam padalo. Omezit náklady sociálního státu. Tato praxe byla ukončena až na začátku 70. let. Až v roce 1997 tohle všechno vyšlo navenek, švédská vláda se omluvila a později došlo i k odškodnění obětí.

Myslím, že tady sledujeme stejnou cestu v České republice. Jsem rád, že tenhle problém vyšel na světlo, že to vnímáme jako selhání státu. Jsem rád, že se stát omluvil. Myslím, že tečkou za touhle smutnou kapitolou a porušováním lidských práv bude odškodnění, které se všeho všudy týká několika stovek žen a které je částečně symbolické. Tímto bych vás chtěl požádat o podporu tohoto zákona. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo paní senátorka Miluše Horská. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, děkuji svým předřečníkům za tyto příspěvky. Opravdu téma sterilizací je dalším z temných zákoutí naší komunistické minulosti, ale jak vnímáme nejen ji, je to problém, se kterým se setkáváme do současných dnů. Asi jsme v tuto chvíli rádi, v jakém koutě světa žijeme.

Je to něco, co z dnešního hlediska podle mého soudu musíme jednoznačně odsoudit. Já jsem to udělala a děkuji i vám, kteří jste se zúčastnili setkání s oběťmi sterilizací v Senátu. Zhruba před 3 týdny jsme tady měli dotčené osoby a bylo to velmi silné setkání.

Teď se můžeme bavit nad tím, jak tento čin odčinit, jak tyto postižené ženy alespoň symbolicky odškodnit.

To, co máme dnes na stole, je, a vnímám to jako solidní kompromis, které i samy postižené ženy a, jak už bylo řečeno, v několika případech i muži vítají. Já zde nechci rozvádět také žádnou podrobnou debatu, protože jsem vnitřně přesvědčena a vedou mě k tomu i rozhodnutí všech tří výborů, že v této komoře máme většinovou shodu na podpoře tohoto zákona, ale chci, aby i tady na půdě Senátu zaznělo, že pravidla získávání svobodného a informovaného souhlasu byla porušována. I když tehdy platila jiná pravidla než dnes, ale je to velice aktuální problém, který se dotýká všech oblastí našeho života. Ty informace opravdu hrají velikou roli. Vedlo to tedy k provádění sterilizací v rozporu s právem. Tím docházelo k závažným zásahům do práv osob, jejich tělesné integrity, soukromí a rodinného života. Když nám ty ženy opravdu sdělovaly své příběhy, jak to jejich život ovlivnilo a jak ty, které byly uměle sterilizovány, pak se zase pokoušely mít rodinu, mít potomky... Musely jít třeba na umělé oplodnění. Ta ironie toho osudu je opravdu veliká.

Na závažnost tohoto tématu poukázal již v roce 2005 veřejný ochránce práv. Právě úřad ombudsmana přišel na to, že většina z tehdejších více než 80 stížností, která k nim došla, ukazovala, že sterilizace byly provedeny v rozporu s platnými zdravotnickými předpisy. Ve výpovědích žen se objevovalo například to, že ženy podepisovaly souhlas se sterilizací jen několik desítek minut nebo pár hodin před porodem dítětem, nebo že podepisovaly jakýsi obecný souhlas s operací. To určitě není možné považovat za platný informovaný souhlas. Často na ně byl vyvíjen tlak, hrozeno odebráním dalších dětí či sociálních dávek.

Z podkladů veřejného ochránce práv čteme i to, že v období komunismu zde byl tlak na omezení počtu dětí u sociálně slabších rodin, které byly označovány za problémové, nežádoucí a nepřizpůsobivé.

Ochránce doporučil přijmout určitá reparační opatření. Dále navrhl přijmout novou právní úpravu, která by jasně vymezovala náležitosti informovaného souhlasu. Náš kabinet se poprvé omluvil veřejně v roce 2006.

S tímto poslaneckým návrhem zákona velmi souzním. Protiprávní sterilizace je zásahem do osobnosti práv pacientek a je třeba těmto obětem přiřknout přiměřené zadostiučinění. Tím nemůže být pouze omluva, protože důstojnost pacientek byla hodně snížena. Vítám tedy přiznání práva na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Ráda bych vás také proto, milé kolegyně, kolegové, poprosila o podporu tohoto návrhu zákona, přiznat těmto obětem odškodnění, symbolicky se jim omluvit, to je to nejmenší, co pro ně po těch letech můžeme udělat. Osobně i toto považuji za důležitý krok v našem vyrovnání se s komunistickou minulostí a s režimem, který v tomto případě postupoval tak trochu eugenicky, když se hovořilo o ozdravení populace, který omezoval práva některých svých občanů a který jednoznačně jednal protiprávně. Očekává se, že se ozve zhruba 400 až 500 žen, nebo obětí, i mužů. Myslím, že tady dnes nezaznělo, že to bude 300 tisíc na osobu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Nevidím nikoho na naší tabuli, že by se dále hlásil. Hlásí se někdo do rozpravy? Ne. Takže obecnou rozpravu končím. Teď se ptám paní navrhovatelky, zda by se chtěla vyjádřit? Prosím.

Poslankyně Helena Válková:  Samozřejmě, paní místopředsedkyně. Zaprvé musím poděkovat za tu rozpravu. Beru si samozřejmě k srdci i to, co zde bylo řečeno třeba panem senátorem Drahošem, že tím to nekončí, že se musíme zamýšlet nad odčiněním všech křivd, které se v minulosti staly a ještě nebyly plně odčiněny. Současně opravdu všechny ty argumenty, které tady ve prospěch toho zákona zazněly, sdílím i já. Takže můžu mít velmi krátké slovo a poděkovat vám za to, že z toho mého závěrečného vystoupení jste sami citovali důvody, proč by bylo dobré zvednout ruku ve prospěch tohoto zákona. Současně i z tohoto pultíku chci říct, že jsem velmi ráda, že pokud bude tento zákon přijat, i za tou verbální omluvou bude následovat faktická omluva v podobě té částky, kterou tady řekla paní zpravodajka, 300 tisíc korun. U těch, kteří prokáží samozřejmě svůj nárok a splní podmínky stanovené tímto zákonem. Moc vám děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Já vám děkuji, paní navrhovatelko. Teď se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, paní senátorka Němcová? Nepřeje si vystoupit. Ptám se, zda si přeje vystoupit pan senátor Goláň za ústavně-právní výbor? Nepřeje si vystoupit. Nyní tedy, paní zpravodajko garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátorka Miluše Horská:  Já mám jednoduchou úlohu. Vystoupili jsme tři senátoři, senátorky. V podstatě jednoznačně tady zaznělo ze všech úst schválit tento návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Následně budeme hlasovat o schválení, ale já ještě spustím znělku, protože někteří mohou být v zázemí našeho jednacího sálu.

Přistoupíme k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení návrhu zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti schválení návrhu zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování je ukončeno. Návrh zákona byl schválen. Konstatuji, že v hlasování č. 56 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen. Tím končí projednání tohoto bodu, já děkuji paní navrhovatelce. Gratuluji také.

Konečně se podařilo po mnoha letech s tímto problémem nějakým způsobem vypořádat. Teď tedy prosím, máme ještě chviličku do polední přestávky, mám tady prosbu ústavně-právního výboru, pana předsedy, abychom projednali ještě před polední přestávkou... Tedy zahajuji jednání o

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 120

Je to senátní tisk č. 120. Takto jste návrh zákona, pod tímto číslem, obdrželi. Návrh uvede paní poslankyně Monika Červíčková, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Monika Červíčková:  Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit poslanecký návrh týkající se novelizace notářského řádu.

Pod tímto návrhem jsou podepsáni zástupci poslaneckých klubů hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09. Ústředním bodem této novely je digitalizace procesu založení obchodních společností, neboť umožní založit obchodní společnost jakéhokoli druhu zcela online, a to v nižší cenové relaci, než je to možné nyní. Tímto distančním způsobem bude možné řešit i další potřebné úkony v průběhu jejich aktivního fungování.

Nemusím asi zmiňovat, že jakékoliv rozšíření možnosti distančního řešení obdobných administrativních úkolů je zejména v této době velmi žádoucí. Zcela jistě to velmi ocení také podnikatelé z řad našich handicapovaných občanů, kterým tato forma digitalizace může také jejich podnikání usnadnit.

Zatímco dosavadní způsob stále vyžaduje fyzickou přítomnost žadatele v notářské kanceláři, náš návrh počítá s možností, že si notář potřebné údaje ověří u dotčených institucí, kterými jsou základní registry a informační systémy veřejné správy, a to bez fyzické přítomnosti žadatele, se kterým vše vyřídí prostřednictvím zabezpečeného videopřenosu.

Posledním krokem je online zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Notářský zápis vznikne za využití úředních průkazů vybavených čipem, které podle evropské legislativy budou v dohledné době povinné, elektronického podpisu, videokonference a FC čtečky v mobilním telefonu. Detaily procesu jsou uvedeny v důvodové zprávě, se kterou jste se zcela jistě seznámili.

Navrhovaný systém klade důraz na právní jistotu, bezpečnou identifikaci a eliminuje možnost použití pozměněných či padělaných dokladů totožnosti. Tato část novelizace navíc naplňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu o digitalizaci.

Další část předmětné novely je zaměřena na vyšší ochranu před krádežemi firem, což se bohužel stává hlavně díky poměrně snadnému falšování ověřovací doložky u plné moci. Z důvodu navýšení bezpečnosti podnikatelů tato novela zavádí evidenci ověřených podpisů v elektronické podobě. Na speciální webové stránce tak bude podle jména a data narození, uvedených v ověřovací doložce podpisu, možné zjistit, zda je plná moc pravá. Zvýší se tím nejenom bezpečnost převodu ve společnosti, ale také v katastru nemovitostí. Tato elektronická evidence bude funkční v rámci kanceláře notářů a v žádném případě však neomezuje jiné způsoby ověření podpisů, jako je například prostřednictvím České pošty, Czech POINT apod., kde se elektronická evidence tímto nezavádí.

Vyšší míru bezpečnosti pro ověření plné moci lze vnímat jako určitý nadstandard a je na každém občanovi, čili podnikateli, pro jaký typ ověření se rozhodne.

Dále bych chtěla ještě zmínit změnu, kterou tato novela také zavádí, ta se týká agendy apostil, konkrétně zlepšení jejich dostupnosti občanům podnikatelům. V současné době lze v notářské listině získat apostilu, což je doložka veřejných listin prokazující podpis a otisk razítka notáře na listině za účelem jejího použití v zahraničí, pouze v Praze na ministerstvu spravedlnosti. Tato agenda je vyřizována prezenčně v čase úředních hodin v budově ministerstva nebo je možné o ni zažádat korespondenčně, přičemž v takovém případě je k vyřízení platná lhůta jednoho měsíce. Řada firem tuto relativně obtížnou dostupnost řeší skrze zprostředkovatele, což je spojeno s poměrně vysokými finančními náklady. Novela oproti tomu počítá s vydáváním apostil regionálními notářskými komorami, což značně usnadní život podnikatelské veřejnosti, která tyto služby využívá. Bude tak významně přiblížena do všech regionů a dojde tak zcela jistě ke snížení nákladů spojených se získáním předmětných apostil. Věřím, že zjednodušení alespoň některých podnikatelských činností a rozšíření nástrojů pro vyšší bezpečnost podnikání je zájmem nás všech. Stejně tak vyšší stupeň digitalizace podnikatelské sféry je bezesporu velmi žádoucí. Právě proto si vás, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, dovolím požádat o podporu této novely. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní navrhovatelko. Prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů. Teď tedy bych vás informovala o tom, že jediným výborem, který projednával tento návrh, tak jak rozhodl organizační výbor, byl ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 120/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Goláň, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní předsedající, děkuji vám za slovo. Vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní zástupkyně navrhovatelů, ze stran hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09, již vlastně vám zevrubně přednesla tuto materii. Já bych ji chtěl jenom stručně vysvětlit.

Dochází tam ke třem takovým zásadním věcem. První věc je elektronizace notářského zápisu. To znamená, známe dneska notářský zápis pouze v listinné formě. Nyní bude možnost sepisovat v elektronické, to znamená v počítači. Nikoliv jej tisknout, ale uchovávat v elektronické podobě.

S tím souvisí i možnost distančního sepisu notářského zápisu. To znamená, pomocí videokonference se můžete propojit s notářem. Po ověření identity, která nemůže být ověřena svědkem, že někdo ověřuje jako svědek vaši identitu, po prověření vaší identity je možno pomocí videokonference sepsat i notářský zápis, což je příjemné v případě valných hromad a podobných činností orgánů obchodních společností.

Třetí věcí elektronizační je legalizace elektronického podpisu. S tím, že vzniknou tyto elektronické dokumenty, tak na to navazuje vznik sbírky dokumentů. Do této sbírky se budou ukládat nejen elektronické zápisy, ale i skutečné zápisy, které byly provedené v listinné formě a které jsou konvertovány klasickou formou a budou do té sbírky uloženy v té konvertované podobě. To znamená, že budeme mít k dispozici sbírku dokumentů, která může umožnit přístup ke všem notářským zápisům v rámci celé republiky.

V případě, že bude kolize mezi elektronickým konvertovaným dokumentem a skutečným dokumentem, vždycky má přednost ten skutečný dokument, který musí být archivován.

S legalizací elektronických podpisů zase souvisí vznik další evidence, a to je evidence ověřených podpisů. Třetí formou, jak jsem řekl, jedna je elektronizace, druhá je vznik sbírek, třetí důležitou změnou je, jak tady již bylo řečeno, apostilace. Apostilace je ověřování vůči zahraničí. Dneska to skutečně mohlo dělat pouze ministerstvo. Nyní bude moci tu apostilaci provést Notářská komora a její krajské pobočky. Takže opět se zjednoduší podnikatelům veškerá činnost.

V rámci debaty na ústavně-právním výboru jsme samozřejmě řešili i legislativní připomínky našeho legislativního odboru, kterému děkuji za perfektní práci. Byly to novelizační body 55 až 66, které v podstatě budou problematické, až vyjde v účinnost zákon DEPO, to znamená, to je zkratka pro další elektronizaci postupu orgánů veřejné moci. Nicméně projednávání, přizval jsem na projednávání tohoto tisku i prezidenta Notářské komory. Prezident Notářské komory sám řekl, že Notářská komora nemá problém s tímto konfliktem. Na základě tohoto vysvětlení nebyly k tomuto zákonu přijímány žádné pozměňovací návrhy a byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Já vás rovněž žádám, abyste tento zákon schválili, tak jak je usnesení našeho výboru. To znamená to usnesení:

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Goláně,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval případnou rozpravu a zaznamenával další návrhy, které mohou zaznít. Po skončení rozpravy k nim budete moci zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, že by se někdo takový přihlásil. Nyní otevírám obecnou rozpravu.

Nemám žádného přihlášeného do obecné rozpravy, takže se táži, jestli se někdo nechce přihlásit? Nikdo se nechce přihlásit. Proto tedy obecnou rozpravu uzavírám. Teď bych se měla zeptat, zda se chce vyjádřit navrhovatelka k obecné rozpravě, ale protože nezazněla, tak se nechce vyjádřit. Zeptám se také zpravodaje garančního výboru? Také už se nechce vyjádřit. Děkuji, pane senátore. Teď přistoupíme k hlasování. Opět spouštím znělku pro kolegy v zázemí.

Počkáme, až se kolegové usadí, chvilinku, je to minutka, dáme jim prostor.

Nyní zahájím hlasování. Hlasujeme o novele, schválení novely notářského řádu tak, jak byl předložen Senátu, čili schválit. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Návrh novely zákona notářského řádu byl schválen. Konstatuji, že v hlasování č. 57 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Gratuluji paní předkladatelce a děkuji.

Nyní přerušuji jednání pro polední přestávku, která bude od 13:01 do 14:01 hodin.

(Jednání přerušeno v 13.01 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.00 hodin.)

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě minutku? Já už mám 14:00 hodin.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je nás tady 32, můžeme začít s odpoledním jednáním. Já jsem zaznamenal žádost pana kolegy Kantora na návrh změny programu dnešního jednání. Proto ho prosím, aby vystoupil.

Senátor Lumír Kantor:  Milé kolegyně a vážení kolegové, pane předsedající, navrhuji, abychom ten tisk č. 107, to je návrh zákona o státních svátcích a ostatních svátcích významných dní k odchodu okupačních vojsk, přeložili na příští měsíc. O to bych vás poprosil také z procedurálních důvodů, ale také myslím, že i z časových. Takže příští měsíc, v srpnu, bych poprosil o zařazení tohoto bodu. To je můj návrh na změnu programu, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, vzhledem k tomu, že to je procedurální návrh, o něm se hlasuje ihned. Já to jenom zopakuji. Senátní tisk č. 107 by se z dnešního jednání vyňal a dal by se do příštího jednání pléna Senátu. Upozorňuji, že jsme vytáhli kartičky, znovu jsme je nandali. Zatím je nás málo. Jenom pro informaci, my nemůžeme ten bod zařadit na příští jednání, to musí udělat organizační výbor. My ho můžeme jedině vyřadit, jak jsem byl správně upozorněn. Je nás 26, právě je nás 27, přesto si ještě dovolím spustit znělku, aby když tak i další mohli přijít na své hlasování.

Jenom pro pořádek ještě uvádím, že senátní tisk č. 107 na žádost předkládajícího kolegy Kantora, je tady návrh na jeho vyřazení z tohoto pléna schůze Senátu. Je to procedurální návrh a já o něm nechávám hlasovat. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování č. 58, procedurální návrh, kvórum bylo 21, registrováno 40. Pro bylo 38, tento návrh byl schválen.

Nyní se pustíme do prvního projednávaného bodu v odpolední části našeho jednání, a to je

 

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2020

Tisk č. 102

Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na našem jednání. Vzhledem k tomu, že jsme před chvílí hlasovali, nebudu znělkou svolávat kolegyně a kolegy a o tomto návrhu musíme hlasovat.

Takže já spouštím hlasování. Kdo jste pro, aby tady mohl vystoupit předseda národní banky, guvernér Rusnok, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování č. 59, souhlas s účastí, registrováno 45, kvórum 23, pro bylo 43, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen.

Dovolte mi, abych přivítal pana guvernéra a konstatoval, tuto zprávu jsme obdrželi jako senátní tisk č. 102. Prosím guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, aby nás se zprávou seznámil. Pane guvernére, máte slovo.

Jiří Rusnok:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Dovolte mi, abych vás v souladu se zákonnou povinností České národní banky seznámil s touto zprávou. Každoročně ji zpracováváme a předkládáme Poslanecké sněmovně, Senátu a rovněž vládě k informaci. Čili hovoříme o Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem.

Cílem této zprávy je informovat o činnostech, které Česká národní banka realizovala v roce 2020 v oblasti výkonu dohledu nad finančním trhem. Zpráva také obsahuje stručný přehled vývoje na domácím finančním trhu, popisuje významné změny regulace a informuje o hlavních aktivitách ČNB v oblasti mezinárodní dohledové spolupráce.

Oproti předcházejícím vydáním jsou do zprávy nově zařazeny krátké tematické boxy, čili texty k tematickým záležitostem. Jejich cílem je upozornit na vybraná zajímavá aktuální regulatorní a dohledová témata. Zprávu také doplňují vybrané statistické údaje, které se k danému tématu vztahují. Dovolte mi přitom připomenout, že zpráva standardně pokrývá události za uplynulý rok, tzn. zachycuje informace dle stavu známému k 31. prosinci 2020.

Zásadní událostí uplynulého roku byla určitě pandemie, onemocnění covid-19. Ta samozřejmě výrazně ovlivnila globální i domácí ekonomiku a stejně tak podmínky na finančních trzích. Tuzemský finanční sektor jako celek vstoupil do této koronakrize ve velmi dobré kondici. To mu umožnilo bez problémů přestát dosavadní dopady pandemie, a nadále tak plnit svoji úlohu ve financování české ekonomiky. Dopady pandemie se samozřejmě také ve významné míře promítly do výkonu našeho dohledu v roce 2020.

V reakci na související rizika ČNB upravila své dohledové priority pro daný rok a přizpůsobila je nastalé situaci.

To znamenalo mimo jiné, že výkon dohledu byl zaměřen na vyhodnocování schopnosti dohlížených subjektů vyrovnat se s dopady pandemické krize, zejména se jednalo o kapitálovou přiměřenost, řízení rizik a zajištění kontinuity činností v mimořádných podmínkách.

V rámci výkonu dohledu nad úvěrovými institucemi se ČNB zaměřila zejména na posuzování kvality úvěrových portfolií, adekvátní tvorbu opravných položek. Zabývala se též vývojem úlev poskytnutých bankami klientům včetně dopadu legislativního moratoria na splácení úvěrů. Rovněž jsme sledovali, zda byly tyto mimořádné okolnosti adekvátně zachyceny v bilancích bank. Pokud jde o výkon dohledu v sektoru pojišťoven, věnovali jsme zvýšenou pozornost mj. vyhodnocení kapitálové a solventnostní potřeby jednotlivých pojišťoven a posuzování zranitelnosti jejich obchodních modelů s ohledem na dopady pandemie.

V sektoru penzijních společností a fondů ČNB posuzovala především plnění kapitálové přiměřenosti penzijních společností, včetně vyhodnocení dopadu pandemie na jejich obchodní výsledky a celkovou činnost.

ČNB v uplynulém roce rovněž věnovala značnou pozornost dalším dohlíženým sektorům a také průřezovým dohledovým oblastem. Tady bych zmínil především dodržování pravidel ochrany spotřebitele a odborné péče, odolnost dohlížených subjektů proti kybernetickým rizikům nebo také posouzení účinnosti a efektivnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Z oblasti regulatorních aktivit bych zmínil zapojení centrální banky do přípravy zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií covid-19, to bylo již zmíněné moratorium úvěrové, dále pak dokončení legislativního procesu novely zákona o bankách v souvislosti např. s projektem tzv. bankovní identity, ale také novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

V oblasti mezinárodní spolupráce se ČNB aktivně podílela na činnosti evropských i mezinárodních institucí působících v oblasti regulace finančních trhů a dohledu nad nimi. Významné v této souvislosti byly především aktivity v rámci evropských orgánů dohledu, to jsou ty tři agentury, Evropská bankovní agentura, Evropská agentura pro kapitálový trh (ESMA) a potom pro pojišťovny a penzijní fondy zkratkou EIOPA, a stejně tak Evropské rady pro systémová rizika (ESRB).

Na závěr mi dovolte vyjádřit přesvědčení o tom, že i díky dohledu ČNB, a to nejen v uplynulém roce, přečkal náš domácí finanční sektor dosavadní dopady pandemie ve velmi dobré kondici a nadále prokazuje svou relativně velmi vysokou odolnost. Rád bych vás také ujistil, že ČNB bude i nadále přistupovat k výkonu dohledu s maximální péčí a odpovědností tak, aby i do budoucna byla zajištěna finanční stabilita a bezpečné fungování našeho finančního systému. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane guvernére. Konstatuji, že OV určil garančním výborem pro projednávání této zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 102/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Strnad, jehož nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane guvernére, kolegyně a kolegové. Kdo jste studoval nebo pravidelně studujete Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem, tak jste zjistili, že již tedy pravidelně se skládá zpráva ze dvou částí, po úvodním slově guvernéra je rozdělena na část A a na část B. V části A jsou uvedeny informace v oblasti výkonu dohledu ČNB tak, jak o tom tady pan guvernér hovořil, v části B jsou uvedeny vybrané statistické údaje.

V té části A zpráva informuje o dohledu ČNB nad bankami, konkrétně jde o 24 bank včetně pěti stavebních spořitelen, kde se tedy mj. konstatuje, pan guvernér o tom také hovořil, že i přes výrazné snížení zisku a rentability bank jsou finanční instituce nadále v dobré likvidní situaci. Zpráva poskytuje informace o pojistném sektoru, o penzijních společnostech, informace o dohledu, o hospodaření investičních společností, informace o objemu obchodovaných cenných papírů.

Dovolte mi, abych vás seznámil se 77. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ke Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2020. Po úvodním slově zástupce předkladatele Vojtěcha Bendy, člena bankovní rady ČNB, a po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2020,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Dále zprávu projednal ústavně-právní výbor. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 102/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Tomáš Goláň, který má slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážený pane guvernére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tuto zprávu projednal ústavně-právní výbor na svém 18. zasedání dne 14. července 2021. Je třeba zdůraznit to, co tady pan guvernér již přednesl, že ten loňský rok v rámci pandemie nebyl lehký ani pro finanční trhy, nicméně důležité je, že naše finanční instituce se nacházejí v dobré kondici. Po provedené rozpravě a po diskusních příspěvcích členů ÚPV přijal ústavně-právní výbor usnesení, že tuto zprávu bere na vědomí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Rovnou otevírám rozpravu k této zprávě. Do rozpravy se jako první hlásí pan kolega Jaroslav Větrovský. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane guvernére, vážené kolegyně, kolegové. Já ani nemám snad žádný dotaz či podnět k výkonu dohledu nad finančním trhem. Chtěl bych se zeptat, resp. chtěl bych tady vznést podnět, který se týká dostupnosti bankovních služeb, a to ve venkovském prostoru. Česká spořitelna mívala kdysi poměrně rozsáhlou síť poboček, kamenných poboček, která fungovala na menších sídlech, na městech, na obcích. Zaznamenávám ve svém volebním obvodu, věřím tomu a možná, že i vy ostatní, že Česká spořitelna odchází z kamenných poboček. Ty kamenné pobočky jsou v menších městech rušeny a nahrazovány pouze vkladovými bankomaty. Pro zejména lidi starší je to problematické, ne každému vyhovuje odpověď předsedy představenstva České spořitelny, že mají systém George a že tedy mají komunikovat prostřednictvím systému George. Zkrátka jsou lidé, kteří mají potřebu na tu kamennou pobočku dojít, a tím, že se ty pobočky ruší, může vzniknout daleko horší přístup k bankovním a vůbec peněžním službám.

