Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 26.10.2021

(1. den schůze – 26.10.2021)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní senátorky, senátoři, milí hosté, vítám vás na 17. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh OV podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána 1. října 2021. Z dnešní schůze se omlouvají senátoři Jiří Růžička, Ondřej Feber, Václav Chaloupek, David Smoljak a Ladislav Chlupáč. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Předpokládám, že pan senátor Nytra není ještě přihlášen? Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. V současné době je už zaregistrováno 54, 55 senátorek a senátorů. Navrhuji, aby ověřovateli 17. schůze Senátu byli senátoři Josef Bazala a Jaromír Strnad. Ptám se a dívám se, zda jsou přítomni a zda souhlasí? Ano, vidíme oba. Ptám se, jestli má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak. To znamená, po znělce přistoupíme k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Hlasujeme o návrhu, aby ověřovateli 17. schůze Senátu byli senátoři Josef Bazala a Jaromír Strnad. Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho návrhu. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 1, o určení ověřovatelů zápisu, při kvóru 33 pro 65. Návrh byl schválen. Konstatuji, že ověřovateli této schůze byli určeni senátoři Josef Bazala a Jaromír Strnad.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 17. schůze Senátu. Předtím, než tak učiním, si dovolím ještě na návrh pana místopředsedy Oberfalzera a některých dalších upozornit, že na registraci, na prezenci v předsálí, je umístěna petice za vyšetřování zločinu Hamásu, to znamená, kdo z vás ještě tuto petici nepodepsal a chce tak učinit, bude moci tak učinit během dnešní schůze. Prosím, berte to v potaz. Také upozorňuji, že tuto schůzi přerušíme dnes v 11:30 hodin, protože jste na lavice obdrželi pozvánku na setkání konané u příležitosti návštěvy podnikatelské delegace Tchaj-wanu, která je vedena Ming-hsin Kungem, ministrem bez portfeje a předsedou Národní rozvojové rady.

Nyní k programu. Upravený a doplněný návrh pořadu 17. schůze máte rozdaný na lavici. OV navrhl vyřadit bod č. 26, což je senátní tisk č. 59, Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Hraby a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do PČR, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatel ho vzal zpět. Dále navrhuje vyřadit senátní tisk č. 58, což je bod č. 25, vy to v tom programu vždycky máte přeškrtnuto, je to Návrh senátního návrhu zákona senátora Václava Lásky a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Opět se tak stalo na žádost navrhovatele. Dále OV navrhl vyřadit bod č. 23, což je senátní tisk č. 312/12, je to Návrh senátního návrhu zákona senátorky Renaty Chmelové a dalších senátorů, kterým se mění zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž se tak děje na žádost navrhovatelky. Navrhuje vyřadit senátní tisk č. 162/12, je to bod č. 2 programu, Informace předsedy vlády a stanoviska jednotlivých resortů k některým závěrům Výroční zprávy NKÚ. Je to na žádost předkladatele pro ztrátu aktuálnosti. Další na vyřazení jsou navrženy senátní tisky č. N 077/13, N 078/13, N 079/13, N 080/13 a N 081/13. Je to bod č. 17. Je to Balíček opatření proti financování terorismu a praní špinavých peněz, a to na žádost VEU. Dále vyřazujeme senátní tisk, nebo je návrh na vyřazení senátního tisku č. K 084/13, je to bod č. 19 programu, Zpráva komise... Výroční zpráva za rok 2020, o používání zásad subsidiarity a proporcionality a o vztazích s vnitrostátními parlamenty. Je to VEU, který to zapříčinil, neboť vzal tuto výroční zprávu pouze na vědomí a my ji nemusíme projednávat. Další na vyřazení je navržený senátní tisk č. K 076/13, je to bod č. 20, Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, NAIADES III, Podpora evropské a vnitrozemské vodní dopravy, které obstojí v budoucnosti, a to na žádost VEU. Naopak OV navrhuje zařadit na pořad senátní tisk č. 162, Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové, je to bod č. 29, a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Je to první čtení tohoto zákona. Je to, jak už jsem říkal, bod č. 29. Máte ho kurzívou. Dále navrhuje zařadit senátní tisk č. 163, Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a to jako číslo 14. Opět ho máte kurzívou. Navrhuje zařadit senátní tisk č. 312/12, Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátorky Renaty Chmelové a dalších senátorů, kterým se mění zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je to senátní tisk, jak jsem už říkal, č. 312, ve výborech Senátu, a to jako bod č. 24, prodloužení, opět kurzívou. Ostatní pevná zařazení jednotlivých bodů máte uvedena v upraveném návrhu pořadu. Všechno tedy tam máte přehledně sepsáno, přesto se ptám, zda má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Nikdo se nehlásí. Tím považuji tedy rozpravu k pořadu za ukončenou. Děkuji vám.

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o navrženém pořadu, tak jak byl přednesen. Budeme hlasovat po znělce, s tím, že spouštím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum 36. Spouštím hlasování. Prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 2, kvórum 36, pro 70. Návrh pořadu jednání byl schválen.

Než přistoupíme k prvnímu bodu, tak ještě několik informací, abychom se vyvarovali překvapení. Protože se jedná o schůzi, která už je toho typu, myslím tím senátní schůzi, na kterou nenaváže zasedání, nebo pardon, schůze Poslanecké sněmovny v tom uběhlém období, tak tam budou drobné odchylky oproti klasickému průběhu projednávání bodů, které jsou právě způsobeny skončením volebního období v Poslanecké sněmovně.

Takže první odchylka, v případě vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy nebo jeho zamítnutí vždy podle stykového zákona pověřujeme senátory, kteří toto rozhodnutí Senátu odůvodní v Poslanecké sněmovně. Jelikož Poslanecká sněmovna již nemůže po skončení svého volebního období o takových návrzích Senátu hlasovat, není důvodné, abychom prováděli pověřování, je to logické, ale jenom to opakuji, příp. i pro steno.

Druhá věc, ze stejného důvodu nemohou ani poslanci, kteří sem přijdou jako předkladatelé návrhů zákonů, vystoupit v Senátu jako předkladatelé, už nejsou poslanci. A ještě nemají, pokud samozřejmě kandidovali, složený slib jako noví poslanci, tudíž jediná možnost, jak jim dát slovo, je, že vždycky budeme hlasovat o tom, že můžou vystoupit jako první v obecné rozpravě, to znamená, projednávání bude probíhat tím způsobem, že vystupuje v rámci představení toho návrhu poslaneckého návrhu zákona zpravodaj, následně je otevřena obecná rozprava, v ní jako první, pokud to odsouhlasíme, potom bude vystupovat bývalý poslanec, který buď čeká na slib, nebo už na slib nečeká, protože nekandidoval. Pro vaši informaci se jedná o Pavla Růžičku k senátnímu tisku č. 153, pana Mariana Jurečku k senátnímu tisku č. 158 a pana Jakuba Michálka k senátnímu tisku č. 205 z 12. funkčního období. To je to nejdůležitější.

Nyní je tady návrh, abychom rovnou, abychom to nemuseli činit při jednotlivých bodech, odhlasovali s tím, že souhlasíme, aby k těmto bodům, k těmto senátním tiskům, 153, 158 a 205, z 12. funkčního období, a 124 a 125, odsouhlasili, že k nim v obecné rozpravě jako první budou vystupovat Pavel Růžička, Marian Jurečka a Jakub Michálek, dle toho, jak jsem přednesl. Nebudu už spouštět znělku, ale rovnou spouštím hlasování. Prosím, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 3, pro celkem 63, kvórum 36. Návrh byl schválen.

Upozorňuji své kolegy, až budou řídit schůzi, že již je odsouhlaseno, že jako první v obecné rozpravě můžou vystoupit předkladatelé, kteří již nejsou poslanci, ani nemají tudíž právo vystoupit jako předkladatelé v rámci jednání před zahájením obecné rozpravy.

Nyní už můžeme přistoupit k bodu č. 1, je to

 

Zpráva o životním prostředí České republiky 2019

Tisk č. 62

Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 62. V úvodu požádám o slovo ministra životního prostředí Richarda Brabce, kterého tady vítám, těším se na to, že jsme se dostali i k projednání této zprávy, jejíž jednání bylo několikrát odloženo. Vítejte v českém Senátu, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji velmi za přivítání, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Úvodem se omlouvám, že právě z důvodu, myslím, že dvou odkladů, které byly na mé straně, se k té zprávě dostáváme až teď. Ona ještě byla připravena, to zároveň hned na začátku odpovídám na zatím nevyřčený dotaz, ale vím, že se objevil ve výboru, proč projednáváme zprávu 2019 až teď. Ona ještě navíc byla, její příprava, zpožděna v roce 2020 právě probíhající covidovou pandemií a prodloužením termínu pro poskytnutí informací do této zprávy.

Pro zajímavost už v nejbližších dnech nebo týdnech budeme ještě projednávat, předpokládám, v této nebo ve stávající vládě zprávu roku 2020, která se potom určitě rychleji dostane na jednání parlamentu.

Dovolte mi jenom krátce okomentovat hlavní závěry té zprávy a určité trendy, byť znovu říkám, bavíme se o situaci, která je již více jak 2 roky stará...

Obecně se dá říct, že kvalita ovzduší a kvalita povrchových vod v ČR se pozvolna zlepšují, ale do stavu životního prostředí a ekosystémů se zásadním způsobem promítají projevy změny klimatu, které se podílejí na poklesu biodiverzity a zhoršování stavu lesních porostů. Rok 2019 byl na území ČR druhým nejteplejším rokem v historii pozorování, i když byl roční úhrn srážek v mezích normálu, právě kvůli vysokým teplotám a tedy i vysokému výparu byla stále značná část území postižena půdním i hydrologickým suchem. Možná vás to překvapí, ale i nyní je stále část ČR ve stavu sucha, byť ten letošní rok se nám zdál mimořádně nebo relativně hodně srážkově nadnormální, ale přesto se nepodařilo v některých oblastech, především například v Ústeckém kraji, části středních Čech i jinde, doplnit zásoby podzemních vod, především v těch nižších kolektorech nebo mělčích kolektorech, takže přetrvává stav sucha. To je vidět, jak zásadním způsobem se podílelo... Jak se podílí klimatická změna. A to se samozřejmě výrazně propisuje i třeba právě do stavu biodiverzity atd. Co je důležité, že v roce 2019, a pokračuje to i v dalších letech, pokračuje trend oddělování vývoje ekonomiky a hospodářských zátěží životního prostředí, klesá materiálová i energetická náročnost ekonomiky. ČR kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní emisní stropy stanovené k roku 2020.

Stále z hlediska emisí, jak CO2, tak i ostatních, zůstává problematická doprava, která je nadále téměř zcela závislá na fosilních zdrojích energie. Pro zajímavost, když jsem zmínil emise CO2, tady ve zprávě 2019 jsou hodnoty 1990 až 2018, ten pokles, který je o 35,6 %. Já mohu už doplnit informace za rok 2019, které jsou ve zprávě 2020. Můžeme říct, že mezi lety 1990 a 2019 poklesly emise skleníkových plynů v ČR o 38 %. Ten původní cíl EU, a tedy i pro nás pro ČR, byl pokles 40 % do roku 2030. Jak víte, Evropa v rámci svého balíčku Fit for 55 zvýšila tu ambici na 55 % snížení emisí do roku 2030, ale na evropské úrovni. Kdyby to mělo být na úroveň ČR, z dnešního pohledu je tento cíl v této chvíli nesplnitelný. Ale to je debata, kterou tady, buď ještě se mnou, nebo s mojí nástupkyní nebo nástupcem, určitě povedete v těch dalších týdnech a měsících a letech. Tam tedy určitě v letech ne se mnou...

Produkce odpadů má s ohledem na růst ekonomiky a s ním spojený růst průmyslové a stavební výroby dlouhodobě rostoucí trend. Ale co je podstatné, je, že stále výrazněji převažuje materiálové využití a jeho podíl na úkor skládkování, nicméně stále téměř polovina komunálních odpadů je ukládána na skládkách. Ale to procento, byť pomalu, stále klesá. Jak dobře víte, byla tady velká debata i v Senátu o tom odpadovém balíčku, že jednoznačně efekt na snížení skládkování ponese právě motivace i z pohledu zvyšujícího se skládkovacího poplatku, který začal působit už v roce letošním. Bude samozřejmě působit o to více v těch dalších letech.

Jak jsem říkal, klimatický systém, z pohledu klimatického systému ten rok byl opravdu mimořádně teplotně nadnormální. Navázal tak i na další, nebo na předchozí roky částečně. Ale znovu, štěstí bylo v tom, že srážkově byl relativně normální.

Z pohledu ovzduší tak došlo meziročně k poklesu emisí všech základních znečišťujících látek. Já už jsem o tom několikrát hovořil. V těchto letech, 2019, ale především 2020, kde to ovšem bylo také způsobeno samozřejmě covidem, a v roce 2021 dýcháme ve většině míst ČR nejlepší ovzduší za poslední desítky let.

Z hlediska přírody a krajiny, nebo lesů především, samozřejmě vás určitě nepřekvapilo při čtení zprávy, že v roce 2019 byl stav lesů, stav defoliace, zásadním způsobem ovlivněn kůrovcovou kalamitou, která v tom roce 2019 ještě zuřila na rozloze velké části republiky, ale je tam jeden pozitivní trend, že poprvé v roce 2019 bylo vysazeno více listnáčů než jehličnanů, což je trend v českých lesích nebývalý. Teď je to, řekněme, začátek nového trendu, který určitě bude pokračovat. Je to právě ten rok 2019, který se stal přelomem. Myslím, že něco takového tady asi nebylo od doby Marie Terezie.

Pokud se týká půdy, zemědělské půdy a obecně zemědělství, klesá nadále i meziročně spotřeba minerálních hnojiv i prostředků na ochranu rostlin. Jedinou výjimkou byl meziroční nárůst spotřeby rodenticidů, a to bylo v důsledku přemnožení populace hraboše polního.

Z pohledu průmyslu a energetiky, tím pozitivním byl zvyšující se podíl energie z obnovitelných zdrojů. My jsme v současné době zhruba někde kolem 16 % a cíl je 22 % do roku 2030. Podíl vyrobené energie z obnovitelných zdrojů.

Já tady... Samozřejmě vy ty informace máte, já bych chtěl říct spíš trendově ještě, pak se určitě vyjádřím k vašim dotazům, trendově je jasné, že některé věci, protože my jsme teď, to je zpráva, která vás snad potěší, my jsme první operační program, který v zásadě už měl svůj tzv. nultý monitorovací výbor, takže myslím, že jsme první operační program z nových operačních programů EU, který už oznámil předběžné výzvy, to znamená, jak bude vypadat nové programové období 2021-2027. Pro oblast životního prostředí ten objem programů bude zhruba 61 miliard, podle kurzu euro – koruna, 61 až 62 miliard korun pro to příští období. Ale co je naprosto zásadní, je, že do životního prostředí, přímo nebo přeneseně přes nízkoemisní energetiku, průmysl, dopravu a tak dále, půjde v těch příštích letech suverénně nejvíc peněz v historii. Protože se podařilo samozřejmě vyjednat modernizační fond, máme také naše poměrně významné projekty v Národním plánu obnovy. Když to všechno sečtu, v příštích 10 letech by do oblasti životního prostředí mohla směřovat částka, která bude přesahovat 400 miliard korun, což si myslím, že je určitě velká šance pro to, aby pokračovala zásadní restrukturalizace energetiky, průmyslu, služeb, dopravy. Ale některé trendy, jako třeba trendy v biodiverzitě atd., jsou prostě trendy, které samozřejmě nesouvisí, i když jsou s tím úzce spojeny, jenom třeba se zemědělstvím, ale souvisí i s klimatickou změnou. Musíme si uvědomit, že čelíme silám, které nás dalece přesahují. Ale bude určitě dost finančních prostředků na to, aby některé ty trendy, které jsou rozjeté, to znamená kvalita ovzduší, kvalita vody a dále, mohly pokračovat.

To je asi na úvod všechno, děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane ministře, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání této zprávy VUZP. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 62/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zbyněk Linhart. Já mu uděluji slovo a těším se na jeho emotikony.

Senátor Zbyněk Linhart:  Hezké dopoledne, vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Pan ministr mnohé řekl. On si včera vyžádal moji zpravodajskou zprávu, koukám, že ode mě trochu opisoval. Říkal věci, které tam mám taky. Já je nebudu opakovat, ale dostanu se k některým dalším poznámkám.

Připomněl bych, že náš výbor tuto zprávu projednával 2. června letošního roku. Ta zpravodajská zpráva vychází z května 2021. V tomto usnesení náš výbor doporučuje vzít tuto zprávu na vědomí. Ale žádá přitom ministerstvo životního prostředí, aby začalo plnit předcházející usnesení Senátu a v nich formulované požadavky, já se k tomu za chvíli dostanu, zadruhé začalo měřit efektivitu a hospodárnost vynaložených prostředků na ochranu životního prostředí, tuto efektivitu a hospodárnost vyhodnocovalo v příštích zprávách. Obzvlášť pan ministr připomínal ty ohromné peníze, které do životního prostředí půjdou. Tak je to nezbytné... Třetí odrážka je: zahrnovalo obecné požadavky na nové členění zprávy o životním prostředí.

Já bych se tedy dostal k tomu minulému usnesení, protože my jsme tady v loňském roce zprávu projednávali opakovaně, minimálně dvakrát to projednávání bylo přerušeno, přijali jsme postupně doplňované usnesení, ve kterém bereme na vědomí, vyjadřujeme silné znepokojení nad tím, že v posledních letech 72 procent z 43 sledovaných indikátorů stavu životního prostředí stagnuje v nepříznivém stavu, či se dokonce zhoršuje. To bylo takové obecné konstatování. Pak jsme v několika bodech konstatovali několik negativních jevů, které jsou z té zprávy patrné, např. minimální pokrok v koncentracích MP2,5 a tak dále, pan ministr teď o tom mluvil, že došlo ke zlepšení v další zprávě za rok 2020, absence aktivity vůči narůstajícím koncentracím farmak a pesticidů v podzemních vodách, ztráta biodiverzity, alarmujícím tempem postupující eroze půdy, nízká odolnost zemědělské krajiny a lesů vůči suchu, stále velmi vysoký podíl skládkování. To jsme tady konstatovali. Žádali jsme vládu o to, aby tyto aspekty promítla do společné zemědělské politiky EU a připravovaného víceletého finančního rámce, které mají potenciál pomáhat řešit problémy. Začtvrté jsme žádali ministerstvo životního prostředí o tři věci: o neprodlené vydání prováděcí vyhlášky k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, to je tzv. protierozní vyhláška, ta konečně po mnoha letech v červnu letošního roku byla vydána, zadruhé jsme žádali o poskytnutí informací, kdy ve své další politice začne MŽP realizovat, jaká opatření přijme na zlepšení životního prostředí v těch oblastech, kde zpráva konstatuje stagnaci nebo dokonce zhoršování; na to nám přišel dopis z ministerstva, asi jedenáctistránkový, kde se mnoho věcí snaží vysvětlovat, především ale se argumentuje tím, kolik peněz se utratilo, k tomu se ještě dostanu, a třetí odrážka minulého usnesení byla, že žádáme o dořešení rozdílů mezi vykazováním statistických úřadů produkce a nakládání s odpady mezi údaji ČSÚ a Eurostatu, a to, co vlastně dává MŽP. V tom došlo ke značnému pokroku. Ty údaje se sbližují. Myslím, že aspoň tady můžeme konstatovat, že se něco podařilo posunout žádoucím směrem. Ale ono nejde o to třídění, to je sice hezké, že jsme dobří ve třídění, ale jde o tu recyklaci.

V tom si asi rozumíme. Tolik k připomenutí toho loňského usnesení.

K té zpravodajské zprávě, pan ministr tady spoustu věcí řekl, já tady řeknu jen několik málo poznámek, spíše jednovětových. Například že redukční cíl politiky ochrany klimatu v České republice zatím nebyl splněn. Dlouhodobě ubývá zemědělské půdy. Od roku 1982 setrvale klesá počet ptačích populací, lesních populací, druhů lesních ptáků. Poklesl o 13 %. Početnost populací ptáků zemědělské krajiny poklesla dokonce o 42 %.

Čili v té zprávě je několik možná pozitivních věcí, mnoho negativních. Tu pozitivní, to už tady pan ministr říkal, že konečně v roce 2019 bylo ve své historii poprvé vysázeno více listnáčů než jehličnatých stromů.

Podíl obnovy elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě činil 11,6, což je málo. Cíl 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020 nebyl naplněn.

Pokud jde o financování, pro nějakou představu, objem veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů, to je především státní rozpočet a státní fond, činil v roce 2019 meziročně nárůst o 15,8 % na 52,6 miliardy korun. K tomu bychom mohli z veřejných zdrojů ještě připočíst výdaje územních samospráv, tzn. krajů a obcí, což bylo ve výši zhruba 41 miliard. To je objem, který se blíží 100 miliardám, je to poměrně značná částka.

Investice na ochranu životního prostředí vzhledem k HDP jsou v České republice dlouhodobě nad průměrem Evropské unie. Také když se podíváme na tu zprávu, letos je ta stručnější verze. Připomínám, že ob rok je obsáhlá verze, jednou za dva roky, v meziobdobí, je stručnější. Vepředu v té zprávě máte takovou tabulku, kde se schematicky ukazuje, jak postupujeme v jednotlivých oblastech od roku 2000 za poslední rok atd. Používá se k tomu už nám známé schéma, to jsou ty smajlíky, které ukazují... Zelený smajlík, pokud je tendence dobrá, nebo výsledek je dobrý, oranžový, pokud je stagnace. Ten tmavě červený, hnědý, pokud výsledek není úplně dobrý.

Bohužel, jak sami vidíte jenom náhledem do té tabulky, je tam až příliš mnoho těch ošklivých smajlíků. Ale ten zelený paradoxně, zelený smajlík, je u financování, ve všech možných ohledech, tak, jak se to mění. Ať už ve vztahu k roku 2000 nebo za poslední rok. To je jedna z těch zásadních připomínek, že nejde jenom o to věřit v naši úspěšnost množstvím utracených peněz. Víte, že to je obecně problém, řekl bych, České republiky, že některé věci neumíme měřit jinak než množstvím utracených peněz. Opakovaně to tady projednáváme při zprávách Nejvyššího kontrolního úřadu. Do jisté míry nejinak je tomu i v oblasti životního prostředí. A to myslím, že se musí nějak změnit. Nejde o to, abychom čerpali, musíme vědět, s jakým výsledkem.

K tomu by také mohla směřovat státní politika životního prostředí do roku 2030, na kterou bude potom navázána nově zpráva o životním prostředí. Já bych tady jenom chtěl připomenout to, že jsme na jaře byli osloveni ministerstvem jako výbor, abychom měli připomínky k novému konceptu zprávy o životním prostředí. My jsme je poslali, bohužel ministerstvo nevyslyšelo žádnou z nich. A to právě včetně těch připomínek, že chybí indikátory na vyhodnocení politiky životního prostředí atd.

V konceptu, tak jako doposud v předchozích letech, nám chybí základní informace hodnocení velkoplošných chráněných území, speciálně národních parků. To chci jenom připomenout, že v tomto se jak Senát svým usnesením, tak Poslanecká sněmovna shodly na tom, že by zpráva tyto údaje měla mít. Především jsme se zaměřovali na čtyři národní parky. Máme jenom čtyři, čili bychom je měli umět sledovat.

Připomínám, že počet a rozlohu velkoplošných chráněných území v České republice chceme zvyšovat. Chce to po nás i Evropa, takže bychom měli vědět, co tím sledujeme, proč to vlastně děláme. Bohužel to není úplně vyslyšeno. Nevím, jestli je to definitivní, ale chtěl bych pana ministra požádat, aby se zasadil o to, že přece jenom je to důležitá věc. Jestliže se ve zprávě vynuceně nakonec objeví něco o národních parcích, tak to nemohou být jenom dvě stránky. Ale doufám, že to není definitivní věc.

Tolik asi za mě pro tuto chvíli, základní seznámení s touto problematikou, budu se těšit na případnou debatu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane zpravodaji, prosím, abyste sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se jako první hlásí paní místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové. Mnoho z toho, co jsem chtěla říct, už bylo řečeno panem zpravodajem a předsedou výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Přesto mi dovolte jen několik krátkých poznámek, případně připomínek.

Celá ta zpráva, jak už řekl pan předseda, je velmi krátká, útlá. To na jedné straně je samozřejmě pozitivní, protože rychle najdete nějaké základní trendy. Na druhé straně ale vždycky za tím, co máte ten základní trend, který není v mnoha případech ani číselně potom uveden, jsou to jen grafy, tak pokud se tím chcete trošku detailněji zabývat, co se v České republice děje, musíte mít ta čísla. Nejen si je odvozovat na těch grafech... Asi možná to je 90 000, možná to je 95 000, s tím se hrozně těžko pracuje. Já jsem s tím trochu pracovala a nahlédla jsem do odkazu CENIE. Ale bohužel, ani tam nenajdete tyto údaje.

Takže údaje, které dostáváme, jsou na jednu stranu agregované, to je v pořádku, ale na druhé straně se nedostaneme k těm údajům, které potřebujeme pro svoji práci a které by měly být jednoznačné, číselné, srovnatelné, pokud to samozřejmě jde a neměnila se metodika. Takže ta práce s tím je obtížná. To je moje první prosba, přání, možná už ne na tohoto pana ministra, ale určitě se bude dál touto problematikou zabývat v poslaneckých lavicích. Je potřeba, aby ty údaje byly opravdu srovnatelné, systémové, tzn. tolik je produkováno, tolik je znečištěno, abychom to opravdu mohli dobře srovnat, aby se s tím dalo lépe pracovat.

Pokud se týká té tabulky, o které hovořil pan předseda výboru, samozřejmě tam vidíte ty smajlíky. Já jim někdy opravdu nerozumím. Některé ty aspekty už vyjádřil pan předseda tím, že popsal ty trendy, které nejsou úplně ideální. Já bych chtěla říct, že vždycky je to o tom, jestli mluvíme o tom, že ta sklenice je poloprázdná nebo poloplná. Ono trošku vyjádření vždycky ze strany těch, kteří vystupují, je v tomto duchu. Nechci opravdu zdržovat delším rozborem toho, co máte v podkladech, ale mě zejména zajímala celková produkce odpadu.

