Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Sue Nguyen
Telefon
+420 257 072 342
Mobilní telefon
+420 723 681 975

Jaroslav Kubera poprvé v pozici předsedy Senátu udělil 12 osobnostem Stříbrné pamětní medaile (27.09.2019)

V předvečer Dne české státnosti proběhlo v Hlavním sále Valdštejnského paláce tradiční předávání Stříbrných pamětních medailí Senátu. Předseda horní komory parlamentu Jaroslav Kubera při této slavnostní příležitosti ocenil 12 výjimečných osobností českého veřejného života, mimo jiné na základě nominací od ostatních senátorek a senátorů.

Obrázek přidružený k tiskové zprávě

 

„Vybírat z tak velkého počtu skvělých lidí nebylo nic jednoduchého. Při konečném výběru jsem zohlednil především skutečnost, že jen za pár dní si připomeneme 30. výročí listopadových událostí, které u nás vedly k pádu komunistického režimu a návratu demokracie a tržního hospodářství,“ vysvětluje Jaroslav Kubera.

Seznam laureátů Stříbrné pamětní medaile Senátu pro rok 2019:

PhDr. Libuše BENEŠOVÁ

Bývalá předsedkyně Senátu Parlamentu České republiky, která v jeho čele stála v letech 1998 až 2000. Vystudovala češtinu a národopis na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a do roku 1992 pracovala v Ústavu pro českou a světovou literaturu Akademie věd. Po roce 1989 byla u zrodu Občanského fóra, v 90. letech minulého století působila v komunální politice a vykonávala i funkci starostky v obci Lešany, 1993 - 1994 působila ve funkci přednostky Okresního úřadu Praha-západ, 1995 - 1997 působila na Ministerstvu financí ČR v pozici náměstkyně ministra financí. V letech 1996 - 2000 byla senátorkou za ODS v obvodu č. 41 - Benešov. Následně na Pražském hradě vedla odbor spisové a archivní služby Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu. Téměř dvacet let byla předsedkyní správní rady Nadačního fondu Václava Klause.

Armádní generál v.v. Emil BOČEK

Patří mezi hrdiny leteckých bojů druhé světové války a československé zahraniční armády. Je posledním žijícím českým pilotem, který usedal do kokpitu stíhacího letounu Britského královského letectva (RAF). Po dobu svého operačního působení u 310. perutě uskutečnil 26 operačních letů a nalétal 73 hodin a 50 minut. V roce 1945 byl povýšen do hodnosti rotmistra letectva v záloze. V roce 1946 byl propuštěn z armády, morálně a politicky byl rehabilitován až po roce 1989. Byl předsedou Výboru pro postavení pomníku prezidenta Beneše v Brně a na vybudování sochy prezidenta Edvarda Beneše v Brně má velkou osobní zásluhu. Za bojové hrdinství obdržel vysoká československá a britská válečná vyznamenání. Mezi jinými např. Čs. válečný kříž, Řád bílého lva vojenské skupiny III. třídy. O jeho životě byl natočen v roce 2012 dokumentární film Nezlomný. V letošním roce oslavil úctyhodných 96 let.

Prof. MUDr. Renata CÍFKOVÁ, CSc.

Přední česká kardioložka. Působila mimo jiné v IKEMu, nyní je vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Na řadě prestižních zahraničních pracovišť získala rozsáhlé zkušenosti a poznatky v oblasti rizikových faktorů aterosklerózy. Zastávala a dále zastává řadu funkcí v českých a zahraničních odborných asociacích a organizacích a pracuje v redakčních radách zahraničních a českých odborných časopisů. V průběhu kariéry dosáhla řady mimořádných výsledků, například v oblasti zjištění stavu české populace v oblasti rizikových faktorů aterosklerózy. Její odborná publikační činnost je nebývalého rozsahu a vykazuje mimořádný ohlas v zahraničí. V roce 2019 se objevila jako jediná Češka na seznamu Highly Cited Researches v USA, což znamená, že je nejcitovanější českou vědkyní. Za své mimořádné výsledky získala již řadu ocenění, například opakovaně Prusíkovu cenu České angiologické společnosti ČLS JEP, cenu Petra Sleighta Evropské společnosti pro hypertenzi či Cenu ministra zdravotnictví za výzkum a vývoj. V letošním roce obdržela čestné členství Evropské společnosti pro hypertenzi.

RNDr. Václav CÍLEK, CSc.