Já bych se vás chtěl, pane guvernére, zeptat, vím, že Česká spořitelna je privátní subjekt, Česká spořitelna v rakouském vlastnictví, nicméně bych chtěl apelovat, zda by šlo nějakým způsobem vaší autoritou jednat s vedením České spořitelny, aby tento neblahý trend třeba mohl být nějakým způsobem řešen, protože ty pobočky jsou rušeny poměrně rázně, ve velmi krátkých časových intervalech od oznámení, přes nevůli samospráv. Děkuji vám za to.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, ptám se, zdali ještě někdo se chce přihlásit do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím a dám slovo samozřejmě panu guvernérovi, aby byl schopen reagovat na dotaz kolegy Větrovského.

Jiří Rusnok:  Děkuji vám, vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, samozřejmě nepřijdu s žádnou spektakulární odpovědí. Ta problematika je, řekl bych, obecná, je to vývoj, který pozorujeme i v jiných sektorech a v jiných typech služeb, dokonce i těch, které nějakým způsobem zajišťuje stát, viz například daňové úřady nebo finanční úřady. Chápu, že to může komplikovat výrazně život jisté části obyvatelstva, která se těžko adaptuje na ty podmínky nějakých vkladových bankomatů a online služeb, ale jak řekl sám pan senátor, my nejsme žádným nadřízeným orgánem podnikajících subjektů v této oblasti, my jsme pouze regulátor a dohled. Samozřejmě, striktně řečeno, existuje jenom několik málo cest. Samozřejmě existuje extrémní cesta nějaké regulace, která by něco podobného těm subjektům podnikajícím v tom oboru přikázala, což ovšem by bylo velmi, musím říct, silné a evidentně nad rámec běžných standardů, které v Evropě zaznamenáváme. Samozřejmě existuje cesta nějaké debaty po té úrovni vaší i naší, to asi budeme zkoušet. Na druhou stranu, jak říkám, my nemůžeme vnucovat podnikajícím subjektům nějaký způsob jejich podnikání a zatěžovat je z titulu své autority, která má sloužit něčemu úplně jinému, nějakými dodatečnými náklady. Pak je samozřejmě i cesta nějaké konkurence, není tady jenom jeden subjekt, tady na rozdíl od mnoha jiných služeb, zaplaťpánbůh musím říct, se pohybujeme na velmi konkurenčním trhu. Bylo tady řečeno, že tady máme s naší licencí, čili českou licencí, asi 25 bank a dalších asi 20 až 25 bank tady podniká ve formě pobočky zahraniční matky. To znamená, poskytují také různým způsobem a v různém rozsahu bankovní služby. Čili je tady něco přes 40 subjektů na trhu. Samozřejmě ne všechny dělají to drobné bankovnictví, ten retail.

Já vám tady neslíbím to, že tento trend bohužel nebude pokračovat. Nicméně samozřejmě vnímám to, beru na vědomí tento podnět jako určitou reflexi té situace, která samozřejmě v konkrétním místě, v konkrétním čase může být komplikací. Ale jak říkám, podnikajícími subjekty, těmi, kteří by měli usilovat o to ty klienty obsloužit svými službami, jsou soukromé subjekty. Samozřejmě stát tady do jisté míry také působí v tom prostoru, přece jen tady pořád máme Českou poštu, máme tady ještě nějaké jiné možnosti státu, takže to je spíš potom na nějaké politické rozhodnutí. Tak asi tolik, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane guvernére, za zodpovězení dotazů kolegy. Ptám se, zdali si přeje vystoupit zpravodaj garančního výboru, aby zhodnotil průběh rozpravy a přednesl návrh usnesení, abychom mohli přistoupit k hlasování?

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji, moje úloha je poměrně snadná. V rozpravě vystoupil jeden senátor, s podnětem, který se týká ukončování činností poboček České spořitelny v našich obcích. Zazněl tedy jediný návrh, a to vzít zprávu na vědomí. O tom tedy budeme hlasovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, tudíž můžeme přistoupit k hlasování. Já sezvu kolegyně a kolegy.

Už jsem chtěl říct, že znělka nikoho nepřilákala, ale kolegové přichází. Můžeme přistoupit k hlasování. Kdo jste pro návrh, tak jak nám byl předložen, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování č. 60, při registraci 56 senátorek a senátorů, vzetí na vědomí, při kvóru 29, pro bylo 54, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen. Děkuji tímto navrhovateli a oběma zpravodajům a tento bod končím. Mějte se pěkně, pane guvernére.

My máme na pořadu další bod,

 

Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2020

Tisk č. 101

Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedkyně Rady ČTÚ Hany Továrkové na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat. Vzhledem k tomu, že tady všichni jsou, před chvílí byla znělka, začínám s hlasováním. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

V sále je aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, kvórum máme 29. Hlasování č. 61, je to souhlas s účastí, pro bylo 53, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen.

Dovolte, abych přivítal paní Hanu Továrkovou, předsedkyni Rady ČTÚ, u nás v Senátu. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 101. Prosím paní předsedkyni, aby nás s výroční zprávou seznámila. Máte slovo, paní předsedkyně.

Hana Továrková:  Dobrý den, dámy a pánové, ČTÚ má ve své působnosti primárně dohled nad trhem elektronických komunikací a poštovních služeb. Výroční zprávu máte k dispozici, obsahuje jak poměrně stručné manažerské shrnutí, tak úvodní slovo. Zkusím tedy opravdu jenom vypíchnout ty nejdůležitější body, tak abychom si připomněli loňský rok.

Co se týká trhu elektronických komunikací, podařilo se úřadu zdárně dokončit jak proces přípravy aukce, tak aukci samotnou. V letošním roce potom jsme dokončili refarming, který bude ukončen v průběhu měsíce září.

Co se týká přechodu na DVB-T2, byl ukončen sice se zpožděním způsobeným primárně koronavirovou situací, avšak na konci října jsme řádně splnili termíny, které byly předběžně dojednány s našimi sousedními státy.

Co se týká poštovních služeb, s poštou jsme na začátku trochu bojovali. Koronavirová situace pro ně byla nová. Nicméně v průběhu jara jsme nastavili pravidla tak, že v průběhu podzimu už nedocházelo k excesům...

Nevěděli jsme, jakým způsobem doručovat, našel se i dostatek ochranných pomůcek k tomu, aby doručování probíhalo zdárně a bez jakýchkoli prodlev. Nicméně upozorňuji, že to neznamená, že pošta neměla problémy. Poštovní kontroly odhalily některé systémové nedostatky, na kterých dlouhodobě pracujeme, abychom je odstranili ve spolupráci s Českou poštou.

V loňském roce jsme rovněž zahájili přípravu na přezkum a výběr nového držitele tzv. poštovní licence, byť správně se to nazývá univerzální služba. To je ta část státem placená. Výběrové řízení bude vyhlášeno na přelomu letošního a příštího roku.

Co se týká zprávy Spektra, podařilo se nám nachystat srovnavač, tak, jak to po nás chtěla legislativa v dubnu loňského roku. Na začátku letošního roku došlo k jeho spuštění v procesu zkušebním, od 1. 7. je pak tento srovnavač v plném použití.

Jak jsem již řekla, letos nás čeká přelicencování pošty. Co se týká mobilního trhu, očekáváme zahájení výstavby právě v pásmech, které byly předmětem 5G aukce. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní předsedkyně, konstatuji, že zprávu projednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, která přijala usnesení, které máme jako senátní tisk č. 101/2. Zpravodajem komise byl určen pan senátor Ladislav Faktor. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 101/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ladislav Kos, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal Výroční zprávu ČTÚ za rok 2020 na 13. schůzi, konané dne 14. července.

Co se týká té zprávy samotné, paní předsedkyně tady řekla některé její zásadní body. Myslím si, že zásadním byl právě přechod na DVB-T2, který byl úspěšně realizován, tuším, že 31. října 2020, potom dokončení aukce kmitočtů sítě 5G, která dopadla tak, jak dopadla. Kmitočty byly rozděleny mezi stávající telefonní operátory, nicméně s výnosem z této transakce zavládla spokojenost a doufejme, že přispěje i ke zkvalitnění služeb.

Ve své zpravodajské zprávě nechci být nijak dlouhý, jen bych snad vypíchl možná pár zajímavostí, které jsou v té zprávě uvedeny. Třeba to, že objem přenesených dat, co se týká trhu datových služeb, vzrostl o 80 %, přičemž cena těchto dat klesla za poslední dva roky na polovinu, ve srovnání s rokem 2011 dokonce desetkrát. To jen, abyste věděli, že i to všechno, co se děje kolem ČTÚ, má pak dopad samozřejmě i na ceny jednotlivých služeb, které jsou poskytovány.

Víc bych asi k tomu neuváděl. Přečtu jen usnesení výboru, který doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí tuto výroční zprávu, určuje zpravodajem mě a pověřuje předsedu Senátu Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Tolik za mě, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, pan senátor Ladislav Faktor? Přeje, ano, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ladislav Faktor:  Ano, pane předsedající, paní předsedkyně, dámy a pánové. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky projednala výroční zprávu na své schůzi 13. července. Po úvodním slovu předkladatele, předsedkyně ČTÚ, paní Mgr. Hany Továrkové, po zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí výroční zprávu, určuje mě zpravodajem a pověřuje pana senátora Chaloupka, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto rozpravu ukončuji. Vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil, nepředpokládám, že by se chtěl vyjádřit garanční zpravodaj, ani paní předsedkyně. Rovnou můžeme přistoupit k hlasování. Já znělkou svolám kolegyně a kolegy.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl senátor Ladislav Kos. Konstatuji, že v sále máme 57 senátorek a senátorů, kvórum máme tím pádem 29. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 62, vzetí na vědomí, bylo registrováno 59 senátorů a senátorek, kvórum bylo tedy 30, pro bylo 54, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen. Děkuji navrhovatelce, oběma zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Na shledanou, paní předsedkyně.

Začínám s dalším bodem, a to je

 

Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání

Tisk č. 127

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 127. Průvodcem tohoto návrhu byl pověřen předseda Senátu Miloš Vystrčil, který je zároveň předsedou podvýboru organizačního výboru pro státní vyznamenání. Tento podvýbor také všechny návrhy projednal a předložil organizačnímu výboru. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vy jste se v tisku č. 127 již mohli seznámit s usnesením podvýboru organizačního výboru pro státní vyznamenání k návrhu na udělení nebo propůjčení státních vyznamenání, které následně schválil i organizační výbor, který souhlasil s návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání pro řádový den 28. října 2021, tak, jak je uvedeno v příloze tohoto usnesení, které máte k dispozici. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit a předložit prezidentu republiky podle § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrh na udělení státních vyznamenání pro řádový den 28. října 2021, uvedené v příloze tohoto usnesení. Pověřil mě a případně pana místopředsedu Senátu Jiřího Růžičku jako náhradníka odůvodnit toto usnesení na plénu Senátu, což dnes činím.

Je tomu tak, že návrhy na udělení či propůjčení vyznamenání se týkají Řádu bílého lva a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, medaile Za hrdinství a medaile Za zásluhy. Ta jména máte k dispozici a jsou i veřejná. Protože je máte tady uvedeny, tak si nemyslím, že je nutné je citovat.

Zase na druhé straně, aby to pro veřejnost bylo jednodušší a nemusela si to dohledávat, tak to nakonec učiním. Na Řád bílého lva jsou navrženi Alfred Duff Cooper, generál Alexandr Hess, generálmajor Karel Lukáš a Františka Plamínková, z nichž jsou všichni vlastně navrženi in memoriam. Na Řád Tomáše Garrigua Masaryka Robert Klein, na medaili Za hrdinství vrchní strážmistr Silvestr Kmínek a podplukovník František Štamprech a na medaili Za zásluhy brigádní generál Ing. Karel Blahna, Josef Hadinec a Jaroslav Janda, plukovník Jan Horal, doktorka Jana Horváthová, profesor Bohumír Janský, doktor Jan Kux a Jiřina Uherková.

Popisy jejich činnosti, která vedla k těm návrhům, jsou potom k dispozici v dalších materiálech.

Tolik k obsahu toho materiálu. Ještě technicky, abych nemusel vystupovat dvakrát. Jednací řád předpokládá, že budeme hlasovat veřejně o všech najednou. Pokud by si někdo představoval, že si máme počínat jiným způsobem, je to samozřejmě možné, ale je potřeba, aby to v rozpravě navrhl. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo, prosím vás, abyste si sedl ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko a doporučit, případně nedoporučit je ke schválení. Otevírám rozpravu. Nevidím, že by se někdo hlásil do rozpravy, proto rozpravu uzavírám.

Není k čemu se, pane předsedo, vyjadřovat, takže můžeme rovnou přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Konstatuji, že v sále je momentálně přítomno 59 senátorek a senátorů a potřebný počet pro přijetí je při kvóru 30. Sezvu všechny kolegy.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 63, schválit návrh, bylo registrováno 61 senátorek a senátorů, kvórum bylo 31, pro bylo 60, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen. Děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem dnešního odpoledního jednání je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Marka Hilšera a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 111

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede senátor Marek Hilšer. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl senátní tisk č. 111.

Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh skupiny senátorů, čítající číslo 50, tak si dovolím s jistou nadsázkou říct, že jde možná už trošku také o kolektivní dílo Senátu, tímto za to děkuji.

Senátní tisk č. 111 je návrh senátního návrhu zákona, jehož cílem je zavést distanční volbu, nebo, chcete-li, korespondenční volbu do Poslanecké sněmovny a korespondenční volbu také pro volbu prezidenta republiky, a to pro občany, kteří pobývají v zahraničí.

Současná situace je taková, že občané, kteří pobývají v zahraničí, mohou uplatňovat své volební právo v těchto typech voleb pouze prezenčně, a to na ambasádách a konzulátech České republiky. Vznikají tak situace, kdy mnozí z nich musí cestovat za volbami stovky a často i tisíce kilometrů, tak, aby mohli své volební právo uplatnit. V případě prezidentských voleb musí cestovat i dvakrát, k 1. a 2. kolu.

Myslím, že, a na tom se asi všichni shodneme, úkolem demokratického státu je maximálně podporovat a umožňovat výkon volebního práva svým občanům. V tomto ohledu má politická reprezentace České republiky už po mnoho let velký dluh vůči těmto občanům. Patříme mezi asi tři země Evropské unie, které tu korespondenční volbu pro občany, kteří pobývají v zahraničí, nemají, absentuje tedy v našich volebních zákonech, ale přitom už o ní 20 let diskutujeme.

Přitom těch občanů, kteří pobývají v zahraničí, mají zájem o volby, přibývá. Např. i v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Jsou to nejrůznější studenti, kteří jsou na dlouhodobých pobytech, vědečtí pracovníci, ale všichni, kdo pracují kdekoliv v zahraničí. Je naším úkolem, abychom jim v tomto nějakým způsobem pomohli.

Já bych řekl, že korespondenční volba není opravdu žádné privilegium, ale je zcela běžným mechanismem a standardem v drtivé většině demokratických zemí Evropské unie. Asi 24 zemí tento typ korespondenční volby má.

Jsem přesvědčen, že tento tisk dává určitou šanci problém korespondenční volby dál posunout. Pokud se rozhodneme zákon projednat a do podzimu schválit, pokud volby do Poslanecké sněmovny dopadnou tak, že v ní budou síly, které jsou nakloněny korespondenční volbě, nebo které aspoň tu podporu deklarují, je určitá šance, že se návrh dostane mezi první projednávané zákony. Myslím, že je naším úkolem a naší povinností se o to alespoň pokusit.

Já už to dál rozebírat nebudu, protože, jak všichni víme, ta debata o korespondenční volbě už zde probíhá delší dobu a i ta síla té podpory korespondenční volby vypovídá o tom, že, doufám, Senát tento typ volby podporuje a že se na tom možná většina shodne. To samozřejmě uvidíme.

Návrh zákona, tak, jak leží před vámi, byl projednán s úředníky ministerstva vnitra a po obsahové stránce odpovídá návrhům, které již v minulosti ministerstvo vypracovalo. Po této stránce by měla panovat určitá, řekl bych, technicko-legislativní shoda, nebo shoda na té technice korespondenční volby. Nebudu zde probírat technikálie toho, jak je korespondenční volba v tom zákoně upravena, to, myslím, mnozí znáte. Také je to v tom zákoně. Proto se chýlím k závěru svého slova.

Dovolte mi, abych na závěr poděkoval všem spolupředkladatelům nebo předkladatelům tohoto zákona a požádal vás také o podporu tohoto návrhu v 1. kole, abychom mohli o něm dále diskutovat a případně ho na podzim schválit.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Jana Tecla. Pane senátore, pojďte mezi nás a máte slovo.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych uvést, že senátním tiskem č. 111 se zabýval OV Senátu dvakrát a podal dva návrhy na přikázání senátním výborům k projednání.

Ve svém 94. usnesení z 20. schůze OV konané dne 22. června 2021, k návrhu na přikázání senátních tisků k projednání výborům Senátu OV v bodě 4a) navrhuje Senátu, aby návrh senátního návrhu zákona senátora Marka Hilšera a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, což je senátní tisk č. 111, byl přikázán jako garančnímu výboru ústavně-právnímu výboru a dále byla o stanovisko požádána Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Dále OV ve svém 98. usnesení z 19. schůze konané dne 29. června 2021 navrhuje plénu Senátu hlasovat o přikázání jako dalšímu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Tolik úvodem a vracím slovo panu předsedajícímu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první do obecné rozpravy se přihlásil Tomáš Czernin. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Rád bych připomněl, že korespondenční volba je dlouhodobým tématem na půdě Senátu a Senát se už několikrát snažil ji prosadit. Bylo to za mých předchůdců, předsedů Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí, jeden návrh byl za pana předsedy Špačka, za paní předsedkyně Seitlové, potom za pana předsedy Grulicha. Bohužel tyto návrhy byly ve dvou případech Poslaneckou sněmovnou zamítnuty, v jednom případě je Poslanecká sněmovna nestihla projednat, protože jí skončilo funkční období.

Na květnové schůzi jsme tady schvalovali zákon o volbách a bohužel ani v té době nebyla v Poslanecké sněmovně konstelace, která by korespondenční volbě byla nakloněna. Víme, že v Poslanecké sněmovně byly tři návrhy, pozměňovací návrhy, které dostaly pouze dvakrát 36 a jednou 37 hlasů, Senát se tedy v té souvislosti usnesl, že předloží korespondenční volbu nové Poslanecké sněmovně, ve kterou vkládáme naději, že korespondenční volbu konečně odhlasuje, protože se jedná o veliký dluh vůči našim občanům v zahraničí. Rád bych připomněl, že jich je přibližně 600 000 a jsou to občané, kteří skutečně jsou omezeni ve svých ústavních právech. To tady bylo řečeno, jakým způsobem mohou volit teď. Jsme jedna z posledních pěti zemí v EU, považuji to za ostudu ČR, protože to jsou důležití lidé, kteří jsou v zahraničí, jsou to lidé, kteří mají odvahu, většinou vzděláním v zahraničí něčeho dosáhli a šíří dobré jméno ČR, v neposlední řadě svou ekonomickou aktivitou se podílí i na růstu našeho hrubého domácího produktu.

Jsem rád, že i tentokrát má korespondenční volba tak širokou podporu, jak bylo řečeno. Podepsalo se pod ten návrh 50 senátorů a děkuji za to, že bude postoupen tento návrh k projednání ve výborech. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, nikdo se nehlásí, proto rozpravu končím. Ptám se navrhovatele, pana senátora Marka Hilšera, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Nechce se vyjádřit. Pane zpravodaji pro první čtení, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Jenom stručné shrnutí. V obecné rozpravě vystoupil jeden senátor, nepadl žádný další návrh. Existuje tedy návrh organizačního výboru, aby byl tisk č. 111 přikázán k projednání jako garančnímu výboru ústavně-právnímu a dále k projednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. OV rovněž navrhuje požádat o stanovisko Stálou komisi Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano. Je to přesně tak, to znamená, máme tady přikázání a zeptám se, zdali má někdo nějaký jiný návrh? Nevidím, není tomu tak, čili přistoupíme k hlasování. Sezvu kolegyně a kolegy znělkou.

V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, patřičné kvórum přijetí je 33 a já zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 64 při registrování 64 senátorů a senátorek, přikázat výborům, kvórum bylo 33, pro bylo 57, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen a přijat.

Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodaji.

Vzhledem k tomu, že pan ministr Vojtěch je někde na cestě a do pěti minut by tady měl být, vyhlašuji pětiminutovou přestávku.

(Jednání přerušeno v 14.57 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.02 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, budeme po pětiminutové přestávce pokračovat, vítám tady našeho ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Pane ministře, vítejte v českém Senátu. Na pořadu máme senátní tisk č. 114,

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 114

Prosím vás, pane ministře, abyste nás seznámil s návrhem tohoto zákona. Prosím.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ještě se omlouvám, pane ministře, poprosím senátorky a senátory, aby buď si sedli na svá místa, prosím pěkně, nebo případně přenesli své diskuse do kuloárů. Děkuji, prosím, pokračujte, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji, jsem rád, že po čase mohu být u vás v Senátu, jsem také rád, že mohu uvést z mého pohledu naprosto zásadní novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších souvisejících zákonů. Tento návrh zákona je jednou z nejrozsáhlejších novelizací tohoto zákona za poslední roky, má za cíl přispět ke zlepšení fungování systému veřejného zdravotního pojištění hned v několika oblastech.

Návrh obsahuje zejména novou úpravu přezkoumávání podmínek pro úhradu zdravotních služeb. Tato úprava sjednotí proces rozhodování zdravotních pojišťoven, zrychlí řízení a zlepší procesní postavení pojištěnců. To je také důvod, proč je tato novela občas nazývána jako správní novela.

Z dalších oblastí mohu připomenout zvýšení dostupnosti vysoce inovativních léčivých přípravků a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, kterého má být dosaženo úpravou pravidel pro vstup léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění nebo zvýšení dostupnosti zdravotnických prostředků, a to prostřednictvím aktualizace úhradových skupin zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz, aktualizací úhradové regulace ortodontických výkonů a stomatologických a ortodontických výrobků.

Návrh obsahuje i úpravy dalších oblastí veřejného zdravotního pojištění, které vycházejí z aplikační praxe. Mezi tyto oblasti patří například prodloužení věkové hranice pro úhradu umělého oplodnění z 39 na 40 let, tak jak se shodla i odborná skupina na ministerstvu zdravotnictví, nebo rozšíření okruhu osob, které mohou pacientům indikovat domácí péči, stejně tak v návrhu je řešeno rozšíření kompetencí všeobecných sester, zejména pracujících v domácí péči, pokud jde o preskripci zdravotnických prostředků, a celá řada dalších oblastí.

Co se týká dopadů návrhu zákona na systém veřejného zdravotního pojištění, byly původně v rámci znění, které bylo schváleno vládou, odhadovány na zhruba 350 milionů korun v prvním roce účinnosti a v nižších stovkách milionů v letech následujících. Na druhou stranu musím říci, že v této oblasti, zejména těch léků na vzácná onemocnění, velmi drahých léků, by tento návrh zákona měl přispět k vyšší efektivitě, protože v tuto chvíli pacienti, pokud se chtějí dostat k těmto velmi nákladným lékům, nemají většinou jinou možnost než jít skrze tzv. § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění a individuálně žádat svou zdravotní pojišťovnu o úhradu. To je to, proč také tento návrh předkládáme, tak abychom odbourali tyto individuální žádosti a nastavili jsme systém, tak, aby dané léky standardně vstupovaly do systému veřejného zdravotního pojištění, podléhaly revizím ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tím pádem jsme drželi ceny těchto léků takzvaně na uzdě.

Je pravdou, že v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně byly přijaty některé pozměňovací návrhy, které vedou k určitému zvýšení nákladů v řádu několika desítek milionů korun ročně. Jedná se například o zvýšení úhrady tzv. bionické protézy nebo rozšíření nároku pojištěnce na některá nepovinná očkování.

Vzhledem k tomu, že v uplynulých měsících došlo k významnému navýšení platby za státní pojištěnce, kdy to navýšení samozřejmě se předpokládá i v příštím roce, tak by systém veřejného zdravotního pojištění tyto zvýšené náklady měl bez větších problémů absorbovat. Mezi další oblasti, které byly do návrhu inkorporovány v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně, patří zejména legislativní vymezení center duševního zdraví, center vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním, urgentních příjmů nebo screeningových pracovišť a pacientských organizací.

Na půdě Senátu byl návrh projednán výborem pro sociální politiku, výborem pro zdravotnictví a ÚPV. ÚPV nepřijal k návrhu žádné usnesení, výbor pro sociální politiku přijal k návrhu pozměňovací návrh týkající se úpravy center duševního zdraví, tatáž úprava je také v části pozměňovacího návrhu výboru pro zdravotnictví. Za ministerstvo zdravotnictví s ní mohu vyslovit souhlas.