Právě tady jsem neměla ani k dispozici konkrétní údaje ani z té CENIE. Ale přesto se dozvídáme, že každým rokem roste množství komunálního odpadu o 10 %. Dneska, respektive v roce 2019, podle zprávy, jsme produkovali 5,8 milionů tun komunálních odpadů. Tento trend je naprosto negativní a nevidíme tam žádnou změnu. Sice se ve zprávě hovoří o tom, že je to proto, že se zvýšila hospodářská produkce, ale to neznamená, že bychom měli zvyšovat produkci odpadů. Stejně tak se zvyšuje produkce obalových odpadů. Tam jsem to číslo opravdu velmi těžko hledala, o kolik se každoročně zvyšuje.

To je také moje otázka, jak to, že když máme produkci nakládání s komunálními odpady, produkce komunálních odpadů tady vůbec není speciálně uvedena, že to v tom seznamu chybí a nevidíme ten trend. Měl by tam být vlastně ten nejhorší smajlík, ale on tam není, tam je jen to nakládání, že pořád je to stejné. Ale de facto dáváme více na skládky, protože v těch procentech více produkujeme. Jenom jsem chtěla upozornit na tyto odpady.

A pak ještě jedna věc, která je velmi důležitá. Víte, já už jsem tady přece jenom nějaký ten pátek, dokonce mám všechny ty zprávy za životní prostředí opravdu archivované a občas se do nich podívám. Jistě, na začátku byly dlouhé, hodně popisné, to se muselo spravit. Na druhé straně si myslím, že jedním z velmi zásadních ukazatelů toho, co se děje, by měl být také vztah ke zdraví občanů, ke zdraví obyvatel. V těch původních zprávách, které byly, jsme tuto stať měli.

Pan ministr mi jistě odpoví, dobře, tak si to najděte někde ve Výroční zprávě Státního zdravotního ústavu. Ale my to potřebujeme právě podle mého názoru udělat tak, abychom to měli v souvislosti se stavem životního prostředí, tak, jak je to v jednotlivých regionech. To je přesně to, co by občané měli vědět. To je přesně to, o čem bychom měli informovat.

Prosím tedy pana ministra, jeho v dalším působení tedy, abychom společně zvážili, zda opět takovéto spojení, srovnání toho, jaký vliv má životní prostředí, kvalita ovzduší, kvalita vody a podobně, na zdraví obyvatel. Abychom do té zprávy, nemusí to být žádná rozsáhlá zpráva, ale abychom se tím zabývali a uváděli to. Děkuji moc.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, paní místopředsedkyně Seitlová. Další místopředseda, který je přihlášený do rozpravy, je pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové.

Já mám dotaz na pana ministra, protože sice ta zpráva už je staršího data, nicméně v současné době probíhá v České republice proces rozšiřování oblastí NATURA 2000, a to docela o podstatnou část v našich územích. Já se chci zeptat na ten jakýsi tlak, který na nás vyvíjí Evropská unie, na rozšiřování těchto oblastí. Ten souvisí samozřejmě s prací v regionech, v obcích apod., kdy cokoliv potom v takovéto oblasti uděláte, kde by stačila svým způsobem jednoduchá EIA, potom ta EIA je o hodně složitější a ty procesy schvalování projektů a podobně o hodně těžší, horší a stojí to peníze.

Já se chci zeptat, zdali ministerstvo neuvažuje o tom, aby poskytlo investorům v tom území nějaké finanční prostředky na zvýšení této náročnosti, spojené s těmi vyhlášenými oblastmi NATURA 2000. Konkrétně teď například probíhá zjišťovací řízení v rámci jedné ptačí oblasti, kde jsem dneska měl v tuto dobu právě sedět. My se jenom dozvídáme, co máme chránit. My to víme sami, co máme chránit. Zajímavé je, že se jedná třeba o ptactvo, které migruje, a my díky tomu, jak migruje, nebudeme úplně schopni ty cíle naplnit.

Já mám dotaz, jak se k této záležitosti staví ministerstvo... Nejsem úplně přesvědčený, že v těch zprávách, které každý rok, jak říkala paní místopředsedkyně Seitlová, máme, že se této záležitosti nějakým způsobem více věnujeme. Hlavně, ty vícenáklady s tím, když si schválíme ony oblasti, potom už není šance z toho vycuknout a už musíte všechno plnit tak, jak je dáno z Evropy. Čili už je potom Evropa naprosto nadřazená českým zákonům. Jestli by mi to řekl, jak se aktuálně odvíjí situace s vyhlašováním těchto oblastí NATURA 2000. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Je zajímavé, že ptačí oblasti bude spíše sedět Horník, čekal bych, že tam bude spíš Kos nebo Orel. Kdo se další hlásí do diskuse? Není tomu tak, takže diskusi k tomuto bodu uzavírám, nebo rozpravu, prosím, pane ministře, o závěrečné slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za komentáře, dotazy, jenom velmi stručně k tomu, co říkala paní místopředsedkyně Seitlová. Tak, paní místopředsedkyně, najdete tyto informace o odporech v tom reportingu ISSaR. Kolega, pan ředitel CENIA, který tady sedí v předsálí, to kontroloval a říkal, že tam všechny ty informace jsou samozřejmě k dispozici. Určitě, prosím, podívejte se tam. Případně je to možné zkonzultovat s panem ředitelem Havránkem nebo s kýmkoli z naší skupiny, ale měly by být ty informace k dispozici.

Proč tato zpráva je relativně stručnější? Určitě si pamatujete, že se dohodlo, že vždycky ob rok se udělá ta zpráva stručnější a ten další rok zase bude rozsáhlejší, včetně zdravotních dopadů atd. Takže ve zprávě roku 2020 zase nejdete těch informací více. To je odpověď k tomuto.

Pro pana senátora Horníka. Nevím teď o nějakém zvýšeném tlaku na NATURA 2000. On probíhá průběžně, určitě to není tlak z Evropské unie na to, abychom nějak rozšiřovali další oblasti. Je to tak, že pokud ta oblast splní z pohledu samozřejmě toho trendu parametry NATURA 2000, tak by měla být vyhlášena. Ale zase když je naopak ztratí, tak je možno ten předmět ochrany zrušit. My běžně každý rok desítky oblastí měníme, zmenšujeme, zvětšujeme, reagujeme tak na to, co říkáte. Ale teď se hodně mluví o možnosti nových národních parků, především Národního parku Křivoklátsko, ale to není to, o čem určitě hovoříte, takže já teď žádný velký tlak z pohledu Evropy na nějaké navyšování rozsahu NATURA 2000 nevidím, protože on odpovídá evropské směrnici, a musí odpovídat.

I řada oblastí, které naopak uvolňujeme z NATURA 2000, nebo zmenšujeme jejich rozsah, protože už tam třeba není někdy i co chránit... Také mohu uvést řadu případů.

Pokud vím, tak samozřejmě krajské úřady, popřípadě další subjekty včetně obcí, mohou na správu v oblasti NATURA 2000 čerpat dotace. To, na co se ptáte, zda investoři, kteří jsou v té oblasti a mají, řekněme, ztížený nebo možná časově i finančně ztížený přístup, nebo postup, v případě schvalování určitých zpráv, tam se přiznám, že si myslím, že nic takového se v této chvíli nechystá. Zeptám se ještě kolegů a samozřejmě vám tu informaci potom nějak interně doplním.

Toť k tomu. Já bych jenom k tomu rozsahu zprávy... Jenom se ještě vyjádřím k tomu, co říkal pan předseda výboru, pan senátor Linhart. Já jsem si trošku vzal i osobně, vy říkáte, že máme dodržovat nebo nemáme ignorovat Senát. To bychom si samozřejmě nedovolili, tuto ctihodnou komoru ignorovat. Já ani nevím, že bychom nesplnili něco z toho, co si přejete. Protože my jsme v srpnu 2020 posílali asi 25stránkový materiál, já ho mám s sebou, což je informace, kterou si vyžádal Senát tím svým usnesením 425, tuším, z června minulého roku.

Abychom reagovali, my jsme reagovali samostatným materiálem, který jsem posílal panu předsedovi Senátu. Ano, máme třeba trochu jiný názor v tom, že ta zpráva by měla... Ta zpráva je hodnotící, vychází ze zákona 123 o právu na informace o životním prostředí, pokud bychom ji nafukovali, bude mít za chvilku 1000 stránek a bude naprosto nepřehledná. My jsme proto navrhovali, aby některé ty věci exekutivní, viz třeba některé trendy, hodnocení národních parků atd., tak jsme spíše dali do samostatného materiálu. Ten potom předložili.

Já si myslím, že ne každý ho bude hledat třeba ve zprávě o životním prostředí. Myslím, že už to jde za rámec toho, co by ta zpráva měla obsahovat. To je spíš odpověď na to, ale ve chvíli, když si něco přejete, samozřejmě se snažíme v maximální míře vyhovět. Ano, to klíčové, o čem hovořil i pan senátor Linhart, by se mělo odehrát v rámci diskusí nad státní politikou životního prostředí, kde byla vytvořena mezioborová pracovní skupina, která v těchto dnech a týdnech se poprvé sejde a bude hovořit o té nové státní politice životního prostředí. Tam právě budou ty trendy, tam budou cíle a tam bude i hodnocení těch cílů a také odpovědnosti. Ale třeba některé trendy a cíle i konkrétní úkoly budou už ve zprávě roku 2020. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane ministře, nyní poprosím pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a řekl nám, o čem budeme hlasovat.

Senátor Zbyněk Linhart:  V obecné rozpravě vystoupili dva senátoři, kolegyně Seitlová k tomu obsahu té zprávy. My jsme se samozřejmě domluvili na tom, že ob rok bude rozsáhlejší, respektive stručnější ta zpráva, ale ta data jsme říkali, že někde musí být kontinuálně každoročně. Tak to teď nevím, jak to je. Možná, že to CENIA někde má, ale asi by to potom chtělo v té řadě mít, všechna ta data, v té obsáhlejší podobě. To možná měla paní kolegyně Seitlová na mysli. Myslím si, že to není problém, protože ta data jsou. Takže jde jenom o to, že bychom to měli na jednom papíře, respektive při jednom. Podle mě v tom problém není.

Kolega Horník se ptal na formální rozšiřování ploch chráněných. Já už jsem tady o tom mluvil, že když jsme to projednávali tady v Senátu, že to je obecná snaha Evropské unie, rozšiřovat území, chráněná území na území Evropské unie. Ta soustava NATURA 2000 je toho součástí. Já tedy musím říct z vlastní zkušenosti, že to je ohromný formalismus. Někdy až tedy extrémní. I díky tomu, jak je to rigorózní v tom smyslu, že chřástal už tam 5 let není a my ho pořád jakoby chráníme atd. Čili není to úplně věc, která by fungovala podle mě dobře.

Chtěl bych připomenout, že jsme ve střední Evropě v zastavěném území. Proto ty konflikty, v uvozovkách, mezi ochranou přírody a tím, kde žijí lidé, se objevují samozřejmě velmi často. Mně na tom vadí ten formalismus. Velmi často, setkáváme se s tím na obcích, u nás, v místě, kde máme NATURA, ptačí oblasti, dvě chráněné oblasti, národní park atd., čili bohužel s tím mám dost negativní zkušenosti.

Pan ministr, respektive bych k tomu ještě mohl říct, pan ministr mluvil o těch nástrojích finančních. Z těch chráněných území, většinou také v NATURA, máme čtyři národní parky. Tam například se alespoň ministerstvo životního prostředí skrze Státní fond životního prostředí snaží podporovat obce v národních parcích tím programem podpory obcí v národních parcích, kde je alokováno ročně 100 milionů. Od letošního roku poprvé i 200. Myslím si, že je to i velmi užitečný nástroj. Doufám, že bude rozšiřován případně na území chráněných krajinných oblastí, například ve hmotfondu, kde vlastně by mohlo být specificky zhodnoceno to, že ten projekt je například CHKO, nebo třeba v NATURA. Ty nástroje by k tomu mohly být. Tolik asi k tomu, co říkal kolega Horník.

Pan ministr tady řekl, že ho mrzí to usnesení. Já musím říct, že to usnesení zaprvé bylo z výboru 2. června. My jsme, jak jsem tady četl to usnesení, vloni i předloni, a hlavně to požadoval zákon, vyžadovali to, aby konečně byla vydána protierozní vyhláška. Ta měla ze zákona být někdy už v roce, tuším, 2017. Roky nebyla vydána. Čili to byla jedna z těch konkrétních věcí a připomínek, které jsme věděli v tom červnu, že nejsou splněny. Ale těch věcí je více. Ona to byla taky prováděcí vyhláška k zákonu o odpadech. My víme, jak jsme se tady v prosinci dohadovali, že není připravená. V tom červnu ještě nebyla vydaná, přestože ten zákon platil od ledna 2021. Také to bylo dohnáno možná v červenci. Ale těch věcí je zase celá řada dalších. Já bych chtěl připomenout, že máme zákon o ochraně přírody a krajiny, který jsme tu slavnostně schvalovali někdy v roce 2017, kdy byla řada příslibů, které se nenaplnily. Nebo bychom je mohli, ty sliby, sledovat. Ale musím konstatovat, že v tom zákoně se předpokládá, že budou prováděcí předpisy, například zásady péče národních parků. Národní parky naše nemají zásady péče. Nebo jim ty plány péče propadly v roce 2015, možná byly prodlouženy zvláštním způsobem do roku 2019, ale my třeba dva roky nemáme plány péče, respektive dneska zásady péče. Těch věcí je celá řada. Já bych tady nechtěl rozebírat naši korespondenci. Když už vidím, že některé věci se tedy nechtějí dostat do zprávy o životním prostředí, tak jsem se snažil je komunikovat osobně za náš výbor, dejme tomu, s nějakou pečlivostí nebo podrobností, tak si o tom několik let dopisujeme s ministerstvem životního prostředí. A ne úplně úspěšně. Ale to jsou už možná specifika dost účelová, zaměřená na velkoplošná chráněná území a čtyři naše národní parky. Tolik asi k té obecné rozpravě. Nebyl tady předložen žádný jiný návrh, než máme před sebou v tom tisku. Takže o tom budeme hlasovat. Já bych to tak asi nechal na předsedajícím.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu zpravodaji za shrnutí rozpravy. Před sebou máme návrh na usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který doporučuje přijmout Senátu usnesení, že Senát bere na vědomí zprávu o životním prostředí, žádá ministerstvo životního prostředí, aby přestalo ignorovat, začalo měřit a zahrnulo zobecnění. Víme všichni, o čem budeme hlasovat. Spouštím znělku.

V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum 34. Hlasujeme o navrženém usnesení, tak jak jej předložil výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 4 při kvóru 34 pro 56, usnesení bylo přijato. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji vám, pane ministře, za přednesení bodu. Těším se s vámi zase někdy na shledanou.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 152

Zákon máte jako senátní tisk č. 152. Prosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s návrhem zákona. Dobrý den, pane vicepremiére, vítejte v českém Senátu. Máte slovo a my se vystřídáme, abyste měl hezčí pozadí...

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři, velmi stručně představím tento návrh zákona. Je to technická novela, která má reagovat na poznatky z praxe. Z toho důvodu doplňujeme právní úpravu užívání pečetidel s malým státním znakem. Nově by je používalo pouze ministerstvo zahraničních věcí a naše ambasády. Například v procesu vyjednávání, sjednávání mezinárodních smluv nebo pro pečetění diplomatické pošty. Zpřesněno bylo také vymezení pojmu úřední razítko a užívání státní pečeti a vlajky prezidenta republiky. Na půdě sněmovny tam byla doplněna ještě jedna právní úprava, která, z mého pohledu, odstraňuje jednu velkou křivdu vůči dobrovolným hasičům. To je to, že dosud oni nemají možnost na svých stejnokrojích používat velký státní znak. Takže to tam bylo doplněno. Současně tato možnost, na základě pozměňovacího návrhu, se vztahuje i na zdravotnickou záchrannou službu. Vzhledem k tomu, že je to technická novela, si vás dovoluji, i vzhledem ke stanoviskům výborů, požádat o její schválení. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení. Bylo vám rozdáno jako senátní tisk č. 152/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělání, vědu a kulturu, lidská práva a petice. Usnesení máte jako senátní tisk č. 152/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Klement. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Klement:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, touto novelou zákona 352 se zabýval výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice dne 19. října. Na výboru byl účasten pan náměstek ministra, pan magistr Petr Vokáč. Víceméně v kostce shrnul to, co tady již zaznělo, co se týká malého, velkého státního znaku, vlajky prezidenta, pečetidla a pojmu úřední razítko.

Veškeré věci, vládní návrh, včetně těch pozměňovacích návrhů z Poslanecké sněmovny, reagují na poznatky aplikační praxe. Zároveň některé jenom legitimizují skutečnost, která se používá. Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v závěru konstatoval, že souhlasí a schvaluje návrh, který přišel z Poslanecké sněmovny, všemi hlasy.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit senátor a zpravodaj ústavně-právního výboru, pan Tomáš Goláň? Prosím, přeje. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavně-právní výbor projednal tuto materii na své 22. schůzi dne 20. října letošního roku. Tato materie byla schválena všemi přítomnými senátory ústavně-právního výboru. Jenom, protože jsem byl účasten v pátek a sobotu na Soudcovské unii na sjezdu delegátů, ještě chci říct, že v té novele je i to, že se může vlajka prezidenta republiky používat mimo budovu Pražského hradu. To znamená při jmenování soudců. Takže jenom takové lehké doplnění. Za nás, za ústavně-právní výbor, jsme to schválili všemi hlasy, jak jsem řekl. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí, s přednostním také, ale není potřeba využívat, pan předseda klubu ODS Zdeněk Nytra. Prosím, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, na úvod musím oznámit, že jsem mírně ve střetu zájmů, protože v tuto chvíli jsem v pozici náměstka starostky Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. To zaprvé. Zadruhé bych chtěl panu ministrovi poděkovat, že se na poslední chvíli ten návrh, ten původní návrh, který se týkal toho užití znaku pro dobrovolné hasiče obecně, podařilo ještě projednat na půdě Poslanecké sněmovny. Tímto bych vás chtěl požádat o podporu toho návrhu, protože v podstatě dává do, dejme tomu, pořádku užívání státního znaku u řádově nebo u spolku, který čítá řádově 360 tisíc obyvatel této republiky. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Táži se navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Rozumím, že byla krátká, jenom s podporou. Táži se zpravodaje, zda se chce vyjádřit? Prosím.

Senátor Josef Klement:  Děkuji za slovo. Já jenom shrnu krátkou obecnou rozpravu, ve které vystoupil jeden senátor. Nebyl podán žádný návrh, ani na změnu, takže budeme hlasovat o schválení ve znění z Poslanecké sněmovny.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji. Nevidím, že by se hlásil zpravodaj dalšího výboru, ústavně-právního, takže si nepřeje vystoupit. Nyní tedy se můžeme dostat k hlasování. Skutečně zazněl jediný návrh, a to návrh schválit. Spustím znělku, protože je možné, že někteří ještě jsou v přísálí.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já nyní zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nyní zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 5 bylo registrováno 68 senátorek a senátorů. Kvórum 35. Pro bylo 56. Proti nikdo. Je schváleno. Takže gratuluji, pane ministře. Můžeme tento bod ukončit.

Nyní se dostáváme k dalšímu bodu, a to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 154

Návrh zákona vám byl zaslán a obdrželi jste jako senátní tisk č. 154. Prosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás s tímto návrhem seznámil.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, paní senátorky, páni senátoři, tento zákon mění zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a některé další zákony. Opět zohledňuje dosavadní zkušenosti s novou úpravou přestupkového práva a reaguje na potřeby aplikační praxe. Zejména zmírňuje kvalifikační požadavky na oprávněné úřední osoby, které vedou řízení o přestupku. Vyřeší tak obtíže s personálním zajištěním projednávání přestupků. Mimo jiné se vypouští požadavek vysokoškolského vzdělání, pokud úředník absolvuje zkoušku odborné způsobilosti. Ruší se podmínka dosažení 50 let pro uplatnění výjimky z kvalifikačních požadavků a zkracuje se též délka praxe, která je požadovaná pro použití této výjimky. Stanoví se, že kvalifikační požadavky budou splňovat kromě osob s právnickým vzděláním rovněž absolventi magisterského studijního programu Bezpečnostně právní studia. Z důvodu nadměrné zátěže pro správní orgány se také navrhuje zrušit povinnost zpracovávat přehled přestupků. Doposud shromážděné údaje poskytnou dostatečný základ pro další analýzu přestupkového práva. Dále se zakotvuje ochrana soukromí a bezpečnosti osob vystupujících v řízení o přestupku a náležitá procesní ochrana zranitelných obětí. Návrh zákona také zavádí novou skutkovou podstatu přestupků postihujících neoprávněné nakládání s pyrotechnikou v souvislosti s konáním sportovních akcí, neboť toto jednání už představuje jeden z nejrizikovějších projevů sportovního fandění. Zavádí se možnost uložit omezující opatření v souvislosti s takzvaně drogovými přestupky podle zákona o návykových látkách. Pachatelům bude možno zakázat navštěvovat určená veřejně přístupná místa, čímž se jim znemožní prodávat a užívat na těchto místech drogy. Zakotvuje se též nová skutková podstata trestného činu mířící na nedodržování omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku. To zejména v souvislosti s postihem takzvaného diváckého násilí a drogových přestupků. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli. Snad všichni rozuměli, byť tedy bylo přečteno hodně rychle. Ale věřím, že ano, že známe, o čem budeme jednat. Proto prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk 154/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Hraba, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já budu stručný. Odkážu na rychlá slova pana ministra. Novela, která se týká přestupkového zákona a některých dalších zákonů, je důležitá, je potřebná. Ústavně-právní výbor se sešel na svém jednání dne 20. 10., 20. října, na 22. schůzi.

Než přijal své 98. usnesení, proběhla diskuse. Já jsem se coby zpravodaj připojil k tomu návrhu tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Protože koneckonců dnes rozhodujeme v dichotomii. Přijmout, nebo zamítnout. Jakýkoli pozměňovací návrh by znamenalo de facto ukončení legislativního procesu. Já sám jsem kritizoval, a budu kritizovat i nadále, ustanovení, které se týká právě oné pyrotechniky. Ne snad, že bych podporoval pyrotechniku a její zneužívání na sportovních utkáních, ale ten odstavec, to písmeno k), které novelizuje zákon o některých přestupcích, 251/2016, totiž zní: Vnese-li někdo na organizované sportovní utkání pyrotechnický výrobek nebo v místě takového utkání, cestou na takové utkání nebo cestou zpět z takového utkání pyrotechnický výrobek použije.

Já jsem velmi skeptický k použitelnosti takového ustanovení, protože bude muset nutně být dokazováno, že někdo jde ze sportovního utkání a navíc kumulativně použije pyrotechnický výrobek. Potrestatelnost takového jednání je velmi diskutabilní. Navrhnu, protože budu hlasovat pro přijetí, vzhledem k tomu, že ta novela obsahuje řadu potřebných ustanovení, budu hlasovat pro...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane senátore, jenom zpravodajskou zprávu. Tohle, myslím, až do obecné rozpravy. Děkuji.

Senátor Zdeněk Hraba:  Ano, tohle zaznělo. Já jenom uvádím, co zaznělo v rámci ústavně-právního výboru. S tím, že je potřeba upozornit na toto ustanovení. Bylo to diskutováno, s kolegy jsme se shodli na takovémto závěru. Nicméně hlasovali jsme pro, tedy doporučení plénu Senátu hlasovat pro znění, které bylo postoupeno Poslaneckou sněmovnou, zadruhé jsme se usnesli, že zpravodajem pro plénum bude má osoba, zatřetí, usnesli jsme se, že pověřujeme předsedu ústavně-právního výboru, pana senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, ke kterým se následně po skončení rozpravy můžete vyjádřit. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Proto teď procesně můžeme otevřít obecnou rozpravu, kterou otevírám. Prosím, hlásí se někdo do obecné rozpravy? Opravdu se nikdo nehlásí, tím pádem obecnou rozpravu uzavírám. Asi nemá teď smysl, abychom se tázali navrhovatele nebo zpravodaje, aby se vyjádřili k obecné rozpravě. Ale ano, pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, zaprvé, pokud jsem mluvil příliš rychle, tak se omlouvám, já zpomalím u dalšího zákona. Zadruhé, já nevím, jestli se mohu vyjádřit teď k tomu úvodnímu slovu, jestli to je možné. Ale protože tady padl ten věcný argument, tak si to asi zaslouží pár vět.

Já té výhradě rozumím, na druhou stranu on celý ten proces problematiky diváckého násilí se nějak posouvá. Já si myslím, že ti, co přijdou v dalším kole, budou muset řešit otázky např. nasazení a využití kamerových systémů na jednotlivých stadionech, použitelnosti těch záznamů, systémů face recognition. Dneska jsme v situaci, že máme na těch čtyřech nejexponovanějších stadionech vybavení za desítky milionů korun, ale je obtížná použitelnost záznamů potom v nějakém dokazování. A tím odkazuji např. na to, jak jste se ptal, pane senátore, jak to policie bude dokazovat. Samozřejmě pokud to někdy bude legálně možné použít pro takovéto dokazování, např. kamerový záznam ze stadionu, tak to určitě zase posune...

Já rozumím tomu, že to není ideální formulace, na druhou stranu jsem rád, že se to do toho zákona dostalo, bude to potřeba vyprecizovat v rámci dalšího kola boje proti diváckému násilí. Ale já si myslím, že obecně se v této oblasti udělal obrovský kus práce. Samozřejmě ta práce není hotová. Já bych byl také rád, aby chodit na fotbal bylo něco, co není spojeno s žádnými riziky či nebezpečími, jako je to někde jinde, v jiných zemích, které si předtím bohužel musely projít velmi složitými zkušenostmi. Ale myslím si, že se to posouvá k lepšímu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli. Ptám se tedy zpravodaje, jestli ještě se chce vyjádřit? Nechce se vyjádřit. Máme jediný návrh. Schválit návrh zákona tak, jak byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Znělkou oslovíme kolegy v předsálí.