Celosvětově uznávaný geolog, spisovatel a cestovatel. Ve své odborné činnosti se zabýval vnímáním krajiny a klimatickými změnami, působil na řadě odborných pracovišť, nevyjímaje Geologický ústav Akademie věd ČR. Působil rovněž v Centru pro teoretická studia UK, ale také na Katedře dějin a filozofie věd na Přírodovědecké fakultě nebo na DAMU či Akademii výtvarných umění. Ve své odborné činnosti se v průběhu let zaměřoval na studium jeskyní, starých dolů nebo krasových sedimentů. V Amherstu ve státu Massachusetts dokončil paleoklimatický grant Jiřího Kukly. Jako popularizátor vědy přibližoval po celý život téma krajiny také ve spolupráci s Českým rozhlasem a Českou televizí. Podílel se na více než 100 dokumentárních filmů a televizních pořadů. Za svou knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst převzal v roce 2004 Cenu Toma Stopparda. Opakovaně se účastnil řady expedicí v Africe: Abúsíru, Súdánu a Sahaře.

Jefim FIŠTEJN

Publicista, esejista a scénárista. Narodil se v židovské rodině v ukrajinském Kyjevě. Po podpisu Charty 77 byl nucen emigrovat do Vídně a od roku 1981 až do roku 1996 působil jako politický komentátor rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa v Mnichově, kde se specializoval na středoevropskou a východoevropskou oblast. V tomto rádiu následně vykonával funkci ředitele vysílání, zástupce programového ředitele i poradce prezidenta. Od 90. let působí jako externí spolupracovník stanice Český rozhlas 2, České televize a řady společensko-politických časopisů. V letech 1995 až 1997 zastával funkci šéfredaktora Lidových novin. V roce 1995 získal Cenu Stříbrná křepelka Nadace Českého literárního fondu a Cenu Jiřího Ješe za komentář a celoživotní dílo. Je autorem četných politických článků, komentářů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém jazyce.

Mgr. Jiří HAMZA

Současný předseda Českého biatlonového svazu, dlouholetý sportovní manažer a organizátor. Stál u zrodu největších úspěchů českých biatlonistů na Zimních olympijských hrách v roce 2014 a 2018, odkud čeští biatlonisté přivezli celkem sedm medailí. Podílel se na přípravě desítek světových pohárů v biatlonu a běžeckém lyžování v ČR. Manažerem biatlonové reprezentace je od roku 2011, v roce 2014 se stal prezidentem Českého biatlonového svazu a v roce 2018 byl zvolen 1. viceprezidentem Světové biatlonové federace. Dříve rovněž působil jako manažer české basketbalové reprezentace žen, se kterou získal 1. místo na Mistrovství Evropy v roce 2005 a 5. místo na Letních olympijských hrách v roce 2004. Stál u zrodu úspěšného projektu Vysočina Arény, kde se pořádají sportovní akce nejvyšší světové úrovně, ať už jde o cyklistiku, biatlon nebo běžecké lyžování. Jako funkcionář Světové biatlonové federace prosazuje zásady fair play a dopingové čistoty sportovců. Je uznávaným a respektovaným odborníkem ve svém oboru, který přesáhl hranice České republiky.

Michael KOCÁB

Umělec a politik s bohatými zkušenostmi v boji proti totalitě. Po absolutoriu Pražské konzervatoře založil hudební skupinu Pražský výběr. Její umělecká produkce byla často trnem v oku politické nomenklatuře, jejich vystoupení byla zakazována Státní tajnou bezpečností a členové kapely byli vystaveni šikaně. U fanoušků sklízela kapela naopak velký úspěch a prosazovala se i v zahraničí. V roce 1989 založil Michael Kocáb iniciativu Most, která organizovala jednání mezi představiteli Občanského fóra, jehož byl zakládajícím členem, a předsedou komunistické federální vlády Ladislavem Adamcem. Od prosince 1989 působil jako poslanec Federálního shromáždění a stal se předsedou parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk. V letech 1993 – 2003 působil jako externí poradce prezidenta Václava Havla. V roce 2009 byl jmenován ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny ČR. V roce 2011 byl zahraničními lidskoprávními aktivisty navržen na Nobelovu cenu míru. Dnes se opět naplno věnuje komponování klasické a rockové hudby. Složil například hudbu k třídílnému cyklu ČT Jan Hus. Dodnes se angažuje jako politický aktivista.