Dále je součástí usnesení výboru pro zdravotnictví řada dalších návrhů, jako například rozšíření úhrady očkování proti meningokokovým infekcím, s pozměňovacími návrhy přijatými výborem pro zdravotnictví souhlasím.

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, návrh, který předkládám, má přispět a má tuto ambici, myslím si, že jednoznačnou, zlepšit fungování veřejného zdravotního pojištění ve prospěch pojištěnců. Děkuji proto za možnost tento návrh s vámi debatovat, jsem připraven případně odpovědět na vaše dotazy. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane navrhovateli, pane ministře, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, který k němu nepřijal usnesení. Záznam jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 114/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková, kterou zastoupí pan předseda ÚPV Tomáš Goláň. Návrh zákona dále projednal VSP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 114/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Šárka Jelínková. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví. Usnesení máte jako senátní tisk č. 114/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová, já vás nyní prosím, paní senátorko, abyste nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, nebudu dlouze hovořit. Pan ministr zevrubně uvedl návrh zákona. Trošku shrnul legislativní proces. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk č. 992 dne 2. září 2020. Garančním výborem byl výbor pro zdravotnictví. Prvé čtení bylo v lednu 2021. Výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona 18. února, 22. března, 13. dubna a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vyslovit souhlas s novelou zákona s mnohými pozměňovacími návrhy. Druhé čtení proběhlo 21. dubna 2021, kdy návrh zákona byl podroben obecné i podrobné rozpravě, byly opět podány pozměňovací návrhy. Je zřejmé, že tento návrh zákona doznal mnohých změn, ten vládní návrh, a je tedy velmi košatý. Třetí čtení proběhlo 16. června, dokončeno bylo 18. června a návrh zákona byl schválen. Do Senátu potom byl postoupen tento návrh 25. června, OV 29. června stanovil garančním výborem náš výbor, tedy pro zdravotnictví, a dále byl tisk přikázán výboru pro sociální politiku a ústavně-právnímu výboru.

V úvodu je nutno říci, že se již jedná o 93. novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to od jeho přijetí v roce 1997, ale je to jedna z nejrozsáhlejších novelizací. Hlavním cílem novely, jak bylo sděleno předkladatelem, je: zajistit jednodušší vstup léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění, a to zejména v oblasti vysoce inovativních léčivých přípravků a přípravků pro vzácná onemocnění, tzv. orfanů. K těm bych se posléze krátce vrátila. Nově potom upravit problematiku přezkumu podmínek pro úhradu zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění, aktualizovat úhradové skupiny zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a úhradovou regulaci ortodontických zdravotnických výkonů a stomatologických a ortodontických výrobků.

Záměrem návrhu je též řešit a reagovat na některé otázky a dílčí problémy vyplývající z dosavadní aplikace právní úpravy v oblasti veřejného zdravotního pojištění, např. otázku prodloužení věkové hranice, jak říkal pan ministr, pro úhradu umělého oplodnění z 39 na 40 let věku, úhradu některých typů očkování, rozšíření okruhu osob, jež mohou pacientovi indikovat domácí péči a další. Součástí vládou navrhované právní úpravy je i s novelizací zákona o veřejném zdravotním pojištění související změna zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o správních poplatcích a katastrálního zákona.

V průběhu legislativního procesu ve sněmovně byl návrh zákona rozšířen o novelizaci zákona o sociálních službách, zákona o zdravotních službách, zákona o zdravotnické záchranné službě a zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

Tady bych se v podstatě zastavila, s tím, že těch návrhů bylo strašné kvantum, jedním z nich je i návrh jednoho nejmenovaného kolegy poslance, který již asi třikrát se snažil o to, aby se zvětšil počet aprobačních zkoušek pro cizince, kteří u nás pracují ve zdravotnictví, a to cizince ze třetích zemí, na počet pět. Tentokrát se to podařilo, dostalo se to do tohoto zákona, dle mého je to částečně i přílepkem, leč tedy nebudu to rozporovat, protože hlavní nosnou materií tohoto zákona měly být orfany, pro které se víceméně ten zákon otevíral. Orfany, tzv. sirotčí léky, jsou léky, které jsou určeny pro lidi, kteří mají vzácná onemocnění, kterých je malé množství, ale přece jenom jsou tady a potřebují pomoc. Ty léky na jejich onemocnění jsou drahé.

Pacientských organizací je asi 41, které sdružují tyto lidi, kteří potřebují orfany, a pak jsou to ještě lidé, kteří zastupují jako jednotlivci jednotlivá vzácná onemocnění. Já jsem se jim na našem výboru pro zdravotnictví omlouvala, protože oni víceméně psali, abychom schválili ten zákon tak, jak nám byl doručen z Poslanecké sněmovny, ale v rámci toho velkého množství, když pejsek s kočičkou vařili dort, toho množství zákonů, které se otevíraly, nastaly problémy, některé ty problémy bylo nutno řešit pozměňovacími návrhy, které jsme potom přijímali na našem zdravotním výboru. Takže jsem i u těchto lidí našla pochopení, žádali jsme i pana ministra, on to slíbil, že ještě v tomto volebním období ten zákon bude projednán i s těmi pozměňovacími návrhy, které od nás půjdou do Poslanecké sněmovny.

V rámci pozměňovacích návrhů, které jsme iniciovali, bylo např. i několik legislativně-technických. Uvedu jeden příklad. Vypadlo očkování, placené očkování proti meningokoku B. Ostatní očkovací látky by byly hrazeny těm lidem, ale proti meningokoku B ne, takže to se tam doplnilo. Dále se doplnilo Německo do koše, který určuje cenu našich léků, které přichází na náš trh. Německo je pro nás výhodné, protože velmi rychle tam se dostávají léky do oběhu a je tady i lepší přístup vysoce inovativních léčivých přípravků.

Další věc, která tam je, která je velmi důležitá, jsou centra duševního zdraví, protože centra duševního zdraví jsou základem reformy psychiatrické péče, kterou tak nutně potřebujeme, tu reformu psychiatrické péče, ale vždycky to naráží na to, že nejsou lidi, nicméně těch asi 30 center u nás funguje, tento zákon dal za podmínku, aby tato centra fungovala, musí mít, když to řeknu jednoduše, IČO jak zdravotnické, tak sociální. A to v současné době není možné tak rychle propojit, proto jsme v rámci pozměňovacího návrhu iniciovali to, že se posouvá účinnost této podmínky, a to z 1. 1. 2023 na 1. 1. 2025. Máme pozitivní stanovisko aliance právě center duševního zdraví v jedné z těch větších skupin.

Tímto bych chtěla ještě poděkovat paní senátorce Míle Horské a Šárce Jelínkové, které se velmi intenzivně a dobře zapojily v komunikaci s ministerstvem právě v řešení této problematiky, jejich výbor měl tentýž návrh, který jsme zapracovali my do našeho zdravotnického komplexního pozměňovacího návrhu. To by za mě bylo všechno.

Teď vám jenom přečtu usnesení našeho výboru s tím, že ještě bych chtěla předtím, než to přečtu, říci, ještě upozorním v obecné rozpravě, že načtu v rozpravě podrobné pozměňovací návrh, který je nutný, aby vůbec tento zákon mohl být přijat. Myslím, že řada kolegů bude vystupovat s dalšími návrhy, které jsou ještě doplněním toho, co jsme tam dali jako komplexní pozměňovací návrh v našem výboru.

Teď přečtu stanovisko našeho výboru, je to 51. usnesení z 12. schůze konané 14. července, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, senátní tisk č. 114. Po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví ČR, zpravodajské zprávy Aleny Dernerové výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu mě, Alenu Dernerovou,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Romana Krause, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

To je za mě zatím všechno a pak vás budu provázet hlasovacím schématem, které, doufám, zvládneme, protože to nebude úplně tak jednoduché. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, paní senátorko, zpravodajko. Prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případně další návrhy, k nimž se budete po skončení rozpravy vyjadřovat a třeba zaujímat stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit pan senátor Tomáš Goláň, který zastupuje paní senátorku Annu Hubáčkovou? Přeje. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak už bylo řečeno, jsem tady v zastoupení naší kolegyně Hubáčkové. I pan ministr Vojtěch řekl, že ústavně-právní výbor nepřijal žádné stanovisko, žádné usnesení k tomuto tisku. Situace vznikla z toho, že paní senátorka Hubáčková jako zpravodajka navrhovala pozměňovací návrh, který měl omezit užití psychofarmak k omezení pohybu léčených osob, pan náměstek Radek Policar, náměstek zdejšího ministra zdravotnictví, nám tady vysvětlil, jak ten zákon je koncipován, a tím pádem jsem jako předseda dával návrh schválit. Nicméně pro návrh schválit byli tři přítomní senátoři ze šesti přítomných celkově, tím pádem návrh neprošel.

Hlasoval jsem nadále o pozměňovacím návrhu paní senátorky Hubáčkové, pro který hlasovali pouze dva přítomní senátoři z ústavně-právního výboru. Takže jak jsem vysvětlil, k tomuto tisku nebylo přijato žádné usnesení. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní senátorka Šárka Jelínková? Prosím, paní senátorko, paní předsedkyně klubu KDU-ČSL, máte slovo.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Dovolte mi alespoň stručnou zprávu z výboru pro sociální politiku. Já si s dovolením možná také sundám roušku, i když moje předřečnice, zpravodajka garančního výboru, to už trošku shrnula za výbor pro sociální politiku.

Náš výbor se zabýval tímto zákonem o zdravotním pojištění i z toho důvodu, že během legislativního procesu došlo i ve sněmovně dalším takzvaným přílepkem k novelizaci zákona o sociálních službách, zákona č. 108/2006 Sb. Tudíž i náš výbor se především zaměřil na tuto novelizaci. V rámci diskuse i v rámci potom svého usnesení.

Já vám teď přečtu usnesení našeho výboru. Bylo to 32. usnesení k zákonu o veřejném zdravotním pojištění výboru pro sociální politiku z 13. schůze, která se konala dne 13. července 2021. Po odůvodnění zástupce předkladatele, doktora Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu a právo, po zpravodajské zprávě senátorky Šárky Jelínkové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení, určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátorku Šárku Jelínkovou, pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Co je obsahem toho pozměňovacího návrhu, už tady lehce zaznělo a předpokládám, že i zazní v obecné rozpravě. Týká se to především center duševního zdraví a účinnosti novely zákona, která byla přijata v Poslanecké sněmovně, a odložení účinnosti o tři roky. Nebudu nyní teď jako zpravodajka více o tom více hovořit, nechám to do obecné rozpravy. Tolik za náš výbor, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko, a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 našeho jednacího řádu se zákonem nezabývat? Není tomu tak, otevírám obecnou rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Jan Žaloudík, připraví se pan senátor Roman Kraus.

Než pan senátor Žaloudík přijde, dovolím si vzhledem k počtu podaných pozměňovacích návrhů poprosit předkladatele, kteří budou vystupovat v obecné rozpravě, pokud podávali více pozměňovacích návrhů, aby je specifikovali nějakými čísly nebo nějakými dalšími názvy, protože nevíme, který potom je který. Při té diskusi by to pro paní zpravodajku bylo velmi obtížné. Týká se to i skupin, když se dívám na pana senátora Šimetku. Prosím vás, specifikujte víc, pokud jste podávali více pozměňovacích návrhů, o který se jedná, písmenem, číslem, názvem. Prosím, pane senátore Žaloudíku, máte slovo.

Senátor Jan Žaloudík:  Děkuji, pane předsedo. Dříve, než se začne diskutovat věcně a zdokonalovat tento zákon s 97. novelou, tak tady vyslovím svůj sen, nebo prognózu. Inspiroval mě Jan Werich, který říkal, že bábovka má být přiměřené velikosti, jinak se začne rozpadat vlastní mocností. To je typický příklad tohoto zákona.

Já bych si hrozně přál, kdyby třeba u příležitosti sté novely tohoto zákona jsme zkusili ho rozebrat, bude to jistě radikální reforma, ale ne až tak radikální mentálně... Jde v zásadě o strukturu zdravotních služeb, to je jedna věc. Druhá věc jsou pravidla financování zdravotních služeb z veřejného pojištění. Potom jde o oblast kompetencí a potom jde o speciální oblasti takové či onaké z hlediska jednotlivých léků.

Jestliže to takto budeme skládat do budoucna, já už předesílám, že budu pro, pro všechny ty změny, že už jsme si zvykli s tím zákonem a s jeho úpravami a četnými novelami tak žít. Víme, že byly i darebné novely v minulých letech, když v osm večer tam cosi vsunuli, pak to měnilo zcela radikálně strukturu i pojišťoven, co mohou a nemohou, tak by bylo dobře, kdyby se třeba příští Senát nebo příští ministerstva zamyslela nad tím, jestli to nepostavit vskutku nějak transparentněji, protože teď už se v tom nevyzná vůbec nikdo.

Možná bych neútočil, možná pan náměstek Policar, který je šikovný a vyzná se v tom. Ale každý si z toho vybírá, co chce. Vy sami uznáte, že jestliže se doplňují centra duševního zdraví do toho, kde se sirotčí léky, tedy orphans, mají s tím pářit, má se s tím pářit § 16, což byla výjimka. Takže v roce 2018 bylo 14 000 výjimek ročně, jenom, aby bylo jasno, tak to je určitě nesystémové. Do toho, co můžou všeobecné sestřičky, a co nemůžou všeobecné sestřičky.

Čili je to jakýsi skoro až, což o to, guláš je příliš homogenní, je to mnohem nehomogennější struktura. A to není určitě vina nikoho z vás, a už vůbec ne pana ministra, to je prostě vina těch asi dvaceti, třiceti let, kdy se ty věci kumulovaly a doplňují se v jednotlivých detailech. Ale, věřte tomu, že už to nelze uchopit.

Pak bych chtěl jenom obhájit to, proč tady teď z různých stran budou určité pozměňovací návrhy a doplňující návrhy. Asi je to i správně, ono to asi jinak nejde. Ale ta materie už je tak rozsáhlá, že není možné, aby bujela do nekonečna dál. Skutečně k tomu v té novele, což ještě tři novely si škrtněme třeba v těch příštích letech, ale v té novele už bychom potom možná měli si říct, že ve zdravotnictví by struktura zákonů měla vypadat jinak. Neboť tento všemocný, všeobjímající nemocný zákon s přílepky, nálepkami, vlepkami, polepky už asi není možno dlouhodobě konzumovat.

Respektive, my to zvládneme, ale nepřál bych to našim vnoučatům. Protože když si představíte, že v tom budeme pokračovat ještě další generaci, už vůbec nebudeme vědět a nikdo neodpoví na prostou otázku, jak je strukturováno naše zdravotnictví, co hrazeno je, co hrazeno není, v jakých podmínkách kde kdo se nachází.

To nebyl ani příspěvek, to byl povzdech nebo jakýsi sen nebo jakási úvaha.

Nyní vzhůru k těm vlastním kvalifikovaným připomínkám, abychom odevzdali dílo. Určitě budeme pro, protože některé ty věci se tam dostat musí. Hovořila o tom paní kolegyně Dernerová, proč. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Roman Kraus, předseda zdravotního výboru. Připraví se paní senátorka Adéla Šípová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Tady už o této nejrozsáhlejší novele od roku 1997 bylo řečeno velmi mnoho. Skutečně ta novela umožní, pokud i s pozměňovacími návrhy bude schválena, snadnější přístup pacientů k tzv. inovativní terapii, těm pacientům skupiny vzácných onemocnění, přístup k lékům, které jsou velmi drahé. Bylo to velmi složité vyjednávání, placení a úhrady, takže je to obrovský posun kupředu vůči pacientům.

U tohoto zákona, tím, že tam bylo mnoho pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně, bylo nutné některé úpravy navrhnout, vytvořit pozměňovací návrhy. My jsme se snažili být minimálně extenzivní, a to proto, aby tady byla reálná šance, že poté, co, doufám, tuto novelu zákona vrátíme Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, abychom měli téměř jistotu, že takto to bude schváleno. A že hlavně to bude projednáno ještě v tomto volebním období.

Proto jsme v podstatě všechny pozměňovací návrhy vyjednávali se všemi zúčastněnými, samozřejmě i se zástupci navrhovatele. Jednali jsme opakovaně, a to hlavně pod vedením pana předsedy Vystrčila, s pacientskými organizacemi, které měly celkem oprávněné důvody se obávat, že tento novelizovaný zákon vrácený Poslanecké sněmovně by nemusel být projednán, nebo nemusel být schválen. A to jen pro představu, jedná se zhruba o půl milionu pacientů, kteří jsou léčeni těmito inovativními léčebnými přípravky nebo trpí těmi tzv. vzácnými onemocněními.

Ale zároveň s tím byla ohrožena ve své léčbě, ve své péči další velká skupina, zhruba třiceti tisíc pacientů, o které pečují ta centra duševního zdraví. Bohužel ten pozměňovací návrh z Poslanecké sněmovny by pravděpodobně vedl k tomu, že některá z těch center, která teď jsou, která prošla celým pilotním projektem, by zanikla a nevznikla by nová, kterých má být na konci tohoto snažení v České republice zhruba sto.

Já také chci poděkovat paní předsedkyni Horské a dalším, z výboru sociálního, protože zvláště tuto část jsme projednali spolu. Ty pozměňovací návrhy jsou identické, ze zdravotního výboru je to součást toho tzv. komplexního. Tak to jen pro vysvětlení, že skutečně celá naše snaha je taková, aby se upravily ty věci, které jsou nutné pro dobro pacientů. Kdybychom ty pozměňovací návrhy nedali, skutečně by to v mnoha věcech nešlo, protože to bylo děláno konsensuálně. Proto jsme i nachystali návrh doprovodného usnesení Senátu, které, pokud se proces schvalování dostane do podrobné rozpravy, bych pak načetl. Vy to usnesení máte všichni před sebou.

Potom v podrobné rozpravě podám dva pozměňovací návrhy. Oba jsou spíše na žádost navrhovatele. Rádi jsme tomu vyšli vstříc. Jeden je čistě oprava legislativně technických chyb, on nemá ten pozměňovací návrh své vlastní číslo, ale ty změny se týkají jednak článku I, jednak článku VIII. Ten druhý pozměňovací návrh, ten se týká, zjednodušeně řečeno, umožnění revizním lékařům a ostatním odborným pracovníkům ve zdravotnictví ve vzdáleném přístupu do toho informačního systému infekčních nemocí, a to proto, že v současné době se dělají opravdu miliony a miliony testů, zvláště ve vztahu k onemocnění covid-19. Z těch laboratoří, ať už jsou to soukromé nebo státní, se dostávají vykazované výkony velmi pozdě, se zpožděním, nepřesně.

Kdežto v tomto systému je to všechno přesné a včasné. Revizní lékaři i další pracovníci mají pověření a mají přístup do osobních údajů pacientů, takže nebude žádným způsobem narušena ochrana osobních údajů. Je to jenom zrychlení tohoto procesu a jeho zpřehlednění. I tento druhý pozměňovací návrh potom přečtu v podrobné rozpravě. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, pro sebe jsem si označil tedy ten jednolistový pozměňovací návrh jako „LT – legislativně technický“ a ten druhý jako „registr infekčních nemocí“. Další přihlášenou je paní senátorka Adéla Šípová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Adéla Šípová:  Dobrý den, milí kolegové, já jsem si vědoma, že vstupuji trošku na půdu oblasti, která není moje oblast, nicméně považuji za důležité se vyjádřit ke dvěma oblastem, které z tohoto vyplývají. Jedna věc je problematika center duševního zdraví a potom tedy problematika toho, co zde uváděl můj předřečník, a to jest ten vzdálený přístup do informačních databází.

Tyto dvě věci jsou záležitostí, které mě zaujaly. Posílala jsem vám email, který obsahoval text mého pozměňovacího návrhu vztahujícího se k centrům duševního zdraví. Jen předesílám, že tento nebudu načítat, protože mně se jedná o to, aby budoucnost a stávající praxe center duševního zdraví byla zachována. Doufám, že návrh paní Horské toto zajistí, byť mám o tom pochybnosti, protože budeme muset doufat, že ministerstvo zdravotnictví tento problém nějakým způsobem vyřeší a že ta centra, která v dnešní době fungují pod dvěma zřizovateli, budou schopná se nějakým způsobem přizpůsobit té legislativě, nebo že bude ta legislativa upravena. Protože si myslím, že v současné podobě to pro ně bude likvidační.

Já jsem ty důvody, proč si myslím, že je to velice ohrožující, vypsala v odůvodnění toho pozměňovacího návrhu. Můj pozměňovací návrh počítal s tím, že by se definice toho, co je centrem duševního zdraví, vymazala. Původní pozměňovací návrh, který jsem načítala na výboru pro sociální politiku, byl jiný, neuspěl. Mrzí mě to, nicméně v důsledku jednání s Aliancí duševního zdraví jsem se dostala do takové situace, že jsem nebyla schopná už ta jednání posunout tak, že bychom se dostali do pro mě více uspokojivého stavu. Bohužel.

V současné době funguje 30 center duševního zdraví, z čehož 17 z nich je právě touto novou právní úpravou ohroženo. To je právě z toho důvodu, že jsou pod dvěma zřizovateli, což nová úprava neumožňuje. Jen bych chtěla předestřít, že tak, jak jsem zjišťovala, v současné době je velký problém získat zdravotní pracovníky pro to, aby tato centra mohla vzniknout. Jenom např. v Praze, kde, předpokládám, že Praha na tom bude nejlépe, nebyla některá centra schopná sehnat klinického psychologa, který je v podstatě teď podmínkou.

Nevím, jakým způsobem toto budou řešit centra duševního zdraví, která jsou spíše komunitního rázu, jsou v těch oblastech mimo velká města, typu, nevím, Děčín a tak. Nevím, jakým způsobem budou schopni se vůbec této nové legislativě přizpůsobit, zda tam tato potřebná centra duševního zdraví vzniknou, neboť v plánu je vznik dalších sedmdesáti. Jestli toto vůbec bude možné...

Nicméně mně se jedná o to, aby alespoň byla nějaká naděje, že to ta současná centra v průběhu tří let budou schopna vyřešit. Rozhodla jsem se, že pozměňovací návrh nebudu předkládat. Chtěla bych poprosit, zda by se ministr zdravotnictví mohl k této problematice nějakým způsobem vyjádřit, jestli se máme obávat nebo nemáme obávat o budoucí osud psychiatrické reformy.

K pozměňovacímu návrhu pana Krause, který se týká § 42 zákona o veřejném zdravotním pojištění, bych chtěla jen upozornit, že si myslím, že nesmíme zapomenout na to, že je potřeba chránit osobní údaje pacientů. Tak, aby nebylo možné tvořit databáze, což si myslím, že se reálně ve skutečnosti děje. Obchoduje se s nimi, je v tom poměrně dost velké množství...

Nevím, jestli se vám někdy stalo, mně se to stalo asi před měsícem, kdy po nějakém ošetření mně zavolal někdo a nabízel mi jakýsi lék, přičemž znal mé jméno a nějakým způsobem to sedělo na to, co jsem tou dobou řešila. Já si myslím, že tohle bychom neměli dopouštět. Informace o zdraví jsou informacemi velice osobními a té nejvyšší citlivosti. Proto si myslím, že není vhodné tu přijímat tuto změnu zákona. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko, nyní poprosím prvního ze tří přihlášených lékařů nebo lékařek, pana senátora Ondřeje Šimetku, připraví se pan senátor Karel Zitterbart.

Senátor Ondřej Šimetka:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. V této fázi bych chtěl pouze avizovat pozměňovací návrh, který později načtu v podrobné rozpravě. Je to jednoduchý pozměňovací návrh skupiny senátorů, Šimetky, Kantora, Krause a Zitterbarta. Přesné označení máme s paní senátorkou Dernerovou pro hlasování domluveno.

Týká se relativně malé skupiny převážně mladých pacientů, kterým je diagnostikováno onkologické onemocnění, je jim indikována cytotoxická léčba, tzn. chirurgická nebo radiační léčba nebo chemoterapie. V důsledku této léčby by mohli přijít o schopnost budoucí reprodukce. Pro tyto účely je vhodné získat a zamrazit zárodečné buňky, tzn. vajíčka a spermie, a uchovat je až na dobu, kdy budou zdraví a budou moci podstoupit metody umělého oplodnění, jak jsou definovány v jiném zákoně. Dle současné legislativy totiž nemají nárok na úhradu získání zárodečných buněk a jejich zamrazení na pojišťovnu. Musí si buď tyto metody hradit sami, nebo v tom úleku z té nemoci se k tomu vůbec neodhodlají a přijdou tak o možnost budoucí reprodukce.

Ten návrh je relativně velmi jednoduchý, já jej později načtu v podrobné rozpravě, týká se malé skupiny pacientů, podle odborné společnosti jde spíš o vyšší desítky případů, eventuálně nižší stovky případů, přičemž část pacientů se pravděpodobně ani nerozhodne tyto metody využít pod tíhou té onkologické diagnózy. Ale ti, co se je rozhodnou využít, pro ty to bude mít rozhodně velký profit. Takže vám děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane senátore, pozměňovací návrh Šimetka je jeden, tam je to jednoduché. Prosím pana senátora Karla Zitterbarta, aby přišel za námi. Tam máme návrhy dva, začínající jeho jménem, tak se těším.