Ještě jednou zopakuji pro všechny, že byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování bylo ukončeno. Bylo registrováno 68 senátorek a senátorů, při kvóru 35 bylo pro 54, proti nebyl nikdo. Návrh zákona byl schválen.

Opět gratuluji, pane ministře. Teď přistoupíme hned k dalšímu bodu pana ministra. A to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 155

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 155. Opět prosím pana ministra vnitra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s návrhem zákona.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři.

Tento návrh zákona mění zákon o policii, zákon o Celní správě, zákon o obecní policii a další související zákony. Byl připraven ve spolupráci s ministerstvem financí a byl schválen Poslaneckou sněmovnou. Byl projednán zde v Senátu ve dvou výborech, výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a v ústavně-právním výboru. Oba výbory doporučují tento návrh zákona schválit, za což jim děkuji.

Tento tisk zahrnuje tři základní části. Zaprvé, návrh na zvýšení vymahatelnosti nedoplatků na pravomocných pokutách za dopravní přestupky. Zadruhé, vybrané a pro Policii ČR nezbytné změny zákona o policii, které byly převzaté ze sněmovního tisku 642, na nich byla shoda ve výboru pro bezpečnost a podvýboru pro policii, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby. A pak je tam třetí část, to je návrh pana poslance Bendy, která se týká změny trestního řádu.

Velmi stručně k jednotlivým částem. Ta první, tzn. zvýšení vymahatelnosti, když to velmi zjednoduším, umožní to policii přístup do evidence nedoplatků, kterou vede Celní správa, přináší nové oprávnění policistů a celníků při kontrole vozidla požadovat úhradu toho nedoplatku na již pravomocné pokutě. V případě, že k úhradě nedojde, je tam oprávnění nařídit jízdu na nejbližší vhodné místo a zadržet registrační značku nebo tomu vozidlu nasadit botičku. To si myslím, že velmi pomůže.

Ta druhá věc, komplexní novela zákona o policii... Jak jsem řekl, my jsme měli širší ambici novelizovat zákon o policii, nicméně vzhledem k časovému útlaku a tísni jsme z toho širokého zákona, který navíc byl do jisté míry kontroverzní, protože tam byly některé návrhy, které vzbuzovaly velké emoce v jednotlivých poslaneckých klubech, v rámci konsensu ve výboru pro bezpečnost byly vybrány pouze ty změny, které jsou nesporné.

Respektive kde nebyl žádný odpor. To znamená, oprávnění policie rušit elektronické sítě, zamezit provoz bezpilotního systému, rušení provozu elektronických komunikací při zjištění nástražného výbušného systému, ochrana exponovaných osob, odnětí věci v souvislosti s řízením o přestupku. To jsou asi ty hlavní.

Ta širší novela bude muset počkat, pokud bude zájem, na příští volební období. Třetí věc, to je návrh pana poslance Bendy, který se týká z jeho pohledu zefektivnění rozhodování Nejvyššího soudu o mimořádných opravných prostředcích. My jsme o tom vedli ve sněmovně diskusi, nicméně ve finále takto ten zákon byl schválen, odeslán do Senátu. Já bych vás chtěl požádat v souladu se stanovisky obou výborů o jeho schválení. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení. Bylo vám rozdáno jako senátní tisk č. 155/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Martin Červíček. Organizační výbor určil garančním zpravodajem pro projednání tohoto návrhu výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk č. 155/1. Zpravodajem výboru je pak pan senátor Miroslav Balatka. Nyní nás, prosím, seznámí se zpravodajskou zprávou. Pane senátore Balatko, ano, prosím, máte slovo.

Senátor Miroslav Balatka:  Přeji pěkné dopoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k tomuto senátnímu tisku. Já si myslím, že pan ministr, řekl bych, tady poměrně dobře představil, o co v té novele jde. Já bych snad možná jenom doplnil, že ta část, která se týká novely trestního řádu, kterou do tohoto návrhu přidal poslanec Benda, byla legislativním odborem v legislativním stanovisku nazvána „přílepkem v krystalické formě“. Skutečně tomu tak je.

Nicméně náš výbor, kde jsme to projednávali, i přes tuto skutečnost vzhledem k časovému pohledu a k tomu, že pokud bychom tento zákon s pozměňovacím návrhem vraceli sněmovně, vzhledem k tomu, že sněmovna už skončila svoje období, tak by vlastně nebylo možné ho přijmout. To znamená, i vzhledem k této věci, nakonec i na moje doporučení, protože já jsem doporučoval tento zákon v této podobě postoupené Poslaneckou sněmovnou schválit, výborem prošel.

Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením, které má pořadové číslo 100, z 18. schůze konané dne 13. října 2021. Výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Miroslava Balatku,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit a dát stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Martin Červíček? Prosím, přeje, máte slovo, děkuji.

Senátor Martin Červíček:  Vážená paní předsedající, ve smyslu úvodního slova pana ministra ústavně-právní výbor projednal tento návrh zákona a velmi stručně konstatuji, že na své 22. schůzi doporučil Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit. Více se k tomu vyjádřím pak následně v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní se tedy ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Martin Červíček. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Červíček:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi jenom velmi stručně se vyjádřit k tomuto návrhu zákona, kdy primárním účelem tohoto návrhu je zcela jistě zvýšení vymahatelnosti nezaplacených pokut za dopravní přestupky. Tohoto cíle má být mj. dosaženo tím, že oprávněním policie, celníků bude možno zimobilizovat motorové vozidlo, u jehož řidiče či provozovatele byl takový nedoplatek na pokutě evidován.

Nicméně, jak jsme slyšeli v úvodním slovu pana ministra, není to jenom tato úprava, která by měla vést ke zvýšení vymahatelnosti pravomocně uložených pokut, ale ocenil bych i to, že v tomto návrhu zákona po delší odborné diskusi se změní některé ustanovení v zákoně o Policii ČR, která reagují na potřeby aplikační praxe. Myslím, že se to ukázalo v poslední době při řešení mimořádných situací, viz úprava tísňové komunikace, ochrana před bezpilotními systémy, možnost rozšíření zákazu, rušení provozu elektronických komunikací a především rozšíření okruhu osob, jimž může být poskytnuta policejní ochrana.

Zmínka o změnách v trestním řádu tady byla ze strany pana ministra vnitra velmi dobře vysvětlena, včetně i druhého garančního výboru, který se k tomu vyjadřoval. I na ústavně-právním výboru jsme se shodli, že tento návrh, když se tato část vkládá do novely trestního řádu, má být především reakcí na problematiku nepřiměřených vysokých trestů ukládaných soudy za mnohdy bagatelní trestné činy spáchané za trvání nouzového stavu v souvislosti s pandemií onemocnění covid.

Myslím si, že s ohledem na tuto naléhavou společenskou potřebu je toto dostatečně odůvodněno, včetně toho, že se jedná o ten tzv. přílepek a podobně. Nicméně, prosím, dovolím si v tuto chvíli jen nějaký svůj osobní postoj k tomuto návrhu zákona. Je potřeba říct, že v tomto návrhu je chyba. Je to ta rozdílná úprava, která se týká zákona o policii, Celní správy a obecní policii.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Prosím, pane senátore, na minutu vás přeruším. Protože nyní mi dovolte, abych zde v Senátu velmi srdečně přivítala podnikatelskou delegaci Tchaj-wanu vedenou Kung Ming-hsinem, ministrem bez portfeje a předsedou Národní rozvojové rady. Prosím, vítám vás na půdě Senátu.

Nyní můžeme pokračovat v našem jednání i s našimi milými hosty.

Senátor Martin Červíček:  Tato chyba je především v té rozdílné úpravě toho, jak má postupovat obecní policie, Policie ČR a Celní správa v souvislosti s vymáháním nedoplatků u pravomocně uložených pokut.

Nicméně, prosím, tento celkový návrh by touto chybou neměl být znehodnocen. Proto jsme i na ústavně-právním výboru od předkladatelů požadovali, aby v tuto chvíli se zamysleli nad touto úpravou a případně podle aplikační praxe připustili i modifikaci nebo novelizaci úpravy týkající se zákona o obecní policii.

Nicméně bych chtěl zdůraznit, že pro mě nejdůležitější změnou je opravdu možnost použít ten samotný zajišťovací úkon v případě neuhrazení dluhu na pokutách, který by spočíval v tom, že zadržíte registrační značku nebo použijete botičku. Jenom pro příklad z praxe. Velmi často se stává, že na místě přestupku řidič souhlasí s přestupkem i udělením blokové pokuty, nicméně vyžádá si na místě nezaplacený blok pokuty. S tím, že následně nastává proces vymáhání přes Celní správu, například v souvislosti se zahraničními přestupci, dejme tomu cca za 500 Kč, je tento řidič, případně provozovatel, vyrozuměn v zahraničí, a nenastane vůbec nic.

Pokud dobrovolně neuhradí tento přestupek, nenastává vůbec nic. Následně při dalších kontrolách na silnicích České republiky, pokud tohoto řidiče zastavíte a zjistíte, že má neuplacenou úhradu za tuto pokutu, tak ho maximálně k tomu můžete znovu vyzvat. On se na vás usměje a následně odjíždí, protože mu nemůžete ani zakázat jízdu. Velmi často je to především u tranzitní nákladní dopravy u zahraničních přestupků. Jenom pro zajímavost, velmi často se jedná o přestupky v objemu peněz, v rámci takzvaných sociálních předpisů, kaucí třeba kolem 30 tisíc, ale není to jenom ohledně přestupků nebo netýká se to jenom přestupků v rámci sociálních předpisů, ale například i v souvislosti s požíváním alkoholu apod. Vy nemáte možnost jakýmkoli způsobem vymáhat zaplacení těchto přestupků. Co je paradoxem, u občanů České republiky ty nástroje máte, protože Celní správa dovede vymáhat tyto přestupky v souvislosti s tím, že vám vezme tuto sankci v rámci vašich příjmů a dalších věcí apod. Prostě ten postup tady existuje. To znamená, že doposud se dostáváme do situace, že vlastně máme tady rozdílnou praxi nebo přístup k tomu, kdo jakým způsobem co spáchá nebo ne. Je zajímavé, že tento návrh podporuje i ČESMAD, který to vnímá tak, že neschopnost České republiky vymáhat dluhy na pokutách snižuje vlastně konkurenceschopnost českých dopravců oproti zahraničním dopravcům. Já to tedy plně podepisuji.

Jenom pro vaši zajímavost, v průměru v posledních 3 letech policie udělila na místě nezaplacených pokut kolem 41 milionů. Z toho se 60 % nevymohlo. Je potřeba říci, že tato úprava bude především dopadat asi primárně na cizince, což je možná i smyslem. Připusťme to, díky tomu Češi oproti cizincům prostě nebudou přihlížet té realitě, kdy se nezajistí u této skupiny řidičů, popřípadě provozovatelů, vymahatelnost vůči všem přestupcům.

Dovolte mi na závěr úplně jednu zásadní moji poslední poznámku. My se tady kdykoliv jsme schopni pohádat při jakémkoli návrhu o navyšování sankcí v rámci přestupků apod. Vždycky řešíme, jestli ta sankce je přiměřená, není přiměřená, jestli se má navýšit, nemá se navýšit apod. Ale absolutním základem všeho je, abychom byli schopni jakýkoli přestupek vymáhat. Proto jestli tady máme na stole návrh, který umožňuje postup nejenom policie, ale i Celní správy při vymáhání těchto přestupků, je to daleko zásadnější, než se bavit o neustálém navyšování sankcí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, dovolte, abych se krátce vyjádřila k předloženému návrhu zákona. Velmi podporuji jeho přijetí. Už proto, co bylo řečeno ze strany pana senátora Červíčka. Plně se s tím ztotožňuji. Chci jenom připomenout, že i tady v Senátu jsme měli petice, které jsme projednávali. Ty petice se týkaly jednak zvýšených rychlostí, které porušovaly právní předpisy, jednak průjezdů lokalitami, kde byl zakázán tento průjezd, jsou i v mém regionu. Občané si velmi stěžují na to, že nejsou dodržována pravidla, že není vymáháno a žádným způsobem řešeno vymožení práva, které by mělo platit pro všechny. Skutečně, jak bylo řečeno, jsou to především, bohužel tedy, zahraniční nákladní, velká vozidla, která projíždějí. Není možné žádným způsobem téměř vymoci tu nápravu nebo nějakou sankci. Já se domnívám, že tak jak je to připraveno, že můžou být, souhlasím s tím, že jsou tam některé problémy, ale přesto je to tak naléhavá právní úprava, která by měla být přijata, že se přimlouvám za to, abychom ji schválili. Děkuji za vaši pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším, zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane místopředsedo, ještě jednou, dámy a pánové, vážený pane ministře, těch problémů v té oblasti je pochopitelně více. Jeden z těch problémů je například to, co se projevuje, myslím si, obecně všude v příhraničí. Já mám konkrétní poznatky z Ostravy z dopravně správních činností, kdy spoustu, protože kdo zná tu cestu, průjezd Klimkovickým tunelem, tam je úsekové měření. To procento polských řidičů, kteří tu rychlost nedodrží, je naprosto šílené. Bohužel dochází k tomu, že tam je prostě lhůta pro zaplacení. Přestože ten řidič z Polska se náhodou rozhodne zaplatit, ale přijde to většinou díky administrativě až po té lhůtě, tak mu to musí dopravně-správní činnosti vracet a pak to zpětně vymáhat atd. Takže těch námětů na řešení je tady celá řada.

Tady bych chtěl ještě opravdu upozornit na to, byl jsem osloven jak Městskou policií v Ostravě, tak i dopravně-správními činnostmi, dostalo se to tam na základě pozměňovacího návrhu, ta kompetence pro obecní policie, řešit ty nezaplacené pokuty a případně i mobilizovat, ta je opravdu velice nešťastná. Je to sice formulováno, že může obecní policie, to je pravda, ale pak je pochopitelně otázka, jestli se už dopředu říká, že to obecní policie nebude dělat, tak proč to v tom zákoně je... Myslím si, že je tady námět na rychlou novelu, až se ustanoví nová Poslanecká sněmovna, protože kromě toho, že obecní policie nemají vůbec zaručen přístup do evidence přestupků, je problém s ukládáním těch registračních značek, nedejbože se znehybněním toho vozidla jako takového na silnici. Takže mít v zákoně paragraf, o kterém se ví dopředu, že se, dejme tomu, z 90 % nebude využívat, asi není to správné ořechové. Přes to všechno, to, co říkal kolega, pan senátor Červíček, je v té novele spousta dalších dobrých věcí, které by si nezasloužily to, aby to spadlo pod stůl. I já tu novelu podpořím. Ale budeme se určitě bavit o tom, aby se ta chyba napravila. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem vystoupí místopředseda Senátu, pan Jan Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já jenom z osobní zkušenosti z regionů, kdy zejména polští řidiči přejíždějí státní hranici v místech, kam nemají vůbec povolen vjezd. Oni zaplatí 2000, ale z těch pěti případů jim to čtyřikrát vyjde. Oni už vlastně počítají s tím, že jednou za čas zaplatí. Takže já mám dojem, že ještě, až se tím bude zabývat, což tady řekl i kolega Nytra, podle mě je to úkolem budoucí vlády. Mám dojem, že by mělo začít platit nějaké pravidlo třikrát a dost a podobně, aby doopravdy ty sankce byly trošku větší než 2000 korun, což se jim přes vrcholy hor zkrácenou cestou jistě vyplatí na pohonných hmotách.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo. Nyní se do debaty hlásí Hynek Hanza. Prosím, má slovo. Pane senátore, prosím.

Senátor Hynek Hanza:  Dobrý den, vážení kolegové, vážený pane ministře, paní předsedající, já nebudu dlouho zdržovat. Hodně toho bylo řečeno. Ztotožňuji se s mým předřečníkem Zdeňkem Nytrou, který hodně řekl o tom, že sice ta obecní policie má možnost, ale úplně jalovou, protože v podstatě se k tomu nedostane, k těm informacím. Nemá tu možnost v podstatě této pravomoci jakkoli využít.

Ale jenom bych dodal jednu věc, s čím se také na obcích setkáváme, a to je nejenom špatné stání, přestupky tohoto charakteru, ale to, co tam třeba chybí, je parkování v zeleni, což je bráno jako zábor veřejného prostranství, to to vůbec neřeší. Přitom je to stejně častý přestupek jako všechny ostatní, které by měly být tímto postiženy. To je další věc, která si myslím, že byla úplně opomenuta. Ale přitom s ní je stejně velká trable na obcích jako s jakýmikoli jinými přestupky v dopravě. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní tedy nikoho již nevidím do obecné rozpravy. Ptám se, zda se chce vyjádřit... Prosím. Ano, končím obecnou rozpravu. Musí to zaznít, je to tak. Čili končím obecnou rozpravu. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit navrhovatel zákona? Prosím, máte slovo, pane ministře.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji. Já děkuji i za tu věcnou debatu. Souhlasím s tím, že ten problém tam je. Nicméně, jak už tady padlo, on se tam dostal v rámci poslanecké iniciativy. A asi ne úplně bylo domyšleno to, že je sice hezké dát městské policii oprávnění vymáhat pokuty uložené na území obce, ale jak se o nich ta policie dozví, když nemůže do systému Celní správy... Ale to už se stalo. Já myslím, že na funkčnost toho zákona to zásadní vliv mít nebude. Souhlasím s tím, že jaksi při nejbližší možné novele bude žádoucí to opravit. Ale i z toho, co tady padalo od jednotlivých vystupujících, si myslím, že je jasné, že klady tohoto návrhu v zásadě převyšují případné chyby. Já bych tedy chtěl požádat o schválení. Protože opravdu si myslím, že to zásadním způsobem hne s vymahatelností těch pokut, zejména při tranzitní nákladní dopravě, kdy dneska vám policisté potvrdí, že není výjimkou, kdy ten řidič prostě ten blok tomu policistovi hodí pod nohy, protože prostě ví, že na něj nikdo nemůže. Takže tohle už by se stávat nemělo. Myslím si, že ta vymožená částka samozřejmě zaprvé přispěje ke zklidnění provozu a respektu k zákonu, současně bude vítaným příjmem do státního rozpočtu.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Martin Červíček? Nepřeje si vystoupit, děkuji. Nyní tedy, pane zpravodaji garančního výboru, prosím, vyjádřete se k proběhlé rozpravě.

Senátor Miroslav Balatka:  V proběhlé rozpravě vystoupila jedna senátorka a čtyři senátoři. Nepadl žádný nebo nebyl avizován žádný pozměňovací návrh, ani nebyl podán návrh na zamítnutí. Vesměs se všechny diskusní příspěvky vyjadřovaly podporu tohoto návrhu. Bylo upozorněno na chybu, ale i přesto ta pozitiva podle diskutujících převažují. Zaznělo tady několikrát doporučení ke schválení tohoto zákona nebo tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji. Nyní tedy spustíme fanfáru a přistoupíme pak k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebný počet k přijetí návrhu je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že návrh novely zákonů byl přijat. Registrováno bylo 68 senátorek a senátorů, při kvóru 35 pro hlasovalo 56, proti nebyl nikdo.

My ještě budeme pokračovat dalším bodem pana ministra. Pak budeme naše jednání přerušovat. Pane ministře, já teď zahájím další bod. A to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 156

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 156. Prosím pana ministra, aby nás seznámil s návrhem zákona.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, toto je opravdu technikálie. My potřebujeme vyřešit dvě věci, první je přesunout sídlo Státního oblastního archivu ze Zámrsku do Hradce Králové, protože Zámrsk je jaksi problematicky dostupný pro veřejnost a badatele. Naráží to na celou řadu dalších komplikací. Takže prostě bude jednodušší, když to sídlo bude v Hradci Králové. Současně máme velké problémy se Státním okresním archivem Praha-východ. Proto navrhujeme to sloučit se Státním okresním archivem Praha-západ do jednoho státního okresního archivu Praha-venkov. Nic víc, nic méně. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal opět místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 156/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Kárník. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení máte jako senátní tisk č. 156/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Holeček. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil, pane zpravodaji, se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Holeček:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, tady jste slyšeli ve zkratce pana ministra, který zprávu komentoval. Tento návrh je skutečně pouze technického charakteru. Jak víte, nebo nevíte, zákonem jsou určena místa oblastních archivů, státních archivů atd. Oblastní archiv v Zámrsku skutečně je stěhován do Hradce Králové z různých důvodů, o kterých jste tady slyšeli. Zároveň jenom ještě chci podotknout, že v Poslanecké sněmovně tam byla ještě připojena změna sídla archivu Praha-západ, Praha-východ, který se mění na Praha-venkov. Bude sídlit tedy v Dobřichovicích. Jedná se skutečně pouze o technický zásah do toho zákona.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se tím zabýval minulý týden. Ve svém usnesení zaprvé doporučuje Senátu Parlamentu České republiky projednávaný návrh zákona schválit, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Mimochodem, v Poslanecké sněmovně pro to hlasovalo 147 poslanců ze 159 přítomných. Zadruhé určuje zpravodajem pro jednání pléna Senátu mě a pověřuje pana předsedu výboru Zbyňka Linharta, aby to předložil předsedovi Senátu.

To je asi stručně všechno. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné návrhy, ke kterým se po skončení rozpravy pak můžete vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Pavel Kárník? Ano, přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Kárník:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové, ústavně-právní výbor projednal senátní tisk č. 156 na své 22. schůzi, konané 20. října tohoto roku, konstatoval, že navrhované návrhy zákony jsou technického charakteru a nebrání schválení návrhu zákona v předkládané podobě.

Přijal toto usnesení:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu mě,

III. pověřuje předsedu výboru Senátu Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní máme protokolární bod. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Proto otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nevidím, že by se někdo hlásil, takže obecnou rozpravu uzavírám. Nyní se táži navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Ano. Prosím, pane ministře.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že toto je vysoce pravděpodobně poslední zákon, který jsem tady za toto volební období přišel obhajovat, tak bych chtěl zaprvé poděkovat za ten dnešní úspěch.

Já myslím, že pokud projde i tento, tak to bude asi nejúspěšnější den ministerstva vnitra v Senátu. Je dobré, že to končí takto. Vám bych chtěl poděkovat za spolupráci. Myslím si, že ne vždycky jsme se shodli, občas jsem odsud odcházel, v uvozovkách, jako spráskaný pes, ale obecně si myslím, že za ty tři roky se podařilo bezpečnostní legislativu významně posunout kupředu, a to je samozřejmě i vaše zásluha. Takže já chci poděkovat za spolupráci a popřát českému Senátu všechno dobré.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane ministře, my vám také přejeme, abyste nadále měl takové úspěchy jako dneska v Senátu, aby se vám dařilo nejen v pracovním, ale i v osobním životě. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Pavel Kárník? Nepřeje si vystoupit. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Petr Holeček:  Do obecné rozpravy se nikdo nepřihlásil. Je tady jediný návrh, a to je návrh našeho výboru schválit tento návrh zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji, nyní opět znělka.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebný počet k přijetí návrhu je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, nyní zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Konstatuji, že návrh byl schválen. Při hlasování č. 8 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Ještě jednou poděkujeme a rozloučíme se s panem ministrem. Přejeme opravdu další úspěchy. Na shledanou.

A teď přerušuji naše jednání s tím, že ho přerušuji na dobu do 13 hodin. Jménem předsedy Senátu, pana Miloše Vystrčila, si vás dovoluji pozvat na recepci pořádanou na počest tchaj-wanské podnikatelské delegace. Prosím, jste zváni. Budeme zahajovat ve 13 hodin. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 11.53 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.01 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vážené kolegyně, kolegové, protože číselník naznačuje, že jsme způsobilí jednat, máme zde i pana navrhovatele, tak mi dovolte, abych zahájil odpolední program naší schůze, konkrétně bodem, doufám, že je to ono,

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 158

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 158. Já poprosím navrhovatele, pana poslance Jurečku, aby nám tento návrh představil. Vítejte, pane poslanče. Gratulujeme ke znovuzvolení. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Marian Jurečka:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, děkuji za možnost přednést za skupinu poslanců, kteří jsou předkladateli tohoto návrhu této novely zákona o EIA... Musím říci, že tato novela vznikla v samém závěru funkčního období minulé Poslanecké sněmovny. Ta skupina předkladatelů tvoří poslance napříč politickými stranami, tedy kromě mé osoby je pod touto novelou podepsán Zbyněk Stanjura, Helena Langšádlová, Petr Gazdík, kolega Okleštěk, takže je to víceméně skupina z poslanců, kteří nejsou jenom ze spektra té končící opozice, ale i vládní poslanec je tam spolupodepsán. Také myslím, že i Martin Kolovratník.

Smyslem této drobné novely je úprava drobné věty, která dává, řekněme, větší jasno do případných výkladů, tedy v tom, že jsou tady v lehkém rozporu, řekněme, paragraf 23 a paragraf 9 zákona o EIA v návaznosti na specifickou situaci, která tady vznikla ve volebním období za vlády premiéra Bohuslava Sobotky, kdy tehdy byla vytipovaná skupina staveb, bylo to tehdy 10 staveb, prioritních, klíčových staveb v oblasti dopravní infrastruktury, pro které byla už tehdy vyjednána a byla udělena povolení v rámci EIA. Byla také vyjednána pro tyto stavby, řekněme, určitá výjimka ze strany Evropské komise, aby se s novou novelou zákona o EIA nemusela tato rozhodnutí dělat kompletně od začátku.

Jsme v situaci, kdy tato výjimka, řekněme, byla, nebo tento specifický přístup vyjednán na dobu 5 let, s tím, že se počítalo, že do těch 5 let bude zahájena stavba těchto klíčových dopravních staveb. S tím, že se nebude už prodlužovat to řízení v rámci toho druhého stupně, to znamená ta odvolací řízení.

Dneska jsme v situaci, kdy se nám blíží konec té časové výjimky. Jsme v situaci, že nakonec těch staveb bylo rozběhnuto v tom územním a stavebním řízení devět. Jsme v situaci, kdy z těch devíti všechny stavby jsou už ve fázi realizace kromě dvou, a to je úsek dálnice D1 mezi částí Přerov-Předmostí a Říkovice a D49 v úseku Hulín – Fryšták.