František PAŠTĚKA

V lednu 2019 se mu z hořícího osobního automobilu podařilo včas vytáhnout do bezpečí zdravotně indisponovaného bezvládného seniora a jeho dvouletou vnučku, která seděla připoutaná na zadním sedadle. Společně s dalšími osobami jim poskytl první pomoc a přivolal záchranné složky. Nebýt jeho pohotovosti, duchapřítomnosti, rozhodnosti a odvahy, došlo by k tragické události. S nasazením svého zdraví i života zachránil dva lidské životy.

Prof. Ing. Petr SÁHA, CSc.

Zakladatel Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Byl jejím prvním rektorem a dlouho stál v jejím čele, působí též na mezinárodní scéně jako profesor na řadě univerzit (East China University of Science and Technology, Clemson University v USA, Tribhuvan University v Káthmándú). Po odborné stránce se profesor Sáha specializuje na výzkum v oblasti materiálového inženýrství energetických materiálů, biokompozitů a medicínských polymerů. Je autorem desítek odborných publikací a konferenčních příspěvků. Taktéž je původcem nebo spolupůvodcem řady udělených patentů, užitných vzorů, prototypů a průmyslových vzorů. V současné době působí na pozici prorektora pro tvůrčí činnosti a ředitele Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Významně se podílí na formování strategie směřování českého vysokého školství prostřednictvím aktivního členství v nejrůznějších expertních komisích a vědeckých radách technicky zaměřených českých vysokých škol.

Karel STEIGERWALD

Publicista, dramatik, televizní a filmový scenárista, dramaturg a autor politicko-satirických společenských her. V roce 1980 byl nucen odejít z politických důvodů z Filmového studia Barrandov. Spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, působil v činohře Divadla Na zábradlí. Mezi jeho známé hry patří Dobové tance a Tatarská pouť. Od roku 1994 působil jako komentátor a zástupce šéfredaktora v Lidových novinách, od roku 1998 do roku 2013 byl komentátorem MF Dnes. Od roku 2013 dodnes publikuje komentáře a fejetony v časopisech Reflex a Reportér. V letech 1993 až 1997 působil jako člen a místopředseda Rady ČT. Věnuje se psaní divadelních her a publikování článků.

Milan ŠTĚCH

Milan Štěch je jedním z nejvýraznějších politiků ČSSD a Parlamentu ČR posledních let. V závodě Škoda České Budějovice se z pozice strojního zámečníka postupně vypracoval do řady vedoucích hospodářských funkcí a posléze se stal předsedou zdejších odborů. V průběhu listopadových událostí roku 1989 se aktivně zapojil do práce Občanského fóra a stávkových výborů. Počátkem roku 1990 byl zvolen zástupcem Jihočeského kraje v Odborovém svazu KOVO a od roku 1994 přešel do vedení odborové centrály ČMKOS, jíž se stal roku 2002 předsedou. Kandidoval v prvních volbách do Senátu Parlamentu ČR, hned poprvé uspěl a stal se senátorem za Jindřichohradecko a Pelhřimovsko. Svůj mandát zde obhájil ještě třikrát a je tak nejdéle sloužícím senátorem v novodobé historii ČR. Zároveň byl nejdéle sloužícím předsedou horní komory, tuto funkci zastával od roku 2010 do roku 2018. Díky jeho konsensuálnímu přístupu k vedení horní komory se mu dařilo rozšiřovat povědomí o Senátu Parlamentu ČR a zvyšovat jeho důvěryhodnost v očích veřejnosti.

Ing. Miroslav ZIKMUND, dr.h.c.

Český cestovatel a spisovatel, který se v letošním roce dožil úctyhodných 100 let. V letech 1947 až 1950 podnikl spolu s Jiřím Hanzelkou cestu do Afriky a Jižní Ameriky vozem Tatra 87. Při druhé cestě v letech 1959 až 1964 procestovali Asii, Oceánii a Sovětský svaz, navštívili například Turecko, Sýrii, Irák, Pákistán, Indii, Cejlon, Barmu, Indonésii, Japonsko nebo Sibiř. Také na této cestě shromáždili velké množství cenného filmového a fotografického materiálu, jehož dokumentární cena je značná. Publikoval 21 knih a stovky novinových, rozhlasových a filmových reportáží. Miroslav Zikmund i Jiří Hanzelka obdrželi řadu vyznamenání a dalších poct. Byli inspirací pro řadu knih a filmů.

Sue Nguyen, 27.09.2019