Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Sue Nguyen
Telefon
+420 257 072 342
Mobilní telefon
+420 723 681 975

Negativní účinky světelného znečištění tématem veřejného slyšení Senátu (14.09.2020)

Praha, 14. září 2020. Experti se shodují, že světelné znečištění negativně ovlivňuje živé organizmy včetně člověka. Občan ale nemá zákonnou možnost se proti přílišnému a nezdravému nočnímu světlu bránit. Proto senátoři a senátorky uspořádali k této aktuální problematice veřejné slyšení.

Veřejné slyšení Senátu: Světlo - dobrý sluha, zlý pán

Veřejné slyšení Senátu: Světlo - dobrý sluha, zlý pán

 

„Občan doposud nemá účinný nástroj, který by ho ochránil proti bezohlednému svícení v noci. Neexistuje zákonné opatření k regulaci světelného znečištění. Aktuálně je ale již vládou schválený nový stavební zákon, kde je problematika světelného znečištění zahrnuta. Tyto dílčí úspěšné mezníky je třeba dále propojit a zajistit jejich účinnost a vymahatelnost, protože současný stav je naprosto nedostatečný,“ uvedl senátor Jiří Dušek, který setkání odborníků a zákonodárců pod názvem „Světlo – dobrý sluha, zlý pán“ uspořádal a ujal se také role moderátora.

Světelné znečištění je novodobým a stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má devastující účinky na faunu a floru. Výzkumy ukazují, že nedostatečná tma prozářená tisíci špatně směrovanými a zabarvenými světly způsobuje mnoho civilizačních problémů, jako je například deprese, nespavost, ale i snížení schopnosti regenerace, která může mít za následek zvětšování nádorů.

 „V současnosti je velmi obtížné nalézt dobrý příklad venkovního osvětlení. Naopak drtivá většina je těch špatných nebo nedostatečných, které nevyhovují buďto směrovostí, používají bílé světlo s příliš velkým podílem modré složky, případně svítí příliš silně, oslňují nebo svítí do obytných domů. Na mnoha místech je přitom osvětlení zcela nesmyslné. Vyšší bezpečnost přitom neznamená vyšší osvětlenost. Řešením je používání osvětlení se správným směrováním, vhodnou intenzitou a správnou náhradní teplotou chromatičnosti, případně jeho regulace v průběhu noci,“ uvedl na plénu Pavel Suchan a Astronomického ústavu AV ČR, předseda odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti a člen mezirezortní pracovní skupiny pro světelné znečištění.

S intenzivním nočním svícením nebojují ale pouze velkoměsta, ale například i správci Krkonošského národního parku. Bílé světlo umožňující noční lyžování zejména za mlhy proniká do okolních lesů a ovlivňuje život zdejších zvířat i rostlin. „S provozovateli se nám naštěstí daří najít shodu na směrování světel, bohužel však nejsme schopni ovlivnit jeho intenzitu. Ze zahraničí přitom víme, že se dá lyžovat i při mnohem nižších hodnotách osvětlení,“ zaznělo od zoologa Jiřího Flouska ze Správy Krkonošského národního parku.

Zdeňka Bendová z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase upozornila na nezpochybnitelnou roli intenzivního nočního světla na biorytmus všech organizmů, člověka nevyjímaje.

„Modré světlo má největší biologickou aktivitu a působí nepříznivě na organismy. Bohužel má i onkostatické vlastnosti, kvůli němu totiž klesá hladina melatoninu a tlumí tumorogenezy. Při pokusech na potkanech bylo prokázáno, že progrese růstu nádorů je mnohem výraznější, pokud jsou vystaveni světlu podobnému silnému měsíčnímu svitu,“ varovala Zdeňka Bendová.

Lenka Maierová, specialistka na veřejné osvětlení z Českého vysokého učení technického upozornila na to, že v mnoha případech už nejde o svícení, které zajišťuje bezpečnost v ulicích a dopravních tepnách města. „V praxi svítí každý víc jen proto, aby přesvítil svého souseda. Například benzinky jsou již v noci spíše svítící reklamou, která nemá s navigací pro řidiče nic společného,“ upozornila Maierová. 

Problém světelného znečištění začal být vnímán v 60. letech minulého století. V 90. letech se pak problematika světelného znečištění dostala do prvních zákonů jiných států. V roce 2002 se toto téma dostalo do Zákona o ovzduší 86/2002 Sb., po letech ale bylo vypuštěno. Mezitím spontánně vznikly na území České republiky tři oblasti tmavé oblohy, z toho dvě přeshraniční (ve spolupráci s Polskem a Slovenskem). Nová oblast vzniká také ve spolupráci s Rakouskem v Národním parku Podyjí.  

Od roku 2017 vede ministerstvo životního prostředí mezirezortní pracovní skupinu k řešení světelného znečištění – její závěry jsou zahrnuty již ve dvou usneseních vlády. Byla vydána také příručka pro šetrné osvětlování určená obcím, začal platit metodický pokyn k předcházení a snižování světelného znečištění při posuzování staveb v rámci procesu EIA a ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu byly vypsány dotační programy na rekonstrukci veřejného osvětlení v obcích, které je šetrné k přírodě.

Sue Nguyen, 14.09.2020