Když jsme o tom debatovali, o té situaci, která teď může nastat, se zástupci investora ŘSD, se zástupci ministerstva dopravy, tak jsme nabyli silného dojmu, že je tady důvodné ohrožení těchto staveb v situaci, kdy bychom tuto zákonnou úpravu a, řekněme, to posílení toho jednoznačného výkladu neudělali. Že v okamžiku, kdy jsou tady vedena řízení ve druhém stupni, tak že v okamžiku, kdy by skončil ten pohled na to pětileté období, tak by mohlo být napadeno to, že platnost EIA vypršelo. Muselo by být zahájeno kompletně nové řízení, jednak o posouzení vlivu na životní prostředí té stavby a pak celý ten další řetězec těch dalších kroků územního a stavebního řízení. Což by mohlo u těch staveb znamenat zdržení třeba v řádu let, někde mezi 5 až 8 lety, promarněné investice státu a daňových poplatníků v řádu stovek milionů korun.

Proto jsme se odhodlali k tomuto řešení, které vlastně umožňuje to, aby pokud to rozhodnutí o EIA bylo vydáno, bylo vydáno platné pro ten první stupeň řízení, tak se s ním počítá, že bude platné. Může se brát za platné i v tom druhém stupni řízení v rámci těch jednotlivých odvolacích kroků. To je naprosto zásadní pro to, aby ten průběh té finální přípravy pro ty stavby mohl být zdárně dokončen a aby ty stavby mohly být zahájeny. Očekává se u nich možnost zahájení třeba už v průběhu příštího roku. Takže tolik vysvětlení toho, co máte velmi podrobně popsáno v důvodové zprávě, která je k tomuto návrhu předložena.

Dovolím si ještě poznámky, které se týkají mnoha dotazů. My jsme tento návrh konzultovali se zástupci Kanceláře Evropské komise v Praze, vysvětlili jsme jim tu situaci, která je opravdu specifická, tak aby, řekněme, bylo chápáno, proč tento krok děláme, že to není krok, který by byl namířen proti té původní dohodě s Evropskou komisí. A pak také jsou některé dotazy na to, jestli třeba nemůžeme nějakým způsobem ohrozit přístup k ochraně životního prostředí. Nikoliv, protože to posouzení bylo provedeno, to rozhodnutí bylo vydáno a bylo platné. My teď jenom vytváříme větší právní jistotu, aby ty další kroky v tom druhém stupni mohly pokračovat a být zdárně dokončeny a ta stavba zahájena.

Takže chci vás poprosit, tak jak jsem to říkal minulý týden na jednání tří výborů Senátu, o podporu této drobné novely, o její schválení, protože dneska už počítáme na dny ty další kroky, i s ohledem na zdravotní stav pana prezidenta, aby se podařilo zajistit, že tato novela potom vyjde ve Sbírce zákonů a stihli jsme ty termíny, které jsou opravdu dneska, řekněme, už, lidově řečeno, šibeniční. Děkuji za vstřícnost a děkuji za podporu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Vlastně bych vás měl označovat poslancem čekatelem, ale doufám, že se přes to přeneseme. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Přijal usnesení rozdané jako tisk 158/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Holásek. Dále projednal návrh zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení senátní tisk 158/3 a jeho zpravodajem je senátor Větrovský. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Jeho usnesení máte jako senátní tisk č. 158/1. Zpravodajem byl stanoven pan senátor Zbyněk Linhart. Já ho nyní prosím o jeho úvodní vystoupení.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí tento tisk projednal na své schůzi minulý týden 20. října. Doporučuje plénu Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tolik stručně k návrhu usnesení.

Já bych doplnil několik informací. Podpořím to, co tady říkal pan kolega poslanec, že na tom byla shoda napříč stranami v Poslanecké sněmovně. Protože pro to závěrečné hlasování v devadesátkovém režimu ze 118 přítomných poslanců bylo 102 pro a nikdo nebyl proti.

Musím ovšem namítnout dvě námitky z hlediska legislativy, a to, že tento návrh se jeví jako účelový, vztahuje se na dva konkrétní projekty, proto by se dal namítat nedostatek obecnosti tohoto zákona. Je také otázkou výkladu příslušného správního orgánu či soudu, ať už podle stávajícího znění zákona, nebo podle toho současného, jestli ten výklad je jednoznačný. Asi bych řekl, že k tomuto návrhu zákona vyjádřila vláda souhlasné stanovisko. Jediným, kdo byl proti, tedy nesouhlasné stanovisko vydalo ministerstvo životního prostředí.

Také bych připomněl pro úplnost pohled Parlamentního institutu, který k tomuto vypracoval stanovisko, říká, že nelze jednoznačně stanovit, zda je navržená novela slučitelná s právem EU. Tato novela, řekl bych, se dá chápat z jistého hlediska jako jisté politické gesto bez faktického dopadu, jistě ničemu neuškodí. Dejme tomu, že snad něčemu pomůže. Pro mě je to taková klasická ukázka toho, kam jsme se v naší legislativě a v našem právu dostali. Protože my, když už se náhodou věcně shodneme, co chceme, mnohdy už ani nevíme, jak to legálně a právně správně udělat. A to myslím, že tady máme dneska před sebou.

Čili fakticky asi není, proč tomuto zákonu a této novele odporovat, proto to doporučení ke schválení, tak, jak jsem uváděl na začátku mého vystoupení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, táži se pana senátora Holáska, zda chce vystoupit jako zpravodaj ústavně-právního výboru... Ano, prosím, pane senátore.

Senátor Jan Holásek:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já si dovolím být velmi stručný. Ústavně-právní výbor svým 106. usnesením na 22. schůzi, která se konala 20. října 2021, po úvodním slově pana předkladatele, respektive pana poslance jako zástupce předkladatelů, po zpravodajské zprávě z mé strany a po rozpravě přijal usnesení, kde doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil mou osobu zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu a pověřil pana předsedu ústavně-právního výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

My jsme měli podobnou debatu, jakou tady představil pan zpravodaj. Nakonec jsme se přiklonili k takovému obsahovému přínosu té normy nad některými potencionálními formálními nedostatky, které jsme upozadili. Rozhodli jsme se to schválit a doporučit ke schválení, protože potenciální přínos k dokončení těch dvou staveb tam může být. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, táži se ještě pana senátora Větrovského jako zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zda si přeje vystoupit. Přeje, prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré odpoledne, vážený pane poslanče, dovolte i mně, abych vás seznámil se 103. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ze 16. schůze, která se konala 20. října 2021, kdy právě uvedený výbor doporučil Senátu parlamentu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil mne zpravodajem a pověřil našeho ctěného pana předsedu, aby s tímto závěrem seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, nyní se táži, zda si někdo přeje nebo chce navrhnout, abychom podle § 107 jednacího řádu se návrhem nezabývali? Nevidím takový návrh, tedy otvírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Táži se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si přejí vystoupit v závěru, jakož i ostatní zpravodajové? Ne, v tom případě můžeme přistoupit k hlasování... Poprosím pana garančního zpravodaje, aby nás seznámil s tím, o čem budeme hlasovat. I když je to víceméně jasné.

Senátor Zbyněk Linhart:  Budeme hlasovat o jediném návrhu, který tu byl předložen, a to je, že schvalujeme předmětný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, spouštím znělku.

Stále je přítomno 57 senátorek a senátorů, kvórum je 29. Budeme hlasovat o návrhu schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 9, při kvóru 31 pro 49, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Gratulujeme, pane poslanče, já uzavírám tento bod našeho pořadu. Hodně štěstí přejeme.

Přistoupíme k dalšímu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 153

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 153. Jelikož pan poslanec Pavel Růžička, který byl zástupcem navrhovatelů tohoto návrhu zákona, momentálně čeká na složení slibu a nemůže vykonávat svůj mandát, požádám, jak bylo avizováno v úvodu schůze, nejprve o slovo garančního zpravodaje. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení pod č. 153/02. Zpravodajem byl určen pan senátor Holásek. Organizační výbor určil garančním výborem výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk č. 153/01 a zpravodajem výboru byl stanoven pan senátor Kunčar. Já ho prosím o jeho vystoupení.

Senátor Patrik Kunčar:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkladateli, kolegyně, kolegové. Já bych potom asi nechal v rámci diskuse předkladatele okomentovat tento návrh zákona. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 18. schůze dne 13. října tento návrh zákona projednal. Jedná se o zákon, kterým se mění zákon č. 133/85 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Předkládaný návrh zákona je reakcí na tragický požár v Domově pro osoby se zdravotním postižením ve Vejprtech v lednu roku 2020. V rámci sněmovních pozměňovacích návrhů reaguje také na tragické požáry zejména dřevěných památek.

Takže tam se doplňují ještě další možnosti, které se týkají právě památek a ministerstva kultury tím pádem.

Cílem zákona je stanovit podmínky pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi, zejména požáry, v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytové služby. Nově vymezit kategorie staveb podle požární bezpečnosti. V současné době jsou požadavky na instalaci požární signalizace ve stavbách nebo jiných částech, ve kterých se nachází zařízení sociální péče, stanoveny československou státní normou, na kterou také odkazuje vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Nově bude elektrická požární signalizace vyžadovaná v zařízeních sociálních služeb, která poskytují pobytové služby. V případě, je-li ubytovací kapacita vyšší než 50 osob, tak to bude elektrická požární signalizace. V ostatních případech to budou zařízení autonomní detekce a signalizace. HZS kraje na základě žádosti připojí bezplatně elektrickou požární signalizaci prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku. S tím, že měsíční cena za připojení nebude vyžadována, ale bude následně účtována částka za výjezd.

Možnost bezplatného připojení je v rámci pozměňovacího návrhu stanovena i pro nemovitou kulturní památku, ať už národní či obecnou. V souladu s přechodným ustanovením jsou poskytovatelé pobytových sociálních služeb, kteří je poskytují přede dnem nabytí účinnosti předlohy, povinni zajistit instalaci požární signalizace ve lhůtě do 3 let ode dne nabytí účinnosti novely. Já bych potom nechal prostor ještě předkladateli, aby mě případně doplnil.

Věnoval bych se legislativním připomínkám naší legislativy, kdy v první řadě bylo zmíněno, že předloha je zpracována špatně, neboť nereflektuje poslední změnu zákona o požární ochraně, která byla schválena v rámci novely stavebního zákona. Tak jak už víme, nová koalice avizovala, že by chtěla stavební zákon přepracovat, takže myslím si, že tímto tato připomínka padá. Já jsem věc diskutoval i s generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru i s ministerstvem vnitra. Byl jsem ubezpečen, že vlastně i tato novela i to znění v rámci stavebního zákona jsou napsány naprosto identicky právě z toho důvodu, že věděli, že se to tam dabluje. Navíc tento návrh zákona byl předložen dříve, než byla schválena novela stavebního zákona. Takže myslím si, že tato připomínka padá. Naopak je tam apel generálního ředitelství hasičského záchranného sboru, aby tato novela platila co nejdříve, protože, tak jak už jsem tady zmínil ty důvody, je to ve veřejném zájmu, aby platila co nejdříve.

Na základě těchto skutečností výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal usnesení, kdy po odůvodnění zástupce předkladatele Pavla Růžičky, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, po mojí zpravodajské zprávě a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu mě a pověřuje předsedu výboru, senátora Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku. Táži se, zda si přeje vystoupit pan zpravodaj Holásek? Prosím, pane kolego, mikrofon je váš.

Senátor Jan Holásek:  Ještě jednou hezké dopoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, opět budu velmi stručný. Ústavně-právní výbor na své 22. schůzi, která se konala dne 20. října 2021, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mou osobu zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu a pověřuje pana předsedu, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Z projednávání na ústavně-právním výboru bych asi zopakoval tu hlavní otázku, kterou jsme diskutovali, a to je vztah na ten implementační souhrnný předpis k stavebnímu zákonu, ale jak už tady zaznělo, jelikož je pravděpodobné, že se bude stran účinnosti posouvat či měnit, ten překryv si myslím, že není relevantní. Znovu bych uvedl to, že hasičský záchranný sbor velmi stojí o to, aby tento návrh zákona byl přijat. Případně se dál vyjádřím v obecné rozpravě po vystoupení pana předkladatele. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Nyní se táži, zda někdo navrhuje, abychom podle jednacího řádu se tímto návrhem nezabývali? Jde o § 107. Ne. Proto otevírám obecnou rozpravu... Do které se nikdo nehlásí. Ale přece jenom, vyvoláme pana poslance, zástupce navrhovatelů.

Poslanec Pavel Růžička:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, trošičku jsem zmaten, protože pan poslanec Jurečka stejně získal mandát poslance jako já. Zanikl mu mandát poslance stejně jako mně...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já vás, pane kolego, přeruším.

Poslanec Pavel Růžička:  Je divné, že on to mohl odprezentovat jako první, já ne.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já vás přeruším, když dovolíte, byla to moje chyba, není třeba vinit celé auditorium. Zapomněl jsem na dnešní zvláštní uspořádání a dopustil jsem se tohoto přehmatu. Teď jsem postupoval podle toho, jak Senát schválil na začátku naše dnešní zvláštní jednání. Neberte to tedy, prosím, osobně, omluvím se vám ještě potom.

Poslanec Pavel Růžička:  Děkuji. Takže ještě jednou, ctění senátoři, senátorky, tento návrh zákona opravdu vychází z mimořádné události, která se stala v lednu 2020 ve Vejprtech, kde bylo devět obětí. Já jsem poslanec za Ústecký kraj. Ústecký kraj v těchto zařízeních sociálních služeb je trošičku zakletý, protože v roce 1984 v Měděnci bylo 26 obětí chovankyň. Tento návrh z Poslanecké sněmovny jde napříč politickým spektrem, takže je to vskutku odborný zákon, který není absolutně politický. Jak pan zpravodaj tady precizně odzpravodajoval obsah toho zákona, já k tomu nemám vůbec co dodat. Akorát tady chci podotknout ty tři základní okruhy. To je, ta první, aby hasičský záchranný sbor u těchto zařízení sociálních služeb měl včasnou detekci, aby věděli, když vznikne požár, okamžitě, ne jak ve Vejprtech skoro po 40 minutách. Ono potom už v té čtvrté fázi požáru se toho moc dělat nedá.

Ten druhý bod je u památkově chráněných služeb. To tady pan zpravodaj, ten obsah, také konkrétně říkal. Nemá smysl to opakovat. Ta třetí věc, kategorizace staveb od 0 do 3, má smysl ten, aby se zrychlilo stavební řízení, hasičských záchranný sbor se nemusel zabývat banálními věcmi a věnoval se pouze těm kategoriím, které jsou 2 a 3.

Já jsem velice rád, že se to dostalo na plénum Senátu. Pokud tento zákon bude schválen, tak vám za to mockrát děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane poslanče. Ještě jednou se omlouvám. Chci říci, že chybu jsem udělal u vašeho předchůdce. Ve vašem případě jsem postupoval podle toho, jak si Senát na začátku dnešní schůze odsouhlasil. Ale, prosím, neberte to osobně. Dívám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy ještě po vystoupení pana poslance? Ano, pan senátor Nytra. Prosím.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ano, ta nová procedura je šílená. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážený pane... A to je ten problém! Protože není Růžička jako Růžička, protože nemám povědomí, že by nově zvolení poslanci skládali slib. Až složením slibu se stáváte poslancem. Proto si dovolím jenom v podstatě...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já tedy, pane kolego, si dovolím do toho vstoupit. Pan poslanec je zvolen, ale nemůže vykonávat svůj mandát.

Senátor Zdeněk Nytra:  Nebo takhle. Ano, to je přesné. Děkuji. Já jsem chtěl vyzdvihnout dvě věci, abych nebral jenom tu procedurální stránku. Tam je důležité opravdu to připojení těch zařízení sociálních služeb.

Je možná dobré upozornit, že to nebude úplně bezplatné pro ta zařízení, protože té firmě, která je nasmlouvaná hasičským záchranným sborem, ten poplatek se bude muset platit, ale nebude se platit hasičům za to připojení na ta krajská operační střediska. Troufám si tvrdit, že i s ohledem na některé požáry bude velice dobré, když po té lhůtě účinnosti tohoto nařízení v zařízení nad 50 osob ta elektrická požární signalizace bude.

Jsem rád, že se i v té druhé části, to znamená, co se týká památek, dosáhlo dohody, kdy původně v tom návrhu byly pouze památky pod... Nebo národní památky. V podstatě teď je to rozšířeno o všechny památky, na kterých se dohodne generální ředitelství s ministerstvem kultury, budou připojeny. Nedají se napojit pochopitelně všechny památky, protože takovou kapacitu ta operační střediska nemají, ale bude to podstatně, předpokládám, širší okruh než ten, který by byly představovaly jenom národní kulturní památky. I přes ty problémy, které tady byly zmiňovány, vás chci požádat o schválení tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Táži se, zda ještě někdo chce vstoupit do rozpravy? Prosím, pane senátore. Pan senátor Canov.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, já si nemůžu pomoct, ale podle mého názoru mandát pana poslance vznikl zvolením. Až bude mít zasedání sněmovna, musí složit slib, jinak by mu mandát ze zákona zanikl. Podle mě není možné tvrdit, že dokud sněmovna nejednala, že nemůže mandát vykonávat. Podle mě mu vznikl mandát a má právo ho vykonávat. To, že zatím ta sněmovna nezasedala a nemohl skládat slib, není jeho vina. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Složení slibu je podmínka pro výkon mandátu. Máme to stejně i my v Senátu. Senátoři, kteří jsou zvoleni před ustavující schůzí, nemohou svůj mandát vykonávat. Dokonce, jak si budete, pane kolego, pamatovat, se ani nemohou účastnit projednávání zákonů v tom mezidobí. Doufám, že tím jsme se vypořádali s dnešní anomální situací. Omlouvám se za to, že jsem do ní vnesl ještě jednu anomálii, ale snad jsme si to vysvětlili. Nevidím dalšího přihlášeného, takže vám děkuji. Poprosím pana... Uzavírám obecnou rozpravu. Táži se pana navrhovatele, zda ještě chce nějakým způsobem do toho zasáhnout? Zpravodaje? Ještě druhého, pana senátora Holáska? Ne. Prosím pana garančního zpravodaje.

Senátor Patrik Kunčar:  Děkuji za slovo. V rámci obecné rozpravy vystoupili dva senátoři a také zástupce předkladatele Pavel Růžička. V podstatě zazněl jediný návrh, a to je, že doporučujeme Senátu Parlamentu ČR schválit předmětný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, pane senátore. Spouštím znělku.

V sále je registrováno 64 senátorek a senátorů, kvórum 33. Spouštím hlasování. Hlasujeme o návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kdo je pro, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 10, při kvóru 34 pro 63, nikdo proti. Návrh byl schválen. Pane poslanče, gratuluji a ještě jednou se omlouvám za znevýhodnění, kterému jsem vás vystavil.

Na shledanou. Bylo to neúmyslné. Nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, a to je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 157

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 157. Vstupujeme do fáze této schůze, kde nebudeme mít navrhovatelů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení bylo rozdáno jako senátní tisk 157/2. Zpravodajkou je určena paní senátorka Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Jeho usnesení vám bylo rozdáno jako tisk 157/1. Zpravodajkou tohoto výboru je paní senátorka Šárka Jelínková. Já ji prosím o její vystoupení.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, předkládanou novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, projednal výbor pro sociální politiku na své 17. schůzi, konané dne 12. 10. 2021. Vidím, že tomuto zákonu je již předem předurčeno to, že je předkládán bez předkladatelů, neboť i výbor pro sociální politiku byl ochuzen právě o přítomnost předkladatelky, tak jsem vlastně byla v dvojroli na výboru pro sociální politiku. Působila jsem nejenom jako zpravodajka, ale i jako předkladatelka. Nebo alespoň seznamovatelka s obsahem návrhu zákona.

Tento návrh zákona byl, ještě jenom dořeknu, byli přítomni zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, takže ne, že by tam nebyla žádná ze zúčastněných stran.

Tato novela zákona byla po zpravodajské zprávě senátorky Šárky Jelínkové a po rozpravě projednána. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR zamítnout návrh tohoto zákona, určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátorku, moji osobu, a pověřuje předsedkyně výboru, senátorku Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Já ještě se přihlásím v obecné rozpravě, abych alespoň ve stručnosti vás seznámila s těmi důvody zamítnutí této novely. Je to vlastně asi jediný zákon, který k nám teď přišel z Poslanecké sněmovny, z poslaneckých návrhů, který budeme zamítat, tak alespoň stručně vás v obecné rozpravě seznámím s těmi důvody. Nyní zatím stačí moje zpravodajská zpráva. Končím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní zpravodajko. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se paní senátorky Hubáčkové, zda si přeje vystoupit? Ano, jako zpravodajka ústavně-právního výboru se nyní ujme slova. Prosím.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Tento senátní tisk byl projednán na schůzi ústavně-právního výboru 20. října. Byli jsme seznámeni s tím obsahem. Nám se dostavila předkladatelka, nicméně cílem tohoto senátního tisku a novely zákona 108 mělo být především přiblížit poskytování sociálních služeb potřebám praxe a požadavku na moderní sociální stát. Bohužel je velmi diskutabilní, zda by dosažený cíl mohl být splněn, a to především proto, že byl poměrně hekticky projednáván bez příslušné konzultace a připomínkování s partnery, kteří v dané oblasti působí, ať už ze strany postižených, pečovaných, pečovatelských služeb apod. Je tedy otázkou, zda navržené sloučení služeb nebo vzniku nových typů služeb.

Sloučení pečovatelských a asistenčních služeb bylo dobře navrženo a dobře prodiskutováno a mohlo vůbec v praxi působit. Ostatně na to upozornil i ombudsman a jeho poradní sbor ve své zprávě.

Návrh vykazuje řadu legislativně technických chyb. Například některé návrhy v paragrafovém znění jsou již obsaženy v jiném zákoně, který jsme projednávali nedávno. Takže jsem samozřejmě měla před sebou úkol, zda takový návrh zákona s výrazně mnoha legislativně technickými chybami a ne dobře prodiskutovaným obsahem dát ke schválení, protože verze napravit přípravou pozměňovacích návrhů, vzhledem k tomu, že skončila Poslanecká sněmovna, nejde použít. Také výsledkem mých úvah, které jsem předložila ústavně-právnímu výboru a které ústavně-právní výbor schválil, je... Doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona zamítnout. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní zpravodajko, nyní se táži, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval? Nevidím takový návrh, otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní senátorka Jelínková, prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nyní několik bodů slíbených, abych zdůvodnila návrh na zamítnutí této novely zákona. Nutno předem podotknout, že celá obec sociálních služeb, jak poskytovatelé sociálních služeb, tak uživatelé sociálních služeb, dlouho očekávají velkou novelu zákona o sociálních službách, která by především do toho systému zavedla stabilitu, předvídatelnost, především ekonomickou, která by reagovala už na výzvy dnešní doby, reagovala by na aktuální potřeby uživatelů sociálních služeb. Nicméně ze strany MPSV za 4 roky k tomu nedošlo. Musím přiznat, že samozřejmě do toho vstoupila i doba covidová, takže některá doba, dá se říci, nebyla příliš jednoduchá pro vytváření takovýchto velkých novel. Ale přesto 4 roky uběhly, nedočkali jsme se toho vlastně všichni, i ti, kteří tuto novelu velmi očekávali.

Nyní je nám tedy na poslední chvíli předkládána poslanecká novela zákona v tomto znění. Přečtu ty důvody, aspoň některé z nich, bylo by jich ještě více, ale nechci zdržovat, proč navrhujeme zamítnutí tohoto tisku.

Tisk č. 157 i vzhledem ke končícímu volebnímu období Poslanecké sněmovny není již možné během projednávání v Senátu napravit. To všichni víme. Je možné jej tedy pouze schválit, anebo zamítnout. Předložený poslanecký návrh v sobě skrývá příliš mnoho nejasností legislativních, ale především aplikačních problémů. Především je nerealisticky nastavena účinnost zákona od 1. ledna 2022. Vzhledem k termínu k dnešnímu dni projednávání tohoto tisku a při započítání všech dalších legislativních lhůt pro případný podpis pana prezidenta, jakož i dalších obvyklých lhůt, je více než pravděpodobné, že zákon by byl ve sbírce zveřejněn až někdy koncem listopadu nebo začátkem prosince.

Novela zákona navíc předpokládá vydání nařízení vlády a novelizaci prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb., aniž by byly známy základní teze, které by měla vyhláška sledovat. Čili nezbytné prováděcí předpisy nejsou známé, ani dostatečně legislativně a technicky připravené.

Dalším problémem je nepřipravenost informačního OK systému MPSV, který je nezbytný pro nastavení nových registrací poskytovatelů sociálních služeb, jelikož mají vznikat nové sociální služby, např. tím, že se některé slučují, jak už tady bylo řečeno.

Další nejasnosti, které tento zákon přináší v některých pasážích toho zákona, je např. zavádění distančního poskytování sociálních služeb, a to s účinností od 1. 1. 2022. Distanční forma poskytování sociálních služeb již byla v tomto roce schválena jinou novelou zákona. Byla tam daná jiná účinnost, tudíž máme stejnou formu s dvěma účinnostmi.

Dalším problémem a nejasností je zapsání nových druhů sociálních služeb, to jsou centra duševního zdraví. Jistě si vzpomenete, když jsme projednávali zákon o zdravotním pojištění, kde byla přílepkem přidána i centra duševního zdraví, kde jsme jako Senát odkládali účinnost center duševního zdraví a nyní se nám objevují, na jednu stranu je to v pořádku, že mezi sociálními službami jsou centra duševního zdraví, ale zase se tady míjíme s účinností tohoto druhého zákona.

Dalším důvodem je, ten už tady zmínila i kolegyně Anna Hubáčková, i poradní orgán veřejného ochránce práv nás vybídl, abychom zamítli tento návrh zákona, protože je podle něj v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.

