Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Sue Nguyen
Telefon
+420 257 072 342
Mobilní telefon
+420 723 681 975

Odborníci v Senátu upozornili na ekologické a zdravotní dopady světelného znečištění (06.05.2019)

Zvyšující se světelné znečištění v důsledku nadužívání nočního osvětlování a plošného přechodu na osvětlení LED je novým závažným celosvětovým ekologickým problémem, kterým se v poslední době zabývají nejen zodpovědné instituce řady států, ale i významná světová média. Právě tak i Senát ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí na svém dnešním semináři.

Obrázek přidružený k tiskové zprávě

„Zvykli jsme si používat světlo v noci bez rozmyslu, nadbytečně, často bezohledně. Dokonce tak, že každým rokem světelné znečištění narůstá v celosvětovém průměru až o 6 %. Při tomto stavu se někdy kolem roku 2030 dostaneme do situace, že na venkově bude tolik světla, jako je dnes ve městech. Chceme to? Evropa začíná tomuto ekologickému problému naslouchat. Bude dobré být u toho. Bude dobré uchránit noční životní prostředí. Když už to nepociťujeme kvůli nám samotným, tak kvůli živočišným druhům, kvůli biodiverzitě a … také proto, aby naše děti ještě viděly hvězdy na obloze," uvádí k tématu senátor Jiří Dušek, který inicioval konání semináře "Světlo: Dobrý sluha, zlý pán," v Senátu.

Problematika světelného znečištění nočního prostředí není u nás neznámá. První tisková konference na toto téma se konala v roce 2001, v roce 2002 se pak světelné znečištění dostalo do ustanovení Zákona o ochraně ovzduší 86/2002 Sb. Po letech bylo kvůli špatnému zmocnění zákona pro prováděcí předpis vypuštěno, čímž se do té doby aktivní Česká republika zařadila zpět mezi státy, které tuto problematiku neřeší. Mezi tím vznikly na českém území tři oblasti tmavé oblohy: česko – polská Jizerská oblast tmavé oblohy (2009), česko – slovenská Beskydská oblast tmavé oblohy (2013) a Manětínská oblast tmavé oblohy (2014). V současné době se připravuje vyhlášení Podyjské oblasti tmavé oblohy. Nutno připomenout, že tmavé noční prostředí, které v rámci ČR připomínáme, není už zdaleka tak tmavé jako v přírodních poměrech. Na evropském kontinentu už původní noční přírodní prostředí nenarušené umělým světlem nenajdeme.

Zásadní změna přišla se začátkem roku 2017, kdy se problematiky chopilo Ministerstvo životního prostředí. Ministr Richard Brabec jmenoval mezirezortní pracovní skupinu, do níž zasedli zástupci ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu, vnitra, dopravy, pro místní rozvoj, zástupci České astronomické společnosti, Svazu průmyslu a Svazu měst a obcí ČR. Výsledkem této mezirezortní skupiny pod vedením náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže jsou dvě Usnesení vlády, úkoly pro ministerstva na další období, pravidla pro posuzování světelného znečištění v rámci procesu EIA, sjednocené státní dotace v gesci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, začlenění problematiky do doporučení Ministerstva vnitra obcím a další. Podstatná je spolupráce s odborníky na světelnou techniku a jejich profesními organizacemi, především se Společností pro rozvoj veřejného osvětlení. Náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž říká: "Máme za sebou dva roky práce naší pracovní skupiny a jsme nejdále, co kdy bylo v České republice v problematice světelného znečištění učiněno. Identifikovali jsme, kde všude světelné znečištění vadí a jak, dotacemi jsme podpořili správné noční svícení a pokračujeme především v cestě ke stavebnímu právu. Jdeme cestou nikoliv samostatného zákona, ale začlenění do legislativy jednotlivých rezortů. Bohužel ale stále nemáme účinný nástroj pro ochranu občanů a nejsme schopni okamžitě řešit jejich stížnosti. V tomto smyslu je nezbytná další spolupráce všech ministerstev, kterých se to týká přímo či nepřímo nebo jen okrajově. Proto také vítáme diskuzi na půdě Senátu."

Princip narůstajícího celosvětového problému spočívá v tom, že přírodní ekosystémy i člověk potřebují co největší osvit světlem ve dne, zatímco v noci potřebují naopak co největší tmu. Světlo v noci je živými organismy chápáno jako cizorodá a škodlivá látka, a tak s ním musíme také zacházet. Na rozdíl od minulých generací, které žily v souladu s denním cyklem světla a tmy, v současnosti si rozdíl mezi světlým dnem a tmavou nocí neustále snižujeme.

Změna spektrálního složení veřejného osvětlení a zvyšování jeho intenzity v posledních letech má prokazatelný dopad na přírodní ekosystém. To se samozřejmě netýká pouze veřejného osvětlení, ale všech zdrojů světla ve venkovním prostředí. Světlo s vysokým obsahem fotonů s krátkou vlnovou délkou, tzv. "modré světlo", má vysokou biologickou aktivitu díky specializovaným receptorům oka, které detekují jeho intenzitu a regulují neuroendokrinní systémy prostřednictvím specializovaných struktur mozku. Zvyšující se intenzita nočního světla nesvědčí ani rostlinným druhům. Desítky studií financované mj. z Evropských grantů, se věnují ohrožení jednotlivých živočišných i rostlinných druhů a prokázaly například ubývání nočních živočišných druhů v důsledku špatné orientace v osvětlených oblastech, ubývání sezonně se rozmnožujících druhů v důsledku narušení fotoperiodických cyklů závislých na temné fázi dne, zvýšenou mortalitu ptáků indukovanou nočním světlem, nebo snižující se produkci plodin v důsledku špatného opylování ubývajícím hmyzem. Výsledky těchto studií jsou publikovány v prestižních vědeckých časopisech a komunikovány na konferencích, věnovaných právě světelnému znečištění.

Korelační studie z posledních deseti let naznačují, že světelné znečištění může mít zdravotní důsledky i pro člověka a poukazují na souvislost mezi mírou světelného znečištění světových lokalit a výskytem rakoviny prsu, typem rakoviny, který má etiologii v narušené funkci cirkadiánního systému člověka, mj. působením světla v noci, a také výskytem některých psychiatrických a neurodegenerativních onemocnění.

Je pravděpodobné, že spektrálně nevhodné noční osvětlení ve městech spolu s vysokou intenzitou světla může mít okamžitý účinek na cirkadiánní a neuroendokrinní systém člověka pohybujícího se mimo obydlí. Pokračování současného progresívního trendu ve zvyšování intenzity a obsahu modré složky v  nočním osvětlení a jeho "přetékání" do krajiny, může mít v průběhu několika let katastrofální důsledky pro celý ekosystém.

Otázka světelného znečištění a jeho dopadu na ekosystém a zdraví člověka se dostává v posledních letech do popředí biomedicínského i environmentálního výzkumu. Noční světlo se v posledních letech stává dalším zdrojem environmentálního znečištění vedle znečištění ovzduší, vodních zdrojů a půdy. Je proto zcela nezbytné systematicky informovat veřejnost o biologických účincích nočního světla a zejména toho, které je obohacené o modré spektrum, a apelovat na správní instituce, aby regulovaly intenzitu nočního osvětlení a nepřipustily nadužívání světelných zdrojů s vysokou teplotou chromatičnosti ve veřejném prostoru.

Eva Davidová, 06.05.2019

Odkaz na akce v kalendáři:

06.05.2019 09:30 Seminář "Světlo: Dobrý sluha, zlý pán"