Senátor Karel Zitterbart:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, chci avizovat pozměňovací návrhy, které pak načtu v podrobné rozpravě. Vysvětlím jejich racio.

Jejich cílem je sjednotit praxi v úhradě nepovinných očkování dětí. V ČR máme tzv. povinná očkování a nepovinná očkování. U dětí ta nepovinná očkování jsou očkování proti pneumokokům, meningokokům a lidskému papilomaviru.

Jsou to očkování, která nejsou povinná, ale pokud si je rodič pro své děti přeje, jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V tuto chvíli v zákoně, pokud jde o ty pneumokoky, existuje časové okno do 7. měsíce věku života dítěte, do kdy to očkování má být provedeno. Zákon zároveň říká, že pokud z důvodu zdravotního stavu toho dítěte to očkování není stihnuto v tom časovém okně 7. měsíce života věku dítěte, je přesto uhrazeno. Prostě byla zde nějaká zdravotní přechodná kontraindikace, která bránila tomu očkování, očkování je prospěšné i poté a uhrazeno je.

V případě nepovinného očkování proti HPV a proti meningokokům v zákoně tato část v tuto chvíli není. Myslím si, že je správné, aby to bylo sjednoceno.

Uvedu příklad z praxe. Pracoval jsem na dětské onkologii, kde část pacientů, které léčíme, jsou adolescenti, děti ve věku 13, 14 let. Léčí se pro nádor, například Hodgkinův lymfom, například osteosarkom. Jsou vyléčeni a ve věku 15 let již je možno je očkovat, to očkování proti HPV si přejí. Přejí si to i jejich rodiče. Přesto není možné z veřejného zdravotního pojištění je v těch 15 letech provést, ten finanční náklad je řádově několik tisíc korun, které ta rodina, která navíc je v tíživé finanční situaci po léčbě toho života dítěte, protože to zásadně změnilo fungování té rodiny, tak je to pro ni značný finanční náklad.

Já vás prosím o podporu těchto dvou návrhů, vysvětlím, proč dva návrhy, protože ten komplexní pozměňovací návrh paní senátorky Dernerové hovoří o meningokocích, je potřeba meningokoky schvalovat jako pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, v případě HPV je to samostatný pozměňovací návrh, proto jsou ty návrhy dva, můžeme je pracovně nazývat HPV a meningokoky. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu senátorovi, prosím paní senátorku Dernerovou, sám jsem si ty pozměňovací návrhy pana Zitterbarta a dalších nazval Zitterbart 42 a 44, podle těch bodů. Prosím.

Senátorka Alena Dernerová:  Já to mám poznačené jako meningokoky a papilomaviry... Jenom avizuji taky legislativně technický pozměňovací návrh, který jsem si osvojila díky panu doktorovi Krišicovi, který přišel na jednu takovou menší závadu, která by ale znamenala, že bychom nemohli vlastně ten zákon schválit. A potom avizuji to, že v rámci komplexního pozměňovacího návrhu budu jeden bod, a to číslo 21, budu chtít, aby se hlasoval odděleně.

Jinak ještě na margo tohoto zákona, musím říct, že Poslanecká sněmovna měla na tvorbu té své kreativity čas zhruba od září roku 2020, my jsme na to měli pouhých 14 dní, než jsme měli vlastní zdravotní výbor. Tak obsažnou materii s takovým kvantem otevřených zákonů, musím říct, že se skláním před naší legislativou, protože v tom se vyznat, to je katastrofa. Není to nic proti panu ministrovi, projednávalo se to ještě za jeho předchůdců, ale jak říkal profesor Žaloudík, ctěný kolega, tak si myslím, že ty zákony jsou tak opulentní, že se v nich pomalu potom už nikdo nevyzná. Měli bychom se nad tím zamyslet a nějak to vyčistit, ne to zaplevovat, že všechno musí ležet v zákoně, protože jinak se v tom fakt nevyznáme. Ono to samo o sobě svědčí, to, co teď budeme schvalovat jako pozměňovací návrhy, k pozměňovacím návrhům.

To je za mě, jinak ještě co se týká těch lidí, kteří trpí vzácnými onemocněními, oni se těší na to, že budou v poradním sboru, který bude na ministerstvu zdravotnictví zasedat, bude mít několik členů, ať už z ministerstva zdravotnictví, z odborných společností, tak tam budou mít i zástupce právě těchto organizací, těch, kteří trpí vzácnými onemocněními. Je to zhruba tak 5 na 10 tisíc obyvatel, se toto onemocnění vyskytuje. V podstatě to možná bude trošku lepší cesta než obracet se přes § 16.

Za mě asi tolik, pak načtu ten pozměňovák v podrobné rozpravě. Ale přála bych si méně tak opulentních zákonů, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, paní senátorko, další na řadě je pan senátor Jiří Čunek. Protože ho tady nevidím, ztrácí pořadí. Další na řadě je pan senátor Miroslav Adámek. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já jenom k těm centrům duševního zdraví, úplně krátce.

Když vznikala centra duševního zdraví a vůbec reforma psychiatrické péče, bylo smyslem podpořit klienta tak, aby nemusel setrvávat v pobytovém zařízení psychiatrickém, ale mohl být nějakým způsobem doma, zařadit se do běžného života, a to za účasti samozřejmě jak lékaře, zdravotního personálu, tak sociálních služeb. V té chvíli jsme spustili nějakou dvojkolejnost, protože při té registraci někde se stalo, že se registrovala zdravotní zařízení, někde se stalo, že se registrovaly sociální služby, zdravotní zařízení si potom hledalo partnera ve formě sociálních služeb, sociální služby si hledaly partnera ve formě lékařů, tak, aby mohly naplňovat ty parametry, které tam jsou. Takže teď jedeme dvěma směry.

Já moc děkuji našemu zdravotnímu výboru a sociálnímu výboru, kolegyním, které už tady byly jmenované, které se to nějakým způsobem snaží narovnávat. A hlavně dát tam to přechodové období. Takže moc se přimlouvám za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože pokud v tomto systému, jak jsem vám krátce popsal, bychom to měli spustit od 1. 1. 2022, tak to vůbec nejsme schopni dát dohromady.

Za ty tři roky si myslím, že ministerstvo bude mít možnost nějakým způsobem to narovnávat, tzv. pod jedno IČO, protože teď to někde funguje tak, že jsou zaregistrovaná zdravotní zařízení, ale i sociální, mělo by se to za ty tři roky narovnat tak, aby se to dalo pod jedno IČO, ty týmy začaly spolupracovat, byť už to teď je, ale zprůhlednilo se tam i financování a další věci. Mělo by to být ve prospěch toho klienta, jako takového.

Vidím v tom jedinou šanci, jak nějakým způsobem s tím pohnout dál. To, co tady říkala paní senátorka Adéla Šípová, já s ní úplně souhlasím, protože ty sociální služby spíš jely v tom komunitním systému, ty sociální služby jsou takto nastaveny, že spíš pečují o to sociálno toho klienta svého, ty zdravotní služby jdou spíš po té zdravotní stránce, ale tady jsme na tom pomezí zdravotním, sociálním, je potřeba to narovnávat. Teď jsme v situaci, kdy potřebujeme tomu dát nějaký směr. Takže moc vás prosím o podporu toho pozměňovacího návrhu, který vzešel ze sociálního výboru, převzal ho výbor zdravotní, moc děkuji za tu spolupráci. Ministerstvo samozřejmě žádám o to, aby nějakým způsobem po tu dobu, kterou jsme, nebo mu snad dáme dneska k dispozici, tak aby nějakým způsobem zareagovalo.

Ještě při těch rozhovorech i s panem předsedou zdravotního výboru, padlo tam i to, že by se měla rušit v rámci tohoto systému jedna třetina lůžek v psychiatrických pobytových zařízeních. Já k tomuto musím vyjádřit, že se mi to nelíbí, protože samozřejmě někdy, když nastavujete něco nového, ty systémy musí jet paralelně, čas ukáže to, jak se to potom přenese do té terénní práce. Nelíbí se mi to, takže je to nastavováno shora, spíš si myslím, že by to potom mělo být po úzké konzultaci s těmi konkrétními zařízeními a s tím, jak se to tam opouští, protože pokud to uděláme takhle, tak to zase může způsobit to, že propustíme jednu třetinu klientů, kteří se nám budou jakkoliv pohybovat po venku, pak samozřejmě to může způsobit dalekosáhlé problémy, které tady snad ani nechci diskutovat.

To jsou ty věci, na které jsem chtěl upozornit. Děkuji moc.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, pane senátore, nastupují opět lékaři. Pan senátor Lumír Kantor, připraví se pan senátor Roman Kraus.

Senátor Lumír Kantor:  Milé kolegyně a vážení kolegové, jenom jsem se chtěl zmínit o několika aspektech.

To, že jsme dostávali obrovské množství emailů z organizací, které se zabývají vzácnými onemocněními, bylo přirozené. Musím vyjádřit radost nad tím, že došlo k tomu, k čemu nikdy jindy nedochází, pokud dostáváme tyto emaily z jiných oblastí, a to, že díky panu předsedovi, panu předsedovi Krausovi a panu předsedovi Senátu, došlo k dohodě s předsedkyní České asociace vzácných onemocnění, možná že jste zaregistrovali, že potom ty emaily svým způsobem přestaly, což je možná drobnost, ale na druhé straně je to věc, která nám v té práci taky pomáhá, protože ta naléhavost situace, s tou jsme byli obeznámeni, díky dohodě došlo tedy k uklidnění situace.

Potom jsem chtěl druhou věc, a to je, že my nemáme teď moc možností, my jsme v úzkých, nejenom my tady v Senátu, ale i na ministerstvu zdravotnictví, a to je to, že moc toho prostoru pro manévrování nemáme. Ten čas hrozně rychle běží. Za měsíc budeme řešit elektronizaci zdravotnictví, na kterou se čeká doslova několik let. Moc prostoru pro úpravy tam nemáme. Přesto jsme ty úpravy začali dělat, ale musím říct, že určitou ukázněností senátorů, třeba mě zrovna, jsem se rozhodl, že třeba dva pozměňovací návrhy nebudu vůbec podávat. A přitom jsou předmětné a bylo by dobré o nich mluvit. Dneska jsme se s panem předsedou Krausem domluvili, že pozveme prezidenta lékárnické komory, aby nám vysvětlil jeden z těch pozměňovacích návrhů, ohledně dohody o nejvyšší ceně, tak, abychom se nad ním mohli hlouběji zamyslet. Ale v tom prostoru těch 14 dní, co jsme měli k dispozici, to opravdu nešlo, protože to byla složitá materie.

Ohledně center duševního zdraví, tam musím říct, že jsem rád, že dochází k tomu, co jsem tady trošku prorokoval, jakoby asi ne negativně, ale varováním, že dochází k tomu propojení toho sociálně zdravotního pomezí v Senátu, dochází k propojení, to je velmi dobře.

Zase avizuji jenom elektronizaci zdravotnictví, tam už to je taky, za měsíc to budu zpravodajovat, tak na to upozorním.

Ohledně nahlížení do dokumentace bych chtěl podpořit názor, resp. pozměňovací návrh, který předložil pan předseda Kraus. Domnívám se, že pokud se kšeftuje, jak říká paní senátorka, pokud se kšeftuje s těmi informacemi, tak to není ale věc ministerstva zdravotnictví, Ústavu zdravotních informací a statistik, protože tam opravdu se dbá velmi pečlivě na to, aby k těm únikům nedocházelo. Já bych neviděl nebezpečí odtamtud, možná že jsou to lokální záležitosti, ale to nahlížení teď do toho registru, o kterém budeme mluvit, v tom pozměňovacím návrhu se týká pouze jedné databáze, jednoho registru, a to nemoci covid, podezření na to... Ale ani to není kvůli pacientům, ale je to kvůli tomu, aby pojišťovna mohla nahlížet a kontrolovat to, zda testy byly provedeny, ty, které měly být provedeny, zda nedochází k tomu, že například testy se budou ukazovat a budou se velmi výrazně zpomalovat oproti skutečnosti. Takže tyto věci bych chtěl podpořit, abyste hlasovali pro.

Komplexní návrh naprosto bez problémů, mimo té jedné výjimky, o které budeme mluvit určitě.

Děkuji mockrát.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Roman Kraus. Prosím, pane předsedo.

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, děkuji Lumíru Kantorovi, že v podstatě už všechno řekl, i za popsání té atmosféry a situace, jak jsme tyto všechny věci dělali. Nicméně já jsem sem přišel proto, vyvrátit obavu paní senátorky Šípové.

Ti revizní lékaři a ti tzv. jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví už dnes mají přístup do kompletní zdravotní dokumentace všech pacientů. Samozřejmě všichni mají v pracovních smlouvách povinnost zachovat mlčenlivost a skutečnosti, které zjistí v souvislosti s výkonem povolání, jde jen o to, že oni, když tyto věci zjišťují, buď zjišťují na podkladě toho, co jim pošlou poskytovatelé zdravotních služeb, to znamená nemocnice, ambulance, taky v elektronické podobě, nebo tam zkrátka musí jít fyzicky. Toto není o ničem jiném než zrychlit ten přístup k těm podstatným datům v této databázi těch infekčních onemocnění, protože pojišťovna přece musí kontrolovat, co platí. Ona platí poskytované služby, ať už diagnostické nebo terapeutické, nemůže je platit bianco šekem, takže to fakt není o ničem jiném. Nechci rozebírat, já si nedovedu představit, jak by se kšeftovalo s laboratorními údaji, i když samozřejmě dá se udělat všechno, ale skutečně nikdo nemusí mít obavu, že tady dojde k nějakému prolomení ochrany osobních údajů. To už stejně jenom ten proces teď zrychlí a dovedete si představit při milionech těchto vyšetření, která byla provedena, že chodit to kontrolovat v papírech, tak to ještě nebude za 10 let hotové... To jenom vysvětlení. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu senátorovi Krausovi. Další přihlášenou je paní předsedkyně, paní senátorka Miluše Horská. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Miluše Horská:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já si jdu před vás teď tak trošku asi povzdechnout, vím, že mi to nebude moc platné, protože mě vlastně do politiky dostala situace z praxe, kdy se řeší hluboce nějaký problém, ten problém většinou nemívá rozměr jednoho resortu, ale ty resorty jsou dva, tři, když je hodně odpracováno, hodně lidí nasadí mnoho energie, najednou se dojde k tomu druhému resortu, celá ta problematika končí a padá někam zase na začátek a zase se to celé často opakuje.

Já se přiznám, že tohle je ten důvod, proč jsem asi tak strašně rychle vystartovala, zareagovala na něco, co se vlastně velmi honosně nazývá transformace psychiatrické péče. Jsou do toho nainvestovány miliony, stamiliony v rámci celé republiky, do psychiatrických nemocnic a léčeben, že vlastně do té transformace se dostávají služby z terénu, které za 30 let se musely etablovat, musely prokázat svoji důležitost. Teď v té transformaci té psychiatrické péče jsou stejně důležití sociální pracovníci, kteří jsou ale při jiné příležitosti okopáváni našimi politiky, protože jsou to ty neziskovky, do kterých se při každé příležitosti kopne. A teď najednou, když tato spolupráce přesto je nastartovaná, tváří se, že pomáhá, že ta centra duševního zdraví vznikají, tak vlastně jedním administrativním škrtem by ta celá transformace padla a ten administrativní škrt se vloudí jako přílepek, není to na pana ministra, přílepek do materie, která se zrovna hodí, opravdu by znamenala, že se budou muset, a to je možná i moje otázka k panu ministrovi, ty tvrdé peníze vracet. Protože kdybychom tento zákon schválili tak, jak byl navržen, že od 1. ledna 2022 by musela vznikat nová centra, to znamená dvě služby pod jedním IČO, je patrné, i jsme si to v těch rozhovorech vcelku odkývali, že ty zdravotnické nemocnice, teď ještě tedy vyšperkované, by měly asi menší problém si zaregistrovat novou sociální službu, zatímco ten partner doposud, to sociálno, které, kdyby najednou si mělo zaregistrovat tu novou zdravotnickou službu, byť tu sociální praxi má a je tam tím partnerem, je to pro něj v podstatě nesplnitelné, nedostupné.

A proč jsem ráda, že paní senátorka Šípová a ostatní, kdo měli ty tendence také pomáhat hlavně sociálním službám v tuto chvíli, proč jsem ráda, že jste stáhli ten svůj pozměňující návrh zákona... Myslím si totiž, že teď jsme skutečně v bodu zlomu, kdy ty organizace vedle sebe šly tři roky, budeme muset hledat opravdu tu novou platformu i na ty nové pracovní pozice, já budu velmi šťastná, když budou vznikat rovnocenné multidisciplinární týmy, které tady postrádáme třeba při posuzování zdravotního stavu, při přidělování dětí třeba do pěstounských péčí. Zjistila jsem, že zatím tyto týmy fungují jenom v hospicové péči, takže už je tady máme, to je ta příležitost, to jsou ty tři roky, abychom nezakonzervovali to, že tedy pořád ty dvě oblasti, zdravotní a sociální, půjdou někam, protože je to velmi jednoduché. V tuto chvíli zdravotní část má nasmlouvané peníze s pojišťovnami a financování je zajištěné. V tuto chvíli, protože je to evropský projekt, ty peníze má zajištěné ta sociální oblast. Ale ta je nemá omašličkované a za další dva roky už by ty peníze, protože nyní navazují na evropský projekt, prostě nebyly.

Myslím si, že tato příležitost je tady nastavena na dobu tří let, dokonce jsem takový optimista, dívám se směrem doleva na paní senátorku, že si myslím, že by se to dalo stihnout totiž dřív, protože my tady fungujeme v něčem, co si všichni chválí. Jak sociální služby, tak nemocnice, ale my vlastně hledáme to dohromady, co v této zemi, prostě neumíme to zdravotně sociální pomezí najít. Kritizovali jsme to i v Národním plánu obnovy, takže beru to jako šanci a nechci zakonzervovat ty dvě vedle sebe, protože si fakt myslím, že ty sociální služby by z toho za chviličku odpadly.

To, že to může někde fungovat a funguje v Čechách, mimo tuto transformaci, to už nám dokázali osvícení psychiatři po různých místech v republice. Mohu se pochlubit, že v Pardubicích takové centrum máme, protože psychiatr si založil svoji sociální službu a už tam funguje jako jedna z těch neziskovek 30 let vedle té nemocnice, to je těch pár, které by nebyly ani tímto zákonem ohroženy, i kdybychom ho přijali, protože ty už fungují. Ale není to virové, musel přijít ten evropský projekt, který toho fénixe z popelu zvedl a začal skládat, protože si myslím, že je ta perspektiva, že my občané, politici, obyvatelé této země a této planety, to potřebujeme, protože my v tomto koutě světa se máme strašně dobře hmotně, ale jsme nemocní, jsme léčeni. Ta latentní nemoc, ta špička toho ledovce, jsou právě psychiatrická onemocnění. S těmi léky vypadáme všichni krásně, nalupeme tam něco, co není vidět, a jdeme do toho, viďte. My nechceme být v nemocnicích. My nechceme být ani v těch nových nemocnicích. Pan doktor na mě gestikuluje, nevím, jestli už je to na mně vidět, omlouvám se...

Můj povzdech nad resortismem, který mohl zabít psychiatrickou transformaci, odchytili jsme ho a chci panu ministrovi poděkovat, že naslouchal, ale já si s dovolením myslím, že takhle se měly ty dva resorty bavit předtím, abychom tady nemuseli ta salta zběsilá dělat, byla asi tak zběsilá, že nám ani vlastní členové našeho výboru nevěřili, že to myslíme opravdu a že s tím ministerstva souhlasí. To byla taková rychlost. Ale pro mě je to tak citlivé téma, že jsem prostě ty radary vyslala, pan ministr byl tak laskav, že to vzal do svých rukou, protože nevím, jak bychom zase s vašimi kolegyněmi a lékařkami, které zase hájí jenom to zdravotnictví, to zvládli. Vy když jste dal ten pokyn, už prostě ta legislativa jela. Pánbůh zaplať, je to pro naši reformu, je to pro nás všechny, ale ten resortismus nám tady zabíjí mnoho dobrých myšlenek a vzdychám.

Děkuji za pozornost a věřím, že ty naše četné pozměňováky, a to ještě tedy, pane ministře, si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího... Když jsem viděla ten návrh, který se hemží, jak se zdá, podle pozměňujících návrhů, chybami jak Indický oceán rybami, vy opravdu budete garantovat, když tady přijmeme těch asi 102 pozměňováků, že se to v Poslanecké sněmovně přijme a že skutečně nezabijeme tu sociální nebo, řekněme, psychiatrickou reformu, protože ještě toto hrozí. Tady je těch pozměňováků, kterým se skláním, nebudu také nikomu říkat, co má nebo nemá, ale bojím se o osud toho zákona, díky těm mnoha pozměňovákům, které slyším od kolegyně Dernerové, že je to všechno s ministerstvem laděno. Tak ještě jenom tato obava, protože pak už nevím, jak bychom to zachraňovali, kudy. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Pan senátor, pan předseda Vystrčil nechce přednostní vystoupení, takže prosím pana senátora Čunka.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Chci odůvodnit pozměňovací návrh, který podávám. Ten pozměňovací návrh se týká jiné věci, která je bohužel v ČR také na významném vzestupu, to není žádné psychiatrické onemocnění, ale je to neplodnost. Rád bych, aby v tomto zákoně bylo z důvodů, které následně ozřejmím, doplněno vyšetření neplodnosti nejenom odborníkem v oboru gynekologie a porodnictví, ale také v oboru urologie.

Ten důvod k tomuto je proto, že jsem byl urologií a urologickou společností atd. upozorněn na to, že v roce 2016 bylo vykázáno nebo tedy šlo na indikaci patologického spermatu 15 900 lidí, tzn. v roce 2016 téměř 16 000 mužů šlo na toto vyšetření a léčbu, kompletní vyšetření dále bylo provedeno pouze ve 237 případech, přičemž léčba varikokély, tedy ta spontánní neplodnost mužů, je při léčbě jednoho roku účinná ve 30 až 40 %, to je tedy za 12 měsíců, za 24 měsíců 60 až 75 %. Všichni víme, jak je to těžká záležitost pro muže a pro páry, které nemohou mít děti, a ten důvod, pro který pan ministr na výboru nepodpořil tento pozměňovací návrh, byl ten, že na to mohou doplatit páry, které budou už v tom rizikovém věku, jestli jsem tomu správně rozuměl, to znamená 39, 40 let, potom tedy 2 ku ženy, potom může dojít k tomu, že díky tomuto ročnímu zpoždění, protože tady se navrhuje, aby tyto páry byly takto vyšetřeny, pokud rok nebude moci ani po léčbě žena otěhotnět, potom může jít na IVF kliniku.

To je věc, která si myslím, je významná, aby páry mohly počít přirozenou cestou. Je to samozřejmě důležité také hodně pro ty muže a myslím si, že díky různým aktivitám, ať už ty aktivity jsou typu nabídky možností nebo samozřejmě některé tyto kliniky, IVF kliniky, se dívají více na zisk než na tu celkovou spokojenost těchto párů. Pak je chybou, že tyto páry neposíláme na tato vyšetření nebo do zákona to nedáváme.

Pojišťovna odpověděla, že přikázat to nemůže, protože to není v zákoně, takže to je důvod, proč ten pozměňovací návrh, který máte na stolech, předkládám.

Chápu tu námitku, ona je jistě pravdivá, kterou pan ministr opáčil minulý týden, ale faktem je, že, bylo by také dobře, aby páry dříve než v tom 39., 40. roku věděly o tom, že by, pokud nemají děti, do tak vysokého věku, s ohledem na fertilitu, aby dříve pochopitelně, drtivá většina jich jde dříve, obrací se na odborníky také s neplodností. Takže tam si myslím, že by se žádný dramatický problém nestal, to je jedna věc, a druhá věc je, že bychom takto mohli mnoha párům umožnit, aby měly děti přirozenou cestou.

Mluvil jsem s jedním člověkem, který takovouto kliniku provozuje, on říká, že mají práce dost a zcela jistě pár, který léčí neplodnost a pak přirozenou cestou dosáhne toho, že mají děti, tento pár je zcela jistě daleko více, celkově tedy, spokojen, o mužích samostatně ani nechci hovořit, to je nám všem jasné. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji také za vystoupení, pane senátore. Prosím pana předsedu Miloše Vystrčila, který je přihlášen s dalším příspěvkem.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já jenom bych tady jednak možná trošičku reagoval na to, co tady říkala paní předsedkyně Horská. Dovolím si spíše několik poznámek, které se týkají možného osudu toho zákona, protože tady o tom také mluvil už pan senátor Kantor, pro to hlasování to pro některé může být důležité. V okamžiku, kdy zákon dorazil do Senátu, tak se ukázaly dvě věci, které tady už obě zazněly. První je, že je tady velká skupina lidí, zhruba se jedná o půl milionu, jak říkal pan senátor Kraus, která se sdružena v České asociaci pro vzácná onemocnění. Paní předsedkyně Anna Arellanesová nás upozorňovala, že jim velmi záleží na tom, aby ten zákon byl projednán, a tím se významně zjednodušila možnost pro tyto lidi se vzácným onemocněním získávat prostředky na léčbu.