Dále novela neobsahuje to potřebné, to, co jsem už zmínila na začátku, to je financování sociálních služeb. Ale to samozřejmě nemůžeme očekávat od poslaneckého návrhu zákona, to mělo přijít ze strany ministerstva. Ale co je problémem, proč vám možná i někteří poskytovatelé sociálních služeb psali, abychom možná i zvážili schválení tohoto návrhu zákona, je i to, že vláda nepřistoupila za celé 4 roky k navýšení úhradové vyhlášky za stravu a ubytování v pobytových službách i v ambulantních a dalších sociálních službách. Nedošlo k tomu, víme, jak rostou ceny potravin, nyní i ceny energií, není navýšena úhradová vyhláška.

Proto byla snaha dostat do této novely zákona trošku jinou cestou a netradiční právě navýšení těchto úhrad za stravu. Je to oprávněný zájem, ale bohužel jako celek tato novela, která přišla, kterou můžeme, jak říkám, pouze schválit, nebo zamítnout, není možné jít touto cestou. Nicméně chci tady slíbit i poskytovatelům sociálních služeb i všem dotčeným, že budeme vytvářet po ustavení nové vlády tlak na to, aby vláda hned a nový ministr nebo ministryně zvedli úhradovou vyhlášku, aby reagovali na ceny potravin a energií a umožnili sociálním službám opravdu fungovat bezpečně a stabilně s ohledem na všechny okolnosti.

Dalším důvodem, proč nemůžeme schválit tuto novelu zákona, je i to, že poskytovatelé sociálních služeb už si dávno žádají o dotace na příští rok. Jsou nastavené vyrovnávací platby na současný stav sociálních služeb, tak, jak jsou doposud v zákoně o sociálních službách uvedeny. Takže by to komplikovalo nejen tu registraci, na kterou není systém připravený, ale komplikovalo by to i žádosti o dotace poskytovatelů sociálních služeb.

Myslím si, že teď opravdu není vhodná doba na to, abychom poskytovatelům sociálních služeb, ale i uživatelům komplikovali život těsně před koncem roku s účinností takovéto novely zákona, která znejistí jejich financování, znejistí registraci nových sociálních služeb atd. Doufám, že stačí tolik důvodů. Já bych možná našla těch podrobnějších daleko více, ale to jsou asi ty nejzásadnější, takže vás z těchto důvodů žádám, abyste tuto novelu zákona, i přes některé pozitivní věci, které obsahuje, přesto zamítli. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Adámek. Prosím, pane kolego, mikrofon je váš.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane místopředsedo, paní předkladatelko, kolegyně, kolegové, já jen krátce. Ono by si to zasloužilo vůbec k tomu nediskutovat, když se nedostavil nikdo z předkladatelů, ale přece jen mi dovolte úplně krátkou poznámku k tomu, co už tady bylo řečeno.

Zásadní je, abychom neschvalovali normu, která je připravovaná tímto způsobem. Ono to může rozkolísat systém sociálních služeb. Tak, jak jsme tady před nedávnou dobou měli navýšení příspěvku ve 3., 4. stupni pro pobytová zařízení, který prošel, stal se z toho mandatorní výdaj pro pobytová zařízení, o to se poníží dotace pro sociální služby. Ale už tam není řečeno a není vůbec jisté, jak to rozkolísá systém v terénních a ambulantních službách.

Takže tohle je potřeba si uvědomit, že to, co bychom tady schvalovali šité horkou jehlou, neprodiskutované, tak, jak to bylo řečeno, v širokém spektru odborníků a poskytovatelů, tak by to mohlo někde dopadnout, kde to ani nedomyslíme. Ještě je potřeba si říct, že to, co bylo řečeno u úhradové vyhlášky, kdy tohle bylo stěžejní pro to, proč sem ten zákon byl dán, aby se zvýšila úhradová vyhláška za stravu... Já bych byl jednoznačně pro, ale nedá se to dělat tímto způsobem, abychom to dali do zákona a ještě do přechodných ustanovení, když se to dá řešit vyhláškou a může to být během měsíce hotovo.

Bohužel tady nekonala paní ministryně dlouhodobě, od roku 2014 tu úhradovou vyhlášku nezměnila. Takže já také prosím o zamítnutí a omlouvám se, že jsem tak krátce vystoupil.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, za to se neomlouvejte, pane senátore, to je vaše právo. Jenom uvedu, než se dostaví pan senátor Kraus, že paní poslankyně nám postoupila omluvu, že musela s děckem k lékaři, proto se neúčastní. Ale to nám nebrání v tom, abychom neprojednali ten návrh. Prosím, pane senátore.

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jen chci podpořit to, co tady bylo řečeno. Protože účinnost zákona od 1. 1. 2022 by znemožnila reorganizaci center duševního zdraví. Takže tato centra, která některá už fungují, by zanikla, nová by nevznikla. Celá psychiatrická reforma by tímto byla zničena. Takže i já se připojuji k prosbě, abychom tento zákon zamítli, byl by to velký problém. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí pan senátor Hilšer.

Senátor Marek Hilšer:  Ještě jen rychle, omlouvám se. (Jiří Oberfalzer: V pořádku, stihl jste to.) Tady už bylo mnoho řečeno, souhlasím naprosto s tím, co říkala paní senátorka Jelínková. My jsme tady dlouhou dobu čekali na novelu zákona č. 108 o sociálních službách. Bohužel nepřišla, tento návrh mi z těch důvodů, které zde již byly uvedeny, připadne jako návrh, který byl šitý horkou jehlou, proto se pod něj nemohu podepsat, takže budu hlasovat pro zamítnutí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, protože se do rozpravy opravdu již nikdo nehlásí, tak ji uzavírám. Táži se paní zpravodajky Hubáčkové, zda chce vystoupit, paní senátorko? Ne, máme ve hře jediný návrh, a to je zamítnout. Proto svolám kolegy.

Budeme hlasovat o návrhu zamítnout předloženou novelu. V sále je 66 senátorek a senátorů, kvórum 34. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Pozor, hlasujeme o návrhu zamítnout, abychom se orientovali. Kdo je proti návrhu zamítnout, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 11, při kvóru 34 pro 61, proti nikdo. Návrh byl přijat. Novelu jsme tedy zamítli.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, kterým je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Lumíra Kantora a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 107

Tento návrh zákona, který jste obdrželi jako senátní tisk č. 107, uvede zástupce skupiny navrhovatelů, pan senátor Lumír Kantor. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Lumír Kantor:  Milé kolegyně a vážení kolegové, dovolte, abych vás požádal o podporu návrhu zákona o uzákonění významného Dne odchodu okupačních vojsk. Navrhujeme jako významný den stanovit 26. červen. Po úpravách během jednání výboru to bude 25. červen, pokud ho schválíte. Název je zvolen úmyslně v rovině obecné jako Den odchodu okupačních vojsk. Připomíná zásadně a jistě hlavně rok 1968, ale i okupaci během druhé světové války, švédskou invazi během třicetileté války a tak podobně.

Je pravidlem, že jakoukoliv okupaci provází především utrpení většiny obyvatelstva, doprovází ji statečné činy, ale doprovází ji také zrada. Proto chceme dedikovat tento významný den všem nadějím českého lidu na nový život po období nesvobody, v den, kdy odchází okupační vojska, která zemi vždy sužovala. Ohledně 21. srpna 1968 po okupaci země zůstala sovětská vojska téměř 23 let. Bylo zdokumentováno po prvním čtení, které prošlo většinou v Senátu, 16. 9. jsme udělali seminář se známými historiky z Vojenského historického ústavu i s tehdejšími účastníky schůzky, která byla závěrem oné okupace a odchodu sovětských vojsk, i s účastníkem, panem Michaelem Kocábem, který byl tehdy státním zmocněncem pro tuto věc.

Ten seminář byl velmi zajímavý, přinesl dokonce i některá nová fakta, o kterých se zmíním, protože souvisí s pozměňovacím návrhem. Československá armáda tedy musela vyklidit prostor a například na počátku roku 1990 byla dislokovaná v 83 posádkách. Střední skupina sovětských vojsk, která ty lokality obsazovala už od roku 1968 velmi čile.

Po dílčím odsunu 1500 vojáků v roce 1989 čítala přibližně 73 500 vojáků, 5200 občanských pracovníků a k tomu ji doprovázelo ještě mnoho tisíc rodinných příslušníků. K dispozici bylo téměř 20 000 bytů a k odchodu posledního ze sovětských vojáků, velitele Střední skupiny sovětských vojsk, pana generála Vorobjova, došlo až 27. června 1991. V roce 1991, dne 25. června, to byl den, kdy byl podepsán Protokol o odchodu sovětských vojsk, v tom dokumentu došlo k určitým záhadným změnám, které se podařilo objasnit až při tomto semináři panem historikem Pavlem Minaříkem. Konsensuálně bylo řečeno, že by to tak mohlo být. Protože je zajímavé, že 25. června došlo k podpisu tohoto protokolu, ale ten protokol v české verzi je datován na 26. června. Proto došlo k tomu, že tento den jsme navrhovali 26. června.

Zajímavé je, že došlo k písařské chybě. Touto písařskou chybou došlo k tomu, že je taková disproporce mezi tím, že byl podepsán 25. a listina je datována 26. Takhle je datovaná listina v české verzi, v ruské verzi je datována na 25. června. Takže tam došlo k písařské chybě, pravděpodobně v okamžiku, kdy docházelo k přepisu ze slovenské verze. Protože tu slovenskou verzi, která vznikla jako první, měl k dispozici pan generál Naďovič. Potom při tom přepisu ten, kdo to psal, udělal chybu. Napsal 26. června. Takže znovu opakuji, 25.

V souvislosti s vojenskou intervencí zemřelo 425 lidí, je doloženo 345 těžce zraněných a naopak odhad za roky 1968 až 89 je 2000 těžce zraněných. Tady jde o to, že spoustu věcí zůstalo utajených a dodneška se o nich neví. Zaznívaly zajímavé zprávy o tom, jak byla zanechána munice v Bystrovanech u Olomouce volně v trávě. To je nedaleko Libavé. Byla tam nalezena např. ostrá chemická munice atd.

Takže potom ještě k tomu, že náhrady škod na majetku a zdraví, vč. těch účelových výstaveb, těch černých staveb atd., kterých bylo také několik tisíc, vznikla střízlivým odhadem všech vyčíslitelných škod... By tak vzniklo asi minimálně 25 miliard dluhu, nebo škoda za 25 miliard tehdejších korun československých. Ty nebyly nikdy nahrazeny, protože potom v dohodě z roku 1992 se toho obě dvě strany zřekly.

Návrh zákona podepsalo 46 senátorů a senátorek, to je dostatečný počet na to, abych si dovolil jejich jménem tento materiál předložit do druhého čtení... Ohledně výborů se určitě zmíní pan zpravodaj Rabas, jak to dopadlo ve výborech. Ještě tedy jsou avizovány tři pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh se týká 27. května, Den národního vzdoru, pocta hrdinům akce Anthropoid, druhý pozměňovací návrh je legislativně technický, aby byla účinnost od 1. července 2022, s ohledem na určité zvyklosti. Třetí pozměňovací návrh je změna z 26. června na 25. června. Dovoluji si tedy předložit tento zákon a požádat vás o podporu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, kde budete jako předkladatel, resp. zástupce předkladatelů se potom případně vyjadřovat k rozpravě. Senátní tisk projednal VVVK jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pak pan senátor Přemysl Rabas. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 107/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Přemysl Rabas:  Děkuji, paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně. Návrh senátního návrhu zákona senátora Lumíra Kantora a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích, o významných dnech, o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovateli jsou senátor Lumír Kantor, senátorka Jitka Seitlová, senátor Pavel Fischer a v podstatě více než polovina senátorů. Takže já to nebudu číst... Ale je to unikátní případ, kdy přes polovinu senátorů podepsalo návrh tohoto zákona. Tisk č. 107 byl předložen Senátu 10. června 2021 a následně byl usnesením Senátu č. 301 dne 25. srpna přikázán VVVK jako garančnímu výboru a ÚPV. Lhůta pro jednání ve výborech skončila 24. října 2021. Zpravodajem pro první čtení byl určen senátor Přemysl Rabas.

Garanční výbor VVVK přijal k tisku dne 19. října 2021 usnesení č. 60, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 107/1. Ten jste dostali. Stejně tak ÚPV, jehož zpravodajem je senátor Ing. Ondřej Feber, přijal k tomuto tisku dne 8. září 2021 usnesení č. 95, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 107/2. Oba výbory doporučily návrh senátního zákona schválit s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohami příslušných výborových usnesení. K návrhu byl uspořádán seminář, tak jak zde zmínil už můj předřečník. Smyslem návrhu zákona je stanovit 26. červen, resp. 25., jako významný den, konkrétně Den odchodu okupačních vojsk. Předkladatelé v důvodové zprávě vyjmenovávají četné důvody, proč má být výročí odchodu sovětských vojáků z území naší země takto připomínáno. Okupační vojska vtrhla na naše území 21. srpna 1968 a přítomnost až 75 tisíc vojáků až do června 1991... Předkladatelé připomínají, že přítomnost vojenských posádek byla spojena s řadou problémů, jako jsou působení rozsáhlých ekologických škod, a tím související dopady na zdraví obyvatel, ničení majetku, včetně toho majetku, který měl historickou hodnotu. V souvislosti se srpnovou invazí a následným pobytem sovětských vojsk jsou doloženy stovky obětí na životech. Nakonec, tak jak zmiňoval už můj předřečník. A více než 2 tisíce těžkých zranění. Odchod sovětských vojáků z území naší země byl symbolickým dovršením sametové revoluce, neboť naši zemi opustili ti, kdo měli několik desetiletí za úkol být kdykoli oporou komunistickému režimu.

Navrhovatel, senátor Lumír Kantor, v průběhu legislativního procesu sám inicioval pozměňovací návrh, aby datum tohoto významného dne byl 25. červen, nikoli původně navržený 26. červen. Ke změně vedly průběžně konzultace s odborníky, zejména historiky, a výstupy z tematicky zaměřeného semináře.

Návrh, jehož spolupředkladateli je nebývalé množství senátorů a senátorek, jak už jsem zmínil, považuji za důvodný, a to ve znění s pozměňovacími návrhy garančního výboru a ÚPV. Tolik má zpravodajská zpráva.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, teď tedy... Jistě jste vystoupil i za zpravodaje ÚPV, tak jak jsem tedy zaznamenala sdělení o jeho usnesení. Teď tedy bude otevřena obecná rozprava. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor, místopředseda Jiří Oberfalzer. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, vážené kolegyně, kolegové, paní předsedající. Já jsem způsobil pozměňovací návrh, který navrhuje, aby ještě byl za památný den vyhlášen též 27. květen, Den národního vzdoru. Je to výročí heydrichiády. Myslím si, že tento čin, který byl v minulosti mnohokrát diskutován, třeba i kontroverzně komentován, je velice významný. Učinil totiž z ČR, přesněji řečeno z protektorátu, oběť nacismu. Zajistil, že se naše republika postavila na stranu vítězných velmocí. Mělo to tedy mimořádný význam. Vzdor následným obětím, neboť těžko vyhrát válku bez obětí, si myslím, že by neměl být zapomenut, měl by se připomínat. K tomu by mělo jeho zakotvení do tohoto zákona přispět.

On to jistě obstará pan zpravodaj, ale v podstatě jde o to, že tuto část toho návrhu pojednal i s tou úpravou data ze 26. na 25. června výbor VVVK, zatímco ÚPV doplnil tu účinnost na 1. července, protože stanovujeme nyní zákony od 1. ledna nebo 1. července následujícího roku. Takže budeme asi hlasovat po částech. Ale to už fušuji do řemesla kolegům. Já vás chci požádat, abyste podpořili to znění schválené VVVK, z důvodů, které tady nechci dál rozšiřovat, ale z důvodů důležitosti připomínání této události, kterou jsme pro stručnost nazvali tedy Den národního vzdoru. A vynechali jsme dlouhý popis, který se odkazoval přímo na heydrichiádu. Ale v komentáři zákona to bude přítomno. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní mám informaci, že se z jednání omlouvá paní senátorka Miluše Horská z důvodu, že je v karanténě. Můžeme pokračovat dále v debatě, v obecné rozpravě. Slovo má pan senátor Lumír Kantor. Prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Kantor:  Nechci vás zdržovat, jenom dvě drobné věci, nebo drobné, důležité věci. Navrhuji tedy, abychom ještě hlasovali o návrhu usnesení, kde by bylo, že navrhuje Senát Poslanecké sněmovně, aby v návrhu zákona dle § 90 odst. 2 zákona č. 90 z roku 1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila souhlas již v prvním čtení. Čili zkrácené jednání v Poslanecké sněmovně. A potom jenom pro úplnost jsem chtěl říct, že, protože se objevily v tisku zprávy o tom, že pan poslanec Vondráček před nedávnem ještě nebo teď že vláda jedná o tom, že by byl zařazen Den Anthropoidu, na návrh poslance Vondráčka, tak se objevila tato věc. Ale nebyl tam nějaký konsensus podle všeho vlády k tomu.

Doporučující stanovisko, nevím o tom, že by bylo. A potom ještě, že byl návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Stanjury, Jurečka, Holomčíka, Farského a dalších na to, aby byl Den Anthropoidu, když to řeknu zkráceně, taky uzákoněn jako významný den. Ale to neprošlo jednáním staré, s odpuštěním, staré Poslanecké sněmovny. Takže jenom pro úplnost uvádím tato fakta. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Protože tedy nezazněl návrh vrátit k novému projednání, návrh novely, návrh zákona senátního, ani schválit, ani zamítnout, ani odročit, přistoupíme k obecné rozpravě, pardon, k podrobné rozpravě. Zahajuji podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Ty pozměňovací návrhy jsou součástí tisků, výborových tisků, ale máte samozřejmě možnost, kdokoliv, ještě v podrobné rozpravě vystoupit, pokud máte zájem. Nikdo není přihlášený. Takže se ještě táži pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem? Nepřeje si vystoupit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj garančního výboru, který zřejmě by vystoupil i tedy za zpravodaje ÚPV... Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Přemysl Rabas:  Ještě jednou, vážené kolegyně, kolegové, paní předsedající. V obecné rozpravě vystoupili dva senátoři, máte před sebou v podstatě tři pozměňovací návrhy. Já bych navrhoval, abychom nejprve hlasovali o pozměňovacím návrhu, který byl předložen na garančním výboru, a schválen garančním výborem. Dále, pokud bude schválen, část pozměňovacího návrhu ÚPV, tedy čl. 1, tím padá, hlasovalo by se pouze o čl. 2. Po odhlasování bychom ještě hlasovali o výzvě sněmovny, aby schválila zákon v prvním čtení, tak jak přednesl pan navrhovatel. Může to tak být?

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, pane senátore. Nyní vás žádám, uzavírám podrobnou rozpravu a žádám, abyste v souladu s jednacím řádem přednášel pozměňovací návrhy, které zazněly, abychom mohli postupně hlasovat. Prosím o předložení toho prvního... Nebo jak budeme hlasovat? Jestli můžeme dokonce hlasovat společně, což by možná bylo... Nemůžeme? To je věcí zpravodaje, aby nás provedl.

Senátor Přemysl Rabas:  (Senátorovi se nedaří zasunout kartu zpravodaje.) Omlouvám se za zdržení, příště už budu poučen. Prakticky. Já bych si dovolil navrhnout, abychom prvně hlasovali o výborovém návrhu VVVK, který článek 1 upravil. Ten text máte před sebou. Pokud ho odhlasujeme, pak bychom přešli k pozměňovacím návrhům ÚPV.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, teď spustíme znělku.

V sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Nyní tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte nyní ruku a stiskněte tlačítko NE.

První pozměňovací návrh byl schválen. V hlasování č. 12 se ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Prosím, pane zpravodaji, další návrh.

Senátor Přemysl Rabas:  Tím, že je schválen výborový návrh VVVK, teď budeme hlasovat pouze o čl. 2 pozměňovacího návrhu ÚPV, tedy to je článek, který řeší pouze otázku platnosti, je to technická záležitost, tedy bod 2 pozměňovacího návrhu ÚPV. O tom teď budeme hlasovat.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Stanovisko zástupce předkladatelů? (Zpravodaj: Souhlasné. Ne, pardon, předkladatel... Předkladatel!) (Předkladatel: Souhlasné.) Souhlasné. Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ještě ne, až teď zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Pozměňovací návrh druhý byl schválen. Bylo registrováno 69 senátorek a senátorů, při kvóru 35, pro bylo 64. Nikdo nebyl proti. Prosím, pane zpravodaji, další návrh.

Senátor Přemysl Rabas:  Teď bychom měli hlasovat o návrhu jako celku. A potom o tom doprovodném usnesení.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, stanovisko zpravodaje, resp. předkladatele? (Předkladatel: Souhlasné.) Souhlasné. Takže teď zahájím hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Pozměňovací návrh byl schválen, resp. byly schváleny pozměňovací návrhy. Bylo registrováno 69 senátorek a senátorů, při kvóru 35, pro bylo 63, 1 byl proti. Návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali tedy všechny návrhy, které by měly být schváleny. Je to tak, pane zpravodaji?

Senátor Přemysl Rabas:  Ano, a byl by tady jeden doplňující návrh, tedy že Senát PČR navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona dle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila souhlas již v prvním čtení. Doplňující usnesení.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, myslím, že můžeme zahájit hlasování, že všichni ví, o čem ještě hlasujeme. Tedy doprovodné usnesení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Návrh procedurální byl schválen.

Je registrováno 69 senátorek a senátorů, při kvóru 35 pro se vyjádřilo 65, takže tento návrh byl přijat.

Myslím, že jsme tedy všechna hlasování, i o pozměňovacích návrzích, i procedurální, schválili. Nyní by měl tedy být schválen návrh, abychom podle § 130 odstavec 8 jednacího řádu pověřili předsedu Senátu, aby zajistil případně úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. Zadruhé bychom měli hlasovat, domnívám se, že můžeme společně, senátory, tři jména, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Prosím předkladatele, aby navrhl případně další zástupce. Čili určitě prvním předkladatelem by byl zástupce navrhovatelů nebo předkladatelů, pan senátor Lumír Kantor. Prosím o ta dvě další jména.

Senátor Lumír Kantor:  Paní senátorka Seitlová a paní senátorka Jelínková.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano. Čili další návrh jsou dvě jména, tak jak byla na podpisech listiny, tak jak byla předložena. To znamená...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Měl bych tam být na seznamu také. Část toho návrhu je moje.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano. Takže je tu protinávrh, takže...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ne, to není protinávrh. To je doplnění.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ještě čtvrtého pana senátora? Dobře, můžeme tedy hlasovat čtyři senátory. Dobře, je to tak, že budeme tedy hlasovat jednak o tom, aby pan předseda Senátu postoupil tedy s důvodovou zprávou návrh zákona Poslanecké sněmovně, jednak o jménech čtyř senátorů, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. První jméno by bylo pan senátor Lumír Kantor, druhé jméno by bylo paní senátorka Jitka Seitlová, třetí jméno by bylo paní senátorka Šárka Jelínková a čtvrté jméno by byl pan senátor Oberfalzer. Souhlasíme takto, že bychom hlasovali? Můžeme tedy zahájit hlasování.

Prosím? Dobrá, takže tady je... Ano, je tu procedurální návrh, že bychom měli o každém tom usnesení hlasovat zvlášť. Dobře. Čili prvně budeme hlasovat jen o tom, aby předseda Senátu zajistil úpravu důvodové zprávy, pokud je třeba, k návrhu zákona, v souladu se schváleným zněním a postoupil návrh Poslanecké sněmovně. Takže budeme hlasovat tedy o tomto prvním bodě. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Procedurální návrh byl schválen. Konstatuji, že v hlasování č. 16 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o jménech, tak jak jsem je uvedla, podle návrhu, který zazněl od předkladatele, doplněný jménem pana senátora Oberfalzera. Tedy těch, kteří postupně by odůvodnili, jak bude třeba, návrh v Poslanecké sněmovně. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ano, prosím. Kdo je proti, teď zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Pověření, návrh byl schválen. Opět konstatuji, že v hlasování č. 17 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 66, proti nebyl nikdo. Děkuji navrhovateli a všem zpravodajům za projednání. Přeji úspěch v Poslanecké sněmovně. Tento bod končím.

(Z pléna: Pan poslanec Michálek, který tady původně neměl být, dorazil.)

Dobře. Zahájíme projednání dalšího bodu, kterým je

 

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 205

Senátní tisk č. 205. Protože máme zvláštní režim, nyní tedy bych sdělila, že senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máte jako senátní tisk č. 205/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladislav Vilímec. Následně návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 205/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lukáš Wagenknecht. Následně návrh zákona projednala Stálá komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury. Komise přijala usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 205/4. Zpravodajem komise byl určen senátor Zdeněk Hraba. Organizační výbor určil výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 205/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Hraba, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskými zprávami. Víme, že předkladatel je pan poslanec, který ještě nesložil mandát, on potom následně vystoupí v obecné rozpravě, jak jsme si odsouhlasili, jenom pro vysvětlení uvádím. Prosím, pane zpravodaji, seznamte nás s výsledkem jednání výboru.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, jen bych upozornil, že v tuto chvíli vystupuji jako zpravodaj ústavně-právního výboru.

Tato novela ústavy by měla zavádět, tak jak je navrhováno, do českého ústavního pořádku rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ústavně-právní výbor se sešel na jednání 20. ledna 2021. Přestože byl tento tisk postoupen Senátu už o 11 měsíců dříve. Proto upozorňuji, že se jedná o tisk 205 z 12. funkčního období.

Ústavně-právní výbor materii probral zevrubně. Na základě doporučení komise pro ústavu navrhl doplnit, tedy mou osobou, já jsem navrhl pozměňovací návrh, který by doplnil návrh novely ústavy ve věci rozšíření pravomocí NKÚ o novelu článku 40, kde by Senát dostal rovnoprávnou roli v rámci úpravy působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Vedle toho by do článku 40 ústavy měl být podle ústavně-právního výboru zařazen i zákon o České národní bance a zákon o Ústavním soudu.

