Dobrá pověst státu

Komentář Martina Zvěřiny: Jsou chvíle, kdy bychom měli Senát chválit

To, že spisovatelka Lenka Procházková ve čtvrtek neuspěla v Senátu jako kandidátka prezidenta Miloše Zemana do rady Ústavu pro studium totalitních režimů, není nijak převratná událost. Senátoři odmítali prezidentské návrhy v případě ústavních soudců, a to i předchozím prezidentům, a z toho důvodu není situace nijak neobvyklá.
Otázkou je, zda mohl a měl tuto kandidátku vůbec Senát schválit. Sporná přitom není ani minulost paní Procházkové (ta je naopak kladem), ani její afinita k levici či sklon spolupracovat prakticky s kýmkoli. Jistě to mohly být faktory, které spisovatelku v očích některých senátorů diskreditují, například postupná spolupráce s mnoha protichůdnými politickými stranami není znakem rozvážnosti.
Lze však říci, že v tomto případě senátoři brali v potaz i jiný fakt – a sice že Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) není žádný diskusní klub s nezávazným programem, ale instituce zřízená státem pro nějaký účel a každý, kdo zde má stát reprezentovat (jako že to tak je, ne že ne), by měl být zárukou solidnosti. Paní Procházková v radě jakékoli instituce slibuje především vyhrocený konflikt. Senátoři hlasující proti tedy odmítali zejména možnost, že by se ÚSTR stal opět tématem mediálních přestřelek, jen stěží si lze představit, že senátorské ne vycházelo pouze z protestního dopisu odborářů ÚSTR.
Je-li čtvrteční konsenzuální odmítnutí paní Procházkové výrazem toho, že si senátoři uvědomují, nakolik by měl stát vystupovat vůči občanům čitelně a odpovědně, pak zaslouží pochvalu. Jen u vědomí těchto faktorů se napříště vyhneme průšvihům (i na sociálních sítích), jaké způsobila například manželka velvyslance ve Švýcarsku paní Borůvková. Odmítněme striktně „borůvkizaci“ státu.

22.04.2017 - Lidové noviny

 


Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Bc. Eva Davidová
Telefon
+420 257 072 342
Mobilní telefon
+420 732 142 954

Zpět