Zároveň se ukázalo, že je v tomto zákoně problém, který se týká center duševního zdraví, jak tady popisoval pan senátor Adámek, paní senátorka Horská a také paní senátorka Šípová, který je nutné odstranit, a pan senátor Kraus, protože je ho nutné odstranit, neboť se také týká statisíců lidí, pokud jsem to pochopil.

Pak jsou tady nějaké další návrhy. My jsme s panem senátorem Krausem tedy řešili, co s tím, a těmi výsledky jsou dvě akce. Ta jedna je před námi a je to ten návrh na doprovodné usnesení, které máte na stolech a ve kterém doporučujeme, žádáme Poslaneckou sněmovnu, aby ten zákon poté, co jí ho vrátíme, což se pravděpodobně stane, rychle projednala. Ta druhá akce proběhla, to byl můj dopis všem předsedům poslaneckým klubů, jehož část vám tady přečtu, nečtu ho jenom kvůli vám, ale kvůli tomu, že vím, že nás tentokrát asi tady hodně lidí poslouchá.

V tom dopise upozorňuji všechny předsedy poslaneckých klubů, že budeme, spletl jsem se tedy o den, 21. července 2021 projednávat ten návrh zákona, je zřejmé, že s velkou pravděpodobností bude nutné v zájmu pacientů přijmout k tomuto tisku v Senátu některé zásadní pozměňovací návrhy, a zákon by tedy následně byl ve formě tzv. vratky navrácen k opětovnému projednání do Poslanecké sněmovny s doručením do Poslanecké sněmovny nejpozději do konce července 2021. Teď oslovuji každého z těch předsedů poslaneckých klubů. Vážený pane předsedo, protože je zároveň v zájmu širokého spektra pacientů velmi důležité, aby zákon o veřejném zdravotním pojištění byl projednán do konce 8. volebního období Poslanecké sněmovny, dovoluji si vás požádat o vyjádření, věřím, že potvrzení, že váš poslanecký klub je připraven případnou vratku v Senátu s pozměňovacími návrhy projednat nejpozději na některé zářijové schůzi Poslanecké sněmovny.

Mám tady odpovědi všech poslaneckých klubů a všechny ty odpovědi jsou kladné. Zase spíše pro ty, co to sledují on-line, je tady odpověď KDU-ČSL. Prosím, tlumočte panu předsedovi, že podpoříme projednání, Jan Bartošek za TOP 09 – ujistím, že jsme připraveni, Vlastimil Válek, Radim Fiala je připraven za poslanecký klub SPD, Hana Aulická Jírovcová je připravena za klub KSČM, Jakub Michálek za Piráty, Tomáš Jech, tajemník, za STAN, pan Jaroslav Faltýnek za ANO a Zbyněk Stanjura za ODS.

Já ty odpovědi předám panu ministrovi, který potom bude jednat o tom, aby mu to tedy zařadili v září, když to tady všichni slíbili, a dokonce mi to takhle odpověděli.

Teď se dostávám k tomu, co je před námi, tzn. je velmi pravděpodobné, že v nějaké podobě ten zákon bude schválen. A to buď tak, že budeme přehlasováni s tou vratkou, protože to přeženeme s těmi pozměňovacími návrhy, a já nevím, co je správně... Jenom na to upozorňuji ty, kteří tomu rozumí. Nebo bude přijata naše verze, protože s tou vratkou nepřeženeme. Proto prosím, jestli je to možné, aby ti, co to předkládají, a ti, co tomu rozumí více než já, takto se k tomu přiznávám, aby ve spolupráci s panem ministrem, který by to také měl posoudit, opravdu se snažili maximálně se chovat konstruktivně tak, abychom připravili takovou vratku, která bude akceptovatelná Poslaneckou sněmovnou, protože jinak to dopadne tak, že v případě center duševního zdraví by to nemuselo dopadnout.

Teď tedy prosím, aby i pan ministr spolupracoval s paní zpravodajkou tak, abychom to v rámci hlasování zvládli, s tím, že samozřejmě na každém z vás je, jak bude hlasovat. Jenom jsem chtěl vědět, abychom všichni věděli, v jaké jsme situaci, že se tedy nemusíme obávat, že by to nebylo projednáno. Na druhé straně se může stát, že to bude projednáno tak, že ty naše další pozměňovací návrhy neprojdou, protože Poslanecká sněmovna zůstane u své původní verzi, pokud samozřejmě tam dáme těch změn příliš nebo tam dáme takové, o kterých třeba i pan ministr nám řekne, že si myslí nebo že ví, že by v Poslanecké sněmovně byly nepřijatelné. Tolik ode mě. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu předsedovi i za tuto jistě věcnou poznámku. Ptám se, zda chce paní místopředsedkyně přednost? Nechce. Prosím pana senátora Voseckého.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, pane ministře, dobrý den, dámy a pánové. Mám jednu věc. Je dobře, že tady hledáme zlatou střední cestu pro pacienty, to je v pořádku. Ale tady je ještě jeden problém, který je, centrum duševního zdraví apod. Byly realizovány a létají tam, a teď nevím kolik, v jakém množství a v jakém stavu ty věci jsou realizovány, evropské peníze. Evropské peníze mají určitá pravidla, určitá specifika a následně je tam i udržitelnost. To znamená, ano, je v pořádku, že se snažíme posunout účinnost zákona o tři roky, protože tady získáváme čas, abychom si ty věci prověřili, abychom centrům a podobným institucím jaksi nezadělali velký ekonomický problém do budoucna. To znamená, ano, podporuji i to, prodloužit o tři roky, a zároveň bych chtěl pana ministra požádat, aby tady jak pro ministerstvo zdravotnictví, tak sociálních věcí udělalo analýzu, kde, v jakých projektech ty evropské peníze jsou a jaké tam jsou druhy udržitelnosti.

Protože v okamžiku, kdy my přijmeme zákon, jsou tam podepsané smlouvy na udržitelnost 5 let, konkrétní, je to docela problém. Jenže ta udržitelnost má ještě jeden takový maličký háček. Ta se začne počítat až po ukončení projektu, po schválení závěrečného vyhodnocení. To znamená, ne když jsme ukončili projekt, jako že jsme v podstatě přestřihli pásku a od té doby si to počítáme, ne, ono se to počítá až od ukončení závěrečného vyhodnocení, kdy to máte potvrzené. To znamená, tam se dostáváme někde na hranici 7 let. Já bych moc pana ministra poprosil, aby tyto analýzy se udělaly na obou ministerstvech, abychom někde zbytečně nevytvořili do budoucna velký problém. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím paní místopředsedkyni Seitlovou, která je další přihlášenou do rozpravy.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Zákon, který před námi leží, ta novela je opravdu hutná, objemná a určitě její detailní prověření náleží především těm, kteří s ní pracují a kteří jsou ve věci odborníky.

Nicméně, řekněme, ta obrovská kupička pozměňovacích návrhů mě vedla k jednomu takovému závěru. Nevím, asi je to špatně napsané, když je tam tolik pozměňovacích návrhů. Asi to není dobře udělané... Nevím. To je pro mě závěr, protože u každého zákona, který tady projednáváme, se skoro nikdy neobjeví takové návrhy, a když se objeví, většinou řeší právě problémy, to rozšiřování třeba některých věcí, které se tam objevily. Já tomu fandím, ale nevím, jestli na to jsou prostředky, jestli je na to ministerstvo připraveno. Možná, že je, je jenom škoda, že to v tom zákoně není. Z duše mi hovořil pan předseda Senátu, který dával ke zvážení, které ty pozměňovací návrhy přijmeme tak, aby to nejvážnější, to jsou ta centra duševního zdraví, která by skutečně znění, které nám bylo postoupeno, ohrozilo, potřebujeme napravit. Myslím si, že jsou velmi potřebná.

Chci se ale dotknout dvou bodů, které v zákoně jsou, resp. hlavně jednoho, a to je otázka § 42 odst. 8 pozměňovacího návrhu pana senátora Krause. Musím říct, že kdybych měla pro to hlasovat, třeba je to potřebné, potřebovala bych vědět, zda opravdu to bude fungovat tak, aby citlivé údaje byly zabezpečeny. Každé to slovo, které tam je, má určitý význam a určitý dosah. Myslím, že to není úplně cizelované, prostřednictvím pana předsedajícího, když se na to podívám, že by to chtělo opravdu dopracovat, tak aby to fungovalo ve prospěch pacientů. Chtěla bych znát názor Úřadu pro ochranu osobních údajů, protože ten právě může prověřit všechny tyto vazby. Přestože si myslím, že to může být zase pozitivum, možná to v tom zákoně mělo být nějakým způsobem zpracované, je pro mě velmi těžké pro to zvednout ruku, protože vím, že ochrana těch citlivých údajů v těch zdravotnických systémech bohužel není tak, jak bychom si úplně představovali.

To je jenom poznámka, kterou jsem k tomu chtěla říct, k tomu návrhu. Asi by to bylo dobré, ale bohužel takhle téměř ze dne na den návrh, který není prověřený, možná by se dal lépe cizelovat, aby to skutečně fungovalo, těžko mohu podpořit.

Ale mám hlavně dotaz na pana ministra. Pane ministře, hovořilo se tady o centrech duševního zdraví, já jim velmi fandím, víme, že tam je jeden z těch oborů klinický psycholog. My jsme teď určitě všichni viděli v médiích o tom, jak nám strašně chybí dětští kliničtí psychologové. To je fatální stav, který jsem zaznamenala, s tím, že půl roku, rok trvá, než se vůbec dítě dostane do takové péče. Tato centra jsou skvělá, jsou skvělá už ta, co fungují. Chci se zeptat, jak tuto situaci budete řešit, protože si myslím, že to je velmi akutní problém. Chci se zeptat, veřejné zdravotní pojištění, my si ho hradíme všichni, ale v mém regionu je problém ten, že se lidé nedostanou k zubaři, že vůbec nejsou zubaři. My na jedné straně chceme rozšiřovat speciální péči, což je strašně dobře, ale se zdravotním pojištěním souvisí také dostupnost zdravotní péče pro každého občana z toho zdravotního pojištění. Ta nám bohužel v praxi v mém volebním obvodu tedy opravdu nefunguje. Jet 60 kilometrů k zubaři, ani tam prostě ten zubař není k dispozici... Musím tento dotaz položit v souvislosti s projednáváním této novely. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní místopředsedkyni, paní senátorka Dernerová je připravena s dalším příspěvkem, tentokrát jako senátorka a ne zpravodajka.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, já jenom kolegům... Vím, že ta materie je pro vás taková zvláštní, ona je to specializace, medicína. Chápu, že se v tom těžko orientujete, těch pozměňovacích návrhů se zdá, že tu je mnoho. Ale ve skutečnosti zase ne tak příliš. Ony trochu se sebou souvisí, protože několik těch návrhů je tam legislativně technických, to si vyloženě vyžadovala změnu i Poslanecká sněmovna, že tam prostě něco vypadlo, takže se tam muselo něco přidat.

To, co se tam děje kolem toho očkování, to jsou dva pozměňovací návrhy kolegy Zitterbarta, to je o tom, že víceméně je to pořád ta samá materie, akorát se říká, že pokud ten člověk ze zdravotních důvodů nemůže absolvovat v daném časovém rozmezí to očkování, že to očkování prostě bude absolvovat třeba po půl roce, ale v té době už by třeba nebylo hrazeno. Takže jenom se upravuje to, že bude hrazeno, pokud ho ze zdravotních důvodů nemůže absolvovat. Tady se nezatíží více ten systém finanční, bude to pořád totéž. To jsou dva návrhy. Pak je tam legislativně technický ode mě, legislativně technický od Romana Krause a pak je tam ten ISIN, o kterém teď mluvila paní senátorka Jitka Seitlová. Tam prostě, ano, ty údaje tam jsou, doufám, bylo to taky ministerské přání, aby se do toho mohli podívat, protože se dívají do papírových análů, nikoli do té elektronické složky, ale to nevím, jak bylo vykomunikováno, leč zase, nezatíží to náš systém finančně. V podstatě celková ta suma té vakcíny, jestli bude činit 420 milionů korun, tak bych to neviděla v tomto případě tak hrůzostrašně, když jsme za covid dali miliardy... A budeme třeba ještě dávat, když to tedy budeme extendovat, třeba už zbytečně, doufám. Za mě, nevidím... Ono to tak vypadá, ale prostě není toho až tak, ty návrhy mezi sebou navzájem souvisí.

Co se týká, jestli si můžu dovolit něco říci o centrech duševního zdraví, já jsem to tady říkala už v úvodní řeči, že to je ta materie, která byla, nebo jedna z těch, proč jsme to začali opravovat, protože to byl takový oslí můstek, jak trochu napravit to, co se v té Poslanecké sněmovně stalo, protože těch chyb tam samozřejmě bylo více, ty zohledňuje právě náš komplexní pozměňovací návrh, který byl přijat na našem výboru.

Když ta komplexní centra jsou tady, samozřejmě vždycky to bude o tom, že budou chybět lidé, prostě ti lidé nejsou, oni nebyli ani prostě... My jsme měli přístroje, navazuji na covid, měli jsme ventilátory, byla volná lůžka, ale nebyl personál, ten prostě není, nejsme schopni si ho vycucat z prstu. Je to o tom, že skutečně psychiatři chybí, chybí dospělí psychiatři, chybí dětští psychiatři, je jich jako šafránu, klinických psychologů je strašně málo.

A teď v rámci toho návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění, nechtěla jsem to rozebírat, ale je tam návrh, že vznikne nástavbová atestace pro lékaře, a to psychoterapie, která je teď taky velmi důležitá, protože se zjišťuje, že těch psychoterapeutů je málo, od roku 18 de facto žádný neabsolvoval. To jsou věci, které se budou napravovat, ale nebude to ze dne na den, bude to trvat léta. Proto se tady někdy domlouváme velmi horko těžko, že budeme mít aspoň profesi školního psychologa, aby alespoň trošku ty základní, ne ty velké problémy, ale aspoň ty základní problémy řešil, protože v tom zdravotnictví prostě ti lidé nejsou.

Opravdu ta situace je závažná, co se týká stomatologů, jenom prostě krátká informace. Mladí stomatologové nejdou do periferie, protože jsou tam nedobře zaplaceni, protože na té periferii ti lidé nemají peníze, aby si platili výkony, za které se platí ve velkých městech, kde ti lidé na ně peníze prostě mají. Oni dostanou to lůžko, vyšetřovací, to stomatologické, dostanou třeba i zadarmo tu ambulanci, ale potom tedy se všechno děje na pojišťovnu, ta pojišťovna platí jenom něco. Takže dostat mladého stomatologa někam na periferii je velmi těžké. Umístěnky prostě dřív fungovaly, nefungují teď. Já jsem tomu ráda, že nefungují, ale ten systém je takový, jaký je, budeme se s tím potýkat velmi dlouho. To se nedá bohužel vyřešit. Já jsem v ambulanci dennodenně a vidím to taky. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, do debaty je přihlášen další lékař, pan senátor Fiala.

Senátor Tomáš Fiala:  Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové.

Jenom krátce a z praxe, napadá mě, jestli zbytečně v některých okamžicích nezasahujeme do guidelinů odborných společností, a to teď myslím k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Jiřího Čunka, protože jestli nepůjdeme trochu cestou duplicity, málo totiž je známo, že v odbornosti gynekologické i gynekologové vyšetřují muže. Je to jejich subspecializace, andrologie. Abychom zbytečně nerozšiřovali ty činnosti jaksi nutně na ty urology, někteří to v případě nemožnosti početí dítěte dělají, někteří to přenechávají těm gynekologům. To je praktická poznámka z praxe první.

A potom k bodu 42.8. Tam jde o revizní lékaře. Revizní lékař je odbornost, oni mají dokonce svoji atestaci, oni pro výkon své činnosti revidovat poskytnutou péči dokonce tyto údaje nutně potřebují. Takže k tomu jsem chtěl říct z praxe, že je to pro další lékaře. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Jiří Čunek jistě přichází s poznámkou k vaší poznámce.

Senátor Jiří Čunek:  Rád bych opravdu jenom stručně, chápu pana kolegu, jak to myslí, dokonce to byl můj dotaz, když jsem ten pozměňovací návrh dostal, on byl mimo jiné v Poslanecké sněmovně také, ale ten problém vidím v tom počtu a v těch číslech. Věřím, že ta čísla, i kdyby byla mírně, řekněme, jinak, protože jsou to údaje renomované, to znamená, že jestliže 30 až 45, nebo 35 % se vyléčí do jednoho roku, je úspěšná ta léčba, tak si myslím, že právě páry, které s neplodností bojují, zhruba dnes je to okolo toho 35. roku, tak jim tu šanci musíme nějak dát. Vidím velký problém v tom, že velká reklama, která se na lidi, kteří se tímto nezabývají, jenom ten problém mají, která se na ně valí, je směřuje více k tomu: Vaše problémy musí vyřešit už pouze tato klinika, nejde to přirozenou cestou. A ukazuje se, že mnoho procent by se jich vyléčilo. K tomu jsem směřoval.

To znamená, že ta stávající praxe, byť uznávám to, co řekl pan senátor Fiala, tak ta stávající praxe zřejmě není taková, aby se těm lidem dostávalo správné informace, ať se chopí této příležitosti. Myslím si, že urologická společnost vidí tento krok nebo v tomto kroku asi určité řešení. Já jsem ho přijal taky. Děkuji. Teď nemyslím osobně...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, ano, další poznámka přichází od paní místopředsedkyně Jitky Seitlové.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane předsedající, vážený pane ministře, opravdu jsem nechtěla zdržovat, ale odpověď, kterou jsem dostala, není ta, o čem hovořím. Rozumím tomu, že revizní lékaři potřebují, aby kontrolovali. Ale jistě není náhodou, že v tom materiálu, který nám byl zaslán ministerstvem, zasílání, tak jak ho tam navrhujete, to znamená dálkovým přístupem, není náhodou, protože jestliže, o tom krásně včera hovořil pan senátor Fischer, je to problém koncentrace dat, která jsou zasílána právě různými datovými systémy. Čím méně bude těch, kteří ty informace mají, nebo kde ta koncentrace nastává, tím je lepší ta ochrana citlivých dat. Zdravotní informace jsou jedny z nejcennějších, za ty se platí zlatem. Myslím, že paní senátorka Šípová upozorňovala na to, že to nemáme pod kontrolou, jenom z jejího skutečného příběhu. Já znám takových příběhů víc.

Chtěla bych vědět, jakým způsobem je to zabezpečeno. To, že to v tom návrhu, který máme, není, že by to mělo být online, jistě i na ministerstvo přišel tento požadavek, zřejmě není náhodou, nebo se to opomnělo? To je můj dotaz, zda s tím ministerstvo počítalo, zda může garantovat, že tyto údaje nebudou potom žádným způsobem koncentrovány a není možnost jejich zneužití.

Vím, že všichni v ústavu mají mlčenlivost, ale bohužel víme, že toto není to, co potřebujeme slyšet. Nezlobte se, že vystupuji, ale považuji to za jednu z nejvážnějších věcí, obchodování s citlivými údaji, která může být různými formami takto bohužel otevřena. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Také děkuji, paní místopředsedkyně, a protože už žádného dalšího přihlášeného lékaře či nelékaře nevidím, končím obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit? Nepochybuji o tom. Prosím, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se pokusím vyjádřit k některým oblastem, které tady byly řešeny.

Asi největší debata se vedla ohledně center duševního zdraví, reformy péče o duševní zdraví. Asi víte, kteří sledujete tuto problematiku, že v zásadě já jako ministr zdravotnictví jsem byl ten, kdo nastartoval vůbec tu reformu, otevírali jsme ta centra duševního zdraví. Dnes, jak bylo řečeno správně, je jich 30, takže určitě nelze mě osobně podezřívat z toho, že bych chtěl jakkoliv udusit tento proces, protože já to považuji za naprosto zásadní proměnu v tomto segmentu českého zdravotnictví, které v minulosti bylo spíše popelkou, přiznejme si, že psychiatrie nebyla úplně nejatraktivnějším oborem, bylo to vidět bohužel i na počtech nových psychiatrů. Dnes ta situace se postupně zlepšuje.

Právě ten princip center duševního zdraví je zcela nový koncept, který přišel s tou reformou zdravotně sociální péče, multioborové péče. Ta myšlenka skutečně od začátku byla taková, že to bude multidisciplinární tým, složený ze zdravotníků a sociálních pracovníků, který komplexně bude pečovat o toho pacienta, protože samozřejmě ti pacienti s duševní chorobou nepotřebují pouze tu zdravotní péči, ale oni potřebují tu sociální péči, zajištění ubytování, zajištění zaměstnání a podobnou pomoc. Skutečně od začátku to měl být jednotný multidisciplinární tým. Nikoliv samostatně zdravotnický tým a samostatně tým sociálních pracovníků. Toto skutečně není nic nového. Ta myšlenka byla úplně stejná od začátku. Ostatně, to, co je tím obsahem, to už bylo v novele zákona o poskytování zdravotních služeb, kterou jsme připravovali ještě za mého předchozího mandátu, bohužel po mém odchodu se ta novela už nedopracovala, ale tam úplně ta přesná definice byla, ten návrh prošel i meziresortním připomínkovým řízením, nebyly k němu žádné připomínky. Teď v zásadě se kolem toho otevřela takováto debata, znovu říkám, od začátku to měl být multidisciplinární tým, jeden tým, nikoliv ty dva oddělené světy, což víme, že úplně nefunguje. My jsme i v zásadě v tomto směru konzultovali a dohodli, to si myslím, že je ten obrovský posun dopředu, financování ze strany zdravotních pojišťoven, zdravotní pojišťovny dnes standardně financují ta centra duševního zdraví, přestože třeba už některá z nich skončila v rámci toho pilotu, kdy tedy byly financovány z evropských zdrojů, dnes už řada z těch center duševního zdraví nepobírá ty evropské prostředky, ale funguje standardně, jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, plus samozřejmě z ministerstva práce a sociálních věcí, ta sociální oblast, ostatně i EU po nás chce, abychom vyřešili do roku 2023, je to, myslím, i podmínka Národního plánu obnovy, právě to zdravotně sociální pomezí. Rozumím tomu, že sem přišel tento návrh, kdy jsme na něm spolupracovali, souhlasíme s ním. To odložení té účinnosti, myslím si, že v tuto chvíli je to správné.

Ale myslím si, že se tomu nevyhneme a že to propojení dvou světů zdravotního a sociálního je zkrátka namístě, byť je jasné, že ten systém se na to musí připravit v té době tří let, tak, jak na tom nakonec byla shoda. Takže tolik jenom na vysvětlení, vůbec celá ta filozofie od počátku vzniku center duševního zdraví.

Jinak tady byla ještě debata o psychiatrických nemocnicích a rušení lůžek. Ono to není nic, co by bylo řešeno úplně shora, nebo že by to byl nějaký neřízený proces rušení lůžek. Každá psychiatrická nemocnice zpracovala, byla to jejich povinnost, tzv. transformační plán, který samozřejmě počítá s redukcí lůžek dlouhodobé péče, nikoliv samozřejmě akutních lůžek, těch naopak máme nedostatek stále, ale té dlouhodobé péče, a právě ti dlouhodobě hospitalizovaní pacienti, kteří často mnoho let jsou hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích, jsme v tomto směru spíše, řekněme, ve východním bloku, nikoliv tak, jak se to dělá v moderních systémech zdravotnictví, právě proto jsme vytvořili komunitní centra, kam ti lidé budou postupně a jsou vlastně dnes přesouváni do té komunitní péče, tak, aby mohli žít zkrátka v běžné společnosti a nebyli často mnoho let hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích. Ale není to určitě živelný proces, je to proces na základě transformačního plánu, který samozřejmě je na několik následujících let nastaven. Tolik jenom ještě na vysvětlení.

Pokud jde o přístup do informačního systému infekčních nemocí ze strany revizních lékařů, tak, jak je ten pozměňovací návrh pana senátora Krause, myslím si, že tady úplně ta obava na místě není. Za prvé jsou to skutečně revizní lékaři, mají svou povinnost mlčenlivosti, jak tady bylo řečeno, ale hlavně ta data, která jsou v tomto systému, ty zdravotní pojišťovny stejně mají. Problém je, že oni je mají se zpožděním. Oni je dostanou v rámci výkazu ze strany laboratoří, kdy zkrátka chtějí laboratoře uhradit tu poskytnutou službu, tzn. provedení toho vyšetření daného pojištěnce, ale dostanou je se zpožděním několika měsíců. Ten problém tak, aby zkrátka mohla pojišťovna efektivně kontrolovat, jestli skutečně to vyšetření bylo poskytnuto řádně ze strany té laboratoře, nám teď třeba v souvislosti s covidem se stává, že laboratoř nám nahlásí vyšetření na přítomnost covidu, které provedla v únoru. Teď přijde vyšetření, které laboratoř provedla v únoru. Zkrátka je nutné na to pečlivě dohlížet, a ne všechny laboratoře fungují v tomto směru dobře. Revizní lékaři právě mají za povinnost kontrolovat, že vše proběhlo tak, jak proběhnout mělo, tak, aby pojišťovna mohla tu péči případně odmítnout uhradit, pokud to vyšetření nebylo provedeno tak, jak provedeno být mělo. K tomu je nutné mít ten aktuální přístup k provedeným vyšetřením a nikoliv s mnohaměsíčním zpožděním, až ty laboratoře nahlásí ta vyšetření za účelem úhrady příslušné zdravotní pojišťovně. Ale znovu opakuji, to, co vidí revizní lékař v ISIN nebo uvidí, pokud to bude schváleno, jsou úplně stejné informace, které má zdravotní pojišťovna v rámci úhrad za tuto službu. Tady to nejsou žádná nová data, která by zdravotní pojišťovna nakonec neměla v rámci úhrady.