Doplněním, tak jak si myslíme, tak jak ústavně-právní výbor už mnohokráte avizoval, ústava by měla být doplňována komplexně. Také jsme navrhli i doplnění prodloužení lhůty pro jednání v Senátu ze 30 dnů na 60. Tak jak koneckonců navrhujeme u většiny novel, které by měly zasahovat do základního zákona ČR.

Ústavně-právní výbor se proto usnesl na tom, že ve svém 22. usnesení doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který tvoří přílohu tohoto usnesení, s jehož obsahem jsem vás seznámil, to znamená doplnění článku 40 a prodloužení lhůty pro projednání návrhů zákonů Senátu, určil zpravodajem mou osobu a pověřil předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátora. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, jak je zvykem, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se po skončení rozpravy pak vyjádříte. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pan senátor Vladislav Vilímec? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky a senátoři, hospodářský výbor, respektive výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, projednal tento poslanecký návrh zákona novely ústavy již 11. března 2020. Po úvodním slově zástupce skupiny poslanců Lukáše Černohorského, po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh ústavního zákona zamítnout, určil zpravodajem k projednání na schůzi Senátu výboru mou osobu.

Jinak bych chtěl jenom velmi stručně doplnit, že se vlastně jedná o ten jeden z těch dvou návrhů zákonů, týkajících se rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeden byl ten ústavní, to je onen návrh, který teď projednáváme, druhý byl ten běžný návrh zákona novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, který Senát odmítl, respektive zamítl. Poslanecká sněmovna, ještě v době, kdy to mohla projednat, do toho 21. října, sice toto zamítnutí na tento tisk dala na program, ale nevyužila možnosti toto zamítnutí nebo tento návrh zákona v Poslanecké sněmovně projednat, čímž se celá věc uzavřela. V logice i toho druhého zákona, který jsme zamítli, skutečně navrhuji a jsem přesvědčen, že je formálně na místě potřeba zamítnout i tento návrh zákona. Těch důvodů je celá řada, to bychom se vraceli k té debatě, která tady probíhala, která tady probíhá mnoho let. Já v té zpravodajské zprávě, kterou jsem vypracovával na hospodářském výboru, jsem počítal, kolikrát od roku 2002 nebo 2001 se projednával návrh novely ústavy a byly pokusy o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Bylo to pětkrát nebo šestkrát. Soudím, že by bylo vhodné i v tomto případě využít princip třikrát a dost. Protože to je vlastně nekonečný příběh, neustálé debaty o tom, jestli se má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu směrem především k obcím, směrem ke krajům. Tu debatu můžeme znovu podstoupit, ale myslím, že Senát, jako mnohokrát, vždycky takové pokusy odmítl. Věřím, že odmítne i tentokrát. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní se zeptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, pan senátor Lukáš Wagenknecht? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Budu velice stručný. Jenom zrekapituluji to, co proběhlo na našem výboru. Náš výbor nepřijal žádné usnesení k tomuto tisku projednávanému. Byla tam dvě hlasování, kdy při hlasování o schválení toho samotného tisku bylo 10 senátorů, kteří hlasovali, 1 byl pro, 9 se zdrželo. Při hlasování o tom vrátit tento tisk s pozměňovacími návrhy zpátky do sněmovny bylo 5 senátorů pro a 5 se zdrželo. Takže to byl závěr toho našeho jednání, který vlastně nemá žádný výsledek. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, pane senátore. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku, ale první by měl vystoupit pan Jakub Michálek, který byl zástupcem předkladatelů ve sněmovně. Nyní tedy má slovo.

Poslanec Jakub Michálek:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení senátoři, návrh zákona předkládal a uváděl můj kolega Lukáš Černohorský, nicméně vzhledem k tomu, že už nepokračuje v Poslanecké sněmovně, tak ho dnes zastupuji já.

Pokud jde o tu základní materii, bavíme se o rozšíření působnosti NKÚ, jehož cílem je zajistit hospodárné nakládání s penězi daňových poplatníků. Jde zejména o peníze nebo prostředky, které jsou v rámci obchodních společností, které ovládá stát nebo územní samosprávy, protože to jsou obrovské prostředky, které tímto způsobem, se kterými lze hospodařit nehospodárně. Měl by existovat efektivní kontrolní mechanismus, jak je to stanoveno v Limské deklaraci o principech auditu.

Když se podíváme na tuto mezinárodně přijímanou deklaraci, je tam základní požadavek, aby Nejvyšší kontrolní úřad ve státech, které se přihlásily k této deklaraci, měl možnost kontrolovat i podniky se státní účastí. Ten druhý bod, který je v návrhu novely ústavy, se týká kontroly samospráv. Můžeme diskutovat o tom, v jakém rozsahu by ta kontrola měla probíhat. Když se podíváme na počet kontrol, které vykonává NKÚ ročně, skutečně ten počet by nebyl nijak dramaticky závratný, pravděpodobně by se jednalo o desítky kontrol, maximálně, jejichž cílem by bylo získat poznatky pro lepší například nastavení v rámci příslušných předpisů, kterými se řídí hospodaření samospráv. Takže ta diskuse skutečně, jak řekli moji předřečníci, probíhá kontinuálně. Je tady snaha rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu. Vnímám, že jsou tady i požadavky ze Senátu. Musím říci za sebe, že zčásti si myslím, že to jsou požadavky oprávněné, na to, abychom se bavili o komplexnějším doplnění Ústavy ČR tam, kde jsou určité nedostatky. Například v návaznosti na novelu zákona o eLegislativě a o eSbírce, která v podstatě klade náročnější požadavky na projednání návrhů zákonů, počínaje projednáváním v eLegislativě, takže by to vyžadovalo prodloužení doby na projednání zákonů v Senátu. Těmto požadavkům na diskusi rozumím. A byť patrně mohu předpokládat, jak asi dnešní projednávání dopadne, chci vyjádřit určitou víru v tom, že se mezi oběma komorami parlamentu podaří vést dialog v příštím volebním období. I na základě diskusí o programovém prohlášení vlády, který povede ke změně, která bude zahrnovat velkou část těchto požadavků, i tu míru, v rámci které se shodneme, jak u rozšíření působnosti NKÚ, například na ty státní firmy, tak v oblasti případně klouzavého mandátu, o kterém bude řeč v dalším z projednávaných bodů. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní se tedy ptám, kdo se hlásí do obecné rozpravy ze senátorů? Ano, již vidím. První pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, pojďte k řečništi.

Senátor Jiří Čunek:  Paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče, myslím, že průřezově, i s ohledem na jednání výborů, je zřejmé, jak toto jednání dopadne. Ale já bych chtěl jenom vyjádřit skutečně pro budoucnost, že když opustíme samosprávy, protože tam je ta diference, že někteří ano, někteří ne, což je, myslím si, že z ústavního hlediska komplikované, já jsem přesvědčen, že kontrola státních podniků tady měla fungovat už dávno. Faktem je, že z tisků, které máme možnost získat z jiných států, 1 % státní účasti zakládá v mnoha zemích možnou kontrolu jejich orgány NKÚ, tedy jejich kontrolními orgány, kontrolovat tyto společnosti. To si myslím, že je správné. Pro dnešek jsem přesvědčen, že návrh nebude úspěšný, minimálně za mě tedy, ale co se týká větší kontroly státních organizací, tam si myslím, že by možná nějaká shoda byla. Díky za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Marek Hilšer.

Senátor Marek Hilšer:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se jen krátce také vyjádřím, v podstatě navážu na to, co řekl pan předřečník, pan senátor Čunek. Já jsem přesvědčen o tom, že by kontrolní pravomoc NKÚ měla být opravdu rozšířena na firmy se státní účastí. V tomto ohledu bych upozornil na jeden konkrétní příklad, který se odehrává zde v Praze. Upozornili na něj redaktoři České televize. To je problematika prodeje pozemků kolem Nákladového nádraží Smíchov, nevím, jestli jste tuto kauzu zaregistrovali, kde 1 m2 byl prodáván za 7500 Kč. Přitom jeho komerční hodnota je zhruba 20 000 Kč/m2. Navíc ještě tato cena se nesoutěžila, cituji, jak to bylo v těch Reportérech, není to nic, co bych si nějak sám vymýšlel. Ukazuje se, že v tomto konkrétním prodeji přišly České dráhy, protože to jsou majetky Českých drah, asi o 500 mil. Kč. České dráhy se k tomu postavily tak, že řekly, že nemohou informovat veřejnost o těch posudcích, které byly na toto uváděny.

Myslím si, že to je opravdu výsměch veřejnosti, kdy se tady prodává de facto státní majetek za takovéto ceny. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby tyto podniky byly kontrolovatelné NKÚ, že by se tyto věci neděly tak jednoduše. Takže já jsem jednoznačně pro to, aby bylo rozšířeno, přestože asi dnes ten zákon neprojde, tak je potřeba, aby se to v budoucnosti opravdu stalo. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní místopředsedkyně.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, tak jsme se tady trošku zamotali, než jsme se vyměnili, ale přesto jsem se rozhodla, že musím tady vystoupit se svým silným názorem, který mám už velmi dlouhou dobu. Rozumím samozřejmě rozhodnutí výboru, tak, jak tady bylo předneseno. Nicméně při projednání dalšího postupu, jak bude projednáván tento návrh změny ústavy, nejsou zcela jasná pravidla, jak by to mělo být dále. Tím, že bychom to vrátili, bychom se možná dostali do velké nejistoty.

Proto souhlasím s tím, že opravdu v tuto chvíli to není zřejmě názor, který by tady měl širokou podporu z hlediska toho rozsahu, tak jak je součástí toho návrhu, tak, jak byl předložen do výboru a jak před námi leží. Ale souhlasím plně s tím, co řekl můj předřečník. Víte, delší dobu se setkáváme s takovýmito případy, kdy státní podniky, akciové podniky státu opravdu nehospodaří tak, jak si myslíme, že by hospodařit měly. Respektive objevují se informace, které nás informují v tomto duchu, my nemáme kromě nějakých trestních řízení a velmi dlouhých procesních záležitostí možnost si ověřit, jestli je to nakonec pravda, nebo to pravda není. Proto si myslím, že by NKÚ měl mít tuto kompetenci, že bychom o tom měli jednat. Věřím, že v tom příštím volebním období se podaří dohodnout na rozšíření kompetencí NKÚ v tom duchu, který tady zazněl, tedy abychom mohli 1,5 bilionu veřejných zdrojů, které jsou nějakým způsobem využívány a přerozdělovány právě těmito organizacemi a státními institucemi, abychom mohli mít jistotu, že v těch zejména velmi nejasných případech mohl NKÚ zkontrolovat a dát nám jasnou zprávu jako nezávislý úřad, který máme. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a už nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. Byť to není zvykem, ale abychom, řekněme, zachovali standard, tak se zeptám, jestli nechce na závěr obecné rozpravy vystoupit pan poslanec Michálek, byť nebyl zvolený, protože pak už nebude mít možnost... Prosím.

Poslanec Jakub Michálek:  Děkuji za slovo, pane předsedo, děkuji i za ta vystoupení v rozpravě. Nemohu hodnotit, nakolik ta vystoupení odrážejí konsensus v rámci Senátu, ale myslím, že jsou velmi blízká i tomu, jak o tom uvažuji já a další kolegové v Poslanecké sněmovně. Nechci samozřejmě teď přicházet s něčím zásadně odlišným, ale možná kdyby Senát nějakým způsobem vyjádřil, třeba formou doprovodného usnesení, to, že podporuje rozšíření působnosti NKÚ na státem ovládané obchodní společnosti, tak by to mohlo, řekněme, usnadnit nebo posunout tu debatu, která se povede v příštím volebním období ohledně vymezení této záležitosti v rámci širší novely Ústavy ČR.

Samozřejmě diskuse se vedou i v rámci přípravy programového prohlášení. Myslím si, že asi neřeknu nic tajného, když uvedu, že skutečně ten draft programového prohlášení vlády počítá s tím, že jednou z těch změn, u kterých by se měla otevřít diskuse ve vztahu k ústavě, by opět mělo být rozšíření působnosti NKÚ. Myslím si, že pokud dospějeme k té shodě aspoň u těch státních firem, tak to bude užitečný krok.

Jak říkala moje předřečnice, paní místopředsedkyně Seitlová, jde o firmy, které nakládají s majetkem, který je finálně vlastněn občany. Bavíme se tady o víc jak bilionu korun, je to obrovský majetek a bylo by žádoucí, aby zejména v těch problematických případech existovala forma kontroly z Nejvyššího kontrolního úřadu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, teď probíhala ještě obecná rozprava. Nevidím nikoho, kdo by se do obecné rozpravy hlásil, já obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pan senátor Vilímec? Ne, nepřeje si vystoupit, nyní se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, pan senátor Lukáš Wagenknecht? Také ne, dobrá. Teď tedy, pane zpravodaji, garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, paní předsedající, já bych shrnul proběhlou rozpravu. Vystoupila jedna senátorka a dva senátoři. V průběhu obecné rozpravy jsem zaznamenal návrh na zamítnutí. Žádný návrh na schválení podán nebyl. Abych upozornil, jaký bude případný další legislativní osud, pouze schválení znamená legislativní posun tak, že může být zákon přijat, jakékoliv další hlasování znamená konec legislativního procesu. Pokud neprojde návrh na zamítnutí, hlasovali bychom o návrhu tak, jak ho předložil ústavně-právní výbor, tedy s pozměňovacím návrhem. Nicméně ani ten by neznamenal legislativní dokončení, měl by deklaratorní informační charakter, jak si Senát představuje eventuální změnu ústavy. Nicméně v tuto chvíli budeme hlasovat pouze o zamítnutí návrhu.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji, nyní vás svolám znělkou.

Zopakuji, že v průběhu rozpravy byl podán pouze jeden návrh, a to návrh zákon zamítnout. V sále je nyní přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti zamítnutí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku nyní.

Návrh zákona zamítnout návrh změny ústavy byl schválen. Registrováno bylo... V hlasování č. 18 ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro se vyslovilo 37 proti bylo 9. Tímto, jak už bylo řečeno zpravodajem, zákon končí. Děkuji zástupci předkladatelů.

Nyní máme další bod, který je opět

 

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 124

Je to senátní tisk, který jste obdrželi pod číslem 124. Návrh zákona projednal mandátový a imunitní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 124/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. Následně návrh zákona projednala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Komise přijala usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 124/2. Zpravodajem komise byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. Organizační výbor určil garančním zpravodajem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor ústavně-právní. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 124/1 a zpravodajem je opět pan senátor Zdeněk Hraba, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskými zprávami.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, je paradoxem, že zrovna u bodu, který řeší kumulaci funkcí, vystupuji v pozici dvou zpravodajů výborů a jedné komise. Nicméně v rámci efektivnosti to beru jako pozitivum.

Ústavně-právní výbor se sešel, stejně jako mandátový a imunitní výbor, 20. října letošního roku a projednal návrh novely ústavy, která vkládá nový článek nebo navrhuje vložit nový článek 32a do ústavy, který by zněl, že: „Poslanec, který je členem vlády, se může rozhodnout, že svůj mandát nebude po dobu členství ve vládě vykonávat. Veškerá práva a povinnosti takového poslance, s výjimkou práva vzdát se mandátu, v takovém případě přecházejí na náhradníka, přičemž podrobnosti stanoví zákon.“

Ústavně-právní výbor i mandátový a imunitní výbor projednaly tento návrh zákona a na obou výborech byla dominantní výtkou právě ona možnost, tedy nikoliv obligatornost, povinnost vzdát se mandátu po dobu výkonu funkce člena vlády. S tím, že práva a povinnosti poslance přechází na náhradníka, což je věcí prováděcího zákona, tedy jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Právě tato fakultativnost byla určitým terčem kritiky, s tím, že pokud je možné se rozhodnout, také to může člen vlády udělat i dnes samozřejmě, nepřechází tedy mandát na náhradníka. Ale přišel by o svůj poslanecký mandát jako takový až do konce funkčního období, i kdyby přestal být členem vlády.

Shodli jsme se jak na mandátovém a imunitním výboru, tak i na ústavně-právním výboru, že řešením by mohl být povinný přechod poslaneckého mandátu. Řešení jsme viděli i v tom, že by se ten náhradník stal poslancem. Nebyl by pouhým náhradníkem, tak, aby Poslanecká sněmovna nebyla složena případně ze, řekněme, 197 poslanců a 3 náhradníků. Proto mi dovolte, abych odcitoval usnesení, které oba dva výbory přijaly. Výbor doporučil Senátu PČR projednávaný návrh ústavního zákona zamítnout, přičemž zpravodajem jsem byl na obou dvou výborech určen já a byl pověřen pan předseda Tomáš Goláň k tomu, aby předložil to usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za slovo.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, za seznámení se zpravodajskými zprávami výboru, nyní prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, abyste sledoval rozpravu a pak k ní zaujal stanovisko. Nyní otevírám rozpravu obecnou. Jako první vystoupí pan Jakub Michálek jako zástupce předkladatelů de facto, kterého prosím o slovo.

Poslanec Jakub Michálek:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři, návrh novely ústavy o zavedení klouzavého mandátu jsme předložili před několika lety, čili není to záležitost, která by reagovala na nějakou aktuální situaci, a to v té podobě, že by to byl klouzavý mandát povinný. To znamená poslanec, který získal mandát ve volbách od občanů, by o něj nepřicházel se vstupem do vlády, ale v případě, že by došlo k nějaké vládní turbulenci, tak by mu ten mandát zůstal zachován. Tak, jak to odpovídá výsledku voleb.

Vedly se diskuse v rámci komise pro ústavu a dalších orgánů Poslanecké sněmovny i konzultace s vedením politických stran. Právě ve snaze najít širokou shodu proti námitce, že některým kolegům to připadalo jako, že by se toho mandátu nechtěli vzdávat v případě, že by se stali členy vlády, tak jsme se rozhodli pro variantu dobrovolnou. Není to věc, která by byla čistě výsledkem politického jednání, protože v té době proběhla i cesta delegace Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny, návštěva Rakouské republiky a rakouského Národního shromáždění, kde jsme se seznamovali s praxí, jak je uplatňován klouzavý mandát v Rakouské republice.

Tam skutečně mají tu dobrovolnou variantu. Ten model toho fungování si chválí a nevidí tam žádné problematické prvky. Ta úprava, ke které nakonec Poslanecká sněmovna dospěla a kterou 120 hlasy schválila, předpokládá právě tu dobrovolnost. Jestli není shoda v této základní záležitosti, tak je to věc, která bude vyžadovat pravděpodobně další jednání mezi ústavními komisemi nebo jinými příslušnými orgány či reprezentacemi obou komor, tak, abychom případně hledali možnost dohody na tom, jakým způsobem to realizovat.

Pokud jde o tu formulační otázku, ta formulace vycházela od profesora Wintera a profesora Kysely. S tím, že původní formulace předvídala, že mandát poslance v případě uplatnění klouzavého mandátu zaniká a ten člověk přestává být poslancem. Naopak ten náhradník se poslancem stává. Opět v rámci nějakých dlouhých právních diskusí bylo zvoleno z toho technického pohledu řešení, že ten, kdo nastupuje do vlády, pouze mandát přestává vykonávat, u poslance, a nastupuje za něj náhradník. Nicméně tato otázka není vůbec problém, který by se nedal překonat jinou vhodnou formulací. I v tom původním návrhu jsme se klonili právě k tomuto řešení. Takže pokud to vyplyne z diskuse komisí pro ústavu, je to možné řešení.

Ten současný návrh se samozřejmě, jak dobře víte, stal problematickým z toho důvodu, že je tam přechodné ustanovení a že od té doby předložení skončilo volební období Poslanecké sněmovny. Takže tak, jak původně byl koncipován, že by platil už toto volební období, tak tam zůstává přechodné ustanovení, že by začal platit až za 4 roky, což je něco jiného, než jsme předpokládali v okamžiku, kdy jsme ten návrh podávali a kdy ho schválila Poslanecká sněmovna.

To určitým způsobem oslabuje ten návrh, tak, jak byl předložen sem do Senátu, posouvá ho k jinému významu. Pokud se podaří v rámci toho příštího volebního období najít nějakou shodu, tak si myslím, že je možné i vycházet z toho, co doporučila komise pro ústavu Senátu, která ve svém usnesení uvádí, že nespatřuje žádný významný ústavní aspekt, který by bránil tomu, aby ta právní úprava byla použitelná již dříve než po skončení volebního období Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji prvnímu přihlášenému, další je písemně přihlášený pan Michael Canov. Prosím, pane senátore. Připraví se pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Michael Canov:  Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené paní náhradnice, vážení páni náhradníci, tak by mělo znít oslovení v Poslanecké sněmovně poté, co by platil klouzavý mandát, v tom znění, jak přišel ze sněmovny. Ve sněmovně nám totiž vznikli zákonodárci dvojí kategorie. Poslanci a náhradníci. Už to samo o sobě je důvodem k zamítnutí tohoto návrhu. Ale důsledek této věci směřuje dál.

Poslanci skládají slib podobně jako senátoři podle čl. 23 ústavy, zatímco náhradníci by skládali slib dle obyčejného zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. To je naprosto základní rozdíl. Podle mého názoru není možné, aby v jedné komoře parlamentu byli vedle sebe zákonodárci, z nichž část skládá slib podle ústavy a část skládá slib, ne totožný, trošku jiný, podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Důsledkem by podle mého názoru bylo i to, že by tito zákonodárci, ti náhradníci, nebyli ani ústavními činiteli. Velice potom vzniká velká otázka, jestli by vůbec takovíto náhradníci mohli hlasovat o ústavních zákonech, o ústavě, o Listině základních práv a svobod a i o dalších ústavních zákonech... Podle mého názoru nikoli, protože by neměli složený slib podle ústavy.

Navazující další věci. V čl. 26 ústavy se píše, že poslanci vykonávají svůj mandát v souladu se svým slibem, nejsou přitom svázáni žádnými příkazy. No jo, ale to je ten slib z té ústavy, že jo... Ten oni neskládají. Podle mého názoru by se na tyto náhradníky nevztahoval ani čl. 26 ústavy. Navíc, i kdyby se vztahoval, tak by nemohl být naplněn, protože pro ně by nemohlo platit, že nejsou vázáni žádnými příkazy, protože by se stali doslova a do písmene rukojmími premiéra a ministra, za kterého by nastoupili jako náhradníci, protože oni kdyby tzv. zlobili, tak by premiér toho ministra jednoduše odvolal, nebo by ministr požádal o odvolání sám. Tím by náhradník vypadl ze sněmovny a byl by opět náhradníkem mimo sněmovnu, nemluvě o tom, že pak kdyby to bylo jenom kvůli tomu zlobení, by druhý den mohl zase premiér jmenovat, přes pana prezidenta, toho dotyčného poslance ministrem a ten už by se nevzdal toho mandátu, protože je to dobrovolné, takže takhle by náhradníka úplně vyřadili ze hry. Pro tyto důvody podle mého názoru je ten zákon naprosto nepřijatelný. Mimochodem, velice negativně se o něm vyslovila i komise pro ústavu, na což tady pan předkladatel vzpomínal, jako by to podpořila. Tam je to napsáno velmi diplomaticky, velmi, že to není zcela nepřijatelné, jinými slovy, že to je prakticky nepřijatelné, když si přečtete ten výraz komise pro ústavu, jejímž jsem členem.

Přiznám se, že mě zaujala ta věc, jednak tady na to vzpomínal pan zpravodaj, jednak jsem se dočetl i v médiích, tak snad argumentovali i někteří z nás, že je tam potřeba opravit tu věc, že ten zákon by platil podle přechodného ustanovení až pro novou sněmovnu, pro zvolené poslance a tak dále, později. Přitom podle mého názoru to je jediná věc, která v tom zákoně je navržena správně. Poslanci byli zvoleni za určitých podmínek, ty volby do Poslanecké sněmovny proběhly za určitých podmínek. Není možné pak, aby se upravovaly ty podmínky, aby si jednotliví poslanci pak upravovali ve svůj prospěch to, co oni potřebují, aby pak schvalovali například ve sněmovně tu věc, tak my si dáme klouzavý mandát, protože ho chceme využít, tak si to teď schválíme a bude se to vztahovat už na nás. To je střet zájmů, velký jako tři tečky...

Takže když to uzavřu, bohužel musím konstatovat, že tento zákon ústavního klouzavého mandátu je podle mého názoru legislativní zmetek a já osobně budu jednoznačně hlasovat pro jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Řečniště je vaše, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče. Já zcela uznávám to, co předřečník vytkl tomuto návrhu změny ústavního zákona, ale jako člověk, který byl členem vlády, vám můžu říct, že bychom měli hledat velmi poctivě důvody, jak to udělat tak, aby to ústavně, legislativně bylo v pořádku. Ne tak dlouho je to, co už nejsme součástí Rakousko-Uherska. V Rakousku zůstala tato praxe. My jsme tam byli taky, někteří senátoři, bylo to v některém z minulých období. Zdálo se, že tato praxe tam nedělá vůbec žádné problémy. Naopak, co dělá problémy, jestli někdo z nás se domnívá, že ministr by měl pracovat 8 hodin denně, od sedmi do patnácti hodin, pak jít domů, tak to možná tak bude, ale ministr by měl pracovat, kromě spánku tedy, ta jeho funkce skutečně zabírá celý den. Je mnoho, mohl bych tady vyprávět mnoho případů a příkladů, kdy už vylétlo letadlo s ministrem, poslancem, pak se něco stalo a vládní letadlo se otočilo, přistálo zpátky, aby on mohl jít do Poslanecké sněmovny. Všichni se na to tváříme tak, že to jsou možná letové hodiny a cvičení pilotů, nebo něco jiného, nebo že to je jedno. Opozice samozřejmě může být ráda, protože komplikuje koalici v tomto smyslu jistě život. Ale mnoho setkání, nejenom domácích, ale i zahraničních, a bylo by dobře to možná sepsat, kolika důležitých jednání se ministr nezúčastnil proto, že sněmovna zvolila ne předpokládaný průběh, to znamená mimořádné svolání, nebo se prodlužovala sněmovna proti původnímu programu apod. Pokud ta jednání byla naprosto zásadní, teď to je, řekněme, koalice, pokud se vytvoří, tak bude mít 108... Ale v dobách, kdy to bylo 101, tak to bylo naprosto zásadní. Tito lidé tam museli prostě přijít. Dokonce by se možná dalo dneska, zpětně už těžko, ale vyčíslit, o kolik miliard ČR přišla, protože to je tak, že ta domácí politika, protože jsme voleni tady doma, pro mnohé nebo pro nás všechny samozřejmě je dominantnější než nějaké jednání v Bruselu. To jednání bylo zcela jistě mnohdy tedy velmi zásadní, bylo o financích, penězích, dotacích. To jsou věci, kde je potřeba, aby ten zástupce byl. Pokud je to člen vlády a zároveň poslanec, tak musí velmi vážit, kdy tam tedy být může, kdy nemůže, a věřte mi, že 27 států se nebude řídit tím, co zrovna dělá Poslanecká sněmovna ČR.

