Senát schválil vojenské mise v zahraničí v příštích dvou letech

Praha 22. července (ČTK) - Senát souhlasil s plánem vojenských misí v cizině pro příští dva roky. Armáda chce do zahraničí vyslat 851 vojáků, v roce 2022 pak 951 vojáků. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně. V plánovaných počtech není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude Parlament rozhodovat zvlášť.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dnes senátorům řekl, že ministerstvo navrhuje vojáky poslat do stejných misí jako v současné době, sníží se ale počet vojáků. Dosud největší pozornost české armády směřovala k Afghánistánu, z něj se ale spojenci plánují po podepsání dohody mezi USA a Tálibanem stáhnout. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty bude hlavní úsilí armády směřovat zejména do afrického Mali.

Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) v této souvislosti označil za chybu, kdyby čeští vojáci z Afghánistánu odcházeli příliš rychle, nebo kdyby neodešli včas. Vyzval vládu, aby neuzavírala český zastupitelský úřad v Kábulu. Zároveň kabinet požádal, aby dodržel spojenecké závazky ohledně zvyšování výdajů na obranu.

Do Afghánistánu nyní může armáda poslat až 390 vojáků, nový mandát počítá s nasazením 205 příslušníků českého vojska. V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 osob i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu české ambasády.

V Iráku se sníží počet vojáků ze současných 110 na 80. Česko se v něm zaměřuje na výcvik policistů a specialistů bojujících proti zbraním hromadného ničení. V minulosti také iráckým letcům radilo s používáním českých bitevníků L-159. S podobným zapojením do pomoci Iráku počítá armáda i do budoucna.

Další významnou misí zůstane Mali, kam by mohlo odjet až 135 vojáků oproti současným 150. Účastnit se budou mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU, která má za cíl pomoci malijským silám bojujícím proti islámským radikálům. Česko se plánuje vysláním speciálních sil zapojit i do protiteroristické operace, kterou povede Francie. Tuto misi vláda Parlamentu předložila odděleně.

V Pobaltí, kam NATO vyslalo více svých vojáků kvůli obavě pobaltských členů z Ruska, zůstane mandát zachován na současných 290 lidech. Do Pobaltí by se zároveň měla v roce 2022 vrátit jednotka s letouny Gripen, aby hlídala tamní vzdušný prostor.

Na Sinajském poloostrově i nadále v pozorovatelské misi MFO zůstane letecká jednotka se strojem CASA, která má na starosti například přepravu materiálu a členů mise. Počet vyslaných vojáků by se měl snížit z 25 na 20. Vojáci se budou účastnit i menších operací NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připravena k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací jednotka s tzv. nasaditelným spojovacím modulem, která zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením. Sloužit v ní může až 56 vojáků.

Ministerstvo už dříve oznámilo, že letos v létě plánuje ukončit českou účast v misi unie ATALANTA, která bojuje proti pirátům v Adenském zálivu, Arabském moři a západní části Indického oceánu. Česká armáda má v misi od roku 2009 tři důstojníky.

22.07.2020 - ČTK

Senát PČR využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK zakázáno.
Copyright (2020) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

 

---

Zpět