Pokud jde ještě o tu otázku dětské psychiatrie, tady to zaznělo, dostupnosti péče, byť je to samozřejmě obrovsky komplexní téma, dostupnost zdravotních služeb... Je pravdou, že jsou za to zodpovědné zdravotní pojišťovny ze zákona. Snažíme se v tomto směru vynucovat po nich tuto jejich povinnost. U té stomatologie, máte pravdu, že ne vždy to funguje úplně optimálně, ale na druhou stranu i tento zákon řeší stomatologii a řeší dostupnost kvalitnějších ortodontických prostředků, náhrad stomatologických, tak, aby skutečně byla úhrada kvalitnějšího materiálu, než je třeba nyní poskytován, protože dnes většina kvalitnějších zdravotnických prostředků v tomto směru je hrazena samotným pacientem, jakožto samoplátcem, si je musí uhradit, právě v tom návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění, v novele jsme se dohodli na změnách s Českou stomatologickou komorou, tak, aby byla dostupnější kvalitní stomatologická péče i z veřejného zdravotního pojištění. Ale jinak je to samozřejmě otázka toho, jestli stomatologové jsou ochotni dělat tzv. na pojišťovnu, jaká je ta jejich motivace starat se o své pojištěnce nebo pacienty jakožto pojištěnce na pokladnu. To je něco, co je velmi těžké, protože zkrátka pokud ten stomatolog nechce třeba smlouvu s pojišťovnou, tak ho nikdo k tomu nemůže donutit. Ale do stomatologie zdravotní pojišťovny v posledních letech investují, navýšily se ty úhrady skutečně v řádu miliard korun a snažíme se to řešit.

Mimo jiné ministerstvo zdravotnictví má i dotační program na vznik nových ordinací stomatologů, na vznik nových ordinací praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost, podpořili jsme takto desítky nových ordinací v různých místech, kde víme ze zkušenosti a z informací od zdravotních pojišťoven, že je problém s dostupností primární péče v těchto oborech. Není žádné úplně zázračné řešení mávnutím kouzelného proutku, že všude budou najednou zubaři a dětští psychiatři atd. Ale řešení je zkrátka motivace z hlediska úhrad, z hlediska různých dotačních systémů a z hlediska samozřejmě třeba i rezidenčních míst, která podporujeme jako ministerstvo zdravotnictví pro vzdělávání nových mladých lékařů, třeba i mladých praktických lékařů, nebo i v té dětské psychiatrii, kde jsme také měli dotace na rezidenční místa, díky tomu jsme teď asi před dvěma lety 20 nových dětských psychiatrů vyškolili, kteří čerpali tyto dotace.

Je to nějaký postupný proces a skutečně na té dostupnosti pracujeme a považuji to za jednu ze zásadních otázek českého zdravotnictví.

Ještě jinak kromě těch věcí, o kterých jsem hovořil, tady bylo hovořeno o všech pozměňovacích návrzích. Zákon o veřejném zdravotním pojištění je jeden ze zásadních zákonů českého zdravotnictví a vždy, když je otevřen, se objeví celá řada pozměňovacích návrhů. Tento zákon zkrátka říká, jak péče má být hrazena, co má být hrazeno, to vždy vyvolává samozřejmě debaty, co ještě má být hrazeno. Poslali jsme zákon v nějaké podobě do Poslanecké sněmovny, sněmovna k němu přijala celou řadu pozměňovacích návrhů, teď jsou tady také pozměňovací návrhy, já s většinou z nich nemám problém. Podpořím je, někde budu mít neutrální stanovisko, možná u jednoho návrhu, tak, jak jsem prezentoval to stanovisko na zdravotním výboru, budu mít stanovisko negativní, ale jinak zrovna v těchto případech pozměňovacích návrhů si myslím, že tam nějaký zásadní problém není a neočekávám ho ani v Poslanecké sněmovně.

Budu samozřejmě dělat všechno pro to, aby ten návrh byl schválen, protože návrh zákona v původní podobě je jednoznačně propacientský a zajistí, že pacienti se dostanou k moderní terapii, k inovativním lékům, k lékům na vzácná onemocnění, které jim reálně mohou zachránit život. Děkuji mockrát za podporu tohoto zákona.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Pana senátora Goláně tady nevidím, který zastupuje ústavně-právní výbor, tak se ho neptám, jestli chce vystoupit. Ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní Jelínková? Ta tady je, ale také nechce zjevně, tak se ptám nebo prosím spíš zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě. Paní senátorka Dernerová, prosím.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. V rozpravě vystoupilo deset mužů a čtyři ženy. Někteří se objevili dvakrát. Jinak si myslím, že ta debata byla vedena ve věcné rovině, ujasnili jsme si tady některé věci i díky panu ministrovi. Zhodnotila bych to pozitivně a zřejmě půjdeme do podrobné rozpravy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Je to přesně tak. Obecná rozprava proběhla. Není žádný návrh na schválení, ani na zamítnutí, otevírám odbornou rozpravu, ve které bude pravděpodobně potřeba načíst některé pozměňovací návrhy. První se hlásí paní senátorka Dernerová se svým pozměňovacím návrhem.

Senátorka Alena Dernerová:  Velmi děkuji za slovo. Je to velmi jednoduchý pozměňovací návrh. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, přijatému 51. usnesením z 12. schůze, která se konala 14. července, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Pozměňovací návrh zní: V bodu 10 článku I bodu 112 § 39m odst. 2 slova „stanoví prováděcí právní předpis“ nahradit slovy „stanoví ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem“. To je vše.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, rozumíme. Prosím nyní pana senátora Romana Krause.

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, načtu dva pozměňovací návrhy. Ten první, to je ta oprava legislativně technických chyb,

1. V článku I bodu 41 slova „v bodě 7“ nahradit slovy „v bodě 6“.

2. V článku I bodu 42 slova „v bodu 8“ nahradit slovy „v bodě 7“.

3. V článku I bodu 43 slova „bod 9“ nahradit slovy „bod 8“ a číslo „9.“ nahradit číslem „8.“.

4. V článku I bodu 165 v § 44 odst. 4 za slovo „prostředky“ vložit slova „nebo smluvní výdejce“.

5. V článku III bod 14 vypustit.

6. V článku VIII v bodu 9 v § 20a odst. 1 písm. b) slova „adresy místa, popřípadě“ nahradit slovy „adresy sídla a místa, popřípadě“ a text „§ 19 odst. 1 písm. d)“ nahradit textem „§ 19 odst. 1 písm. c)“. Už to bude končit...

7. V článku VIII v bodu 9 v § 20a odst. 1 písm. c) text „§ 19 odst. 1 písm. e)“ nahradit textem „§ 19 odst. 1 písm. d)“.

8. V článku VIII za bod 15 vložit nový bod X, který zní: „X. V § 40 odst. 1 písm. b) slova „b) až g)“ nahradit slovy „b) až f)“.

To je ten technický pozměňovací návrh první.

Ten druhý pozměňovací návrh:

1. V článku I za bod 163 vložit nový bod 164, který zní:

„164. V § 42 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ministerstvo zdravotnictví poskytuje revizním lékařům a odborným pracovníkům ke splnění úkolů uvedených v odstavcích 1 až 3 údaje vedené v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to na základě jejich žádosti. Žádost a údaje předávané na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.“

Následující body přeznačit.

2. V článku XIV slova „v části osmé čl. XI, která nabývá“ nahradit slovy „ustanovení v části první čl. I bodu 164 a části osmé, které nabývají“.

To jsou ty dva pozměňovací návrhy, a teď ještě, tak, jak jsem anoncoval, dospěli jsme do podrobné rozpravy, tak teď ještě načtu návrh doprovodného usnesení Senátu, který máte i před sebou.

Návrh doprovodného usnesení Senátu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, senátní tisk č. 114. Senát

I. konstatuje, že v zájmu pacientů bylo nutné schválit některé zásadní pozměňovací návrhy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

II. upozorňuje, že problémy, které tyto pozměňovací návrhy Senátu odstraňují, vznikly v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů v průběhu projednávání této novely v Poslanecké sněmovně,

III. žádá Poslaneckou sněmovnu, aby v zájmu širokého spektra pacientů tento zákon vrácený Senátem s pozměňovacími návrhy projednala ještě v tomto volebním období.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím pana senátora Zitterbarta, aby načetl svůj pozměňovací návrh.

Senátor Karel Zitterbart:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, načtu dva pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh senátorů Karla Zitterbarta, Ondřeje Šimetky a Lumíra Kantora je pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, přijatému 51. usnesením z 12. schůze konané dne 14. 7. 2021. V bodu 2 v článku I bodu 42 za slovo „pojištěnce“ doplnit slova „; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce“.

Druhý pozměňovací návrh senátorů Karla Zitterbarta, Ondřeje Šimetky a Lumíra Kantora, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb.

V bodu I bodu 44 v § 30 odst. 2 písm. h) za slovo „pojištěnce“ vložit slova „; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůty stanovené v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce“.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, nyní načte svůj pozměňovací návrh pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  I. V čl. I za bod 7 vložit nový bod 8, který zní:

„8. V § 15 odst. 3 v úvodní části ustanovení se za slova „gynekologie a porodnictví“ vkládají slova „a v oboru urologie“.“ Následující body přeznačit.

II. V čl. I za dosavadní bod 8 vložit nový bod 10, který zní:

„10. V § 15 odst. 3 se na konci písm. b) doplňují slova „pokud léčba příčin neplodnosti ženy a jejího partnera po dobu jednoho roku nevedla k přirozenému početí dítěte a následnému těhotenství, nebo je-li ze zdravotních důvodů na straně partnera vyloučeno, aby žena se svým partnerem přirozeným způsobem otěhotněla“.“ Následující body přeznačit.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Ondřej Šimetka. Asi taky bude načítat... Ano. Prosím, pane senátore.

Senátor Ondřej Šimetka:  Dovolte mi načíst pozměňovací návrh senátora Ondřeje Šimetky, Lumíra Kantora, Romana Krause a Karla Zitterbarta, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

V čl. I za bod 57 vložit nový bod 58, který zní:

„58. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

„38a. Ze zdravotního pojištění se hradí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi a jejich uchovávání po dobu nejdéle 10 let, a to pro zachování možnosti umělého oplodnění, pokud má pojištěnec podstoupit indikovanou léčbu, která může ohrozit plodnost pojištěnce. V případě, že pojištěnec do 1 roku od odběru zárodečných buněk podle věty první nepodstoupí léčbu, která způsobí neplodnost pojištěnce, nehradí se ze zdravotního pojištění po uplynutí této doby další uchovávání odebraných zárodečných buněk.“.“

Následující body přeznačit.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nikoho dalšího teď nevidím jako přihlášeného. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, podrobnou rozpravu nyní končím. Přeje si pan navrhovatel vystoupit se závěrečným slovem? Už si nepřeje vystoupit. Děkuji. Nyní tedy se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV, resp. pan zpravodaj? Nepřeje si vystoupit. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka VSP, paní senátorka Šárka Jelínková? Nepřeje si vystoupit. Nyní prosím paní zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji za slovo, paní předsedající, bylo načteno několik pozměňovacích návrhů, některé přímo souvisejí s materií, jiné byly legislativně technického charakteru, takže s ní souvisely jiným způsobem, nikoli odborným. To byla úprava legislativy. Takže jestli můžeme přejít k hlasovací proceduře...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, paní senátorko. Děkuji, prosím, abyste nás seznámila, jakým způsobem budeme hlasovat, jak bude pořadí hlasování, následně nás pak provedla a vždycky také řekla, pokud je možné, o čem budeme hlasovat. Děkuji, já teď ještě dám znělku, protože... Ano, legislativa se hlásí? Ještě nějaká porada krátká... (Senátoři spolu u předsednického pultu diskutují o způsobu hlasování.) Myslím, že nemusíme přerušovat, že to vypadá na velmi krátkou poradu. Spustím teď znělku, aby se mezitím mohli kolegové dostavit...

Zdá se, že je paní předkladatelka v této opravdu náročné situaci tolika změn a pozměňovacích návrhů již připravena. Budeme jí držet palečky, aby to spolu s námi zvládla. Teď tedy, paní senátorko, prosím, jestli byste nás seznámila, jaký bude postup hlasování.

Senátorka Alena Dernerová:  Postup hlasování by byl asi takový, že nejprve bychom měli hlasovat o mém pozměňovacím návrhu k pozměňovacímu návrhu našeho výboru. Protože jinak by bylo víceméně všechno ostatní nehlasovatelné. To by bylo první.

Druhý bod hlasování bude pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu našeho výboru pro zdravotnictví, a to kolegy Karla Zitterbarta, Ondřeje Šimetky a Lumíra Kantora, když to řeknu jednoduše, jedná se o očkování proti meningokokům, a to u lidí, kteří ze zdravotních důvodů v daném období, kdy to je klasicky typické, nemohli být očkováni, je to ze zdravotních důvodů, posunutí toho termínu tak, aby jim byla vakcína hrazena.

Další hlasování bude hlasování o samostatném bodu, a to bodu 21, z komplexního pozměňovacího návrhu zákona ve zdravotnickém výboru, bude to jednadvacítka. Jedná se o vyřazení úrazové chirurgie, která v tomto komplexním pozměňovacím návrhu přítomna byla, potřebujeme ji vyřadit, protože to je zapotřebí více projednat, aby to bylo i jednodušší pro kolegy z Poslanecké sněmovny, pro ten náš senátní návrh hlasovat.

Posléze budeme hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu výboru pro zdravotnictví, bez bodu 21.

Následně bychom hlasovali, bych doporučila hlasovat o návrhu kolegy Zitterbarta, Ondřeje Šimetky a Lumíra Kantora, je to očkování II., tentokrát proti papilomavirům, kdy zase se jedná o totéž, když daný jedinec nemůže být očkován v daném termínu, protože měl zdravotní problémy, tak se očkování posouvá a bude hrazeno ze zdravotního pojištění, nebude to stát pojištění navíc, protože je to očkování, které měl dostat v nějakém původním termínu, ale nemůže ze zdravotních důvodů.

Pak bych navrhovala hlasovat o opravě legislativně technické, kterou tady načítal pan senátor Roman Kraus.

Pak bych doporučovala hlasovat o pozměňovacím návrhu o přístupu do databází, když to řeknu jednoduše, zase pan senátor Roman Kraus.

A pak bych doporučovala hlasovat o návrhu kolegy Ondřeje Šimetky, Kantora, Krause a Zitterbarta, jednoduše řečeno, reprodukce, zmrazení vajíček a spermií.

Nakonec bych doporučovala... Ještě pak bych doporučovala hlasovat pozměňovací návrh senátora Jiřího Čunka. Na úplný závěr návrh doprovodného usnesení Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, myslím, že jste to skvěle zvládla. Můžeme zahájit hlasování. První hlasování, které bude, bude, paní senátorko?

Senátorka Alena Dernerová:  Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, je to legislativně technická záležitost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane ministře, vaše stanovisko? (Ministr: Souhlasné.) Souhlasné. Paní zpravodajko? (Zpravodajka: Souhlasné.) Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, počkáme chviličku ještě... Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Schváleno, konstatuji, že v hlasování č. 65 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 66, návrh byl přijat.

Další návrh, paní senátorko?

Senátorka Alena Dernerová:  Ano, děkuji, další návrh je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví, očkování meningokoky.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane senátore, vaše stanovisko? Promiňte, pane ministře... (Ministr: Tak ještě jsem mladý... Souhlasné.) Souhlasné stanovisko pana ministra. Paní zpravodajko, vaše stanovisko? (Zpravodajka: Také souhlasné.) Obě souhlasná stanoviska. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, počkáme chviličku ještě... Tak, kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Schváleno. Konstatuji, že v hlasování č. 66 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo. Návrh byl, jak jsem řekla, přijat.

Paní senátorko, další návrh.

Senátorka Alena Dernerová:  Nyní budeme hlasovat o vyřazení bodu č. 21 z našeho komplexního pozměňovacího návrhu, tedy pozměňovacího návrhu výboru pro zdravotnictví, jedná se o úrazovou chirurgii, kterou budeme projednávat asi jinde, v jiném zákoně, ale teď budeme hlasovat o vyřazení tohoto bodu č. 21.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane ministře, vaše stanovisko? (Ministr: Souhlas.) Souhlasné. Paní senátorka, paní zpravodajka? (Zpravodajka: Souhlasné.) Také souhlasné. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Návrh byl přijat, konstatuji, že v hlasování č. 67 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 64, proti bylo 0. Návrh byl přijat. Děkuji.

Paní senátorko, paní zpravodajko, další hlasování.

Senátorka Alena Dernerová:  Další hlasování bude o zbývajících návrzích komplexního pozměňovacího návrhu výboru pro zdravotnictví, kde jsou mimo jiné i ta centra duševního zdraví důležitá. Takže...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Pane ministře, vaše stanovisko? (Ministr: Souhlas.) Ano, pan předseda ještě má tady nějakou formulaci, kterou by rád doplnil, jestli tomu rozumím dobře... (Miloš Vystrčil upřesňuje proceduru hlasování.) Ano, myslím, že takto tomu všichni rozumíme. Jistě jsme s tím ztotožněni. Pane ministře, vaše stanovisko? (Ministr: Souhlas.) Souhlasné. Paní zpravodajko? (Zpravodajka: Souhlasné.) Souhlasné. Můžeme spustit hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Návrh byl přijat, konstatuji, že v hlasování č. 68 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo.

Prosím, paní zpravodajko, další návrh.

Senátorka Alena Dernerová:  Další hlasování, to bude pozměňovací návrh kolegy Karla Zitterbarta, Ondřeje Šimetky a Lumíra Kantora, já bych to nazvala očkování II., tentokrát je to očkování proti papilomavirům, tzn. zase ti, kteří nemohli být v řádném termínu očkováni, byli nemocní, posouvá se termín očkování a to očkování bude hrazeno.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Pane ministře? (Ministr: Souhlas.) Souhlasné stanovisko. Paní zpravodajka? (Zpravodajka: Také pozitivní.) Souhlasné stanovisko. Můžeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ještě chvilku počkáme, než zvedne ruku, kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Návrh byl schválen, konstatuji opět, že v hlasování č. 69 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro opět vyslovilo 66, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím, paní zpravodajko, další návrh.

Senátorka Alena Dernerová:  Další hlasování, to je oprava legislativně technická, autor Roman Kraus, jedná se jenom o úpravu, kterou vyžadovala naše legislativa, protože tam byly chyby legislativně technického charakteru, v návrhu, který přišel ze sněmovny, takže to je oprava těchto chyb.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane ministře, vaše stanovisko? Vidím, že souhlasné... (Ministr: Souhlas.) Kýváte hlavou. Paní zpravodajka? (Zpravodajka: Souhlasné.) Také souhlasné. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku nyní a stiskne tlačítko NE.

Opět tedy návrh schválen, konstatuji, že v hlasování č. 70 se ze 67 přítomných senátorů a senátorek při kvóru 34 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo.

Další návrh, prosím.

Senátorka Alena Dernerová:  Další pozměňovací návrh autora, kolegy Romana Krause, jednoduše řečeno je to přístup pojišťoven do databáze elektronické.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Pane ministře? (Ministr: Souhlas.) Paní zpravodajko? (Zpravodajka: Souhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Návrh byl schválen, mohu konstatovat, že v hlasování č. 71 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím, můžeme pokračovat.

Senátorka Alena Dernerová:  Další pozměňovací návrh kolegy Ondřeje Šimetky, Lumíra Kantora, Romana Krause a Karla Zitterbarta, já jsem to nazvala pracovně „reprodukce, zmrazení“, kdy se jedná o zmrazení vajíček a spermií u jedinců, kteří jsou onkologicky nemocní a jsou v reprodukčním věku, posléze by třeba měli problémy, takže tato vajíčka nebo spermie budou zmrazeny po dobu 10 let zdarma.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji za seznámení a zahajuji hlasování. Pardon... Pane ministře, stanovisko? (Ministr: Neutrální.) Paní zpravodajka? (Zpravodajka: Pozitivní.) Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Je to schváleno, konstatuji, že v hlasování č. 72 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo.

Můžeme další bod.

Senátorka Alena Dernerová:  Další bod je pozměňovací návrh kolegy Jiřího Čunka, který se týká řešení příčin neplodnosti ženy a jejího partnera.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Stanovisko, pane ministře? (Ministr: Negativní.) Negativní. Stanovisko paní zpravodajky? (Zpravodajka: Negativní.) Negativní. Přesto zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tento pozměňovací návrh byl zamítnut, konstatuji, že v hlasování č. 73 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 15, přímo proti bylo 7.

Můžeme pokračovat, paní senátorko.

Senátorka Alena Dernerová:  Poslední je hlasování o návrhu doprovodného usnesení Senátu, které je určeno poslancům.

(Senátoři upozorňují na jiné hlasování v pořadí.) Budeme hlasovat vlastně o návrhu zákona s pozměňovacími návrhy jakožto celku. Tyto potom půjdou zpět do Poslanecké sněmovny.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vyčerpali jsme tedy všechny pozměňovací návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí s tímto návrhem, nyní zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Vrácení s pozměňovacími návrhy návrhu zákona bylo schváleno, konstatuji, že v hlasování č. 74 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo.

Nyní v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 300/2017, stykového zákona, pověříme senátory... (Senátoři upozorňují na hlasování o doprovodném usnesení.) Ještě doprovodné a pak teprve? Pardon...

Nyní tedy paní senátorka, paní zpravodajka, nás uvede zase k hlasování. Prosím, paní zpravodajko.

Senátorka Alena Dernerová:  Teď budeme hlasovat o návrhu doprovodného usnesení Senátu směrem k Poslanecké sněmovně.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dobře, všichni víme, o čem hlasujeme? Bylo načteno. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Bylo schváleno. Konstatuji, že v hlasování č. 75 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo.

Nyní, myslím, že už můžeme přistoupit, jak už jsem předem uvedla, v souladu s § 3 zákona č. 300/2017, stykového zákona, k pověření senátorů, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Mám již v protokolu navržené, že by těmi, kteří nás budou zastupovat v Poslanecké sněmovně, byli Alena Dernerová, paní senátorka, jako druhou mám Annu Hubáčkovou, která ovšem tady není přítomna, jako třetí Šárku Jelínkovou. Ptám se... (Z pléna: Roman Kraus!) Takže ten návrh bude takový, že zůstává navržena jako první Alena Dernerová, dále pan senátor Roman Kraus a jako třetí paní senátorka Šárka Jelínková... Tady je ještě debata. Prosím o návrh, paní zpravodajko.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Takže třetí varianta. Jako první zůstává ve třetí variantě paní senátorka jednoznačně Alena Dernerová, jako druhý by byl pan senátor Kraus a jako třetí by byl pan senátor Lumír Kantor. Myslím, že konečně je shoda, vypadá to, že většina se zatím tváří, že to půjde. Já dám hlasovat. Jestli souhlasíte s tímto návrhem, který byl předložen. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku...

Takže bylo schváleno. Konstatuji, že v hlasování č. 76 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 65, nikdo nebyl proti.

V tuto chvíli ještě dávám slovo paní zpravodajce.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji všem, děkuji, že jste prošli se mnou tím hlasováním. Bylo to trošku komplikované, ale dopadlo to dobře. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji paní zpravodajce, bylo to opravdu náročné, zvládla to skvěle. Děkuji panu ministrovi. Tento bod... (Miloš Vystrčil se hlásí o slovo.) Jééé! Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pro jistotu a pro velkou práci, kterou odvedla paní zpravodajka, prosím ještě předtím, než ukončí projednávání tohoto bodu paní předsedající, byl jsem upozorněn legislativou, že bylo v jednom případě hlasováno o vyřazení a měla být správně užita formule „zamítnutí“, což je to samé, ale prosím, má někdo námitku proti tomu? Všichni souhlasíte s tím, že vyřazení rovná se zamítnutí? Není žádná námitka? Je to tak, dobře. Aby všemu bylo učiněno za dost. Děkuji vám a omlouvám se, protože já jsem zastavil legislativu, když šla říct paní zpravodajce, že má použít výraz „zamítnutí“ místo „vyřazení“. Čili vina by byla u mě, to bych nepřežil.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, myslím si, že až na tuto drobnost, které všichni rozumíme, není na závadu, máme tento bod ukončen, že jsme s tím ztotožněni, tak jak prošlo hlasování. Ještě jednou tedy děkuji.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, my se dostáváme k dalšímu bodu projednání, a to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 117

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 117. Nyní prosím pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte tedy, abych uvedl návrh novely zákona o návykových látkách.

Základními cíli návrhu jsou zakotvení, předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem návykových látek na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“, což je v zásadě tedy další forma elektronického receptu. Pro ty z vás, kteří se pohybujete v této oblasti, je to ten tzv. recept s modrým pruhem, který v současné době tedy je stále v listinné podobě pouze vydáván, má být elektronizován. Druhá oblast je zvýšení dostupnosti konopí pro léčebné použití pro pacienty v ČR.