To znamená, já to vidím z tohoto praktického hlediska. Jsem přesvědčen, že se to, jestli tady pan senátor Canov měl výhrady, komise a tak dále, určitě by bylo dobře, chápu, že v tomto módu možná to nemůže být schváleno, ale zcela jistě je daleko více praktických a dobrých důvodů, aby ministři mohli mít uvolněné ruce. Vezměte si ten seznam náhradníků, který je poměrně dlouhý. Já jsem přesvědčen, že někteří náhradníci samozřejmě by neměli být náhradníci, protože kdyby tam vstoupili, tak podle mě by měli být plnoprávnými poslanci apod., protože v tu chvíli jimi jsou, hlasují atd. Ale můžeme se určitě podívat a poučit se z klouzavých mandátů jiných zemí, které jistě nemůžeme nazvat, že jsou nedemokratické nebo méně demokratické než ta naše.

Já z tohoto praktického důvodu, z osobních zkušeností, jsem přesvědčen, že klouzavý mandát je záležitost, která by v našem ústavním pořádku zavedena být měla. Zcela jistě by to přispělo možná k větší efektivitě práce vlády. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Teď bych správně ukončil rozpravu, gentlemantsky ji neukončuji, ale vy to všichni víte, že už ukončena skoro je. Zeptám se pana poslance Michálka, zda chce závěrečné slovo jako navrhovatel?

Poslanec Jakub Michálek:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za to předchozí vystoupení, protože myslím, že je velmi užitečné, pokud zazní tady vystoupení bývalých členů vlády s připomenutím toho, jakou odpovědnost ta funkce obnáší, a to, že pro fungování země je skutečně důležité, aby člen vlády měl takové podmínky pro výkon té funkce, ty mohou být různé podle doby, ve které vykonává tu funkci, podle resortů a tak dále, ale aby ji mohl vykonávat, tak aby to bylo pro zemi přínosné.

Zazněly tady dva typy námitek, ty první jsou, řekněme, legislativní. Já si myslím, že kdyby ten návrh byl, jestli ho tedy profesoři práva napsali špatně, tak by to nepochybně bylo obsaženo i v usnesení komise pro ústavu, která má výhrady obsahové, nikoliv jsem nezaznamenal, že by byly legislativní výhrady. Pokud jde o to, že se někde na světě stal příklad, že by premiér tlačil na člena vlády, jenom kvůli tomu, aby odstoupil, aby tím pádem připravil náhradníka o jeho mandát, pak znovu nastoupil na funkci bez využití klouzavého mandátu, tak bych rád o takovém příkladu slyšel, protože si myslím, že ten příklad buď neexistuje, nebo je jich naprosto zanedbatelné procento v počtu případů, kdy naopak ten klouzavý mandát výrazně pomohl tomu členovi vlády vykonávat funkci ve prospěch celé té země. Takže já opravdu považuji klouzavý mandát za institut, který může zlepšit práci našich ministrů, vytvořit jim dobré podmínky, současně od nás, zejména tedy od Poslanecké sněmovny, která kontroluje výkon práce členů vlády, také jim to dává právo požadovat tu lepší práci v případech, kdy se jim dají lepší podmínky pro ten výkon, protože požadovat po nich víc v situaci, kdy, a teď naštěstí máme větší většinu, ale byly historicky chvíle, kdy ta většina byla velmi malá, aby současně dobíhalo každé hlasování koalice 101 a současně efektivně řídili resort, to si myslím, že každému je jasné, že v praxi se dělat nedá. Neměli bychom si v tomto ohledu lhát do kapsy. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Poprosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a zopakoval nám, o čem budeme hlasovat.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, pane předsedo, v rozpravě vystoupili dva senátoři a byl podán dvěma výbory návrh na zamítnutí navrhovaného zákona.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Než budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, spustím znělku.

V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, hlasujeme o návrhu zákon zamítnout. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Hlasujeme o zamítnutí. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 19 pro 52, při kvóru 36, zamítnutí bylo schváleno. Končím projednávání tohoto bodu.

Dostáváme se k bodu dalšímu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 125

Dle toho, co jsme si řekli, vám sděluji, že návrh zákona projednala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Komise přijala usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 125/2. Zpravodajem komise byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 125/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Hraba, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskými zprávami, rozumím tomu tak, že, pane senátore, můžete volně navázat po zprávě z garančního výboru na zprávu z komise. Prosím.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, spojím obě vyjádření. Zasedání komise předcházelo časově tedy zasedání výboru, proto výbor vycházel i z doporučení komise, ze závěrů. Opět se jedná o tisk, který mění možnost tedy vzdát se, nebo přechodu mandát v případě, že se poslanec stane členem vlády. Komise to neviděla jako zcela nepřijatelné, možné to je. Text byl legislativně přijatelný, zaváděl by fakultativní možnost přechodu mandátu, sklouznutí mandátu na náhradníka. Výbor projednával tento tisk na své schůzi, která se konala 20. října tohoto roku. Projednával ho časově poté, kdy projednal návrh ústavy, kde by měl být změněn nebo doplněn čl. 32a, který by umožnil tzv. klouzavý mandát. Vzhledem k tomu, že se jedná o prováděcí zákon, nebo provedení té ústavní změny, na výboru, na ÚPV, padl rovněž návrh na zamítnutí, protože bychom nebyli kompatibilní s právní úpravou ústavy, resp. předcházela by tato úprava jednacího řádu úpravu, která v ústavě patrně nebude, podle usnesení, tak jak následovala v ÚPV.

Proto se ÚPV shodl na svém usnesení, které

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona zamítnout,

II. určil zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu mou osobu,

III. pověřil předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám obecnou rozpravu a prosím pana Jakuba Michálka, aby nás seznámil s návrhem zákona, příp. sdělil i něco dalšího. Prosím.

Poslanec Jakub Michálek:  Děkuji za slovo. Toto je prováděcí zákon k návrhu zákona, který byl zamítnut, čili myslím si, že je bezpředmětné, aby tento zákon dál pokračoval, protože sdílí osud té novely ústavy, o které již Senát rozhodl.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy? Vidím, že do obecné rozpravy se nikdo další nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Máme tady návrh na zamítnutí toho zákona, opět, protože si nejsem jistý, zda někdo neodešel, raději spouštím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, hlasujeme o návrhu návrh zákona zamítnout. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro zamítnutí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 20 při kvóru 36 pro návrh 51, návrh byl schválen a zákon byl zamítnut. Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu poslanci Michálkovi. Přeji mu, aby byl do budoucna v Senátu více úspěšný. Těším se na další spolupráci. Překonat 0% úspěšnost bývá poměrně velmi jednoduché. Děkuji vám.

Nyní, prosím, máme tady procedurální návrh. Ten procedurální návrh spočívá v tom, pokud se podíváte na program, že je možné, byť jsme vyčerpali plánovaný návrh pořadu na dnešní den, abychom pokračovali bodem, podle návrhu programu, který jste obdrželi, bodem číslo 18. Navrhuji, abychom vyhověli žádosti paní místopředsedkyně Seitlové, která počítala s předložením svého senátního návrhu zákona až zítra, čili že bychom končili projednávání dnešní jednací den projednáním bodu číslo 21. To znamená, projednávali bychom body 18 – 199/12, 19 – 312/12, 20 – 111, 21 – 151, a to je všechno. Ptám se, jestli k tomuto návrhu má někdo nějakou připomínku nebo jiný návrh? Není tomu tak. Je to procedurální návrh, takže musíme ho schválit. Znělku spouštět nebudu. Kdo souhlasí s předneseným návrhem na změnu pořadu? Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 21, kvórum 36, pro 54, návrh byl schválen. Pokračujeme s projednáváním senátního tisku č. 199/12, což je 12. funkční období. Je to

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Hraby, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 199

Jedná se o druhé čtení. Prosím pana senátora, aby nás seznámil s návrhem zákona, byť to tady takto napsané nemám, ale připadá mi to logické. Já ho prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pojďte.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, tento návrh pochází ještě z 12. funkčního období. Byl motivován tehdy sérií vloupání a násilných trestných činů, které se odehrávaly v poměrně masivním měřítku zejména v okolí Prahy. Mířil do třech oblastí, jednak to byla precizace definice nutné obrany, to, co do definice vlastní, tak i do možností úpravy intenzity nebo respektování intenzity nutné obrany, jednak do takzvané doktríny Můj dům, můj hrad.

V průběhu covidové krize záměr byl projednat zvlášť tu část, která se nazývá zkráceně Můj dům, můj hrad, zevrubně zde na půdě Senátu, i s příslušnými externími odborníky. Nicméně to se nepodařilo. Proto byl projednán návrh zákona na ústavně-právním výboru. Já jsem ustoupil od té doktríny Můj dům, můj hrad, od té právní úpravy. Na ústavně-právním výboru, jak nesporně za chvilku od zpravodaje zazní, jsme se shodli na úpravě, která vychází z návratu k definici nutné obrany, tak jak byla u nás od roku 1852 do roku 1950 a tak jak byla navrhována ve věcném záměru trestního zákoníku z roku 2006. To znamená, není to žádné novum, je to skutečně precizace podmínek, tak jak jsou už teď zkoumány orgány činnými v trestním řízení, tak jak je zkoumáno tedy to, zda ten trestný čin nebo ta nutná obrana byla zcela nepřiměřená povaze útoku.

Za současných podmínek je, pokud se ten bránící člověk brání s intenzitou, která přesahuje přiměřenost podle orgánů činných v trestním řízení, pouze polehčující okolností. Tento návrh vychází vstříc bránícímu se subjektu, tomu, kdo se brání, pokud se brání tedy ve strachu, v úleku nebo ve zmatku nebo v jiném omluvitelném hnutí mysli způsobeném útokem. Není to nic nového. Je to posílení práv bránícího se člověka. Ještě jednou opakuji, ustoupil jsem ve věci doktríny Můj dům, můj hrad v zájmu toho, aby se v českém právním řádu znovu objevila tato definice takto precizované nutné obrany, tak jak je koneckonců i prokazována a dokazována i v dnešní době orgány činnými v trestním řízení, protože to hnutí mysli, ten zmatek, ten úlek, ten strach je tedy v určitých skutkových podstatách zmíněn a prokazován být musí.

Z tohoto důvodu bych si dovolil vás požádat o podporu tohoto senátního návrhu zákona, tak, aby jej projednala eventuálně tedy nová Poslanecká sněmovna a samozřejmě se k němu vyjádřila vláda, protože bychom se vrátili k věcnému záměru zákona, trestního zákoníku, z roku 2006, tak, jak byl nakonec přijat v roce 2009, se to v něm neobjevilo, spíše z politických důvodů než z důvodů, že by někdo chtěl bránit těm, kdo jsou napadeni v jejich právu se bránit dostatečně účinně. Pro tuto chvíli děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore a pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor jako výbor garanční a jediný. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Holásek. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 199/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím pana senátora Holáska. Děkuji, máte slovo.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás seznámit s usnesením ústavně-právního výboru v této záležitosti. My jsme tuto věc diskutovali na 6. schůzi, už 20. ledna 2021, kde po úvodním slově pana kolegy Hraby, jako navrhovatele, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě jsme doporučili Senátu Parlamentu ČR návrh senátního zákona schválit ve znění pozměňovacího návrhu, který vám popíšu. Mou osobu jsme určili pro projednání věci na schůzi Senátu a pověřili pana předsedu výboru Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

K té vlastní materii, jak už tady zaznělo od pana navrhovatele, ústavně-právní výbor zvažoval, jakým způsobem se návrhem zákona zabývat, protože je pravdou, že ta úprava nutné obrany v současném právním řadu funguje jednak na bázi ustanovení trestního zákoníku, jednak na bázi soudních rozhodnutí. Po diskusi jsme přijali pozměňovací návrh, který výrazně zredukoval rozsah té navrhované úpravy o ustanovení, která nejvíce vlastně měnila tu současnou právní úpravu a praxi, to, jak tady pan kolega Hraba zmínil, ten koncept Můj dům, můj hrad a ještě další. Shodli jsme se na tom, že tu úpravu, ten pozměňovací návrh, který jsme přijali, omezíme vlastně na potvrzení nebo zpřesnění, zákonné stanovení podmínek nutné obrany, tak jak je zná soudní judikatura, soudní rozhodnutí.

Dále jsme formálně upravili možnost vybočení z nutné obrany v případě silného rozrušení obránce, způsobeného útokem, zejména v důsledku zmatku, strachu nebo leknutí.

To je to, co tady pan senátor Hraba zmínil. Pokud je to tak, že souhlasí s tím pozměňovacím návrhem, který jsme přijali, je na nás, abychom rozhodli, jestli schválíme ve znění schváleného pozměňovacího návrhu a posuneme ten návrh zákona do Poslanecké sněmovny a vlastně necháme Poslaneckou sněmovnu a případně odbornou veřejnost zvážit, jestli tato úprava je považována za přínosnou či nikoliv.

Na závěr, ten pozměňovací návrh ústavně-právního výboru a to výsledné znění odpovídá, už to tady zaznělo, opět to zopakuji, navrhované úpravě trestního zákoníku z roku 2006. Tenkrát neprošla a ve své podstatě ta textace je téměř shodná. Takže to z mé strany, případně se dál vyjádřím v obecné rozpravě. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan předseda senátorského klubu Senátor 21 a Piráti Václav Láska. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Trestní zákoník má spoustu problematických věcí, které přináší případy, nad kterými zvedáme obočí, nechápeme je, vyžadovaly by nějaké upřesnění, změny. Jedna z mála věcí, které v trestním zákoníku fungují, je úprava nutné obrany. Nevzpomínám si, že bychom byli za poslední léta konfrontováni s nějakým případem, který byl posouzen soudem a my jsme nechápali proč. Vnímali bychom ho jako nespravedlivý nebo by vyvolal nějakou kritiku.

Já jsem tohle říkal, když jsme tady měli tento návrh v 1. čtení. Očekával jsem, že v mezidobí, mezi 1. a 2. čtením, se tady uskuteční nějaké třeba odborné sezení. A že tady uslyším někoho, nějaké soudce, právníky, státní zástupce, že řeknou: Tato úprava je problematická, opravdu potřebuje legislativní změnu. Nic takového jsem neslyšel. Naopak, co jsem se ptal soudců, lidí z justice, všichni mi potvrdili, že problematika nutné obrany je upravena dostatečně, judikatura je stabilní a nikdo s ní nemá problém.

Takže já opakuji svoji výtku, kterou jsem měl poprvé. Nechápu, proč máme potřebu zasahovat do materie, která není problematická. Pokud něco funguje, jakákoli změna může přinést spíše problematičnost.

K tomu návrhu, tak, jak byl pozměněn ústavně-právním výborem. Kvituji, že z toho vypadlo to pravidlo Můj dům, můj hrad, dále se mu věnovat nebudu, zůstaly tam dvě úpravy, respektive ústavně-právní výbor ten původní návrh upravil do dvou samostatných paragrafů. Ten první, abyste měli opravdu představu, co se tím prvním říká... Dosud zní to dané ustanovení, které má být změněno, tak: Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. My to budeme nahrazovat tím, že: „nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená, zejména způsobu útoku, jeho místu a času a okolnostem vztahujícím se k osobě útočníka nebo osobě obránce“.

Já to vnímám jako nějaké zpřesnění legislativní věty, ale netuším, proč, když to doteď funguje. Judikatura funguje, tak proč máme tu legislativní větu měnit? Ohrožuje to výklad do budoucna, zda to odpovídá současné judikatuře, neodpovídá, ale přijde mi to jako zásah zbytečný. Neříkám a priori špatný, chybný, ale zbytečný.

Ta druhá věc je ovšem opravdu mnohem podstatnější a z mého pohledu velmi zásadní. Dneska, když se bráníte útočníkovi, můžou nastat tři způsoby řešení té situace. První je, že splníte podmínky nutné obrany a jste beztrestní. Druhá je, že překročíte podmínky nutné obrany, pod nutnou obranou to není a jste stíháni podle toho, jaký následek jste způsobili. Ublížení na zdraví, zabití a další. Pak je tam dneska mezivarianta, že nesplníte podmínky nutné obrany, překročíte je, ale překročíte je z nějaké omluvitelné pohnutky. Přece jenom když na vás někdo zaútočí, jste nepřipraveni, nemůže po vás zákon ani zákonodárce chtít, abyste reagovali naprosto precizně správně. Proto říká, že když překročíte meze nutné obrany z omluvitelné pohnutky, je to pro vás polehčující okolnost. Samozřejmě ta škála případů může být velmi široká. Od prostého, jdu parkem, někdo na mě vyskočí zpoza rohu klackem, já se leknu, zastřelím ho. Až třeba po krajní možnost, že se vám někdo vloupá do domu, probudí vás a vy tam překročíte meze nutné obrany.

A protože ta škála těchto případů je široká, právě se na ni hledí jako na polehčující okolnost, která v krajním případě, když je to opravdu závažná pohnutka, může přivodit to, že vy někoho zabijete, není to nutná obrana, ale dostanete třeba jenom podmínku. V tom méně krajním případě vám je snížen trest. Prostě soudy zhodnotí, jestli ta omluvitelná pohnutka byla tak silná, aby vám přivodila to, že půjdete sedět, nepůjdete sedět, na jak dlouho půjdete sedět.

To se tímto návrhem změní a teď už soudům bereme tu možnost posouzení, jestli ta omluvitelná pohnutka byla silná, závažná, nebo nebyla. Automaticky říkáme, kdykoli tam ta omluvitelná pohnutka je, ten člověk je beztrestný. To znamená, celou tu škálu situací, kdy jsem se nevešel do nutné obrany z omluvitelné pohnutky, posouváme do roviny, jste beztrestní.

To si myslím, že nelze v současné době připustit. Jednak to nebude reflektovat tu situaci, že ty omluvitelné pohnutky jsou opravdu velmi různé a nemusí automaticky přivodit beztrestnost. Zadruhé to může také vést k určité lehkovážnosti při obraně. Opravdu ad absurdum ten případ, že jdu parkem ozbrojen, někdo na mě vyskočí zpoza rohu, já se leknu, jsem ve stresu a zastřelím ho. Takhle generalizovat to nejde, prosím, nedělejme to.

Zachovejme tu praxi, že je-li překročena mez nutné obrazy z omluvitelné pohnutky, soud zhodnotí ten daný konkrétní případ a přihlédne k tomu podle míry té pohnutky. Nemůže každá omluvitelná pohnutka přinést beztrestnost. To nejde, to bychom se dostali velmi špatným směrem. Opravdu úplně zásadním způsobem měníme tu doktrínu nutné obrany. Já podávám návrh na zamítnutí návrhu tohoto zákona.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, kdo se hlásí další do rozpravy? Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, já obecnou rozpravu... Hlásí, omlouvám se, neviděl jsem, pan senátor Holásek ještě předtím, než jsem uzavřel obecnou rozpravu, se přihlásil, já jsem ho uviděl. Prosím.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji. Já jenom technickou věc. My jsme v tom pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru schválili, že účinnost zákona by měla nastat, tuším, v červenci 2021, což je nefunkční, takže avizuji pozměňovací návrh. Budeme navrhovat úpravu toho pozměňovacího návrhu na rok 2022. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, máme to všichni na stolech. Nyní už se opravdu do obecné rozpravy nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zeptám se navrhovatele, jestli chce vystoupit? Prosím, pane navrhovateli, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji, pane předsedo. Já bych, vážené dámy, vážení pánové, vás chtěl přesvědčit o opaku. O tom, že to skutečně potřeba je. Jednak to reflektuje skutečně judikaturu. Je vždycky lepší, pokud je pravidlo chování napsáno v zákoně, v právním předpisu, nikoli v doprovodné judikatuře, kterou nemá každý možnost sledovat a studovat. Otázka přiměřenosti, že není sporu v odborné veřejnosti mezi státními zástupci a soudci... Mezi nimi možná ne, i když i takové názory jsem samozřejmě zaslechl.

Ale otázku přiměřenosti posuzuje napadený v momentě napadení. Je to věc, která je posléze posuzována soudem, bylo-li to moc, nebo málo. Těch případů, které se objevily na veřejnosti, kdy byl napaden výrazně slabší jedinec, člověk, muž na zastávce, bránil se, nakonec byl zproštěn obžaloby až odvolacím soudem, protože podle soudu jednou praštil, což byla ještě přiměřená nutná obrana, ale praštil podruhé, a to už bylo nepřiměřené.

V momentě, kdy je skutečně napaden někdo výrazně slabší, někdo, kdo je překvapený, kdo má strach o své blízké, velmi obtížně posuzuje přiměřenost obrany. Velmi obtížně se vyhodnocuje, zda ještě ano, mohu použít, řekněme, nějaký tupý nástroj, velmi obtížně se vyhodnocuje, kdy už můžu použít třeba nůž. Nebo něco dalšího.

Vždycky to bude na posouzení soudu. Vždycky. I teď. I teď musí posuzovat soud, pokud obhajoba navrhne, že se dotyčný bránil a ta obrana byla nepřiměřená z důvodu strachu, z důvodu uleknutí, z jiné omluvitelné pohnutky, tak, jak bylo řečeno, vždycky to bude soud posuzovat. Vždycky to musí posoudit, aby eventuálně mohl nyní potrestat toho dotyčného třeba za ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky.

Ale ano, přiznávám, je to tak, jak říkal pan kolega Láska. Tady se rozhodujeme nikoli právně, ale politicky, z hlediska občanského postoje, zda napadený, který je napaden prokazatelně, se brání v nutné obraně. V momentu, kdy se smí bránit, tady nezasahuje žádným způsobem jeho extenze do té délky, musí ten útok trvat... To je podmínka, do které se nezasahuje. Když se brání, musí mu být poskytnuta podle mého názoru možnost se bránit skutečně efektivně. Nemůžeme chtít po matce dítěte, aby posuzovala, jestli její obrana je přiměřená nebo není přiměřená.

Vždycky bude dokazováno, jestli to je nutná obrana, jestli to je nutná obrana ve správný moment, i v tomto případě, jestli tam byl prvek, prokazatelný prvek, leknutí, strachu, úleku, jiné omluvitelné pohnutky. Tady se z toho nic nevyřazuje, tady se dává pouze možnost tomu bránícímu se bránit se s vyšší razancí, pokud k tomu dojde.

Chtěl jsem vás požádat, zda byste podpořili tento návrh. Neznamená to, že by snad vstoupil do českého právního řádu. Znamená to, že bude postoupen Poslanecké sněmovně a podroben další podrobné rozpravě a velké diskusi, jsem si jistý. Ještě jednou prosím o podporu ve verzi pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, teď se ptám Michala Canova, zda se hlásí, protože rozprava byla uzavřena. On je navrhovatel, jediné, co je možné, je faktická poznámka. Ale jinak je uzavřena obecná rozprava. V podrobné rozpravě bude možné se zeptat na to, jaký má smysl pozměňovací návrh. To je asi dobré říct na mikrofon, že to je faktická poznámka, já na to odpovím. Faktická poznámka ke znění pozměňovacího návrhu, který ale budeme posuzovat v podrobné rozpravě, pokud se tam dostaneme. Upozorňuji.

Senátor Michael Canov:  Ono to souvisí s tím hlasováním o schválení. Já se přiznám, že tomu pozměňováku nerozumím. Tam je psáno, že se v bodě 3 má nahradit číslo 21 číslem 22, v bodu 3. Já, jak mám ten tisk vytištěný, teď jsem se díval ještě, jak to je na webových stránkách, má se týkat účinnosti, že kvůli tomu je první účinnost 21/22, ale v tom bodě 3, jak ho máme, tak tam je účinnost napsána: „Tento zákon nabývá účinnosti 1. dnem 2. kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.“ Tam vůbec žádná číslovka 21 není.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, je to faktická poznámka k avizovanému pozměňovacímu návrhu. Tím pádem předkladatel, pokud se k tomu dostaneme, se bude moci vyjádřit v rámci podrobné rozpravy. Ať se na to raději připraví, ale první věc je, že máme ukončenou rozpravu obecnou a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Předtím, než tak učiníme, spustím znělku.

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů. Budeme hlasovat o návrhu návrh zákona zamítnout. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 22, kvórum 34, pro zamítnutí 11. Návrh na zamítnutí nebyl schválen a my postupujeme do podrobné rozpravy. V podrobné rozpravě máme jeden pozměňovací návrh předložený. A protože ho schválil ústavně-právní výbor, jeden pozměňovací návrh byl avizovaný, ale nebyl předložen. To znamená, já se s otázkou v očích obracím na pana zpravodaje, zda ho předloží či nikoliv? Prosím, pane senátore, všichni jsme napjati.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji, pane předsedo. Jak už tady zaznělo, pozměňovací návrh přijatý ústavně-právním výborem obsahuje v článku 3 schválený návrh, že účinnost zákona by měla být 1. července 2021. Můj pozměňovací návrh, který vzešel z poznámky legislativy, navrhuje to, abychom v bodě 3 toho pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru číslo 2021 nahradili číslem 2022.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji. Bylo to opět vysvětleno a pořád trvá podrobná rozprava. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím a prosím pana zpravodaje, aby se jednak vyjádřil k podrobné rozpravě a potom nás provedl hlasováním. Prosím, pane zpravodaji. Máte to jako takovou tu kyvadlovou dopravu.

Senátor Jan Holásek:  V obecné rozpravě vystoupil jeden senátor, zazněl návrh na zamítnutí, který nebyl schválen. Myslím, že obecná rozprava byla zřejmá a vypovídající sama o sobě, měli bychom nyní hlasovat o pozměňovacím návrhu přijatým ústavně-právním výborem. Pokud bude přijat, tak o pozměňovacím návrhu, který jsem načetl.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Prosím, je tady ještě nějaká poznámka k proceduře? Čili prosím ještě jednou zopakovat tu proceduru.

Senátor Jan Holásek:  Mám tady poznámku od legislativy, že nejdříve hlasujeme o tom individuálním pozměňovacím návrhu, omlouvám se.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, to znamená, pokud jsem to správně pochopil z těch poznámek, které jsou na hranici s naším jednacím řádem, logicky nejdříve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Jana Holáska, který vlastně je pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu. Poté, co bude schválen, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru. Je to takhle správně? Je, dobře. Jsme všichni připraveni? Ne, radši spustím znělku.

Zahajuji hlasování k pozměňovacímu návrhu Jana Holáska k pozměňovacím návrhům ústavně-právního výboru. Spouštím hlasování. Pardon, stanoviska ještě. Prosím, pane zpravodaji, o stanovisko. (Zpravodaj: Souhlasné.) Pane předkladateli? (Předkladatel: Souhlasné.) Souhlasné. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 23, při kvóru 34 pro 44, pozměňovací návrh k pozměňovacím návrhům ústavně-právního výboru k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění trestní zákoník, byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o pozměněném pozměňovacím návrh ústavně-právního výboru. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 24, kvóru 34, pro bylo celkem 44 senátorek a senátorů, pozměňovací návrh byl schválen. Nyní budeme hlasovat o celkovém, to znamená o schválení návrhu zákona senátního návrhu zákona ve znění schváleného pozměňovacího návrhu. Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 25, při kvóru 34 pro 43, návrh byl schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů a bude takto postoupen do sněmovny.

Nyní zbývá ještě pověřit senátory odůvodněním projednání ve sněmovně. Takže, pane zpravodaji, pane navrhovateli, navrhujte. Hlásíte se dobrovolně? Pan senátor Hraba. Další? Pan senátor Holásek. Ještě třetího? Kdo se hlásí jako třetí? Pan senátor Michael Canov. Souhlasí všichni tři? Souhlasí.

To znamená, všichni se v tom velmi dobře už nyní orientují, takže budeme hlasovat o tom, že pověřujeme odůvodněním senátního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně senátory Hrabu, Holáska a Canova v tomto pořadí. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho návrhu. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku.

Na co jsme zapomněli... Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 26, při kvóru 33 pro 57, návrh byl schválen, ověřovatelé byli schváleni. Poslední věc, která mi byla připomenuta, je, že je potřeba doplnit důvodovou zprávu o ty změny, které byly přijaty. To budeme přijímat obecně, nebo bude někdo pověřen? Takže poslední usnesení je: Pověřujeme legislativní odbor Senátu, aby doplnil důvodovou zprávu v duchu přijatých pozměňovacích návrhů. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí... Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

S tím, že při hlasování č. 27 a při kvóru 33 bylo logicky pro 54. Návrh byl schválen. Tím končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji, pane navrhovateli, děkuji, pane zpravodaji. Projednávání tohoto bodu je u konce.

My můžeme přejít k projednávání dalšího bodu. Dalším bodem je

 

Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátorky Renaty Chmelové a dalších senátorů, kterým se mění zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 312) ve výborech Senátu

Tisk č. 312

Nyní uděluji slovo senátorce Renatě Chmelové, aby nás s tímto návrhem seznámila. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji. Dobré odpoledne, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, po dohodě s předsedou příslušného garančního výboru a po dohodě se zpravodajkou vám navrhuji následující usnesení ze 17. schůze, konané dne 26. října 2021, k návrhu na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátorky Renaty Chmelové a dalších senátorů, kterým se mění zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (senátní č. 312) ve výborech Senátu, kdy Senát prodlužuje lhůtu pro projednání návrhu zákona ve výborech Senátu o 70 dní, to jest do 4. ledna 2022. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko. Otevírám k tomuto bodu obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem se od předkladatelky toho ale moc nedozvěděl, protože ten návrh je z roku 2020. Potom v podstatě 19. ledna tady byla žádost, respektive usnesení výborů o prodloužení za volby, to už je za námi. Z věcných důvodů jsem se tedy vůbec nedozvěděl, proč se to dál prodlužuje. Takže bych chtěl požádat paní předkladatelku o věcné zdůvodnění. To, že je to usnesení výboru, to mi tedy moc neřeklo. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Žádost je žádost, ale paní senátorka Renata Chmelová se přihlásila do rozpravy, takže prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji. Ráda vyhovím panu senátorovi. Hlavním důvodem pro prodloužení té lhůty je to, že minulý týden proběhla zde přímo v tomto jednacím sále poměrně podrobná konference právě k nutnosti komplexní novely památkového zákona, která zde byla široce diskutována, hlavně i s ministerstvem kultury. Z té konference jsou jasné závěry, že je potřeba v podstatě jednotlivé dílčí problémy, které v tuto chvíli v tomto zákoně jsou, rozdělit na paralelní jednotlivé diskuse a snažit se postupně hledat nějaké řešení k posunutí toho zákona. Takže moje žádost o předložení dalších 70 dní právě navazuje na ty výsledky, abychom s paní zpravodajkou mohly provést další jednání s ministerstvem kultury a mohly je pak přednést na výboru. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko. Ptám se, jestli se někdo další do obecné rozpravy hlásí? Pokud se nehlásí, rozpravu uzavírám. Před tím, než budeme hlasovat o navrženém usnesení, spustím znělku.

V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Budeme hlasovat o usnesení, které zní: Senát prodlužuje lhůtu pro projednávání návrhu zákona ve výborech Senátu o 70 dní, tj. do 4. ledna 2022. Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 28, kvóru 33, pro 47. Návrh byl schválen.

My postupujeme dál k bodu č. 20, senátní tisk č. 111. Je to

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Marka Hilšera a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 111

Tento návrh zákona uvede zástupce skupiny navrhovatelů, senátor Marek Hilšer. Já ho prosím, aby přistoupil k řečništi. My se vystřídáme.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi senátní tisk č. 111, jehož cílem je zavedení distanční volby nebo korespondenční volby pro občany žijící nebo pobývající dlouhodobě v zahraničí, a to jak ve volbách do Poslanecké sněmovny, tak v prezidentské volbě.

My už od jara tuto novelu nebo tuto úpravu intenzivně diskutujeme, myslím si, že vzájemnou spoluprací se podařilo dovést ji až k dnešnímu hlasování. Asi nemá úplně nějaký větší smysl vás s tímto zákonem dopodrobna seznamovat, resp. ho uvádět, jen pro veřejnost tedy si dovolím uvést, že povinností každého státu, demokratického státu, je podporovat svobodnou účast občanů ve volbách. Bohužel občané, kteří pobývají z jakéhokoli důvodu v zahraničí, jsou z objektivních důvodů omezeni na výkonu volebního práva, a to z toho důvodu, že jediná volební místnost je v dané zemi, kde oni pobývají, buď na ambasádě, nebo na konzulátu. Někteří občané dokonce musí cestovat i do jiné země. Takže od volebních místností je dělí často stovky až tisíce kilometrů.

Takový příklad, například občané, kteří pobývají na Novém Zélandu, např. letos nemohli se dostavit do volební místnosti v Austrálii kvůli těm covidovým opatřením.

Toto všechno řeší, jak dobře víte, korespondenční volba, a pokud se nám ji podaří dnes zde prosadit, nejenže splatíme dluh, který má politická scéna už dlouho, několik desetiletí, řekl bych, 30 let. Ale především se také zařadíme mezi drtivou většinu demokratických zemí, v Evropě i na světě, které korespondenční volbu ve svém právním řádu mají.

Dovolte mi proto, abych poděkoval všem předchůdcům, kteří se snažili tu korespondenční volbu prosadit, kteří se o ni zasazovali, především našemu zesnulému kolegovi, panu senátorovi Grulichovi, také paní senátorce Seitlové a celé řadě dalších. Samozřejmě také velké poděkování patří kolegovi Czerninovi, já jsem rád, že se podařilo společnou prací tu novelizaci posunout až do toho dnešního druhého čtení. Proto bych vás všechny rád požádal o její podporu, a to nejen teď, ale také i v případě toho dnešního schválení, pokud k tomu dojde, tak i v řadách vašich a našich stranických kolegů ve sněmovně. Myslím, že tu korespondenční volbu občanům dlužíme. Oni ji s napětím očekávají. Dejme jim tu možnost volit v dalších nadcházejících volbách korespondenčně.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal ÚPV jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Hraba. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 111/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážený pane kolego, kolegyně, ostatní kolegové, moje zpravodajská zpráva bude velmi stručná. ÚPV se plně ztotožnil s názorem navrhovatelů na to, jak by měl být doplněn tedy způsob volby, a usnesl se svým 90. usnesením na 20. schůzi, která se konala 11. srpna roku 2021, takto: Výbor doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh senátního návrhu zákona schválit, určuje zpravodajem mou osobu pro schůzi na tomto plénu a pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Návrh dále projednal VZVOB. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 111/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Czernin. Následně návrh projednala Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 111/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Czernin, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskými zprávami. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. VZVOB projednal senátní tisk č. 111 na své 16. schůzi 11. srpna 2021 a schválil usnesení č. 81 k tomuto senátnímu návrhu. Tímto usnesením se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do PČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Toto usnesení máme k senátnímu tisku č. 111, pod číslem 111/2, kdy výbor doporučuje schválit návrh senátního návrhu zákona.

Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí na své 5. schůzi přijala usnesení č. 13 k tomuto senátnímu tisku, my ho máme pod číslem 111/3, kdy také komise doporučuje Senátu schválit předložený návrh senátního návrhu zákona. Stejně jako VZVOB, tak Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí určila zpravodajem mě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se... Ano, hlásí se, Tomáš Jirsa. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, jakkoliv chápu, že celý návrh zákona je veden dobrými úmysly, musím říct několik slov proti němu, protože z mého pohledu, a pracoval jsem pro Radu Evropy asi 10 let jako volební pozorovatel v různých zemích, v muslimských zemích jsme zaznamenávali něco, čemu jsme říkali family voting, že musel prostě za plentu se ženou jít muž, protože ona nemohla volit sama. V korespondenční volbě nikdy nebudeme mít jistotu, kdo ten hlas do obálky vložil. Ale rozumím tomu, že lidé v zahraničí, pracující v zahraničí, jsou natolik inteligentní a demokratičtí, že budou hlasovat pravděpodobně oni. Nicméně máme tady příklady, jak v Rakousku se kvůli korespondenční volbě opakovaly prezidentské volby, všichni si pamatujete, jakou kalamitu ve Spojených státech způsobily korespondenční volby při poslední volbě prezidenta. Ta moje výtka je v tom, že jakmile schválíme korespondenční volbu, nastoupí tlak na volbu internetovou, a tu osobně pak považuji za úplnou katastrofu. Ale prostě ten vývoj jde tímto směrem, bohužel, takže asi se tomu neubráníme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Tomáš Czernin. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych možná trošku uvedl na pravou míru, co bylo řečeno. Moje vlastní manželka má stále rakouské občanství, i když žije v Čechách, v ČR, už přes 30 let. Volí úplně pravidelně. Může volit ve kterékoliv volební místnosti v Rakousku, může svoji obálku odevzdat na velvyslanectví v ulici Viktora Huga, může ji vhodit do poštovní schránky v Dymokurech.

Ten problém, který se vyskytl, nebo do kterékoli jiné, ten problém, který se vyskytl při poslední prezidentské volbě, byl, myslím, typicky rakouský komický, že jednoduše ty obálky nelepily, takže to byl problém čistě technický. Myslím, že to se skoro znovu ani stát nemůže.

Co se týká těch voleb ve Spojených státech amerických, tam se volí korespondenčně od občanské války. Je známo, že prezident Trump sám taky volil korespondenčně, potom následně začal korespondenční volbu kritizovat, cítil se poškozen. Já myslím, že ty argumenty nejsou správné. Musíme si uvědomit, že jsme jedna z posledních pěti zemí v EU, kde zkrátka občané v zahraničí jsou občané omezení na svých právech zaručených ústavou. Považuji to za ostudu, že nemůžou volit korespondenčně. Když se podíváme na ty poslední volby, které jsme měli 8. a 9. října, v zahraničí bylo 111 volebních okrsků, na kterých se zaregistrovalo 18 808 lidí. Voleb se potom zúčastnilo 13 236. Když si to srovnáme s číslem, že v zahraničí žije zřejmě 600 tisíc občanů, tak to jenom ukazuje, jak je to komplikované, volit... Že zkrátka ten zbytek to většinou radši vzdá. Když to porovnáme, teď minulý týden jsme byli s VZVOB v Moldavsku, Moldavci zkrátka nebyli spokojeni s tou vládou, kterou tam měli. Moldavsko má 2,618 milionu obyvatel, v zahraničí volilo 260 tisíc občanů, na 200 volebních místech. To ukazuje, že když se zkrátka ti lidé dají dohromady, rozhodnou se volit, dokážou něco udělat. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, táži se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Jelikož tomu není tak, končím obecnou rozpravu. Pane navrhovateli, chcete se vyjádřit k obecné rozpravě? Nechcete, děkuji vám. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, senátor Tomáš Czernin? Nepřeje si vystoupit, děkuji, pane kolego. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, pane předsedající, v proběhlé rozpravě, pokud mě poznámky neklamou, vystoupili tři senátoři, padl jeden návrh, a to schválit návrh, tak jak byl navrhovateli předložen.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, děkuji vám, pane senátore, máme tady jediný návrh, to znamená schválit novelu tohoto zákona. Sezvu všechny, kteří jsou v přísálí. Je, pardon, já zmáčkl jiný ťuplík...

Pro záznam, pro steno, hlasování č. 29 bylo zmatečné z mé strany...

Všichni senátoři a senátorky už tady jsou mezi námi, proto já teď doopravdy zahajuji hlasování o novelizaci tohoto zákona. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 30, schválit návrh novelizace zákona, při kvóru 33, pro bylo 51. Proti byli 2, registrováno bylo 64 senátorek a senátorů. Tímto byl návrh schválen a přijat.

Návrh byl schválen, proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili 1) předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání, 2) senátory, teď si dovolím navrhnout kolegu Hrabu, kolegu Hilšera a kolegu Czernina, ale nevím, jaké pořadí... Čili Hilšer, Czernin, Hraba. Souhlas? O tomto budeme hlasovat, ale musíme hlasovat samostatně, nejdříve podle mého bod 1) pověření předsedy Senátu.

Prosím vás, zahájím hlasování a budeme tímto hlasováním hlasovat, aby předseda Senátu zajistil úpravu důvodové zprávy atd., tak jak jsem to již jednou přečetl. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně máme přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum máme tedy 33. V hlasování pro pověření bylo pro 55, proti nebyl nikdo. Toto usnesení, tento návrh byl schválen.

Teď budeme hlasovat o druhém návrhu, to znamená, v pořadí senátoři: Hilšer, Czernin, Hraba, kteří nás budou zastupovat v Poslanecké sněmovně. Přistoupíme k hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 32, při kvóru 33, zaregistrovaných senátorek a senátorů 64, pro bylo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen a byl přijat. Tímto končím projednávání tohoto bodu.

Máme tady

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jana Holáska a Marka Hilšera, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 151

Jedná se o první čtení. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede senátor Jan Holásek, který má slovo.

Senátor Jan Holásek:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vám představit návrh zákona, který mění dvě právní normy, jednak zákon o provozu na pozemních komunikacích, zákon o silničním provozu, dále zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Novela těchto zákonů je velmi krátká, stručná, týká se specifické záležitosti, a to je pomoci osobám, které trpí stomií. Účelem té právní normy je dát jim některá práva v provozu na pozemních komunikacích, jako mají zdravotně postižené osoby, držitelé průkazů ZTP či ZTP/P, a pomoci jim v jejich nelehké životní situaci, s tím, že ještě to budu opakovat, ale nenavrhujeme žádné platby či finanční plnění pro stomiky.

To je důležité, je to pouze praktická pomoc. Já nejsem lékař, ale pokusím se to krátce popsat. Stomie je umělé vyústění, vývod dutých orgánů na povrch těla, nejčastěji tlustého či tenkého střeva či močových cest. Tito onkologičtí pacienti, kteří jsou stomiky, mají tu starost, že u nich dochází k neovladatelnému vyprazdňování toho vývodu a musí používat stomické pomůcky, takzvaný stomický sáček. Ten problém tedy je ten, že oni nemohou rychle zastavit, když jedou autem, ať už sami, nebo je někdo veze, na místě pro invalidy, nemohou zaparkovat třeba tam, kde je zákaz stání, nemohou prostě, když to velmi zjednoduším, si velmi odskočit na toaletu.

Mohlo by se zdát, že je to záležitost, která se týká mužského okruhu našich spoluobčanů, ale není tomu tak. Podle posledních informací těch stomiků je mnoho, mnoho, mnoho tisíc. Myslím si, že bychom jim měli pomoci. Vlastně ten podnět k připravení této státní úpravy vzešel od dámy, která se jmenuje Věra Fina, někteří z vás ji možná znáte. Je to velmi pozitivní a energická dáma, která je stomikem, je onkologickým pacientem v remisi s tím trvalým vývodem bokem. Ona se dlouhodobě věnuje problematice onkologických pacientů. Získala za svoji činnost i mnoha ocenění, ať už je to cena Via Bona Nadace Via za příběh naděje. I u nás v Senátu získala ocenění Žena regionu pro rok 2020. Ona dlouhodobě usiluje o to, aby toto velmi jednoduché aranžmá bylo zakotveno právně. Zatím se to nedařilo. Dle informací, které jsem od ní získal, o tom hovořila jak na ministerstvu dopravy, tak na ministerstvu zdravotnictví. Zatím se nepodařilo tuto právní úpravu přijmout. Hovořila o tom nejen se mnou, ale i s dalšími z vás, s panem kolegou Hilšerem a dalšími, i s členy, současnými či budoucími, Poslanecké sněmovny. Jsem rád, že jsme se domluvili a ten návrh právní úpravy jsme připravili. Velmi vás poprosím o jeho schválení a postoupení do dalšího procesu. Jenom znovu zopakuji: Návrh zákona neznamená žádné zatížení státního rozpočtu, neznamená nějaké dávky pro tyto spoluobčany. Jinak je zcela kompatibilní s právem Evropské unie a s dalšími parametry, které jsou stanoveny na přípravu nové legislativy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Romana Krause. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Roman Kraus:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan navrhovatel řekl vše o této novele, je to velmi jednoduchá novela, týkající se dvou zmiňovaných zákonů. Skutečně nemá jiné ambice, než umožnit těmto lidem zastavit v podstatě kdekoliv. To znamená v místě zákazu stání, zastavení, v pěší zóně, tak, aby rychle mohli vyřešit svůj problém. Nemá ambici zatěžovat státního rozpočet žádnými specifickými dávkami. Umožňuje těmto lidem, kteří mají tu stomii, oni jí netrpí, oni ji mají, těch lidí jsou desetitisíce, umožní jim i mít vyhrazené parkování, tak jak to mají nositelé průkazu ZTP, ZTP/P. Každopádně když dojde k nějaké havárii u těch stomiků, ať už k přeplnění celého tomu systému, nedejbože rozpojení, tak to skutečně zcela významně ovlivňuje pozornost při řízení a je to daleko horší, než když ladíte radio na dotykové obrazovce.

Já jako lékař schvaluji tento návrh návrhu senátního zákona. Doporučuji přikázat výborům Senátu a jako garančnímu výboru výboru pro zdravotnictví. Navíc ještě chci říct, že souhlasím s připomínkou senátní legislativy, kdy je tam příliš ambiciózní doba účinnosti od 1. 1. 2021. Takže to asi bude potřeba upravit. Ale je to jenom malá drobnost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já poprosím, kdybychom ještě chvilku vydrželi v trochu větším klidu v jednací místnosti. Děkuji panu zpravodaji a prosím ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, aby k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám obecnou rozpravu. První, kdo se hlásí, je pan profesor Jan Žaloudík. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, toto moje neplánované vystoupení vyžaduje jakousi formu zoufalství nebo statečnosti, abych, možná řeknu ještě něco jiného na doplnění, než říkal pan předseda Kraus.

Ono samozřejmě se vším je možno souhlasit, ale věci nejsou tak jednoznačné, protože naše zákony jsou hodně přeplněné. Určitě jih budeme mít stále více.

Jenom v rámci obecné medicínské pravdy, celý zdravotnický výbor ví, že to tak je, lidé, kteří mají stomii, je to jistě smutné, že ji musejí mít... V řadě případů jsou to onkologičtí pacienti a s Klubem stomiků 40 let spolupracuji a snažili jsme se jim prosadit úplně všechno. Stomie neradi děláme a nejsou to jenom stomie střevní, ale jsou to samozřejmě stomie, taky urostomie, tedy močového traktu. Zoufalství bylo v dobách, kdy nebyly pomůcky nebo byly takzvané stomické pásy, které podtékaly, obtékaly, byly mocné, z kůže podložené filcem a byla to hrůza. Pak se nám doby změnily a je přehršel pomůcek lepících takových či onakých.

Já bych teď měl jenom zvednout ruku a vůbec nemluvit. Já ji stejně zvednu nakonec, protože bych si asi nedovolil ji nezvednout.

Na druhé straně se musím na to dívat očima pacientů, třeba taky onkologických, kteří jsou aktuálně ozařováni, ve druhé fázi ozáření, na oblast pánve, všechny ženské lokalizace, taky močové měchýře, taky prostaty, taky konečníky, kde přijde určitá dávka, když se blíží k takové už té vyšší dávce ke konci záření, tak to ty lidi neuvěřitelně nutí na močení nebo na stolici. Pak máme řadu onemocnění při zkráceném střevu, které je nutí vyprazdňovat se. Dovedu si samozřejmě představit i celou řadu neonkologických věcí, které k tomu vedou. Ti lidé nemají stomii a mají úžasné nutkání. Ale na rozdíl od těch stomiků nemají ten pytlík, který by si mohli vyměnit. Já si umím, vyměnit bych si uměl i ty pytlíky v tom autě, což je ta výhoda, ale kdyby to na mě přišlo z přirozených důvodů, tak si neumím vlastně pomoct. Zaparkovat nemůžu.

Takže stomikům, už proto, že toto poškození na těle mají a neumíme ho třeba řešit z důvodů zcela objektivních jinak, tak je potřeba vytvořit všechny podmínky. Chraň bůh, aby jim někdo v něčem škodil. Proto budu pro.

Ale kupodivu nezazněl názor, aby všichni ostatní lidé, kteří nemají tu výhodu, že si můžou napustit ten sáček a vypustit ten sáček, u urostomií je to poměrně jednoduché, tam ani neměníte, tam ho vypustíte, když máte na to připravené věci. Ti lidé, kteří mají stomie, v současné době při současném vybavení si mohou tento svůj handicap alespoň regulovat nebo ho mít pod kontrolou. Ti, kteří jsou v těch přirozených podmínkách anatomických, z řady důvodů, které nemusí být jenom akutní infekční, všichni víme, co je to mít akutně třeba nějaké průjmové onemocnění, to je jasné, ale ti, kteří jsou zcela objektivně léčeni, jsou jich také tisíce, můžeme si teď ta čísla zopakovat třeba, prostaty, měchýře, dělohy, rekta, zářená z jedné třetiny asi, tak to jsou taky tisíce. Ti tuto, teď nevím, jestli je to výhoda, tak tohle opatření... Opatření se nosí teď, tak toto opatření mít nebudou.

S tím, že budu pro, protože se neumím vzpříčit a být jinak, ale jsem si vědom, že tyto lidi taky jaksi v tomto opouštíme. Ale zase si nejsem jist, že umíme tu podmínku parkování dát úplně asi všem.

A že ji umíme dát i těm, co potenciálně, až přijde nějaká další vlna třeba rotaviru nebo střevního onemocnění, tak že to umíme zařídit. Takže s touto výhradou, já jsem ji tady pronesl proto, ne abych se zviditelnil, ani abych protahoval jednání, ale protože má vždycky k té problematice zaznít celý ten komplex. Tu část bychom nějak zkorigovali. Myslím si, že kolegové ze zdravotního výboru toto všechno vědí lépe než my, ale prostě určité podskupině takto handicapovaných chceme nějakým způsobem ulehčit jejich nesnadnou situaci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. Proto rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele Jana Holáska, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Ano, máte slovo, pane senátore.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom uvedl, že já jsem připravil ten návrh zákona jako právník na základě podnětu od této skupiny stomiků. Návrh zákona podporuje organizace ILCO, Informační poradenské centrum pro stomiky atd. Na tom se určitě shodneme.

Pokud tato legislativní iniciativa vyvolá nějaký širší zájem, pohled, analýzu, jestli by neměla mít širší záběr, já určitě si myslím, že to je dobře. To já určitě za sebe, jako nelékař, nejsem schopen posoudit. Pokud by tomu tak mělo být, budu jenom rád. Každopádně poděkuji za diskusi a opětovně podpořím to, abychom to schválili v první čtením. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám. Pane zpravodaji pro první čtení, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Roman Kraus:  V právě proběhlé rozpravě zazněl v obecné rozpravě příspěvek jednoho senátora. Poté zaznělo zhodnocení ještě pana navrhovatele. Já jen zopakuji to, co jsem říkal předtím, že s tímto návrhem souhlasím. Navrhuji, aby tento návrh senátního návrhu byl přikázán k dalšímu jednání senátním výborům a garančním výborem byl určen výbor pro zdravotnictví.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výboru či výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem byl výbor pro zdravotnictví a dále výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právní výbor. Má někdo z pléna ještě jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Svolám kolegyně a kolegy.

Přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno právě 62 senátorek a senátorů při kvóru 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 33, přikázání výborům, registrováno 62 senátorek a senátorů, kvórum bylo 32, pro bylo 56, nikdo nebyl proti. Tento návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji zpravodaji. Tímto končím program dnešního jednání s tím, že zítra se sejdeme v 9 hodin.

(Jednání přerušeno v 16.34 hodin.)