Současná podoba zákona o návykových látkách dostatečně nereflektuje změny související s přechodem na povinný elektronický recept, ani nově zřízený lékový záznam. Návrh zákona tedy zavádí elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“, čímž dojde ke sjednocení způsobu preskripce pro všechny léčivé přípravky. Pro vaši informaci, v tuto chvíli ČR je, řekněme, jedním z šampionů, pokud jde o elektronickou preskripci léků, zhruba 98 % léků již v ČR je předepsáno elektronicky. Tyto recepty, o kterých hovoříme, na léky s obsahem vysoce návykové látky zatím jsou listinné. Takže to je ta změna, kdy elektronizujeme i tyto recepty s modrým pruhem, což si myslím, že je ku prospěchu věci, protože elektronický recept se velmi v praxi osvědčil.

Navrhovaná právní úprava též stanoví pevné hranice v rámci předepisování a výdeje léčivých přípravků s obsahem návykových látek mezi zákonem o návykových látkách a zákonem o léčivech. Z tohoto důvodu je součástí návrhu související změna zákona o léčivech.

Dále návrh zákona za účelem zvýšení dostupnosti konopí pro léčebné použití a odstranění současných nedostatků právní úpravy zavádí nový systém licencí k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití.

Státní ústav pro kontrolu léčiv již nebude, jak je to nyní, soutěžit vždy jednoho konkrétního výrobce a vykupovat konopí pro léčebné použití od tohoto výrobce, tohoto pěstitele. Ale bude umožněno, aby tady bylo více pěstitelů léčebného konopí, pokud splní podmínky dané zákonem.

Vzhledem k tomu, že očekáváme na základě této změny zvýšení výroby v ČR, dojde ke zvýšení také konkurence s pozitivním dopadem na konečnou cenu léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití pro české pacienty. Jen připomínám, že léčebné konopí v tuto chvíli je hrazeno z 90 % z veřejného zdravotního pojištění, samozřejmě jak pro systém veřejného zdravotního pojištění, tak pak následně pokud jde o ten doplatek na samotné pacienty, tak pokud bude nižší cena konopí, což si slibujeme právě od tohoto návrhu, tak to bude úspora jak pro zdravotní pojišťovny, tak i pro samotné pacienty.

Mimo jiné ten návrh taktéž předpokládá a umožní export do zahraničí léčebného konopí, což v tuto chvíli také možné není.

Poslanci však oproti vládnímu návrhu a jeho cílům rozhodli o dalších významných změnách v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně, jedná se především o zavedení pojmu technické konopí a posunutí hranice obsahu THC v tomto konopí z původních 0,3 % v rostlině konopí na hodnotu 1 % a vyčlenění extraktů z konopí s touto hranicí THC ze seznamu návykových látek.

Mám za to, že tyto změny jsou jednoznačně v rozporu s jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961, jedná se o úmluvu, která byla sice přijata před 60 lety, nicméně stále je jí ČR vázána.

Vedle kontrolní komise OSN tak může tato změna vést též k diskrepancím na trhu s konopím a konopnými produkty uvnitř EU a tedy i možným postihům ze strany Evropské komise. V rámci pozměňovacích návrhů pak byly přijaty i dvě změny, které dle mého názoru nebyly záměrem předkladatelů.

Zaprvé se jedná o to, že ministerstvu zdravotnictví byla zrušena pravomoc rozhodnout o odnětí povolení k zacházení s návykovými látkami, což samo o sobě oslabuje regulaci státní moci v oblasti legálního zacházení s návykovými látkami, tím spíše s ohledem na zvýšení obsahu THC v rostlině konopí na hodnotu 1 %.

Zadruhé byly do návrhu zákona vloženy zcela nové přestupky, do § 36 a § 39 zákona o návykových látkách, avšak bez stanovení působnosti správních orgánů, které je mají projednávat, což může přinést řadu problémů a nejistoty.

Na půdě Senátu byl návrh projednán výborem pro zdravotnictví a ÚPV. ÚPV doporučuje návrh zamítnout, výbor pro zdravotnictví pak doporučuje návrh vrátit zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ty spočívají v rozšíření požadavku na osoby, které mohou být oprávněny pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, a to o doložení certifikátu správné výrobní praxe výrobce léčivých látek podle zákona o léčivech.

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, přesto, o čem jsem hovořil, pokud jde o ty pozměňovací návrhy, přijaté ve sněmovně, jsem stále přesvědčen, že tento návrh přináší řadu pozitiv pro pacienty v ČR, přináší další krok v digitalizaci preskripce léků, což se ukázalo jako velmi dobrý krok před několika lety, myslím si, že bychom se v tomto měli posunout. A také otázka léčebného konopí, myslím si, že je dnes velmi významná, celá řada pacientů využívá tento léčivý přípravek, léčebné konopí, pro léčbu svých onemocnění, léčbu bolesti apod. Proto si myslím, že přes ty nedostatky vzniklé v důsledku přijatých pozměňovacích návrhů, tak ten návrh zákona jako takový je jednoznačně pozitivní pro pacienty, žádám vás o jeho podporu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane ministře, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů opět. Já vás seznámím s tím, že návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 117/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Kárník. OV určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví. Usnesení máte jako senátní tisk č. 117/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Zitterbart, prosím nyní, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, pane zpravodaji, pojďte k řečništi.

Senátor Karel Zitterbart:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Senátní tisk č. 117, který máme před sebou, je tiskem, který novelizuje celkem čtyři zákony, zákon o návykových látkách, zákon o léčivech, zákon o správních poplatcích a zákon o nelékařských zdravotnických pracovnících.

Zdravotní výbor se zákonem zabýval na svém zasedání z 14. 7. 2021, přijal k němu následující usnesení. Po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví, zpravodajské zprávě senátora Karla Zitterbarta a po rozpravě doporučuje Senátu PČR vrátit zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Karla Zitterbarta, pověřuje předsedu výboru, senátora Romana Krause, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR.

V tuto chvíli avizuji, že tím pozměňovacím návrhem, který zdravotní výbor přijal, je návrh, který vrací zpět dosavadní praxi, pokud jde o pěstování a výrobu vlastní léčivé látky. Tím pádem by rušil ono nově navržené oddělení pěstitelské praxe a výrobní praxe.

V tuto chvíli, pak se k tomu vyjádřím detailněji v obecné rozpravě, jenom chci říci, že se nenechme zmást tím, že toto je zákon, který se týká pouze otázky definice technického konopí a onoho 1 % THC, které by mohlo být nově přítomno v surovině a v extraktech. V tom zákoně je řada dobrých věcí, lékaři mohou na elektronický předpis nově předepisovat opiáty. Vznikne, to tady možná nebylo zdůrazněno, něco jako elektronické úložiště už provedených očkování, něco jako očkovací průkaz, který dokonce třeba v data pointech si budete moci vypsat a vytisknout, něco, co nám jako lékařům chybí. Definuje taky nově možnost blokovat internetové stránky, takové, na kterých se bude nacházet nelegální obsah a nabízet padělané látky. Těmi dalšími dvěma důležitými body, pokud jde o léčebné konopí, odděluje onu pěstitelskou praxi a zpracovatelskou praxi, pokud jde o technické konopí, vůbec nově definuje tento pojem, stanovuje, jaké procento THC je v něm přípustné.

Pro tuto chvíli uzavírám svoji zpravodajskou řeč a k otázce úmluvy o omamných látkách z roku 61, v textu 72, se vyjádřím v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné návrhy, ke kterým se můžete po ukončení rozpravy vyjádřit. Teď se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Pavel Kárník? Ano, přeje si vystoupit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Pavel Kárník:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. ÚPV projednal senátní tisk č. 117 na své 18. schůzi 14. července 2021. Zběžně jenom zopakuji legislativní připomínky, opakování je matka moudrosti.

Název navrhovaného zákona nezohledňuje skutečnost, že jeho součástí je i novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Sám ministr zdravotnictví Adam Vojtěch opět rozporoval posunutí hranice obsahu THC v tomto konopí z původně 0,3 % rostliny konopí na hodnotu 1 %. Posunutí hranice THC by mělo také dopad na systém trestního práva, kde právě původně nastavená hranice 0,3 % slouží pro posouzení rozdílu mezi přestupkem a trestným činem.

Zásadním problémem je však naprosté vyčlenění technického konopí, což je v rozporu s jednotnou úmluvou o omamných a psychotropních látkách z roku 1961.

Návrh tedy vědomě porušuje ustanovení jednotné úmluvy o omamných látkách. Navrhovaná ustanovení zavádějí nové skutky podstaty přestupků. Z ustanovení § 40, který upravuje kompetence k projednávání přestupků, nevyplývá, jaké orgány vlastně mají kompetenci nově zaváděné druhy přestupků řešit.

Zpravodajskou zprávu za mě přednesl na ÚPV pan senátor Michael Canov. Pánové Radek Policar, náměstek ministra zdravotnictví, následně i pan Petr Novák, vedoucí oddělení Inspektorátu omamných a psychotropních látek, měli za úkol vysvětlit pochyby, které zpravodajská zpráva obsahovala. To se jim bohužel nepovedlo. Na návrh předsedy ÚPV Tomáše Goláně, který dal návrh na zamítnutí, ÚPV toto schválil a vydal usnesení. Výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona zamítnout,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Pavla Kárníka,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní vidím, že se hlásí pan senátor... Nehlásí? Ne, tak to jsem ráda, protože by to byla malá komplikace. Tak jak nám stanovuje jednací řád, táži se, zda někdo podle § 107 tohoto jednacího řádu navrhuje, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Ne, nikoho takového nevidím. Proto otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se hlásí paní senátorka Alena Dernerová, dnes má náročný den... Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, paní předsedající, děkuji za slovo. Když jsme probírali na našem zdravotním výboru právě tento návrh zákona, v podstatě mě zaujala jedna věc, a to ta, že se navyšuje THC z 0,3 % na 1 %. Ptala jsem se pana inženýra Nováka, jak k tomu došlo. A to i přes negativní stanovisko ministerstva zdravotnictví.

Začala jsem se nad tím zamýšlet, protože do té doby jsem se o to tolik nezajímala, měla jsem zákon 48, musím říct, že jsem si pak vyžádala stanovisko generála Jakuba Frydrycha, člověka, který vede protidrogovou centrálu, ten mi napsal email, který mě nepotěšil v tom směru, že bychom tady měli právě takto elevovat to procento toho THC v konopí technickém. Vyjádřil tam znepokojení, protože tato situace mění úplně to, co je tady teď zaběhlé, i tu trestněprávní rovinu posouvá někam jinam.

Celý ten problém ve mně ještě vzbuzoval intenzivnější pochyby, že to nebyl vládní návrh zákona, toto byl opět pozměňovací návrh, který vychází z Poslanecké sněmovny, od profesora Vyzuly, od pana profesora, onkologa, který ho načetl ve druhém čtení. To znamená, že tento návrh zákona je opět mimo jakoukoliv korekci, kontrolu legislativy. Neprošel řádným řízením, kterým by měl v podstatě takovýto zákon projít, protože to není legrace. My si řekneme, je to jenom třikrát víc, ale co je třikrát víc... Za mě to je hrozně špatně, není to prodiskutované, všechny tyto věci, takto závažné, které ještě navíc přichází na konci volebního období v té Poslanecké sněmovně, bez toho, aniž by prošly klasickou legislativou, jsou za mě špatně. Obzvlášť když víte, že negativní stanovisko mělo ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra, Celní správa, dokonce i nejvyšší státní zástupce 21. dubna tohoto roku píše profesoru Vyzulovi, že je nežádoucí, aby takováto změna bez široké diskuse vznikla. Můžu vám odcitovat stanovisko nejvyššího státního zástupce, tehdejšího tedy, Pavla Zemana. Upozorňuje na možné problémy, říká: Pojďme o tom diskutovat, řekněme si, co a jak.

Než vám přečtu to stanovisko nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, pak si říkáte, proč to tak je. Ono to je proto, že jde o byznys, protože tady nejde vůbec o léčení léčitelské, léčitelským směrem nebo léčebným směrem, je to byznys. Protože, jak mi tady napsal pan generál Frydrych, pozměňovací návrh cílí na rozvoj obchodních příležitostí pro pěstitele konopí, s následným využitím v potravinách, potravinářských doplňcích, kosmetice, svůj vliv má i rostoucí byznys s kanabidiolem, což je látka, která bude velmi pravděpodobně v EU zařazena do kategorie tzv. nových potravin. Takže když se podíváte v zemědělství, někam to směřuje, nebudu adresná, ale za mě to je problém. Za mě to je problém i v tom, že jednak tady nerespektujeme tu úmluvu, o které hovořil kolega Pavel Kárník, která je sice z roku 61, ale je to úmluva, kterou jsme podepsali, za mě je to problém i v tom, že ostatní státy EU mají jenom 0,2 % toho THC, my máme už 0,3. Tady už to bylo uděláno tak, abychom měli nějakou variabilitu. My z těch 0,3, které máme jako jediní z EU, jdeme na 1 %. Za mě to je špatně. Přečtu jenom stanovisko nejvyššího státního zástupce. Je to z dubna, to znamená, je to čerstvé.

On píše: Nesouhlasíme a považujeme za zcela nevhodné, aby byly řešeny takovéto pozměňovací návrhy cestou, kterou v podstatě není čistá legislativa. Pokud by jakákoli změna právních předpisů upravujících uvedenou problematiku měla být v budoucnu uskutečněna, je zcela nezbytné ji předem podrobit skutečné důkladné diskusi a zkoumání odborníky, z mnoha dotčených oborů a samozřejmě by mělo proběhnout k těmto otázkám řádné meziresortní připomínkové řízení, což se nestalo. To znamená, že já mám připravený, pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, pozměňovací návrh, který vrací 1 procento na 0,3 %, tak jak to bylo, a můžeme se o tom bavit v době budoucí, jestli to zvýšíme nebo ne. Pravdou je, že to 1 % má Švýcarsko, ale to není v EU, pravdou je, že možná už se na nás chystá správní řízení okolních států EU, kdybychom tento zákon přijali. Takže budeme mít problém ještě i mezinárodní.

Za mě, takovýto typ zákona, takováto změna, projít bez řádného legislativního procesu, neprošla meziresortem, je špatně, je to závažné, navíc pan profesor Vyzula nerespektoval stanovisko protidrogové centrály a nerespektoval stanovisko nejvyššího státního zástupce. Pak se ptám, kde jsme. V banánové republice!

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko. Nyní se hlásí o slovo pan senátor Roman Kraus. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Roman Kraus:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Jenom krátce. To už je výborový pozměňovací návrh, který jsem podal, který byl schválen, který vrací certifikaci i pro pěstitele, nikoli jenom pro výrobce, není to tak, že by pěstitel musel zároveň vyrábět nebo výrobce pěstovat, ale protože oni pěstují lék, je potřeba, aby byl i ten pěstitel certifikován Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

A možná jste si všimli, tento týden se otevírala první pěstírna konopí ve Fakultní nemocnici u svaté Anny, kde skutečně léta používají tu účinnou látku THC hlavně k léčbě chronické bolesti, ale i některých neurologických onemocnění. Tam jednoznačně postoj pana primáře Hřiba a všech, kteří to opravdu léta dělají a byli první v České republice, je ten, že se to skutečně pěstuje jako lék a musí to být za těch podmínek, tak jako výroba léků, tzn. bez mikrobiálního znečištění atd., protože se z toho dělají léky jednak ve formě tobolek, jednak ve formě suspenze pro inhalaci. Tam chodí pacienti ve velkém s chronickou bolestí inhalovat. Není možné připustit, aby to někdo pěstoval jenom pod prohlášením, že to dělá dobře, a vyráběl se z toho tento lék. Takže tam není za tím žádný boční úmysl.

Opravdu to, aby i tento lék, který už konečně může být používán, byl používán tak, jak má, a nebylo to zneužito případně k nějakým jiným účelům. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní se hlásí zpravodaj, ale v rámci obecné rozpravy, pan senátor Pavel Zitterbart. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Karel Zitterbart:  Kolegyně, kolegové, argumentuje se tu úmluvou. Já jsem si úmluvu přečetl a přečtu vám z ní některé části. V článku 28 bodu b) úmluvy se stanoví, že tato úmluva se nevztahuje na pěstování rostlin konopí výlučně k průmyslovým účelům (vlákna a semena nebo pro účely zahradnické). Konzultoval jsem s právníky, že v mezinárodním právu ona závorka vlákna a semena má demonstrativní charakter, na rozdíl od českého právního řádu, kde je závorka považována za taxativní výčet.

Tedy výlučně k technickým průmyslovým účelům úmluva se neaplikuje. Úmluva tedy nepřímým způsobem umožňuje použití konopí k průmyslovým účelům, proto námi diskutovaný návrh zákona zavádí pojem technické konopí, a to tedy zcela mimo režim úmluvy, která se dle zmíněného článku na průmyslové neboli technické použití nevztahuje.

Navíc úmluva v žádné své části nestanovuje limit THC, a tedy liberálním výkladem lze dojít k závěru, že jakákoli rostlina konopí, je-li použita k průmyslovým účelům, nespadá do režimu restrikcí stanovených touto úmluvou. Nějaké hranice však potřebujeme. Proto navrhovaný senátní tisk 117 stanovuje limit 1 % látek ze skupiny THC. A už to tu padlo, já to zdůrazním a zopakuji, že toto je hodnota, která je dovolena na území Švýcarské konfederace.

Pozice ministerstva vychází z velmi restriktivní interpretace úmluvy, podle které státy nemohou vyloučit z mezinárodní kontroly žádné extrakty a tinktury, byť by obsahovaly THC i ve velmi nízkém obsahu, tzn. bez toho farmakologického významu, tak, jak zřejmě ho mnozí tady zvažujete.

Protože v úmluvě není stanoveno, kdy extrakt ztrácí ten význam „drogy“, každý stát má právo stanovit si sám limit takového obsahu. Měl by však tak učinit bona fides, tzn. v souladu s cílem té úmluvy, tzn. zabránit zneužívání extraktu. To je ta legislativní stránka, kterou jsem si nechal vysvětlit a souhlasím s ní, nejsem na ni odborník. Teď něco medicínsky, to, na co jsem odborník.

Jsou stovky klinických studií, ale ani jedna nepracuje s 1 % THC v rostlině nebo v extraktu. Bavíme-li se o THC jako psychoaktivní substanci, bavíme se o 10, 15, 20, 25 %. To 1 % podle stovky studií v odborné literatuře je podprahové a já nevidím žádný problém, abychom ho nemohli umožnit v technickém konopí nebo v tinkturách nebo extraktech z něho.

To tedy k této materii... Pak ještě k té materii oddělení té pěstitelské praxe od zpracovatelské, výrobní praxe. Já si myslím, že je docela logické, že tím, kdo nese finální zodpovědnost za ten finální produkt léčebného konopí, je výrobce. Ten je držitelem správné výrobní praxe. Ten pěstitel, není pravda, že nebude pod žádnou kontrolou. On bude dodržovat správnou pěstitelskou praxi a bude certifikovaný SÚKL. Jenom pro něho není vyžadován ten medicínský certifikát o výrobě léku. On vyrábí surovinu.

Z tohoto důvodu, tak, jak jsem tady teď nastínil, si myslím, že bychom zákon měli schválit, ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou a takto to navrhuji, děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní nevidím nikoho, kdo by se hlásil do rozpravy, takže obecnou rozpravu končím. Nyní se táži pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Pane ministře, chcete se vyjádřit? Máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, velmi stručně. To stanovisko ministerstva zdravotnictví se, myslím, opírá o to znění úmluvy. Ono se to totiž, pokud jde o to technické konopí, nevztahuje na rostlinu, ale vztahuje se to na vrcholík té rostliny. Tam skutečně je možné pěstovat ho pouze pod licenčním systémem. Je nutné rozdělit tu rostlinu a ten vrcholík. Rostlina je v pořádku, vrcholík nikoliv. Tady se to bere kompletně v rámci toho technického konopí a z tohoto pohledu si myslíme a jsme přesvědčeni o tom, že to úplně v pořádku není.

Ale znovu říkám, za mě osobně jednoznačně převažují pozitiva toho návrhu, přestože sněmovna k němu přijala ony pozměňovací návrhy.

Určitě podpořím ten návrh, který tady byl předložen paní senátorkou Dernerovou a panem senátorem Krausem. Prosím, aby z vaší strany ten návrh jako celek byl podpořen, aby nebyl zamítnut, protože z hlediska elektronické preskripce, z hlediska dostupnosti léčebného konopí pro pacienty za mě ten návrh jednoznačně má převažující pozitiva nad negativy. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane ministře, nyní mám dotaz na pana senátora Pavla Kárníka, zda si přeje vystoupit? Nepřeje si vystoupit, proto dám slovo zpravodaji garančního výboru, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Zitterbart:  V obecné rozpravě vystoupili celkem tři senátoři, přičemž senátorka Dernerová a senátor Kraus avizovali svoje pozměňovací návrhy, a také tu padl návrh na schválit, ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, ano. (Pan zpravodaj: Zní tu dotaz, zdali zamítnutí je výborovým návrhem ÚPV?)

Ano, děkuji panu zpravodaji a podle toho, co zaznělo, budeme napřed hlasovat o schválit návrh zákona, tak, jak zaznělo. Pak budeme hlasovat podle výborového návrhu ústavně-právního výboru, zamítnout. Pokud by neprošlo ani jedno, půjdeme do podrobné rozpravy na pozměňovací návrhy, takže takto. Nyní spustím znělku, aby všichni měli možnost se usadit v lavicích a hlasovat.

Vážené kolegyně, kolegové, padla žádost o odhlášení, já tedy teď zkusím odhlásit...

Prosím, abyste se znovu přihlásili a zkontrolovali si, zda jste přihlášení. Vidím, že někteří ještě trošku bojují. Můžeme hlasovat, prosím? Ještě ne.

Ano. Takže zahajuji... Ještě? Můžeme zahájit hlasování, je to tak? Ano, schvalování, teď budeme... Ano, já to znovu řeknu. Nyní budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak, jak padl v obecné rozpravě. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Návrh na schválení návrhu zákona, postoupeném ve znění Poslanecké sněmovny, byl zamítnut. Konstatuji, že v hlasování č. 77 se ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 20, proti bylo 10. Návrh nebyl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrhu ústavně-právního výboru na zamítnutí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí návrhu zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti zamítnutí návrhu zákona, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Ani tento návrh neprošel, konstatuji, že v hlasování č. 78 se ze 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovili 4, proti bylo 35. Návrh nebyl přijat.

Nyní tedy postoupíme do podrobné rozpravy a já předám řízení schůze panu kolegovi.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Podrobná rozprava byla otevřena, hlásí se paní senátorka Dernerová, prosím.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, děkuji, kolegové a kolegyně, že jste umožnili podrobnou rozpravu. Já bych jenom přečetla pozměňovací návrh zákona můj, Jitky Chalánkové, Romana Krause, Jana Horníka, Tomáše Fialy a Lumíra Kantora, za což jim moc děkuji. Bude to krátké.

1. V článku I bodu 1 v § 2 písmeno a) text „1 %“ nahradit textem „0,3 %“.

2. V článku I bodu 2 text „1 %“ nahradit textem „0,3 %“.

3. V článku I bodu 3 v § 2 písmeno g) text „1 %“ nahradit textem „0,3 %“.

To znamená, vracíme se zpátky k 0,3 % z 1 %, tak, jak to je nyní, aby to potom mohlo projít řádným legislativním procesem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, vidím, že nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, tak ji uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k podrobné rozpravě? Ne? Tedy požádám pana zpravodaje, nejprve ústavně-právního výboru. Pan senátor Kárník nechce pohovořit. Poprosím garančního zpravodaje, pana doktora Zitterbarta.

Senátor Karel Zitterbart:  V podrobné rozpravě byl načten jeden pozměňovací návrh, a to pozměňovací návrh paní senátorky Dernerové, která snižuje hodnotu THC v technickém konopí a extraktech a produktech na hodnotu 0,3. Jiný pozměňovací návrh tu načten nebyl. Máme tu výborový pozměňovací návrh, jehož text máte na svých stolech, který nově vrací onu dosavadní praxi držitele certifikátu GMP pro pěstitele i výrobce.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, pozměňovací návrh je součástí usnesení výboru. Můžeme o obou bodech hlasovat současně, pane zpravodaji?

Senátor Karel Zitterbart:  Myslím si, že bychom měli hlasovat odděleně o obou bodech.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Odděleně, čili zvlášť 1. a 2. bod. Svolám kolegy.

Budeme hlasovat o 1. bodu pozměňovacího návrhu výboru pro zdravotnictví. Stanoviska! Pan ministr. (Ministr: Souhlas.) Souhlasné. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Negativní.) Negativní. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

V sále je 62 senátorek a senátorů, kvórum 32. Hlasování č. 79, pro 41, proti 1, návrh byl přijat.

Nyní ten 2. bod, pane zpravodaji, že?

Senátor Karel Zitterbart:  2. bod, to je pozměňovací návrh, načtený v podrobné rozpravě paní senátorky Dernerové.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ne, bod č. 2 výborového návrhu. My jsme hlasovali o tom prvním.

Senátor Karel Zitterbart:  Ano, omlouvám se, takže i zde negativní stanovisko.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pan ministr? (Ministr: Souhlas.) Souhlas. A pan zpravodaj byl negativní? Promiňte, já jsem tady špatně slyšel. (Zpravodaj: Ano.) Děkuji. Takže můžeme hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 80, při kvóru 32, pro 47, proti 1. Návrh byl přijat.

Nyní tedy přijde pozměňovací návrh paní senátorky Dernerové. Mám pravdu. Pan ministr? (Ministr: Souhlas.) Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Negativní.) Negativní postoj. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 81, při kvóru 32 pro 39, proti 5. Návrh byl přijat.

Nyní můžeme hlasovat o vrácení návrhu Poslanecké sněmovně, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Spouštím bezprostředně hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko NE.

Při kvóru 32, hlasování č. 82, pro 57, proti nikdo, návrh byl přijat.

Nyní pověříme kolegy, kteří budou zastupovat Senát ve sněmovně. Máte nějaké návrhy, pane zpravodaji?

Senátor Karel Zitterbart:  Paní doktorka Dernerová, pan senátor Kraus...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Paní senátorka Dernerová, pan senátor Kraus... Chceme třetího? Prosím? Lumír Kantor, ano? Rozumíme všichni? Námitka není. Spouštím hlasování. Kdo je pro tuto trojici? A kdo je proti?

Hlasování č. 83, při kvóru 31 pro 60, proti nikdo, návrh byl přijat.

Můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu. Pozor, technická, prosím, paní senátorko.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Já jsem chtěla všem, kteří hlasovali pro pozměňovací návrhy, poděkovat. Myslím, že to je naprosto lucidní a správné. Děkuji vám za to, kolegové.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkujeme za pochvalu, paní senátorko, s dovolením zahájíme další bod... Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 66 a uvede nám ho pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře...

V čem je problém? Já tady mám podklady od organizačního odboru. Zavolám organizační odbor. Zjistíme, v čem je problém. Co se stalo? Prohozeno. Tady předchozí kolegové provedli nějaké míchání kartami, tak se omlouvám. Nabádám kolegy, aby nesahali na ty podklady, odnášeli si jenom své a nepřinášeli jiné. Mám pravdu, já to nepřehodil. To přehodili kolegové z organizačního odboru. Dobře, jsem v tom nevinně, zdědil jsem problém, který jsem nevytvořil.

Nyní tedy

 

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24. - 25. června 2021

Tisk č. 131

Obdrželi jsme jako senátní tisk č. 131. S informací nás seznámí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který zastoupí předsedu vlády Andreje Babiše. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Kolegové, ztište opět svoje hovory. Roman Kraus, paní senátorka Dernerová mají za sebou hvězdnou chvíli, radujte se v ústraní. Děkuji. Prosím, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych vás v zastoupení pana předsedy vlády informoval o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24. a 25. června tohoto roku. Proběhlo v Bruselu, delegaci vedl pan předseda vlády Andrej Babiš. Jednání bylo zahájeno netradičně obědem s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem. Po úvodním slovu předsedy Evropského parlamentu následovalo stručné shrnutí výsledků portugalského předsednictví v Radě EU z úst premiéra Costy a prezentace priorit nadcházejícího slovinského předsednictví premiérem Janšou.

Evropská rada se následně věnovala těmto tématům a přijala následující závěry: 1. covid-19, 2. hospodářské oživení, 3. migrace, 4. Turecko, 5. Libye, 6. Rusko, 7. Bělorusko, 8. Sahel, 9. Etiopie, 10. kybernetická bezpečnost. Kromě těchto témat proběhla diskuse o hodnotách Evropské unie a práv osob LGBT+ na pozadí přijetí nového vzdělávacího zákona v Maďarsku. Na okraj proběhl také eurosummit v rozšířeném formátu, zaměřený na bankovní unii a unii kapitálových trhů.

Nyní stručně k jednotlivým bodům.

Kromě toho úvodního bodu, týkajícího se obědu s generálním tajemníkem, ta agenda se samozřejmě týkala pandemie covid-19, které se Evropská rada tradičně věnovala, koordinaci boje proti této nemoci. Evropská rada přivítala pokrok v očkování a celkové zlepšení epidemiologické situace, přičemž zdůraznila potřebu pokračovat v očkování a zůstat ostražití s ohledem na vývoj a šíření variant tohoto viru.

Dále Evropská rada podpořila plný návrat k volnému pohybu, jakmile to situace v oblasti veřejného zdraví dovolí, a přivítala dohodu na digitálním covid certifikátu EU, tzv. covid pasy, a revizi dvou doporučení Rady o cestování. Evropská rada znovu potvrdila závazek Evropské unie k mezinárodní solidaritě v reakci na pandemii. Zdůraznila potřebu zvýšit celosvětovou produkci vakcín a umožnit univerzální přístup k nim, mimo jiné prostřednictvím Facility Covax.

Evropská rada přivítala také rozhodnutí 74. světového zdravotnického shromáždění uspořádat v listopadu 2021 zvláštní zasedání o rámcové úmluvě o pandemické připravenosti a reakci na ni. Evropská rada rovněž na základě zprávy Komise krátce projednala počáteční ponaučení z pandemie a vyzvala nastupující předsednictví, aby pokračovalo v práci v Radě s cílem posílit kolektivní připravenost, akceschopnost a odolnost vůči budoucím krizím a chránit fungování vnitřního trhu.

Druhé téma: migrace. Evropská rada dále přijala závěry k vnější dimenzi migrace, byť samotná diskuse na toto téma trvala tentokrát jen několik minut. Závěry potvrdily současný důraz na úsilí o řešení migrace předtím, než dosáhne hranic Evropské unie, tedy skrze posilování spolupráce se třetími státy.

Závěrem Evropská rada podpořila pragmatický a flexibilní přístup s cílem prohloubit vzájemně prospěšná partnerství v rámci spolupráce se zeměmi původu a tranzitu. Partnerství by měla být přizpůsobená na míru a využívat všechny dostupné nástroje a pobídky Evropské unie a členských států.

To znamená, že by vztah s těmito zeměmi měl být podmíněn migrační spoluprací, zejména pokud jde o návraty a zpětné přebírání navrácených osob. Důraz by měl být kladen dále na podporu uprchlíků a vysídlených osob v regionu, budování kapacit pro řízení migrace, vymýcení pašování a obchodování s lidmi a posílení hraničních kontrol.

Závěry současně kladou důraz na všechny migrační trasy, byť je pozornost médií upřena především na tu přes centrální Středomoří. Pro situaci v České republice je zásadní především ta západobalkánská.

Evropská rada dala za úkol Evropské komisi a vysokému představiteli, aby předložili akční plány pro tyto země s jasnými cíli, dalšími podpůrnými opatřeními a konkrétními harmonogramy.

Evropská rada také v kontextu aktuální situace na hranici Litvy s Běloruskem odmítla a odsoudila jakýkoli pokus třetích zemí o využívání migrantů pro politické účely.

Další téma: LGBT. Na úvod večeře prvního dne Evropské rady proběhla na žádost několika premiérů diskuse o diskutovaném maďarském vzdělávacím zákoně a právech LGBT komunity v Maďarsku. Řada členů Evropské rady maďarskou legislativu silně kritizovala a debata byla místy silně emocionální. Premiér Orbán se pokusil vysvětlit záměry zákona, který podle něj cílí na ochranu dětí a práva rodičů své děti vzdělávat a odmítla nařčení z diskriminace. Předsedkyně Evropské komise informovala o zahájení právních kroků vůči Maďarsku v této věci.

Vláda ČR tento postup plně podporuje. Legislativa členských států by neměla být hodnocena politicky, musí ovšem být v souladu s evropským právem, což může objektivně vyhodnotit pouze Evropský soud.

Turecko, další bod agendy zasedání. Samotná večeře byla věnována zahraniční politice. Evropská rada se vrátila k situaci ve východním Středomoří a přivítala zmírnění napětí. Lídři zopakovali připravenost spolupracovat s Tureckem v rámci postupného proporcionálního a reverzibilního přístupu na posílení spolupráce v řadě oblastí společného zájmu. Jako prvek pozitivní agendy Evropská rada v závěrech vzala na vědomí práci na technické úrovni směřující k mandátu pro modernizaci Celní unie mezi Evropskou unií a Tureckem. Evropská rada také vzala na vědomí přípravné práce související s dialogy na vysoké úrovni s Tureckem v otázkách společného zájmu, jako je migrace, veřejné zdraví, klima, boj proti terorismu a regionální otázky.

Evropská rada vyzvala Komisi, aby bezodkladně předložila formální návrhy na další financování určené pro syrské uprchlíky v regionu, v souladu s prohlášením členů Evropské rady z března 2021. Dále připomněla i plné odhodlání usilovat o komplexní urovnání kyperského problému na základě federativního uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.

Evropská rada také zdůraznila znepokojivý stav právního státu a základních práv v Turecku. Dialog o těchto otázkách zůstane i nadále nedílnou součástí vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem.

Pokud jde o Rusko, základní debata proběhla o vztazích s Ruskem. Její směr určil návrh Francie a Německa na obnovení jednání s Ruskem, a to i na nejvyšší úrovni. Lídři se shodli na tom, že s Ruskem je třeba mluvit, neboť mlčení v posledních letech nepřineslo žádná zlepšení.

Současně se ale většina členských států vyslovila proti tomu, aby byl uspořádán summit na nejvyšší úrovni, neboť panovalo přesvědčení, že by se v současné době nejednalo o správný signál.

Tuto dohodu vláda ČR vítá, je důležité, že se Evropská rada shodla na jednotném strategickém postupu a že potvrdila také platnost tzv. pěti hlavních zásad politiky EU vůči Rusku. Evropská rada zopakovala, že EU je připravena k selektivní spolupráci s Ruskem v oblastech zájmu EU, jako je klima a životní prostředí, zdraví, jakož i vybrané otázky zahraničně-bezpečnostní politiky, např. Sýrie a Libye.

Lídři současně vyzvali Rusko, aby plně přijalo svou odpovědnost při zajišťování plného provedení minských dohod, jakožto klíčové podmínky pro jakoukoliv podstatnou změnu postoje EU.

Evropská rada také odsoudila omezování základních svobod a prostoru pro občanskou společnost v Rusku, důraz položila na posilování mezilidských kontaktů a pokračování podpory ruské občanské společnosti organizací na ochranu lidských práv a nezávislých sdělovacích prostředků.

Evropská rada zdůraznila také potřebu posílit odolnost EU s plným využitím všech nástrojů, které má EU k dispozici. Tento aspekt je pro nás zcela zásadní ve světle kauzy Vrbětice a je v souladu s dosavadními kroky české vlády.

Evropská rada rovněž vyzvala ke zintenzivnění spolupráce s východními partnery a zeměmi střední Asie a taktéž se v závěrech zavázala, že se k této otázce vrátí, posoudí plnění a podle potřeby poskytne další pokyny.

Pokud jde o další zahraniční otázky, Rada také přijala závěry k několika dalším zahraničně-politickým tématům, vrátila se k Bělorusku a přivítala včasnou realizaci všech sankcí, opětovně vyzvala k okamžitému propuštění všech politických vězňů a svévolně zadržovaných osob a k ukončení represí vůči občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům, poukázala na demokratické právo běloruského lidu zvolit si svého prezidenta v nových svobodných a spravedlivých volbách. Evropská rada potvrdila odhodlání EU podporovat proces stabilizace Libye pod záštitou OSN.

Evropská rada vyzvala i k opatrnosti v souvislosti s inkluzivním a politickým dialogem, za který ponese Libye odpovědnost, a k bezodkladnému stažení všech zahraničních sil a žoldnéřů. Také znovu vyzvala přechodné orgány Mali k dokončení politické tranzice. EU a její členské státy budou nadále podporovat stabilizaci zemí skupiny G5 Sahel, zejména činnost společných sil G5 Sahel, pokračováním misí EU a zapojením do sil Takuba.

Evropská rada odsoudila pokračující násilí a další porušování lidských práv v Etiopii, v regionu Tigraj, přivítala probíhající vyšetřování směřující k zajištění odpovědnosti a spravedlnosti.

Dalším tématem byla kybernetická bezpečnost, kdy bez diskuse také odsoudila Evropská rada v závěrech škodlivé kybernetické útoky proti členským státům, mj. Irsku a Polsku, a vyzvala Radu, aby prozkoumala vhodná opatření v rámci sady nástrojů pro kybernetickou diplomacii, hospodářské oživení, další oblast, kterou Evropská rada probírala, tedy ekonomika. Krátce prodiskutovala současný stav provádění nástroje Next Generation EU, tedy plánu obnovy, a přivítala včasný vstup v platnost rozhodnutí o vlastních zdrojích, které umožnilo Komisi zahájit půjčování prostředků pro oživení. Evropská rada vyzvala Evropskou komisi a Radu, aby pokračovaly v práci na národních plánech obnovy s ohledem na jejich schválení, tak, aby členské státy mohly co nejdříve plně využívat veškerý potenciál financování.

V tomto kontextu Evropská rada uvítala také hlavní cíle EU v rámci akčního plánu evropského pilíře sociálních práv v souladu s portskou deklarací.

Evropská rada podpořila i návrh doporučení Rady o hospodářské politice eurozóny. Dále vyjádřila také očekávání rychlého pokroku v globální reformě daně z příjmů právnických osob na základě konsensu v rámci G20 a OECD. Eurosummit současně proběhl v rozšířeném formátu, tedy včetně nečlenů eurozóny. Předseda euroskupiny prezentoval aktuální stav práce na dokončování bankovní unie, kde kladl důraz na Národní plán obnovy, mezinárodní roli eura a prohloubení unie kapitálových trhů. Následně prezidentka Evropské centrální banky shrnula aktuální ekonomickou situaci. V závěru hlavy státu a předsedové vlád přijali krátké prohlášení týkající se oživení po covidu-19, podporu nefiskální politiky, bankovní unie a unie kapitálových trhů. V procesu dokončování bankovní unie nicméně nebyl v poslední době dosažen zásadní pokrok, a práce tak budou pokračovat. Další eurosummit by se měl konat na konci roku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 131/1. Zpravodajem byl stanoven pan senátor Mikuláš Bek. Prosím, pane předsedo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dokud mezi nás občas zavítal pan premiér, měli jsme příležitost oceňovat jeho osobitý přednes, který ovšem přinášel autentickou informaci přímého účastníka. Od té doby, co mezi nás nechodí, máme možnost sledovat čtenářské schopnosti členů vlády. Já bych pana ministra pochválil, že četl rychle a zřetelně. Ta informace byla vyčerpávající.

Nemám prakticky coby zpravodaj obsahově co dodat k té zprávě. Jen bych řekl to, že Senát se tentokrát tou Evropskou radou zabýval poměrně pregnantně předtím, než se konala, a zaujal stanovisko především k těm zahraničně-politickým otázkám, protože ty výsledky Evropské rady byly takové, jak přednesl pan ministr, tedy spíše diskusní a evaluační než rozhodovací, tak se náš výbor rozhodl vzít tu informaci na vědomí. To je tedy náš závěr a doporučujeme samozřejmě i Senátu, aby vzal tuto informaci na vědomí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů a já otevřu obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Fischer. Prosím.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Dovolte mi krátce komentovat tři elementy, tři prvky z Evropské rady, o které dnes mluvíme a která se konala koncem června, 24. a 25., tedy před měsícem.

Zaprvé Rusko. Pan ministr o tom mluvil. V těch závěrech se Rusku věnuje snad devět bodů, což je velmi široký rozsah. Ukazuje, že zdaleka nebylo jednoduché za jednacím stolem najít shodu. Musíme to ještě rozšířit o to, co předcházelo: velmi intenzivní diskuse o tom, jak s Ruskem pokračovat dál. Velký zápas o to najít shodu mezi Berlínem a Paříží na jedné straně a některými členskými zeměmi, které se stavěly velmi tvrdě a jasně proti přílišné otevřenosti, kterou vnímaly ze strany některých velkých států EU.

Zdaleka situace není jednoduchá, nemáme s Ruskem problém jenom my v Praze v ČR, a proto je potřeba velmi citlivě vnímat i pokusy o udržování dialogu o podstatných věcech a také vnímat rozmanitá ohrožení, kterým musíme čelit ze strany státních a nestátních aktérů v případě právě Ruské federace. Proto je tak důležité hledat angažmá, selektivní angažmá se tomu říká, např. s občanskou společností v Rusku. A proto je tak potřeba se umět bránit, resp. ostražitě hlídat suverenitu a svébytnost našich zemí a demokracii, zejména v blížící se době nastávajících voleb. Najít tuto shodu zdaleka nebylo jednoduché, o to víc se proto ukazuje, jak je důležité, že není kam spěchat - jak vláda nedávno vyhlásila ústy náměstka ministra zahraničí, že je potřeba rozvíjet byznys a obchodní příležitosti s Ruskem. Chceme jenom upozornit, že také bezpečnost, možná na prvním místě bezpečnost vyžaduje, abychom s některými kroky vyčkali a zaujali to, čemu se ve strategických dokumentech říká strategická trpělivost a rozvaha. Tolik k Rusku.

Samotné jednání Rady EU ukázalo, jak složitá ta relace dnes je a jak je potřeba hledat spojence a s nimi shodu. Zdaleka to není jednoduchá práce. Za druhé, můj druhý bod je Bělorusko. To, co je nové a co musíme velmi jasně odmítnout, není jenom pokračující násilí v ulicích, není jenom rostoucí počet politických vězňů, ale nově také zneužívání migrantů a migračních toků, které Lukašenkův režim povzbuzuje, aby přicházeli do Běloruska často oficiální cestou, dovezli je až na hranice s EU, tam je vypustí a řekne, na druhé straně vás někdo čeká. Tento způsob zneužívání migrantů k politickým účelům, jak se píše v závěrech Evropské rady, je cosi, co musíme jednoznačně odmítnout. Je velmi dobře, že na to právě země EU dokázaly zareagovat velmi rychle, protože jde o fenomén úplně nový. Lukašenkův režim si bral zřejmě dobré lekce z jiných zemí a z jiných regionů, kde se právě migračních tlaků zneužívá na destabilizaci celých území.

Poslední věc. To bylo to, co bylo v úvodu a co také pan ministr na úvod zmiňoval, a sice otázka pandemie, otázka solidarity v rámci EU i mezinárodní solidarity, nejenom v rámci Covaxu, sdílení vakcín, ale i dalších. My chceme vládu povzbudit, aby v této solidaritě se nebála dělat jasné kroky, a budeme s napětím vyčkávat, k čemu se vláda rozhodne. Česká republika dostala obrovské množství příkladů podpory a solidarity. Myslím, že je také na nás, abychom se uměli postarat o ty, kteří nás dnes žádají o pomoc. Více není k tomu třeba, myslím, dnes vystupovat. Děkuji panu ministrovi, že zde v takové šíři a s takovým detailem právě závěry Evropské rady přišel komentovat a seznámit nás s nimi. Těšíme se, že příště možná přijde i pan premiér. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Prosím paní senátorku Chalánkovou.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně. Spíše tak trošku zneužívám tohoto bodu, že bych chtěla oslovit pana ministra. Částečně to souvisí i s projednávaným bodem, který teď máme, více spíš s těmi zdravotnickými, ale nechtěla jsem je narušovat, protože byly poměrně napínavé. Chtěla jsem panu ministrovi připomenout, že jsme tady v Senátu přijali někdy v polovině května usnesení Senátu s č. 173, to jste možná v té době panem ministrem nebyl, nevím přesně, jak to bylo, my jsme žádali po ministerstvu vyhodnocení efektivity testování ve školách, těch školáků, tzn. vyhodnocení efektivity, k čemuž došlo. Ten výsledek byl termínovaný nebo ta žádost do konce května, protože jsme odpověď v té době nedostali, v prvním červnovém týdnu jsme se k tomuto bodu vrátili a ministerstvo nám poslalo statistiky ÚZIS s takovým průvodním listem, že dělali jsme to výborně a budeme tak pokračovat dál.

Tak jsme spokojeni nebyli a přijali jsme nové usnesení, kde tedy termín nebyl. Přesto věřím, že pan ministr a ministerstvo nám pošle to, co žádáme, abychom mohli skutečně věřit tomu, že opatření, která ministerstvo chystá pro školáčky jako podmínku vstupu ke školní docházce a pro přístup ke vzdělání, které mimochodem tedy z ústavy a listiny žádné podmínky nestavuje, že tato opatření budou přiměřená, odůvodněná a také přezkoumatelná. Důvěřuji panu ministrovi, že nám do příštího jednání Senátu skutečně to vyhodnocení efektivity a odůvodnění chystaných kroků pro školáčky ve školách zašle. Takže to je jedna věc.

Jinak ty body, které jsme tady slyšeli, byly zajímavé, určitě k některým by se dalo diskutovat, ale v takhle pokročilou dobu už asi ne.

Dále bych jenom chtěla připomenout, že jsem ještě poslala jako lékařka, kterou znepokojují dotazy občanů ohledně očkování, jsou ty informace takové rozkolísané, také dopis, zaslala jsem ho původně panu premiérovi, protože v té době, kdy jsem to posílala zrovna, pan ministr toho dne žádný nebyl, ale pan premiér mi napsal, že na to odpovědi nemá, že se mám obrátit na vás, takže tam jsou otázky, které se týkají informovanosti těch očkovaných lidí, jestli mají plné informace, jsou informovaní o tom všem, o očkovacích látkách, dále jestli jsou takto plně informováni také rodiče dětí, protože nesou zodpovědnost za svoje děti až do 18 let. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Doufám, že paní senátorka neotevřela nový bod interpelace ministra zdravotnictví a že se přidržíme informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady. Prosím pana senátora Kantora.

Senátor Lumír Kantor:  Jenom jsem chtěl poprosit, pokud se chystá tato věc, o které mluvila paní senátorka, abychom také dbali na to, nachystali tu strategii na září od sportovních oddílů po volnočasové aktivity jiné. To je vše. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Končím bod Různé a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy k bodu, který máme právě otevřen? Protože nikoho takového nevidím, rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda chce vystoupit? Ne, nemá zájem. Pana garančního zpravodaje? Ne. Takže já za něj shrnu, že máme ve hře návrh garančního výboru, a to je vzít na vědomí tuto informaci. Svolám kolegy.

V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů. Budeme hlasovat o návrhu vzít na vědomí informaci, kterou nám přednesl pan ministr zdravotnictví v zastoupení pana premiéra. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 84, při kvóru 29, pro 55, nikdo proti. Návrh byl schválen.

Můžeme přistoupit k bodu, řekl bych, ve stavu, kdy doping by už potřeboval leckdo z nás, ale jenom ten legální.

Půjde o

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu

Tisk č. 66

Jde o senátní tisk č. 66 a uvede nám ho pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Děkuji. Prosím, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. K vyslovení souhlasu s ratifikací předkládám změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu přijatá na 33. zasedání generální konference UNESCO v Paříži v roce 2005 je mnohostrannou smlouvou, která pro ČR vstoupila v platnost v roce 2007.

Účelem této úmluvy je zohlednit nové okolnosti v boji proti dopingu, posílit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit celosvětově smluvní rámec pro společný boj vládních i nevládních organizací proti dopingu. Nedílnými součástmi úmluvy jsou Příloha I, tedy seznam zakázaných látek a metod, a Příloha II, mezinárodní standard pro terapeutické výjimky.

Úmluva patří do kategorie smluv, kde přijetí jejích změn je podmíněno souhlasem Parlamentu ČR a ratifikací prezidentem republiky. Příloha I a Příloha II jsou nedílnou součástí této úmluvy a přijetí jejich změn vyžaduje dodržet stejný ústavněprávní postup.

V souvislosti s vývojem dopingových látek a metod v oblasti sportu je Příloha I úmluvy aktualizována každoročně, její změny pro rok 2021 aktualizují a doplňují přílohu o nově zařazené látky a metody s dopingovým účinkem. Průběžně dochází také k vyřazování některých látek a metod ze seznamu, pokud jejich zařazení na seznam nadále nesplňuje kritéria stanovená Světovou antidopingovou agenturou.

Změny Přílohy II pro rok 2021 definují nebo zjednodušují pro sportovce i lékaře použití některých nejméně závažných dopingových látek k lékařským účelům.

Předložený materiál nemá žádné dopady na státní rozpočet, veřejné rozpočty a netýká se rovnosti postavení mužů a žen s ohledem na formální povahu materiálu, v zájmu urychlení vnitrostátního schvalování se navrhuje, což byl návrh v Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s přijetím již v 1. čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení v senátním tisku č. 66/2. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je ale výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, ten přijal usnesení pod č. 66/1. Se zprávou nás seznámí jeho zpravodajka, paní senátorka Vítková. Prosím, paní kolegyně.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři. Moje zpravodajská zpráva v podstatě obsahovala vše, co tady přednesl pan ministr. Pouze bych doplnila, že Poslanecká sněmovna stále ještě nedokončila projednávání změn Přílohy I a II pro rok 2020 a ani pro rok 2019. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátní tisk projednal na své 7. schůzi 21. dubna letošního roku a přijal 33. usnesení, kdy

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu,

II. určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 66 na schůzi Parlamentu ČR senátorku Vítkovou a

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Předpokládám, že ani pan ministr, ani zpravodajka nebudou mít zájem ji komentovat. Svolám kolegy.

Budeme hlasovat o návrhu obou výborů, které projednaly tento tisk, a sice vyslovit souhlas s ratifikací. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 85, při kvóru 28, pro 54, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkujeme panu ministrovi, co s námi tady všechno zastal, i koho zastoupil. Přejeme mu hodně zdaru.

Kolegové, musím vás ještě informovat, že příští schůze Senátu bude 18. srpna 2021. Přeji dobrou noc.

(Jednání ukončeno v 18.45 hodin.)